33 c 422/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o výživné zletilého dítěte

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci počínaje dnem , datum, a dále, aby byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, .

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, , posléze na výzvu soudu upřesněnou a při ústním jednání soudu doplněnou, domáhala, aby jí žalovaný byl povinen platit na výživném částku , částka, měsíčně splatnou vždy do 15. dne měsíce počínaje dnem podání žaloby a dále jednorázovou částku náhrady nákladů na ortodontickou léčbu ve výši , částka, . Svůj návrh odůvodnila tím, že je dcerou žalovaného, že až do roku 2022 bydlela u něho, přičemž její matka jí hradila výživné v částce , částka, měsíčně, že v roce 2022 si žalovaný našel novou partnerku, která se k němu nastěhovala, a že v domácnosti vzniklo napětí a konflikty. Po vystupňování situace žalovaný žalobkyni z bytu vyhodil, další soužití se stalo neúnosným, žalobkyně si proto opatřila nájem bytu v , adresa, , kde fakticky bydlí. Žalobkyně studuje na střední škole v Dubně u Příbrami. Na internátu nebydlí z důvodu nadměrné psychické zátěže, kterou jí to přinášelo. Měsíční příjmy žalobkyně sestávají z dávky státní sociální podpory ve výši (v době podání žaloby) , částka, měsíčně a dále , částka, na výživném od matky; žalovaný jí nepravidelně přispívá různými částkami. Měsíční náklady žalobkyně vyčíslila na náklady na bydlení , částka, , dále na stravu, drogerii, léky a oblečení , částka, , dále , částka, na mobil a dále , částka, na dopravu vlastním vozidlem. Dále uvedla, že její vozidlo je nepojízdné (při ústním jednání dne , datum, uvedla, že odhadem asi dva měsíce, přičemž na opravu by potřebovala finanční prostředky) a musí jezdit hromadnou dopravou, což jí ovšem s ohledem na zdravotní potíže nevyhovuje. Bydlení v místě studia si nemohla dovolit získat, protože se u nájmů většinou vyžadovala kauce, kterou nemohla si dovolit složit. Pokud šlo o ortodontickou léčbu (rovnátka), podle žalobkyně zbývalo uhradit za ni , částka, , z níž po žalovaném požadovala jednu polovinu, tedy částku , částka, ; dále uvedla, že ji v rozsahu již zaplaceném nehradila, nýbrž to hradili její otec (žalovaný) a matka. Pokud šlo o žalobkyní tvrzené poměry žalovaného, uvedla, že dosáhl za třetí čtvrtletí roku 2023 průměrný měsíční hrubý příjem jako osoba samostatně výdělečně činná ve výši , částka, ; dále uvedla, že její matka je na rodičovské dovolené bez dalšího příjmu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s požadovanou měsíční částkou ve výši , částka, ; za přiměřenou částku by pokládal , částka, měsíčně. Uvedl, že jeho příjmy jako osoby samostatně výdělečně činné jsou pohyblivé a mělo by se vycházet z průměru za jeden až dva roky, navíc jde o hrubou částku nezahrnující související náklady. Své měsíční výdaje v souvislosti s podnikáním vyčíslil na částku , částka, (včetně paušální daně ve výši , částka, ), své běžné životní náklady na celkem , částka, měsíčně, přičemž podle něho zahrnují nájemné ve výši , částka, , stravu, drogerii, léky a oblečení ve výši celkem , částka, měsíčně, mobil a internet ve výši , částka, měsíčně, dopravu ve výši , částka, a důchodové spoření ve výši , částka, . Dále uvedl, že je diabetik a se svou současnou partnerkou očekává potomka, přičemž mu tím vznikne nová vyživovací povinnost; jinak v současnosti žádnou jinou vyživovací povinnost než vůči žalobkyni nemá. Nesouhlasil s tím, že by žalobkyni vyhodil z bytu, podle něho odešla sama, přičemž má možnost se k němu kdykoli vrátit do samostatného pokoje. Dále uvedl, že své dceři finančně přispívá a že dle dohody s její matkou hradí napůl náklady na ortodoncii.

3. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za své skutkové zjištění, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

5. Soudem bylo výživné žalovanému ve prospěch žalobkyně stanoveno naposledy v roce 2007 na částku , částka, , přičemž v této době byly žalobkyni 3 roky a byla v péči matky (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Podle shodných tvrzení obou stran žádné pozdější rozhodnutí soudu o výživném mezi účastníky vydáno nebylo; podle žalovaného další podílení se na výživě žalobkyně bylo na dohodě mezi ním a jeho bývalou partnerkou (její matkou).K poměrům žalobkyně.

6. Žalobkyně je ve školním roce 2023/2024 žákyní čtvrtého ročníku střední školy v Dubně (zjištěno z potvrzení o studiu , právnická osoba, a Středního odborného učiliště, , adresa, , ze dne , datum, a , datum, ).

7. Žalobkyně se dle lékařských zpráv z října a listopadu 2023 léčí v , podezřelý výraz, ambulanci pro úzkostnou poruchu a agorafobii, přičemž tato skutečnost by měla být zohledněna při hodnocení aktuálního studijního výkonu a při omluvě případné absence ze školy (zjištěno z lékařských zpráv ze dne , datum, a ze dne , datum, ).

8. Žalobkyni byla přiznána dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ve výši , částka, ode dne , datum, (zjištěno z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, ), resp. ve výši , částka, ode dne , datum, (zjištěno z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne , datum, ).

9. Žalobkyně je nájemkyní bytu v budově č. p. 105, , adresa, , obec , adresa, , dle smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, za měsíční nájemné ve výši , částka, a s úhradou za služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně (zjištěno z uvedené smlouvy).

10. Soud provedl k důkazu informaci o ceně mobilního tarifu ve výši , částka, měsíčně, avšak na základě shodných tvrzení stran vzal poté za své skutkové zjištění, že mobilní tarif žalobkyně platí po celou dobu žalovaný, což žalobkyně potvrdila s tím, že považovala za potřebné tuto částku vyčíslit z hlediska svých budoucích nákladů.

11. Žalobkyně podstupuje ortodontickou léčbu, přičemž celkové náklady byly vyčísleny plánem na , částka, (zjištěno z ortodontického léčebného plánu); mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně sama léčbu až dosud nehradila, nýbrž ji uhradili její rodiče.

12. Soud k důkazu provedl výpočtové tabulky žalobkyně ohledně nákladů na dopravu (č. l. 25) a další životní potřeby (č. l. 26). Pokud šlo o náklady na dopravu vlastním vozidlem, vzhledem k žalobkyní sdělené nepojízdnosti vozidla nepokládal toto vyčíslení za relevantní. Pokud šlo o náklady na životní potřeby mimo dopravu vozidlem, výpočtová tabulka žalobkyně sama o sobě neprokazuje jejich vynaložení, nicméně soud shledal žalobkyní zde uváděné částky (celkem , částka, měsíčně) za běžné v současných poměrech České republiky a nevyzýval žalobkyni k jejich prokazování v detailu, neboť za použití úvahy soudu (§ 136 o. s. ř.) by dospěl ke srovnatelnému výsledku. Žalovaný proti výši nákladů na životní potřeby žalobkyně ani nic konkrétního nenamítal, ostatně šlo o částku podobnou tomu, co uplatňoval sám ohledně sebe.K poměrům žalovaného.

13. Žalovaný dosáhl v roce 2022 tržeb ze své samostatné výdělečné činnosti ve výši , částka, , tedy průměrně , částka, měsíčně, v roce 2023 ve výši , částka, , tedy průměrně , částka, měsíčně, a v lednu a únoru 2024 celkem ve výši , částka, , tedy průměrně , částka, měsíčně; průměr za uvedených celkem , hodnota, měsíců činí , částka, (zjištěno z přehledu příjmů žalovaného za roky 2022 a 2023 a leden 2024 a vydaných faktur č. , hodnota, až 202212, 202301 až 202313 a 202401 až 202403).

14. Žalovaný je od , datum, plátcem daně z příjmů v paušálním režimu (zjištěno z potvrzení o účasti v paušálním režimu). K tomu soud dodává, že v roce 2023 činila paušální daň nejméně (v prvním pásmu) , částka, měsíčně a v roce 2024 činí nejméně , částka, měsíčně.

15. Žalovaný ve svém prvním vyjádření k žalobě tvrdil, že jeho měsíční náklady na pomůcky a prostředky potřebné pro výkon jeho činnosti činí , částka, , nicméně k tomu ani přes výzvu ze strany soudu učiněnou při ústním jednání žádné konkrétní doklady nedoložil, soud tedy tuto částku nebral v potaz.

16. Pokud šlo o náklady na životní potřeby žalovaného mimo dopravu, soud shledal žalovanou uváděnou částku (celkem , částka, měsíčně) za běžnou v současných poměrech České republiky a nevyzýval žalovaného k jejich prokazování v detailu, neboť za použití úvahy soudu (§ 136 o. s. ř.) by dospěl ke srovnatelnému výsledku. Žalobkyně proti výši nákladů na životní potřeby žalovaného ani nic konkrétního nenamítala, ostatně jde o částku podobnou tomu, co uplatňovala sama ohledně sebe.

17. Žalovaný vyčíslil náklady na dopravu do místa výkonu činnost a zpět na celkem , částka, měsíčně bez amortizace vozidla, pojištění a dálniční známky; výpočet žalovaného sám o sobě neprokazuje vynaložení těchto nákladů, nicméně soud shledal žalovaným zde vypočtenou částku za odpovídající v současných poměrech České republiky a nevyzýval žalovaného k prokazování v detailu, neboť za použití úvahy soudu (§ 136 o. s. ř.) by dospěl ke srovnatelnému výsledku. Žalobkyně proti výši nákladů na dopravu žalovaného ani nic konkrétního nenamítala.

18. Žalovaný hradil v měsíci říjen 2023 prostřednictvím SIPO na nájemné, elektřinu, plyn, televizní a rozhlasový poplatek a společnosti Vodafone celkem , částka, (zjištěno z přehledu SIPO za říjen 2023).K tomu, co žalovaný uhradil od podání žaloby do vyhlášení rozsudku.

19. Mezi stranami bylo nesporné a soud vzal na základě toho za své skutkové zjištění, že v období od podání žaloby (, datum, ) do dne konání jednání, při kterém bylo ve věci rozhodnuto (, datum, ) žalovaný uhradil žalobkyni na úhradu jejích potřeb částky v celkové výši za jednotlivé měsíce: v listopadu 2023 částku , částka, , v prosinci 2023 částku , částka, , v lednu 2024 částku , částka, , v únoru 2024 částku , částka, a v březnu 2024 (do 8. 3.) částku , částka, ; a dále že v každém kalendářním měsíci k 15. dni hradil mobilní tarif žalobkyně v částce , částka, .

20. Z dalších provedených důkazů (rodný list žalobkyně, lustrace v centrální evidenci obyvatel, osvědčení o registraci vozidla žalovaného) soud neučinil žádná další pro věc podstatná skutková zjištění, která by byla nad rámec výše uvedených.

21. Soud neprováděl důkaz usnesením na č. l. 6, které bylo žalobkyní předkládáno v souvislosti s tvrzením, že je dcerou žalovaného, neboť s ohledem na nespornost uvedeného by to bylo nadbytečné. Stejně tak neprováděl důkaz kopií výpisů z účtu žalovaného, které měly dokládat jeho platby žalobkyni, neboť jejich výše (uvedená shora) nebyla mezi stranami sporná.

22. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že žalobkyně studuje čtvrtý ročník střední školy v Dubně (v blízkosti Příbrami), léčí se pro úzkostnou poruchu a agorafobii, bydlí v , adresa, v bytě, který si najímá s celkovými náklady , částka, měsíčně, zároveň pobírá příspěvek na bydlení (do , datum, v částce , částka, , poté , částka, ), její běžné měsíční náklady na stravu, drogerii, léky a oblečení lze akceptovat v částce , částka, . Naproti tomu částku , částka, za mobilní tarif hradí žalovaný (tudíž ji žalobkyně reálně nevynakládá), stejně tak byla zatím rodiči plně hrazena ortodontická péče (žalobkyně na ni zatím nic ze svého nevynaložila). Pokud šlo o náklady na dopravu kalkulované žalobkyní na , částka, za dopravu vlastním vozidlem, vzhledem k jeho nepojízdnosti, kdy žalobkyně musí tak jako tak cestovat z bydliště, které si zvolila (v , adresa, ), do školy (v Dubně) a zpět jinými prostředky (např. veřejnou dopravou, přičemž je zřejmé, že žalobkyně jako studentka střední školy může cestovat s výraznou slevou oproti běžnému základnímu jízdnému), soud nepokládal uvedenou částku za reálnou, nýbrž výrazně nadsazenou. Dále soud vycházel ze sdělení žalobkyně, že jí matka hradí měsíčně jako výživné částku , částka, .

23. Ve vztahu k žalovanému lze shrnout, že za více než dvouleté období (leden 2022 až únor 2024) dosáhl průměrné tržby ze samostatné výdělečné činnosti ve výši , částka, měsíčně, dále že je plátcem daně v paušálním režimu (, částka, měsíčně v roce 2023, , částka, měsíčně v roce 2024), dále lze akceptovat jeho náklady na dopravu do místa výkonu činnosti a zpět vyčíslené na , částka, měsíčně a běžné životní náklady v řádu , částka, a placené prostřednictvím SIPO v částce , částka, . Naopak soud nebral v potaz, jak je uvedeno výše, údajné další náklady spojené s výkonem činnosti v řádu , částka, měsíčně. Dále lze ve vztahu k žalovanému uvést, že v řízení nevyplynulo nic o tom, že by se vzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu nebo že by podstupoval nepřiměřená majetková rizika. Dále lze konstatovat, že žalovaný v průběhu řízení hradil ve prospěch žalované částky podrobněji specifikované v odstavci 19 shora.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je dcerou žalovaného, přičemž v současnosti studuje na střední škole, lze uzavřít, že žalobkyně zatím není schopna se sama živit a má právo na výživné. To ani žalovaný v základu nezpochybňoval, sporná byla přiměřená výše výživného.

26. Soud při určení, jaká výše výživného by byla přiměřená, zohlednil poměry žalobkyně, přičemž dospěl k tomu, že při hrazení částky , částka, měsíčně a za předpokladu, že žalovaný bude (i nadále) hradit mobilní tarif ve výši , částka, měsíčně a uhradí nejméně polovinu případných dalších nákladů na ortodontickou péči žalobkyně, půjde o výživné přiměřené poměrům žalobkyně. Při této částce a při zohlednění výživného od matky a příspěvku na bydlení budou životní náklady žalobkyně pokryty, přičemž žalobkyně takto má možnost realizovat své přání bydlet v samostatném bytě, a tedy se žádným z rodičů a nesdílený s dalšími spolubydlícími. Ostatně to lze pokládat za poměrně významnou pozitivní okolnost, která není k dispozici každému v podobném postavení. Výživné stanovené v uvedené výši (, částka, za splnění dalších výše uvedených předpokladů) je zároveň přiměřené poměrům žalovaného, jehož příjmy jsou dostatečné na to, aby si mohl dovolit je hradit. Soud nepřihlížel k tomu, že žalovaný dle svého tvrzení se svou současnou partnerkou očekává potomka, neboť poměry účastníků je nutno posuzovat ke dni vyhlášení rozsudku a případné budoucí změny (např. vznik dalších vyživovacích povinností) nelze nyní zohledňovat.

27. V období od , datum, do , datum, na základě výše řečeného vzniklo žalobkyni právo na výživné v částkách , částka, (listopad 2023 od 6. 11. včetně), , částka, (prosinec 2023), , částka, (leden 2024), , částka, (únor 2024) a , částka, (březen 2024 do 11. 3. včetně). Jelikož žalovaný zaplatil žalobkyni v uvedených měsících částky , částka, (listopad 2023), , částka, (prosinec 2023), , částka, (leden 2024), , částka, (únor 2024) a , částka, (březen 2024), lze výživné pokládat za uhrazené v plné výši.

28. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v případě opětujících se dávek platí, že soud je přizná do budoucna jen tehdy, nastala-li před vyhlášením rozsudku splatnost alespoň jedné dávky a nebyl-li nárok (tedy všechny dosud splatné dávky) do vyhlášení rozsudku zcela uspokojen (splněn). Pokud tento předpoklad splněn není, soud dávky do budoucna nepřizná. Jelikož v projednávané věci ke dni vyhlášení rozsudku žádný dluh neexistuje a s ohledem na dosavadní průběh, kdy žalovaný žalobkyni evidentně platby na úhradu jejích potřeb zasílá, není důvodu, aby se soud od uvedeného principu odchýlil. Proto je namístě žalobu zamítnout, a to jak ve vztahu k tomu, co bylo požadováno od podání žaloby do vyhlášení rozsudku (neboť to již bylo plně uspokojeno), tak ve vztahu k budoucím dávkám. Pro vyloučení případného nedorozumění soud zdůrazňuje, že to neznamená, že by tím vyživovací povinnost žalovaného zanikla; pouze není věcný důvod ukládat nyní rozhodnutím soudu žalovanému její budoucí plnění. Pokud by v budoucnu, po vyhlášení tohoto rozsudku, nebylo výživné hrazeno, aniž by vyživovací povinnost zanikla, nebrání toto rozhodnutí podání žaloby, která by se takového budoucího období týkala.

29. Pokud šlo o požadavek na jednorázovou úhradu nákladů na ortodontickou léčbu ve výši , částka, , žalobkyně tuto částku zatím nemusela vynaložit, tudíž není důvodu, aby ji soud žalobkyni nyní přiznal. Pokud by ji v budoucnu musela vynaložit a v rozporu s dosavadními poměry by ji rodiče neuhradili, nebrání toto rozhodnutí, aby při změně skutkových okolností byla tato otázka posuzována nově.

30. Z vyložených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

31. Pro úplnost soud dodává, že jelikož žalobu zamítl, nebyl zde důvod ani prostor vyslovit změnu dříve vydaného rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo žalovanému stanoveno výživné na tehdy nezletilou žalobkyni ve výši , částka, měsíčně, nicméně je zřejmé, že vzhledem ke změně poměrů účastníků od té doby jde o rozhodnutí obsahově do značné míry překonané, kterého se ostatně ani jeden z účastníků nedovolává.

32. Náhrada nákladů řízení by podle zásady úspěchu ve věci měla být přiznána žalovanému. S ohledem na specifickou povahu předmětného řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení žalovanému nepřiznal. Důvod pro tento postup spatřoval v tom, že pokud by žalobkyně byla povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení, vedle by to ke zhoršení jejích majetkových poměrů, které jsou ovšem v současnosti v nemalé míře tak jako tak závislé na výživném hrazeném jí žalovaným (k tomu viz výše). Vzhledem ke zjištěným výdělečným poměrům žalovaného měl soud zároveň za to, že tento postup jej nijak zásadně nepříznivě nepostihne.