33 C 62/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně o určení vlastnického práva k nemovitosti rozsudkem pro uznání

I. Určuje se, že vlastníky pozemku parc. číslo odděleného z pozemku parc. číslo zapsaného na listu vlastnictví číslo pro katastrální území část obce, obec Praha, dle geometrického plánu vyhotoveného anonymizováno, spol. s r. o., dne datum pod číslo který je připojen k tomuto rozsudku jako jeho nedílná součást, jsou žalobci ve společném jmění manželů.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobci domáhali určení, že jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku označeného na geometrickém plánu vyhotoveném právnická osoba, spol. s r. o., dne datum pod číslo jako pozemková parcela číslo oddělená z pozemkové parcely číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro katastrální území část obce, obec Praha, který je katastrálním úřadem veden pro žalované. Svůj návrh odůvodnili tak, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť žalobci jsou historicky vlastníky předmětného pozemku, jak se ve skutečnosti nachází v terénu. Údaj evidovaný v katastru nemovitostí je nesprávný a tato nesprávnost vznikla při digitalizaci katastrální mapy. Vlastnické právo k předmětnému pozemku žalobci dle svého mínění nabyli v roce 1984 na základě řádného a platného právního titulu, dále argumentovali vydržením, k němuž by došlo nejpozději v roce 1994 a i v případě aplikace institutu mimořádného vydržení nejpozději k datum. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovali jednak v tom, že rozhodnutí soudu vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu, mj. v souvislosti se žalobou na vyklizení podanou proti žalobcům žalovanými, jednak v tom, že v současnosti zapsaný stav v katastru nemovitostí je pouze výsledkem chyby při digitalizaci mapy.

2. Žalovaným byla do vlastních rukou doručena žaloba spolu s usnesením obsahujícím uložení povinnosti vyjádřit se dle § 114b odst. 1 o. s. ř. ve stanovené lhůtě 30 dnů, a to žalovanému 1 dne datum a žalované 2 dne datum Ani jeden ze žalovaných se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle odstavce 2 téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Podle odstavce 5 téhož ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.

4. Předmětem řízení je určení vlastnického práva k pozemku, tedy nárok, který soud právně posoudil podle § 1011 a násl. o. z. Určení sporného vlastnického práva je věcí, v níž jsou účastníci v typickém dvoustranném vztahu, jehož úprava je již podle jeho povahy a tím i podle příslušného hmotněprávního předpisu dána plně do dispozice účastníků těchto vztahů; jinými slovy hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony (zde např. souhlasným prohlášením o vlastnickém právu žalobců). Ve věci proto lze uzavřít smír a vydat rozsudek pro uznání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že k tomu byly splněny všechny předpoklady, a rozsudek pro uznání vydal, aniž by nařizoval ústní jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobcům.

6. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem částka a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši částka; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po částka podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy částka.

7. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve třech vyhotoveních. Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.