33 C 62/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně o určení vlastnického práva k nemovitosti rozsudkem pro uznání

I. Určuje se, že vlastníky pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [část obce], obec Praha, dle geometrického plánu vyhotoveného [anonymizováno], spol. s r. o., dne [datum] pod [číslo] který je připojen k tomuto rozsudku jako jeho nedílná součást, jsou žalobci ve společném jmění manželů.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku označeného na geometrickém plánu vyhotoveném [právnická osoba], spol. s r. o., dne [datum] pod [číslo] jako pozemková parcela [číslo] oddělená z pozemkové parcely [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [část obce], obec Praha, který je katastrálním úřadem veden pro žalované. Svůj návrh odůvodnili tak, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť žalobci jsou historicky vlastníky předmětného pozemku, jak se ve skutečnosti nachází v terénu. Údaj evidovaný v katastru nemovitostí je nesprávný a tato nesprávnost vznikla při digitalizaci katastrální mapy. Vlastnické právo k předmětnému pozemku žalobci dle svého mínění nabyli v roce 1984 na základě řádného a platného právního titulu, dále argumentovali vydržením, k němuž by došlo nejpozději v roce 1994 a i v případě aplikace institutu mimořádného vydržení nejpozději k [datum]. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovali jednak v tom, že rozhodnutí soudu vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu, mj. v souvislosti se žalobou na vyklizení podanou proti žalobcům žalovanými, jednak v tom, že v současnosti zapsaný stav v katastru nemovitostí je pouze výsledkem chyby při digitalizaci mapy.

2. Žalovaným byla do vlastních rukou doručena žaloba spolu s usnesením obsahujícím uložení povinnosti vyjádřit se dle § 114b odst. 1 o. s. ř. ve stanovené lhůtě 30 dnů, a to žalovanému 1 dne [datum] a žalované 2 dne [datum] Ani jeden ze žalovaných se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle odstavce 2 téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Podle odstavce 5 téhož ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.

4. Předmětem řízení je určení vlastnického práva k pozemku, tedy nárok, který soud právně posoudil podle § 1011 a násl. o. z. Určení sporného vlastnického práva je věcí, v níž jsou účastníci v typickém dvoustranném vztahu, jehož úprava je již podle jeho povahy a tím i podle příslušného hmotněprávního předpisu dána plně do dispozice účastníků těchto vztahů; jinými slovy hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony (zde např. souhlasným prohlášením o vlastnickém právu žalobců). Ve věci proto lze uzavřít smír a vydat rozsudek pro uznání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že k tomu byly splněny všechny předpoklady, a rozsudek pro uznání vydal, aniž by nařizoval ústní jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobcům.

6. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem [částka] a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši [částka]; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po [částka] podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy [částka].

7. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.