33 C 76/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 42 605 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 42 605 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 21. 3. 2025 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 24. 3. 2025 domáhal zaplacení částky 42 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 3. 2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil následovně. Dne 9. 2. 2001 uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu Flexibilní životní pojištění č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 400 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobce zaplatil na pojistném celkově částku 102 000 Kč, žalovaná vyplatila žalobci odkupné ve výši 57 895 Kč. Jelikož pojistná smlouva byla dle tvrzení žalobce neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem, představuje celá žalobcem zaplacená částka, snížená o to, co mu žalovaná plnila, bezdůvodné obohacení žalované.

2. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřoval žalobce v tom, že pojistné plnění je zčásti „formováno“ investováním pojistně technických přebytků pojistného do kapitálového navýšení hodnoty pojištění. Rozsah pojistného plnění je tak konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Pojistná smlouva odkazuje na kalkulační a pojistně-technické zásady, které žalobce nikdy neobdržel a nebyl s nimi seznámen. Ta ustanovení pojistné smlouvy, která jsou závislá na obsahu uvedených zásad, jsou proto neurčitá; neplatná jsou tudíž všechna ujednání článku 10 všeobecných pojistných podmínek. Žalobce dále uvedl, že ujednání pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, „formování“ pojistného plnění a snižování kapitálové hodnoty o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, neboť žalobce neměl možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla její zamítnutí. Potvrdila uzavření pojistné smlouvy mezi právní předchůdkyní žalované a žalobcem a její ukončení ke dni 30. 6. 2023. Uvedla, že žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši 1 500 Kč, odkupné ve výši 57 895 Kč a přeplatek ve výši 50 Kč. Žalovaná vznesla námitku promlčení tvrzeného nároku žalobce ve dvouleté subjektivní lhůtě, tedy ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 24. 3. 2023. V posledních dvou letech před podáním žaloby žalobce žalované uhradil 3 splátky pojistného v celkové výši 1 200 Kč a částku 350 Kč jako poplatek za předčasné ukončení smlouvy, celkem tedy částku 1 550 Kč. Subjektivní promlčecí lhůta počala začala běžet již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy, neboť žalobce byl se všemi relevantními okolnostmi, ze kterých by mohl usuzovat na případnou neplatnost pojistné smlouvy, seznámen již před jejím uzavřením. Z opatrnosti žalovaná vznesla námitku promlčení tvrzeného nároku žalobce i ve tříleté objektivní promlčecí lhůtě, tedy ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 24. 3. 2022. V posledních třech letech před podáním žaloby žalobce uhradil žalované celkem 6 350 Kč. Žalovaná zároveň uplatnila námitku započtení částky 57 895 Kč, kterou žalovaná žalobci vyplatila na odkupném. Odkázala na judikaturu Ústavního soudu, dle které není dán žádný důvod k tomu, aby ve sporech o platnost smluv o investičním životním pojištění nemohla být aplikována objektivní promlčecí doba. Pojistnou smlouvu žalovaná považuje za platnou, neboť žalobce byl seznámen s parametry pojistné smlouvy a s ní souvisejícím sazebníkem v rámci zprostředkovatelského procesu. O nákladovosti pojištění byl žalobce vyrozumíván i prostřednictvím výročních dopisů. Žalobce měl sazebník kdykoliv k dispozici na obchodních místech žalované, u jejích obchodních zástupců i na webových stránkách žalované. Žalobce nespecifikuje, v čem by měla napadená ujednání založit rozpor s požadavkem poctivosti a způsobovat významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k jeho újmě jakožto spotřebitele. Kromě toho, napadená ujednání nemohou být z povahy věci neurčitá a současně zneužívající.

4. Soud zjistil následující skutkový stav:

5. Dne 9. 2. 2001 uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalované pojistnou smlouvu Flexibilní životní pojištění č. , hodnota, , s počátkem pojištění od 1. 3. 2001(dále jen „smlouva“). Smlouva pod bodem 1. obsahuje prohlášení, že byl žalobce seznámen se zněním Všeobecných pojistných podmínek pojištění osob OSO 1. hlavní pojištění bylo ve smlouvě uvedeno životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou a s připojištěním pro rodiče. Žalobce se zavázal plnit měsíční pojistné ve výši 400 Kč. Pojistná smlouva sama, resp. návrh na uzavření pojistní smlouvy ze dne 9. 2. 2001 neobsahovala ujednání o kalkulačních zásadách a pojistně technických zásadách, dle kterých bude stanoveno tzv. odbytné v případě ukončení smlouvy a nákladovost pojištění (prokázáno pojistnou smlouvou Flexibilní životní pojištění č. , hodnota, společně s Všeobecnými pojistnými podmínkami a Speciálními podmínkami flexibilního životního pojištění s připojištěním).

6. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí ze strany žalobce ze dne 16. 5. 2023 ke dni 30. 6. 2023. (mezi stranami nesporné, zjištěno z výpovědi pojistné smlouvy ze dne16. 5. 2023).

7. Žalobce na základě pojistné smlouvy hradil žalované pravidelné platby ve výši 400 Kč do 3. 7. 2023 (mezi stranami nesporné, prokázáno též výpisem z účtu žalobce).

8. V posledních třech letech před podáním žaloby žalobce uhradil žalované celkem 6 350 Kč (prokázáno přehledem plateb zpracovaného žalovanou).

9. Žalovaná vyhotovovala žalobci výroční dopisy nazvané jako „Rekapitulace stavu pojistné smlouvy“, ve které ho informovala mimo jiné o platbách a rozpisech pojistného a o stavu kapitálové hodnoty smlouvy ke konci roku (prokázáno uvedenými listinami od roku 2006 na č.l. 44 – 59).

10. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky výzvou datovanou dne 24. 3. 2025. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla (mezi stranami nesporné).

11. Žalovaná žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši 1 500 Kč, odkupné ve výši 57 895 Kč a přeplatek ve výši 50 Kč (potvrzení o zániku pojištění ze dne 10. 7. 2023 včetně vyúčtování).

12. Z dalších provedených listinných důkazů, a to to nesouhlasu žalobce ze dne 19. 12. 2024, dodatkem č. , hodnota, z 17. 3. 2014 a sazebníku platného ke dni uzavření smlouvy soud nezjistil ničeho, co by mělo vliv na odlišný závěr skutkový a právní.

13. Shrnutí skutkového stavu:

14. Dne 9. 2. 2001 uzavřel žalobce s žalovanou pojistnou smlouvu Flexibilní životní pojištění č. , hodnota, , s počátkem pojištění od 1. 3. 2001, ve které sjednali pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou a s připojištěním pro rodiče. Pojistné bylo sjednáno ve výši 400 Kč měsíčně. V posledních třech letech před podáním žaloby žalobce uhradil žalované celkem 6 350 Kč. Pojistná smlouva neobsahovala ujednání o kalkulačních zásadách a pojistně-technických zásadách, podle kterých by bylo stanoveno tzv. odbytné v případě ukončení smlouvy a nákladovost pojištění. Pojištění skončilo výpovědí ze strany žalobce ze dne 16. 5. 2023. Žalovaná žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši 1 500 Kč, odkupné ve výši 57 895 Kč a přeplatek ve výši 50 Kč.

15. Právní posouzení:

16. Mezi stranami bylo sporné právní hodnocení otázky platnosti pojistné smlouvy a promlčení případného práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení.

17. Platnost předmětné pojistné smlouvy je podle § 3028 odst. 3 o. z. nutno posuzovat podle předpisů účinných k datu jejího sjednání, tedy dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném ke dni 9. 2. 2001 a dále dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 9. 2. 2001 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“).

18. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario).

19. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle odst. 5 téhož ustanovení pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

20. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

21. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

22. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení, jsouli účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

23. Ohledně otázky platnosti pojistné smlouvy soud uvádí, že z uzavřené smlouvy nejsou zřejmá ujednání o kalkulačních zásadách a pojistně-technických zásadách, podle kterých by bylo stanoveno tzv. odbytné v případě ukončení smlouvy a nákladovost pojištění. Z toho soud vyvozuje neurčitost smlouvy a tedy absolutní neplatnost smlouvy podle § 37 odst. 1 obč. zák. Vzhledem k tomu již nezkoumal, zda sjednané smluvní podmínky měly charakter nepřiměřených či zneužívajících ujednání. Z výše uvedeného důvodu se lze zabývat vypořádáním bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatné smlouvy.

24. Žalobci vzniklo v rozsahu učiněných plateb, právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení. Ve vztahu k němu žalovaná namítla promlčení.

25. Žalobci započala úhradou jednotlivých plateb pojistného běžet objektivní promlčecí lhůta, neboť právo na vrácení bezdůvodného obohacení v tomto případě objektivně vzniká okamžitě, jakmile je platba bez právního důvodu uskutečněna. Co se týče délky promlčecí lhůty, v řízení nevyšlo najevo nic, z čeho by bylo možno vyvozovat úmyslné bezdůvodné obohacování žalované. Proto nelze žalované přičíst žádný úmysl obohacovat se na úkor žalobkyně bez právního důvodu.

26. Soud dospěl k závěru, že uskutečněním každé platby počala žalobci běžet tříletá objektivní promlčecí lhůta. Pokud žalobci svědčilo právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy, začalo se v tomto případě promlčovat ohledně jednotlivých zaplacených částek, jakmile byly uhrazeny, a zaplacením začala běžet nejen objektivní, ale i subjektivní promlčecí lhůta. U smlouvy neplatné pro neurčitost jde o případ, kdy smluvní strana může tento nedostatek rozpoznat ihned. V průběhu času se totiž stav neurčitých či zneužívajících ujednání nijak nemění, smlouva konkrétního znění je zcela stejně (ne)určitá (či obsahující stejná zneužívající ujednání) v okamžiku uzavření jako kdykoli později. Žalobce mohl neurčitost smlouvy (stejně tak obsah zneužívajících ujednání) rozpoznat již v okamžiku jejího uzavření. S ohledem na námitku promlčení, soud konstatuje, že ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 24. 3. 2022 je nárok promlčen. Žalovaná současně uplatnila námitku započtení vzájemně nepromlčených plnění, když žalobce v posledních třech letech uhradil žalované před podáním žaloby částku 6 350 Kč, žalovaná vyplatila odkupné ve výši 57 895 Kč, které podstatně převyšuje zaplacenou částku. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 900 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (vyjádření k žalobě ze dne 9. 6. 2025, a účast na jednání dne 29. 8. 2025).

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.