33 C 91/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 19 120 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 19 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 986 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 19 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo (kupní smlouvy [číslo]) uzavřené mezi stranami se žalovaná zavázala provést pro žalovanou výrobu a montáž dveří [anonymizováno], že šlo o dodávku včetně montáže na klíč a že na místě samém provedl zaměření technik žalované, který se při tom dopustil pochybení spočívajícího ve volbě špatného typu dveří, neboť v případě umístění zvolených dveří by bylo vidět kus z dlažby z chodby, dveře by tedy nezakrývaly dilataci podlahy. Nebylo povinností žalobkyně přezkoumávat zaměření provedené technikem žalované a na základě toho vzniklou nabídku. Na nevhodnost zvolených dveří upozornil žalobkyni až montér při montáži, který ji též upozornil, že existují tzv. reverzní dveře, které by dilataci zakryly. Pochybení žalované spočívalo v tom, že použití těchto dveří žalobkyni nenavrhla. Žalobkyně montáž nevhodných dveří odmítla, ty byla odvezeny žalovanou. Strany jednaly o řešení, přičemž dle žalobkyně se dohodly na tom, že žalovaná dodá nové (vhodné) dveře s 50% slevou, posléze však žalovaná takto postupovat odmítla. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedodala žalobkyni bezvadné dveře, žalobkyně od smlouvy v rozsahu nesplněné části zakázky odstoupila, čímž jí vzniklo právo na vrácení zálohově zaplacené částky 19 120 Kč (cena dveří i montáže). Žalovaná však tento dluh nesplnila, a to i přes dvojí výzvu ze strany žalobkyně učiněnou před podáním žaloby. Po právní stránce žalobkyně argumentovala tím, že byla v tomto případě jako laik v oboru dveří slabší stranou podle § 433 odst. 2 o. z., že po ní nelze požadovat, aby si najímala další poradce, a že podle § 2594 o. z. ji měla žalovaná upozornit na nevhodnost pokynu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok je neopodstatněný, a navrhla zamítnutí žaloby. Podle ní mezi stranami není sporu, že žalobkyně si objednala výrobu a montáž dveří dle konkrétní cenové nabídky; jejich přesný vzhled a zaměření odsouhlasila. Nešlo o technicky složitou věc, tudíž žalobkyně nebyla slabší smluvní stranou. Jednatel žalobkyně byl povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, přičemž pokud věci nerozuměl, měl si obstarat odbornou pomoc, např. od stavebního dozoru. Žalovaná splnila a dodala dveře plně v souladu s objednávkou, řádně a včas. Dodané dveře byly funkční, vytýkána je tvrzená vada estetické povahy. [příjmení] to odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně bylo opožděné, neboť zjistila-li žalobkyně nějakou vadu, mohla od smlouvy odstoupit ihned, tedy po nerealizované montáži.

3. Podstatou sporu bylo, zda žalovaná pochybila, když její technik nenavrhl žalobkyni zvolit tzv. reverzní dveře, které by se otevíraly na stejnou stranu a do stejné místnosti jako ty vybrané, avšak na rozdíl od vybraných by svým umístěním ve stavebním otvoru zakrývaly přechod mezi dvěma druhy podlahy (a tedy při zavřených dveřích by z jedné místnosti nebyla vidět žádná část podlahy druhé místnosti).

4. Ze shodných tvrzení stran a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, podle nichž mezi nimi bylo ujednáno, že žalovaná pro žalobkyni zajistí zhotovení a montáž dveří podle konkrétní cenové nabídky; objednání dveří proběhlo prostřednictvím e-mailu; žalovaná dodala všechny dveře, které byly specifikovány, v souladu s objednávkou; jedny dveře (ty, kterých se spor týká), namontovány nebyly, neboť žalobkyně jejich montáž odmítla.

6. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že dveře si vybral v [obec] v prodejně žalované, poté mu paní [příjmení] poslala cenovou nabídku s tím, že finální nabídka bude zaslána po zaměření technikem na místě. [příjmení] žalované dojel na místo. Šlo o rodinný dům. Jednatel žalobkyně tam nebyl, neboť tam ještě nebydlel, bydlel jinde. Sdělil technikovi, že klíče jsou na místě a že může zaměření provést. Po telefonu se s technikem domlouval, kam se budou které dveře otvírat. [příjmení] si to zaznamenal. V době zaměření již byly podlahy položeny, bylo tedy poznat, kde budou dilatace mezi jednotlivými podlahami. Na základě zaměření přišla od paní [příjmení] finální cenová nabídka. Barvu dveří, dekor, materiál apod. si jednatel žalobkyně vybral již předtím na prodejně. Došlo k uzavření smlouvy a zaplacení zálohy ve výši 100 %. Po asi 8 až 12 týdnech došlo k montáži, na místo přijeli technici, z nichž mu jeden volal, že jedny dveře jsou špatně zvoleny, neboť po jejich montáži bude vidět část dlažby z jiné místnosti. [příjmení] sdělil, ať dveře nemontuje ani nerozbaluje a ať je odvezou s tím, že se následně domluví s paní [příjmení] na dalším postupu. Po jednání s paní [příjmení] se dospělo k tomu, že mu žalovaná poskytne slevu 50 % na nové dveře a původní nenamontované si jednatel žalobkyně ponechá jako případné náhradní. Nicméně poté žalovaná odmítla slevu poskytnout s tím, že původní objednávka byla chybou jednatele žalobkyně. Dále uvedl, že jeho společnost se zabývá elektromontážemi silno- a slaboproudu, nemá zkušenost s výrobou či montáží dveří. [příjmení] žalované, který prováděl zaměření, jej na reverzní dveře neupozornil, o této možnosti se poprvé dozvěděl až z telefonátu od montéra při montáži dveří. Žalovaná neměla k dispozici projektovou dokumentaci domu, ale ani ji nežádala. Na stavbě domu nepůsobil žádný stavební dozor či technický dozor investora mimo stavební firmu; vše řešila stavební firma.

7. Zhotovení díla bylo ujednáno dle cenové nabídky, která zahrnovala dodávku včetně montáže dveří Sapeli za cenu v celkové výši 177 253 Kč, přičemž z celkové částky na dodávku a montáž sporných dveří pořadové [číslo] připadala částka 19 120 Kč, z toho 17 320 Kč za dveře a 1 800 Kč za jejich montáž (zjištěno z listiny označené jako smlouva o dílo [číslo] cenové nabídky jako přílohy smlouvy a e-mailu ze dne [datum]).

8. Žalovaná vystavila žalobkyni na částku 177 253 Kč zálohovou fakturu, žalobkyně ji uhradila, žalovaná posléze vystavila fakturu – daňový doklad zohledňující zaplacenou zálohu (zjištěno ze zálohové faktury [číslo] potvrzení o platbě a faktury [číslo]).

9. Žalovaná zaslala žalobkyni sdělení, v němž navrhovala odsouhlasit objednání nových dveří namísto původně zaměřených s tím, že se budou otevírat opačně než původně zaměřené a úhrada bude napůl (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] včetně přílohy). Žalovaná zaslala žalobkyni konečnou fakturu dne [datum], na což žalobkyně reagovala požadavkem za zaslání předávacího protokolu (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne [datum]). Žalovaná zaslala žalobkyni nabídku na reverzní dveře, žalobkyně žádala sdělení, zda platí, že uhradí jen 50 %, žalovaná na to reagovala tak, že poskytne slevu maximálně 15 %, žalobkyně s tím nesouhlasila a požadovala vrácení zálohy, následně sdělila, že od smlouvy odstupuje (zjištěno z e-mailové korespondence z období 1. až [datum]). Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], kterým odmítla odstoupení jako neoprávněné a nabídla žalobkyni slevu na nové dveře ve výši 25 % (zjištěno z uvedeného dopisu).

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení předmětné částky 19 120 Kč před podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne [datum], doručenky datové zprávy, dopisu ze dne [datum] a doručenky datové zprávy).

11. Z dalších provedených důkazů (výpisy z živnostenského rejstříku ohledně obou stran, fotografie dveří a stavebného otvoru) soud žádná pro věc podstatná další skutková zjištění neučinil.

12. Jiné důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

13. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že jednatel žalobkyně si pro interiér rodinného domu vybral dveře nabízené žalovanou, technik žalované na místě provedl zaměření bez přítomnosti jednatele žalobkyně, se kterým pouze telefonicky řešili, kam se které dveře budou otvírat. Následně byla vyhotovena přesná cenová nabídka, kterou žalobkyně odsouhlasila. Žalovaná objednané dveře dodala a s výjimkou oněch sporných i namontovala. Sporné dveře byly funkční a odpovídaly plně objednávce. [příjmení] žalované provádějící zaměření neupozornil žalobkyni na existenci jiného typu dveří, tzv. reverzních, které by na rozdíl od zvolených zakrývaly přechod mezi dvěma druhy podlahy. Mezi stranami došlo k jednání o poskytnutí slevy na nové dveře, avšak nakonec objednány a dodány nebyly. Žalobkyně uhradila celou cenu dveří včetně oněch sporných. Žalovanou vyzvala k zaplacení (vrácení) části ceny připadající na sporné dveře před podáním žaloby.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2086 o. z. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

15. Soud má za to, že v daném případě spolu strany ujednaly nikoli provedení díla, ale koupi, neboť předmětem bylo dodání v podstatě typizovaných interiérových dveří, definovaných výběrem z„ katalogové“ nabídky žalované co do konkrétního modelu, barvy a doplňků, např. kování (jak je zřejmé z tabulkové cenové nabídky). Všechny tyto parametry si jednatel žalobkyně vybral ještě předtím, než proběhlo zaměření na místě. Při zaměření na místě bylo (telefonicky) určeno pouze, kam se které dveře budou otevírat, technik žalované mohl přeměřit jednotlivé stavební otvory, aby následně vyrobené dveře neměly chybný rozměr, nicméně žádné další individuální přizpůsobování zboží zákazníkovi neproběhlo. Žalobkyně žádný materiál pro výrobu dveří nedodávala. Jejich montáž zjevně nepředstavovala převážnou část plnění žalované, ostatně i v celkové sjednané ceně představovala jen malou část. Soud proto uzavřel, že je namístě posoudit tento závazek jako koupi, čemuž nebrání ani to, pokud součástí byla též montáž na místě, spočívající ovšem v podstatě pouze v zasazení dodaných dveří do již existujících stavebních otvorů.

16. Podle § 2095 věta první o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

17. Vzhledem k tomu, že žalovanou dodané dveře odpovídaly specifikaci dle kupní smlouvy a neměly žádnou vadu ve smyslu citovaného ustanovení, nebylo důvodu, proč by je žalobkyně neměla převzít a zaplatit kupní cenu.

18. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

19. V projednávané věci si strany žádný relevantní důvod pro odstoupení nesjednaly. Jelikož žalovaná plnila bez vad, nemohlo jejím plněním dojít k porušení smlouvy. Pak je již nadbytečné zkoumat, zda případně byly naplněny nějaké další zákonné předpoklady odstoupení (např. dle § 2002 odst. 1 o. z. či jiných ustanovení zákona).

20. Nad rámec řečeného soud dodává, že situace by byla zcela stejná i v případě posouzení předmětného závazku jako díla (jej popsaly samy strany, které smlouvu označily jako smlouvu o dílo a sebe jako zhotovitele a objednatele). Podle § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Jelikož v projednávané věci žádný rozpor se smlouvou nenastal, nemohlo jít o vadné plnění. Další úvahy o možnosti odstoupení od smlouvy by pak byly zcela obdobné výše uvedeným.

21. Žalobkyně argumentovala ustanovením § 2594 odst. 1 věta první o. z., dle něhož zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. S ohledem na výše řečené se toto ustanovení neuplatní, neboť nejde o dílo, ale o koupi. Nicméně i kdyby aplikováno být mělo, v dané věci by bylo nepřiléhavé. Žalobkyně nedávala žalované žádný pokyn, jak má dílo provádět (např. jak by měla dveře vyrábět nebo montovat). Žalobkyně si vybrala konkrétní model a provedení dveří z nabídky žalované. Výběr toho, co si objednatel přeje zhotovit, není pokynem, jak má dílo být prováděno. Ve vztahu k výběru platí, že je povinností objednatele (stejně jako kupujícího) uvážit, co si hodlá pořídit.

22. Za nepřípadný považoval soud i argument žalobkyně odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4142/2008. Uvedené rozhodnutí se zabývalo mj. problematikou odpovědnosti zhotovitele za neupozornění na nevhodný pokyn objednatele. Podle mínění soudu však v projednávané věci o žádný pokyn nešlo, tedy ani o pokyn nevhodný. Tyto úvahy proto nepovažoval za relevantní.

23. Skutečnou podstatou sporu bylo, že žalovaná měla dle žalobkyně poskytnout žalobkyni radu při výběru dveří, spočívající v upozornění, že by si mohla pořídit jiné dveře, než které si vybrala, tedy tzv. reverzní dveře. Soud však neshledal oporu pro závěr, že žalovaná měla právní povinnost takovou konzultaci poskytnout. Lze připustit, že technik žalované provádějící zaměření na místě mohl projevit větší nápaditost či iniciativu a takovou změnu již provedeného výběru modelů dveří navrhnout nebo doporučit ve snaze o maximální spokojenost zákazníka. Soud však neměl za to, že by k tomu byl právně povinen, a tedy že pokud tak neučinil, porušila žalovaná právní povinnost vůči žalobkyni. K poskytnutí jakýchkoli konzultací se žalovaná smlouvou nezavázala. Podle mínění soudu nelze odhlížet ani od toho, že žalobkyně sama nevěnovala zaměření na místě velkou pozornost, její jednatel k němu nepřijel a komunikoval s technikem pouze telefonicky. Nelze vyloučit, že kdyby se jednatel žalobkyně býval na místo dostavil, mohlo ohledně předmětných dveří dojít k diskusi, zda při jejich osazení mu nebude vadit, že při zavřených dveřích bude vidět část podlahy s jiným vzhledem, a tedy že by bylo možné hledat jinou variantu. I kdyby jednatel žalobkyně nebyl odborníkem v oblasti dveří, žalobkyni to nezbavovalo povinnosti vynaložit přinejmenším běžnou péči a opatrnost. Žalobkyně si také mohla přibrat k výběru či zaměření dveří odborníka, ať již od stavebního dodavatele, který dům postavil, nebo jiného, který by jí poradil.

24. Žalobkyně dále argumentovala tím, že v tomto případě byla slabší smluvní stranou, neboť, zjednodušeně řečeno, na rozdíl od žalované nepodnikala v oboru výroby a montáže dveří, přičemž se dovolávala ustanovení § 433 odst. 2 o. z. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odstavce 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Soud uzavřel, že v projednávané věci nedošlo k žádnému zneužití kvalit odborníka nebo hospodářského postavení k vytvoření či využití závislosti, neboť o závislosti žalobkyně na žalované pro účely dodávky předmětných dveří nelze vůbec hovořit. Stejně tak není vůbec zřejmé, v čem by měla spočívat případná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech stran; z ničeho nevyplynulo, že by např. zneužitím uvedené převahy žalovaná dosáhla nějakého zásadního nepoměru mezi hodnotou vzájemných plnění. Ani aplikace případných jiných zákonných ustanovení chránících slabší smluvní stranu zde podle mínění soudu nemá pro věc relevantní význam. Vzhledem k tomu bylo zbytečné zkoumat, zda žalobkyně skutečně, ať již s ohledem na domněnku obsaženou v odstavci 2 citovaného ustanovení, nebo i bez ohledu na tuto domněnku, vystupovala v poměru se žalovanou jako slabší strana, neboť by to nevedlo k jinému právnímu posouzení věci.

25. Soud konečně nepovažoval za podstatné, že strany spolu jednaly o slevě za dodávku jiných dveří, přičemž nakonec k takové dodávce nedošlo. Předmětem řízení nebylo vymáhání případných nároků žalobkyně z takové dohody (pokud by chtěla prokazovat, že skutečně byla uzavřena), nýbrž požadavek na vrácení zálohy ve vztahu ke sporným dveřím již vyrobeným. Nad rámec toho soud podotýká, že ani z e-mailu ze dne [datum] předloženého žalobkyní neplynulo, že by se strany snad dohodly na dodávce tzv. reverzních dveří, naopak se v něm řešila možnost zhotovení dveří otevíraných na opačnou stranou a do protilehlé místnosti než sporné dveře.

26. Z vyložených důvodů shledal soud žalobu neopodstatněnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

28. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 7 986 Kč a sestává z následujících položek: a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 1 900 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne [datum]; b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony; c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 1 386 Kč.

29. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.