35 C 18/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 182 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o uložení povinnosti žalovaným, aby zaplatili žalobkyni částku 182 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 182 000 Kč od 1.1.2023 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 197 588 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 182 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou ad 1) dne 18. 1. 2022 smlouvu o dílo č. 2/20215, jejímž předmětem díla byla „Kompletní dodávka stavebních prací včetně materiálu“ na akci: Rekonstrukce objektu – , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „smlouva o dílo“), když výlučným vlastníkem této stavby a souvisejících budov je žalobkyně. Dílo bylo dle dohody rozděleno do etap. Dne 24. 10. 2022 uzavřely žalovaná ad 1) a žalobkyně dohodu o uznání závazku a jeho splacení, ve které shodně prohlásily, že k datu uzavření dohody nebyla smlouva o dílo naplněna. Žalovaná ad 1) přijala zálohy, které nevyúčtovala, stavební práce nebyly dokončeny a objednaný materiál nebyl žalovanou ad 1) dodán. Dohodou o uznání závazku žalovaná ad 1) uznala, že má vůči žalobkyni dluh ve výši 532 000 Kč, který odpovídá zůstatkové části zálohových plateb a zavázala se jej uhradit ve dvou splátkách – částku 182 000 Kč ve lhůtě do 31. 12. 2022 a částku 350 000 Kč ve lhůtě do 1. 6. 2023. Žalovaní ad 2) a ad 3) se ručitelsky zavázali uznaný dluh, včetně zajištění smluvní pokutou uhradit, pokud tak neučiní žalovaná ad 1). Žalovaná ad 1) ani ručitelé první splátku ve sjednané lhůtě do 31. 12. 2022, neuhradili a od 1. 1. 2023 jsou s úhradou této částky v prodlení.

2. Žalovaní nárok žalobkyně popřeli v plném rozsahu jako nedůvodný. Žalovaní uvedli, že žalovaná ad 1) veškeré závazky vůči žalobkyni, sjednané ať již písemnou, nebo ústní formou, řádně splnila, domluvený rozsah prací odvedla v rozsahu, který odpovídá výši finančních prostředků, které od žalobkyně obdržela. Spolupráce byla ukončena z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně žalobkyně, souvisejících i s tím, že žalovaná ad 1) v souladu s přenesenou daňovou povinností fakturovala bez DPH a daň hradila přímo žalobkyně. Žalovaní dále argumentovali, že smlouva o dílo obsahuje konkrétní ujednání o ceně díla ve výši 60 000 Kč s tím, že ostatní platby bez specifikování jejich výše budou provedeny dle dohody smluvních stran po dokončení první etapy. S ohledem na nedostatečná tvrzení ze strany žalobkyně stran specifikace nedodaného materiálu a nedodaných prací, za které by žalovaná ad 1) a potažmo žalovaní ad 2) a ad 3) z titulu ručitelského závazku měli vracet žalovanou částku, považují žalovaní tvrzený závazek ve výši 182 000 Kč za neexistující a doplňují, že uznat lze pouze existující závazek, když samotné uznání závazku není právním titulem vzniku závazku.

3. Mezi stranami bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo č. 2/20215 ze dne 18. 1. 2022, jejímž předmětem byla „Kompletní dodávka stavebních prací včetně materiálu“ na akci: Rekonstrukce objektu – , Anonymizováno, , adresa, , dále bylo nesporné provádění dalších prací nad rámec uzavřené smlouvy o dílo na základě ústních objednávek a nesporná byla také výše finančních částek zaslaných žalobkyní na bankovní účet žalované bezhotovostní cestou. Sporné mezi stranami bylo, zdali za zaslané finanční částky žalovaná ad 1) poskytla žalobkyni odpovídající protiplnění a v případě že nikoliv, byla sporná a zcela neurčitá specifikace neposkytnutého plnění.

4. Soud provedl dokazování předloženými listinami a výslechem svědka , jméno FO, , který na stavbě prováděl dozor a zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Po provedeném dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí podstatné skutečnosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Písemná smlouva o dílo č. 2/20215 uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ad 1) s cenou díla 60 000 Kč byla z hlediska rozsahu plnění na uvedené stavbě postupně rozšiřována o další (blíže nezjištěné) plnění, a to několika ústně uzavřenými dodatky. Na základě těchto dodatků žalobkyně postupně vyplácena zálohy. Konkrétně byla žalobkyní na účet žalované ad) 1 uhrazena částka 60 000 Kč na základě písemné smlouvy o dílo a částka 1 241 504,5 Kč na základě ústních objednávek. S ohledem na nespokojenost žalobkyně s kvalitou poskytovaných prací (dle výpovědi svědka , jméno FO, nebyla řádně provedena tloušťka podlah, byly nedostatečně provedeny odpady, či zakrytí vrchních částí budovy, nebyly dodány traverzy, atd.) došlo ze strany žalobkyně k ukončení spolupráce s žalovanou ad 1). K protokolárnímu předání díla nedošlo a žalobkyní, resp. jejím stavebním dozorem bylo žalovanému ad 2) pouze řečeno, aby již na stavbu nechodil. V řízení nebyl zjištěn rozsah provedeného ani neprovedeného plnění (vše zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 11.7.2024).

6. Žalovaná ad 3) je jednatelkou a jedinou společnicí žalované ad 1 (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalované ad 1) ze dne 28. února 2023). Jediným společníkem a jednatelem žalobkyně je , jméno FO, (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 28. února 2023). Smlouvu o dílo č. 2/2015 ze dne 18. 1. 2022 podepsala za žalovanou ad 1) jednatelka , Jméno žalované C, , tj. žalovaná ad 3) (zjištěno ze smlouvy o dílo č. 2/2015 ze dne 18. 1. 2022). Dokument nazvaný jako „Uznání závazku“ ze dne 24.10.2024 podepsal za všechny tři žalované pan , Jméno žalované B, , takto žalovaný ad 2) (zjištěno dokumentu „Uznání závazku“ ze dne 24.10.2024, 3 x úředně ověřený podpis žalovaného ad 2).

7. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Soud zamítl návrhy na provedení důkazů strany žalobkyně na provedení svědecké výpovědi paní , jméno FO, , na provedení účastnické výpovědi pana , Jméno žalované B, , dále důkazní návrh na provedení lustrace jak civilní, tak trestní, všech tří žalovaných u zdejšího soudu, jakož i u obecních soudů, a dále důkazní návrh na obeslání bytového družstva na , adresa, , pro nadbytečnost, neboť tyto důkazní návrhy nesměřovaly k prokázání skutečností rozhodných pro rozhodnutí v projednávané věci. Svědecká výpověď paní , jméno FO, a obeslání bytového družstva na , adresa, měly sloužit k prokázání skutečnosti, že žalovaný ad) 2 s nimi v jiných věc než je projednávaná věc jednal za žalovanou ad 1). Účastník řízení, pan , Jméno žalované B, pak se svojí účastnickou výpovědí nesouhlasil. Kromě toho se podle názoru soudu žalobkyni v průběhu celého řízení nepodařilo předložit dostatečná skutková tvrzení stran individualizace uplatněného nároku, když žalobkyně nejenom že neprokázala, nýbrž ani dostatečně netvrdila, jaké konkrétní objednané položky stavebních prací a materiálu žalovaná ad 1) nedodala a za které je žádáno vrácení odpovídající části uhrazené zálohy.

8. Již na prvním ústním jednání ve věci 12. 6. 2023 bylo soudem oběma stranám uloženo, aby doplnily potřebná tvrzení, když žalobkyně nebyla schopna specifikovat, z jakých konkrétních položek se žalovaná částka skládá. V podání žalovaných ze dne 10. 7. 2023 žalovaní vyspecifikovali konkrétní položky plnění poskytnutého žalobkyni v celkovém součtu dodaných prací a materiálů ve výši 1 452 600 Kč. Žalobkyně v podání ze dne 17. 7. 2023 uvedla, že kromě první platby ve výši 60 000 Kč zaslala na účet žalované ad 1) částku 1 241 504,5 Kč, což doložila přehledem plateb z internetového bankovnictví Fio banky. Tyto částky žalovaní nesporovali, neboť k nim docházelo bezhotovostně. Na ústním jednání dne 21. 8. 2023 a opakovaně písemně byly opět obě strany soudem vyzvány, aby se podrobně seznámily s vyjádřením protistrany a sdělily, které položky jsou mezi nimi sporné, včetně rozsahu provedených prací a kvality těchto prací. K výzvě soudu žalovaní svým podáním ze dne 3. 1. 2024 sdělili, že mají za to, že své závazky splnili. Žalobkyně zůstala bez reakce. Na to byla žalobkyně na ústním jednání dne 9. 4. 2024 soudem poučena s odkazem na § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), že doposud řádně netvrdí, jaké konkrétní položky stavebních prací a materiálu jsou sporné, jaké práce nebyly provedeny a jaký konkrétní materiál a v jakém množství nebyl dodán. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění těchto tvrzení a označení důkazů k doplněným tvrzením, jakož byla upozorněna na hrozící riziko neunesení břemene tvrzení a na případnou ztrátu sporu z tohoto důvodu. Na to žalobkyně ve svém podání ze dne 24. 5. 2024 učinila spornými položky stavebních prací a materiálů ve výši 1 328 166 Kč, čímž ovšem nedošlo ke specifikaci položek prací a materiálů, které nebyly žalovanou dodány (neboť žalobkyně v podstatě sporovala všechna poskytnutá plnění, což je v rozporu s jejím původním tvrzením i svědeckou výpovědí , jméno FO, ) a nárok žalobkyně tak zůstal i po opakovaných výzvách soudu a po poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. neindividualizován. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení, když se jí nepodařilo uplatněný nárok dostatečně individualizovat, aby soud zcela přesně věděl, o čem má jednat a rozhodnout, protože účastníkům nemůže přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány (srov. NS 32 Odo 1173/2004). Rozhodná skutková tvrzení žalobkyně umožňující jednoznačnou individualizaci nároku jsou z procesního hlediska soudu nezbytná, mj. s ohledem na překážku věci zahájené a věci pravomocně rozhodnuté.

9. Na základě výše uvedeného dokazování lze zjištěný skutkový stav stručně shrnout tak, že mezi žalobkyní na straně objednatele a žalovanou ad 1) na straně zhotovitele byla dne 18. 1. 2022 uzavřena nejprve písemná smlouva o dílo, která byla následně v rozsahu předmětu plnění rozšiřována na základě ústních objednávek. Žalobkyně nebyla s provedením díla ze strany žalované ad 1) spokojena a žalované ad 1) vytýkala nekvalitní plnění a nedodaný materiál i práci. Specifikaci konkrétních nedodaných položek prací a materiálu se žalobkyni nepodařilo řádně dotvrdit (a tedy ani prokázat), a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. ze strany soudu.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Soud uzavřel, že v daném případě se nejednalo o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o.z. (Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám). Právním důvodem zaslání finančních prostředků žalobkyní žalované ad 1) byla právě uzavřená smlouva o dílo a její ústní dodatky, na které lze relevantně nahlížet jako na samostatné ústní smlouvy. Pokud se týká požadavku na písemnou podobu dodatků k uzavřené smlouvě o dílo, pak s ohledem na její absenci by bylo možné na tato ujednání nahlížet jako neplatná pouze relativně (se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími), tzn. jako na platná, dokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne (§ 568 odst. 2 o.z.). Podle § 582 odst. 2 o.z. platí, že není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. V daném případě žalobkyně neplatnost ujednání rozšiřujících původní předmět smlouvy o dílo o další plnění z důvodu nedostatku formy nenamítla (naopak od počátku řízení svůj nárok dovozovala z titulu uzavřené smlouvy o dílo). Na tato ujednání tedy soud nahlíží jako na platná. I kdyby soud nahlížel na ujednání rozšiřující předmět původní smlouvy o dílo jako na neplatná, pak z provedené výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalovaná ad 1) určité práce na stavbě prováděla, a to dokonce v délce trvání 1,5 až dva roky. Je tedy zjevné, že určitá část zaslaných finančních prostředků „pročerpána“ byla a k částečnému naplnění smlouvy o dílo muselo dojít.

11. Pokud se týká uznání závazku a plné moci, kterou měla žalovaná ad 3) zmocnit žalovaného ad 2) k uznání závazku a dohodnutí platebních podmínek vůči žalobkyni (plná moc na č.l. 47 spisu), pak z tohoto právního jednání, lze-li předmětný projev vůle vůbec právním jednáním nazvat, nelze podle názoru soudu vyvodit jakékoliv právní účinky. Z předmětné listiny není zřejmé, zdali má být plná moc udělena za fyzickou či za právnickou osobu (tedy kdo je zmocnitelem), resp. soud se kloní k závěru, že předmětný vzor plné moci má představovat plnou moc, kde zmocnitelem je osoba fyzická (viz. předepsané údaje v tabulce vztahující se k fyzické osobě). Z předmětné listiny není zřejmý rozsah uděleného zmocnění, resp. rozsah zmocnění je zcela neurčitý a nesrozumitelný,[footnoteRef:1] když není zaškrtnuto, zda zmocněnec je či není oprávněn k přebírat za zmocnitele finanční závazky. Plná moc je dále vystavená pro účely jednání vůči odlišné osobě, než je žalobkyně, konkrétně vůči , jméno FO, , který však není žalobkyní. Soud má tedy za to, že s ohledem na obsah plné moci ze dne 30.9.2022, nelze dovodit oprávnění žalovaného ad) 2 sjednat uznání závazku za žalovanou ad 1), když nebyl jejím statutárním orgánem a nedisponoval ani řádným zmocněním. U jeho podpisu ostatně není uvedena žádná poznámka, že by žalovanou ad 1) zastupoval na základě plné moci. S ohledem na neurčitost a nesrozumitelnost obsahu plné moci nelze podle názoru soudu oprávnění žalovaného ad) 2 jednat za žalovanou ad 1) a zastupovat ji ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází, dovodit ani s odkazem na ust. § 430 o.z. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalované ad 1) se v případě žalovaného ad 2) nejedná ani o společníka. Pokud se týká oprávnění žalovaného ad 2) sjednat uznání závazku za žalovanou ad 1), pak soud uzavřel, že k tomuto právnímu jednání nebyl žalovaný ad 1) oprávněn, a to ani na základě plné moci ani na základě žádného ze zákonných ustanovení. [1: Dle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.]

12. Pokud se týká oprávnění žalovaného ad) 2 sjednat uznání závazku v pozici ručitele za žalovanou ad 3), pak z plné moci ze dne 30.9.2022 sice vyplývá, že byla udělena fyzickou osobou, avšak i v tomto případě platí, že jednání, ke kterému by měl být žalovaný ad 2) zmocněn, není dostatečně specifikováno, resp. z předmětné listiny není zřejmý rozsah uděleného zmocnění, když není zaškrtnuto, zda zmocněnec je či není oprávněn k přebírat za zmocnitele finanční závazky a plná moc je vystavená pro účely jednání vůči panu , jméno FO, , a nikoliv vůči žalobkyni. Soud tedy i v tomto případě uzavřel, že k podpisu ručitelského závazku na uznání závazku za žalovanou ad 3) nebyl žalovaný ad 2) oprávněn, a to ani s odkazem na § 444 o.z., jehož užití v tomto případě není podle názoru soudu přiléhavé.

13. Ručitelský závazek ze dne 24.10.2022 by bylo možné považovat za platný pouze ve vztahu k ručiteli , Jméno žalované B, , tedy žalovanému ad 2) v rozsahu jeho vlastního podpisu, to však pouze v případě, že by se jednalo o platně uznaný dluh dlužníkem (žalovanou ad 1), ke kterému podle názoru soudu nedošlo. I v případě, pokud by k platnému uznání dluhu došlo, není samotné uznání dluhu nahrazením skutkových tvrzení a nemůže tedy nahradit vylíčení rozhodujících skutečností, jichž se žalobce dovolává. Pokud by tomu tak mělo být, muselo by uznání obsahovat skutečnosti, jimiž se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok v rozsahu umožňujícím jednoznačnou individualizaci nároku (srov. např. rozhodnutí NS 21 Cdo 4606/2018, NS 21 Cdo 6073/2017, NS 32 Odo 1173/2004).

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně nelze v řízení posoudit jako oprávněný, neboť žalobkyní nebyl dostatečně individualizován co do jeho základu i výše. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli v pojetí § 2586 a násl. o. z. smlouvu o dílo (písemnou s ústnímu dodatky), na jejímž základě žalovaná ad 1) poskytla žalobkyni určité plnění. Žalobkyni se nepodařilo dostatečně tvrdit, jaké konkrétní plnění bylo předmětem závazku, jaké konkrétní plnění, v jaké konkrétní hodnotě a v jakém konkrétním rozsahu nebylo žalovanou ad 1) za uhrazené zálohy dodáno.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 197 588 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 182 000 Kč sestávající z částky 8 380 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 30.3.2023, doplnění skutkových tvrzení žalovaných ze dne 27. 6. 2023, doplnění skutkových tvrzení žalovaných ze dne 10. 7. 2023, 4 x účast na ústním jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 ve dnech 12.6.2023, 21.8.2023, 9.4.2024 a 11.7.2024), v souladu s § 12 odst. 4 a.t. náleží advokátovi za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tj. jedná se o 160 896 Kč celkem za 3 osoby na straně žalované, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (2 400 Kč), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 163 296 Kč ve výši 34 292 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně.

16. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.