35 C 40/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Lomozovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce otce [celé jméno žalobce], [datum narození] k žalované zletilé dceři [celé jméno žalované], [datum narození], stanovená naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 11. 2012, č. j. P 265/2009-716 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2013, č. j. 19 Co 176/2013-763 ve výši 3 200 Kč, se od 3. 11. 2021, se ruší.

II. Žaloba, aby byla zrušena vyživovací povinnost žalobce k žalované v období od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2021, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 11. 2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči již zletilé dceře – žalované, a to ode dne 1. 6. 2020, tedy den poté, kdy jeho dcera nabyla zletilosti. Podanou žalobu zdůvodnil tím, že mu není v současné době znám důvod, proč by měl dceři poskytovat výživné, když tato již nabyla zletilosti a žalobce o ní nemá žádné zprávy a neví, zdali studuje a zda je schopna si svou výživu obstarat sama. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala zcela nečinná. Po provedeném dokazování má soud zjistil tento skutkový stav: Žalobci jako otci tehdy nezletilé žalované bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13.11.2012, č.j. P 265/2009-716 sníženo výživné na částku 3 200 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24.7.2013 a opravným usnesením ze dne 11.3.2013 Nezletilá se s matkou odstěhovaly do Švýcarska, otci se zvýšily náklady na bydlení a snížil příjem o 2 000 Kč (rozsudek). Žalobce se prostřednictvím své zástupkyně snažil zkontaktovat s žalovanou, aby zjistil, zda studuje (emailová komunikace). Po právní stránce: Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že zletilá žalovaná nese břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není schopna se sama živit. Žalovaná v řízení zůstala zcela nečinná, své břemeno neunesla. Soud řešil, zda se žalobce jako otec žalované může domáhat změny výše výživného spočívající v deklaraci zrušení vyživovací povinnosti zpětně, či nikoliv (§ 922 odst. 1 o.z.). Vyjma dětí lze výživné stanovit ode dne zahájení řízení. Zákonodárce vůči dětem zvolil beneficium, které spočívá v tom, že se mohou domáhat výživného tři roky zpětně. Bylo by v rozporu s tímto ochranným ustanovením, aby se mohl povinný rodič rovněž domáhat tři roky zpětně zrušení vyživovací povinnosti. Soud proto žalobě vyhověl pouze za období od podání žaloby; za období do podání žaloby žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť má za to, že obě strany byly ve sporu úspěšné rovným dílem.