Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

35 C 51/2021

č. j. 35 C 51/2021-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2022:35.C.51.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Lomozovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 36 933 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 835,52 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 835,52 Kč ve výši 8,25 % ročně od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 33 097,48 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 097,48 Kč ve výši 8,25 % ročně od 11. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 11 043 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce je vlastník podílu ve výši 1/2 na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná má na pozemku umístěno reklamní zařízení. Mezi účastníky není sjednaná žádná smlouva a žalovaná za užívání části pozemku neposkytuje žádný majetkový prospěch. Žalobce proto požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč měsíčně, jako výši prospěchu, který žalovaná získala z nájmu reklamního zařízení na pozemku žalobce. Žalobci vnikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku od 3. 2. 2020 do 11. 4. 2020 ve výši 9 066,70 Kč a od 12. 4. 2020 do 10. 6. 2021 ve výši 27 866,70 Kč. Žalobce má za to, že nájem části pozemku skončil dne 30. 6. 2002, neboť strany si sjednaly konkrétní podmínky a dobu trvání nájmu, tj. prodloužení nájemní smlouvy po uplynutí 3 let nájmu o další 2 roky pokud strany smlouvu nevypoví. Žalobce dále namítal, že nájemní smlouva„ platně nevznikla“, neboť pronajímatel nebyl označen datem narození, rodným číslem nebo IČ, a z toho důvodu není určité, kdo je pronajímatel. Žalobce nemá k dispozici ani přílohu k nájemní smlouvě. Žalobce dále namítá, že smlouva dle čl. VI. bod 3 zaniká ukončením podnikáním nájemce, které dle názoru žalobce skončilo smrtí pronajímatele – právního předchůdce žalobce.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná byla oprávněna část pozemku užívat na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 1997 uzavřené s právním předchůdcem žalobce, panem [jméno] [příjmení] Nájemní smlouva nebyla vypovězena ani dohodou či jinak skončena, bylo z ní vzájemně plněno a byla konkludentně obnovována a trvala až do 30. 6. 2021. Žalovaná o tomto žalobce opakovaně dopisy ze dne 22. 6. 2021 a 24. 6. 2021 informovala s tím, že je připravena žalobci zaplatit sjednané nájemné za užívání pozemku, ale žalobce jí k tomuto neposkytl potřebnou součinnost. Žalobce ani hodnověrně neodůvodnil, jak konkrétně určil požadovanou výši bezdůvodného obohacení.

3. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] jako vlastník 1/2 pozemku parc. [číslo] kat. území [obec], [územní celek]. Vlastnictví k pozemku nabyl ke dni 3. 2. 2020 na základě kupní smlouvy ze dne 15. 1. 2020. Ke dni 12. 4. 2021 se vlastníkem 1/2 pozemku stal pan [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], [číslo] [obec] (výpis z katastru nemovitostí na č.l. 7).

4. Žalovaná jako nájemce a pan [příjmení] [jméno], bytem [adresa], jako pronajímatel, si dne 1. 7. 1997 sjednali nájemní smlouvu k pronájmu místa pro stavbu a provozování reklamních a informačních zařízení žalovaného. Místem byl pozemek na křižovatce ulic [ulice] a [ulice], [územní celek], a zařízením pak reklamní panely o rozměrech 2,4 x 5,1 m. Nájemné bylo sjednáno pololetně splatné vždy k 30. 6. a 31. 12. ve výši 2 500 Kč Smlouvu bylo možné vypovědět (č.l. IV.) pro opakované hrubé porušování jejich ustanovení. Smlouva byla uzavřena (čl. VI. bod 3) na dobu 3 let, a pokud nebude v této době vypovězena dle čl. IV. prodlužuje se o další 2 roky. Smlouva zaniká (čl. VI. bod 4) ukončením podnikatelské činnosti žalované (nájemní smlouva a příloha č. 1 na č.l. 25 až 27).

5. Žalovaná hradila panu [příjmení] pravidelně půlročně sjednanou částku 2 500 Kč v období od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2020 (platby pronajímateli na č.l. 37, přehled poukazů B na č.l. 38, výpisu z účtu na č.l. 42).

6. Právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 2. 6. 2021, v níž uvedl, že nájemní vztah dávno skončil, a odhaduje výši bezdůvodného obohacení, které mělo vnikat od 3. 2. 2020 na částku 4 000 Kč měsíčně. Celkovou částku 64 000 Kč pak žádal uhradit do 7 dnů od odeslání dopisu (předžalobní výzva na č.l. 6). Právní zástupce žalované pak dopisem ze dne 22. 6. 2021 sdělil žalobci, že nájemní smlouvu má stále za platnou a účinnou, žalobce s ní byl seznámen, a smlouva nebyla dosud vypovězen a dohodou ani jinak skončena. Žádal rovněž o sdělení čísel účtu spoluvlastníků pozemku či jiných údajů, aby jim žalovaná mohla uhradit nájemné za období od 3. 2. 2020 (dopis na č.l. 23, e-mail na č.l. 24).

7. Z vyúčtování na č.l. 39 až 41 nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná užíval pozemek parc. [číslo] kat. území [obec], [územní celek] v žalovaném období od 3. 2. 2020 do 10. 6. 2021. Žalobce byl zapsán jako vlastník tohoto pozemku od 3. 2. 2020 do 11. 4. 2020, a jako spoluvlastník 1/2 tohoto pozemku od 12. 4. 2020 do 10. 6. 2021. Žalovaná neuhradila žalobci za toto období za užívání pozemku sjednané nájemné dle nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 1997 ani jinou náhradu.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná si s právním předchůdcem žalobce sjednala nájemní smlouvu dle § 663 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) k užívání části shora specifikovaného pozemku. Podle § 676 odst. 1 obč. zák. nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Žalovaná si s právním předchůdcem žalobce sjednala nájem na 3 roky s prodloužením o další 2 roky, nebude-li v této době vypovězena. Žalovaná pozemek užívala i dále, minimálně až do 10. 6. 2021, aniž by byla vyzvána k vydání věci či vyklizení pozemku, a nájemní smlouva byla proto ve smyslu § 676 odst. 2 obč. zák. obnovována za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, a to vždy o 1 rok. Toto platí i dle § 2230 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když podle § 3074 věta prvá o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Argumentace žalobce rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2689/2012, že nájem skončil po uplynutí doby 3 + 2 roky (čl. VI. bod 3 smlouvy), jako jiného ujednání dle § 676 odst. 1 obč. zák. a trvání nájemní smlouvy nelze prolongovat dle § 676 odst. 2 obč. zák., je pro tuto věc nepřiléhavá. Žalobce si vybral pouze část odůvodnění rozhodnutí, aniž by dočetl jeho zbytek. Ve věci řešené pod sp. zn. 26 Cdo 2689/2012 se jednalo o sjednání skončení nájemní smlouvy, pokud nebude jednáním stran ve lhůtě smlouva prodloužena, zatímco zde v předmětné věci se naopak jedná o sjednání si dalšího trvání nájmu, pokud nebude jednáním stran ve lhůtě smlouva ukončena. Žalovaná s právním předchůdcem žalobce se tedy ve smyslu § 676 odst. 1 obč. zák. nedohodli ohledně skončení nájmu jinak, neboť nájem byl sjednán na dobu určitou a další dohoda stran směřovala k automatickému prodloužení doby nájmu, nebude-li smlouva vypovězena. Z jednání – vzájemného plnění žalované a právního předchůdce žalobce – naopak plyne, že nájemní vztah trval dále a byl obnovován ve smyslu § 676 odst. 2 obč. zák., když žádný z účastníku neprojevil vůli k jeho ukončení nebo změně sjednaných podmínek.

11. Žalobce se stal ke dni 3. 2. 2020 vlastníkem nemovité věci – pozemku, k němuž byla nájemní smlouva sjednána jeho právním předchůdcem, a dle § 2221 odst. 1 o. z. na něj přešla práva a povinnosti z nájmu. Žalobce má proto právo na sjednané nájemné za požadované období od 3. 2. 2020 do 11. 4. 2020, tj. 68 dní, kdy byl vlastníkem pozemku a poloviny nájemného za požadované období od 12. 4. 2020 do 10. 6. 2021, tj. 424 dní, kdy byl vlastníkem podílu 1/2 na pozemku. Sjednané nájemné 2 500 Kč půlročně, tj. 5 000 Kč ročně, pak vychází na částku 13, 6983 Kč denně. Tedy za první období celkem na částku 931,48 Kč a za druhé období celkem na částku 2 904,04 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbytku nárok žalobce zamítl.

12. Námitky žalobce směřující k platnému vzniku nájemní smlouvy pak nejsou založeny na žádném relevantní skutečnosti a žalobce je ani dále nerozvíjel. Nájemní smlouva i její dodatek byly sjednány v písemné formě a právním předchůdcem žalobce a žalovaným vlastnoručně podepsány. Účastníci smluvního vztahu i předmět smlouvy stejně jako nájemné byly sjednány dostatečně určitě a to i s ohledem na skutečnost, že z nájemní smlouvy bylo více jak 20 let řádně plněno, aniž by byla mezi stranami jakákoli pochybnost. Žalobce nerozvedl svou úvahu, proč neoznačení právního předchůdce žalobce datem narození, rodným číslem či IČ způsobuje neplatnost smlouvy. Žalobce si pak plete pojmy nájemce a pronajímatel. Podnikání žalované (nájemce) nebylo ukončeno a nájemní smlouva tedy nezanikla dle čl. VI. odst.

4. Smrtí pronajímatele nájemní smlouva ze zákona nezaniká, ale práva a povinnosti přecházejí na jeho právní nástupce, neboť nebylo sjednáno jinak.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla ve věci úspěšná do přiznaných 10,39 % nároku (částka 3 835,52 Kč), žalovaná pak co do zamítnutých 89,61 % nároku (částka 33 097,48 Kč). Soud proto přiznal žalované 79,22 % z náhrady nákladů řízení složených z mimosmluvní odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 2 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odpor a vyjádření věci samé ze dne 4. 11. 2021, vyjádření věci samé ze dne 13. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 28. 4. 2022) dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5., a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3, 4 AT, a náhrady DPH 21% ve výši 2 419,20 Kč.

14. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro mimořádné prodloužení této lhůty nebyly shledány žádné důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.