36 C 34/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného fakticky bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 44 300,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 300,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 445,64 Kč od 23. 8. 2023 do 17. 3. 2025, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150,26 Kč od 23. 8. 2023 do 17. 3. 2025, úrok ve výši 12,00 % ročně z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu úroku ve výši 4,90 % ročně z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 934 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení 44 300,09 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru dle smlouvy o RePůjčce č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2023 (dále také jako „Smlouva“) na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a tento se zavázal jej splatit prostřednictvím 60 měsíčních splátek po 1 240 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 44 300,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 445,64 Kč od 23. 8. 2023 do 17. 3. 2025, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150,26 Kč od 23. 8. 2023 do 17. 3. 2025, úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně v návrhu uvedla, že mezi její předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., a žalovaným došlo dne 23. 8. 2023 k uzavření smlouvy o RePůjčce na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, , jež byla na základě smlouvy se společností , právnická osoba, o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 t. č. věřitelem žalovaného, dne 6. 6. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 a ze dne 17. 7. 2025).

3. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík či databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.

4. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně udělila souhlas již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání.

5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav.

6. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvou o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2025, přílohou č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek č. , hodnota, mezi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, ze dne 6. 6. 2025 a přílohou č. , hodnota, – seznam pohledávek č. , hodnota, . Z návrhu na uzavření smlouvy o RePůjčce č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2023, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o RePůjčce č. , hodnota, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , produktových podmínek pro osobní úvěry a všeobecných obchodních podmínek plyne, že společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr s pevnou dobou trvání ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 16,90 % ročně a RPSN 18,25 % za účelem konsolidace ve Smlouvě specifikovaných závazků žalovaného (prokázáno mimořádným výpisem z účtu , č. účtu, ). Žalovaný se zavázal splácet tento úvěr v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet a bude dodržovat dohodnuté podmínky. První splátka byla stanovena na 22. 9. 2023. V případě prodlení se splácením úvěru může žalobkyně po žalovaném požadovat náhradu škody, náklady soudních či jiných řízení a případných exekucí, úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy, poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč či náhradu dalších účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila 74 394,64 Kč.

7. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, a dostal se tak do prodlení s úhradou dlužné částky. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 17. 3. 2025 k zesplatnění úvěru (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 17. 3. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 17. 7. 2025).

8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o RePůjčce č. , hodnota, , která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila dostatečně.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací poskytnutých jí žalovaným, interních a externích datových zdrojů, systémových záznamů a provedla potřebné lustrace. Vycházela jak z údajů uvedených žalovaným, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Právní předchůdkyně žalobkyně dále posuzovala aktuální interní i externí dluhy žalovaného, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů, schopnost žalovaného splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu, vyhodnocení rizikových / anti-fraud kontrol a celkový skóring žalovaného. Deklarovaný příjem 55 000 Kč banka ověřila podle příjmů připisovaných na účet žalovaného. Rovněž zohlednila výdaje ve výši 42 102 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 29 528 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky a stavebních úvěrů ve výši 3 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 7 074 Kč a ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč. Následně žalovanému přičetla k jeho volným prostředkům splátku refinancovaného úvěru ve výši 1 150 Kč. Podle konečného vyhodnocení žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem 14 048 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet. Z výše uvedených důvodů banka úvěr žalovaného schválila (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisem o identifikaci žádosti a žadatele). Povinností právní předchůdkyně žalobkyně není jen vyžádat si od žalovaného listiny potvrzujícího jeho majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. V daném případě byla tato povinnost splněna.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 1746 odst. 2 o. z., a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen vrátit do sjednaného data. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by svoji povinnost splnil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dle § 1879 a násl. o. z. tuto pohledávku za žalovaným spolu s příslušenstvím na žalobkyni. S ohledem na to, že žalovaný nesplnil svou povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení. Ve výroku I. soud podané žalobě v převážném rozsahu vyhověl včetně sjednaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, s výjimkou uvedenou níže v odst. 13 a odst. 14.

12. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Soud však ve výroku II. zamítl žalobní nárok na smluvní úrok z částky 42 414,09 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 4,9 % ročně, tj. smluvní úrok ze spotřebitelského úvěru v rozsahu přesahujícím úrokovou sazbu ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na niž dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se vedle jistiny domáhala rovněž zaplacení smluvního úroku ve sjednané výši i za dobu od zesplatnění úvěru až do zaplacení. Takto uplatněný nárok však není důvodný v plném rozsahu. Podle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Po zesplatnění tedy nelze bez dalšího přiznat věřiteli budoucí náklady úvěru v podobě smluvního úroku ve sjednané výši, jako by úvěrový vztah dále probíhal za původních podmínek. Současně podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spotřebitel v prodlení s plněním dluhu ze spotřebitelského úvěru déle než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok odpovídající zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Zákon tedy pro tuto situaci stanoví kogentní limit úročení pohledávky, který brání přiznání smluvního úroku v rozsahu přesahujícím uvedenou zákonnou mez.

14. Jestliže se proto žalobkyně domáhala po zesplatnění a po uplynutí 90 dnů prodlení smluvního úroku ve sjednané sazbě, a tato sazba převyšuje limit stanovený v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, je její nárok důvodný pouze do výše tohoto zákonného limitu. Ve zbývající části soud ve výroku II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, tedy žalobkyni.

16. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 13 934 Kč a sestává z následujících položek:a. soudní poplatek ve výši 1 773 Kč;b. odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 2 900 Kč podle § 7 bod 5 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba;c. paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony;d. náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 2 111 Kč.

17. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.