36 C 36/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení úroku ve výši 4, 7 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do 20. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2024 do 20. 12. 2024 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 292, 12 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 4, 7 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do 20. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2024 do 20. 12. 2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 292, 12 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 65 913,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 3. 2024 u zdejšího soudu původně domáhala po žalovaném z titulu solidárního závazku s , jméno FO, ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření zaplacení částky 286 408,35 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že dne 4. 6. 2018 uzavřela s paní , jméno FO, (dále jen jako „hlavní dlužník“) Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen „VOP“), jakož i Obecné úvěrové podmínky , právnická osoba, (dále jen „OÚP“). Součástí Smlouvy je též Sazebník Úhrad (dále jen „Sazebník“). Na základě Dodatku úvěrové smlouvy, který byl součástí Smlouvy ze dne 4. 6. 2018 přistoupil žalovaný k dluhům plynoucím ze Smlouvy o úvěru jako spoludlužník a zavázal se k jejich splnění společně a nerozdílně s hlavním dlužníkem. Účelem úvěru dle čl. 3. mělo být: splacení úvěru nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se bytu, údržba, změna bytu. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout hlavnímu dlužníku meziúvěr až do výše 340 000 Kč (dále jen jako „Úvěr“). Úvěr byl čerpán, a to následovně: částka ve výši 79 527,90 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2018 a částka ve výši 260 472,10 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2023. Celkově byl tak hlavním dlužníkem vyčerpán úvěr ve výši 340 000 Kč. Po poskytnutí úvěru byla tato skutečnost hlavnímu dlužníkovi souhrnně potvrzena na základě Oznámení o čerpání finančních prostředků ze dne 22. 6. 2018. V daném případě se jedná o meziúvěr, tj. hlavnímu dlužníkovi byl poskytnut Úvěr, který slouží k dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby v době, kdy ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru, a to až do výše cílové částky. S ohledem na tuto skutečnost, se žalobkyně a hlavní dlužník dohodli na splácení úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 929 Kč na úhradu vkladů na vkladový účet stavebního spoření, jak plyne z čl. 4. tabulky A Smlouvy a dále v pravidelných měsíčních splátkách na úhradu úroků z poskytnutého úvěru ve výši 1 388,33 Kč. Splátky měly být hrazeny vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, a to počínaje následujícím měsícem po prvním čerpání úvěru ve smyslu čl.

6. Smlouvy. Roční úroková sazba pro úročení Úvěru byla dle čl. 4. tabulky A. Smlouvy stanovena ve výši 4,9 % p.a. Na základě čl. 3 Přílohy k úvěrové Smlouvě byla dlužníku poskytnuta sleva -0,20 % úrokové sazby. Dle čl. XIX. odst.

2. VOP jsou splátky úvěru postupně započítávány na úhradu neuhrazených úhrad podle Sazebníku, poplatků, úroků z prodlení, úroků, nákladů spojených s vymáháním nároku, sankcí a jistiny. Dle čl. XIX. odst.

8. VOP úhrady, poplatky a náklady se přičítají k zůstatku Úvěru a tyto se také nadále úročí spolu s jistinou a stávají se její součástí.

2. Dne 11. 7. 2023 došlo ze strany žalobkyně jakožto věřitele k odstoupení od Smlouvy, a to vzhledem k tomu, že bylo zahájeno insolvenční řízení vůči hlavnímu dlužníku , jméno FO, , tedy došlo ke zhoršení finanční situace hlavního dlužníka. Věřitel je v souladu s čl. J, odst. 2, písm. b) OÚP oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že nastane a trvá porušení specifikované v čl. J odst. 1 písm. d), tedy že dlužník, spoludlužník, přistupitel, ručitel nebo zástavce zastaví platby, je proti některé z těchto osob podán insolvenční návrh, některá z těchto osob je v úpadku, je nařízena exekuce majetku některé z těchto osob nebo některá z těchto osob vstoupí do likvidace. V souladu s čl. J, odst. 2, písm. b) OÚP se odstoupením stává pohledávka na splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru včetně příslušenství splatnou. Ke dni úpadku hlavního dlužníka, tj. ke dni 10. 8. 2023, činila dlužná částka ze Smlouvy celkem 290 891,23 Kč a skládala se z:i. jistiny ve výši 286 408,35 Kčii. úroků ve výši 1 069,52 Kčiii. úroků z prodlení ve výši 3 413,36 Kč3. Následně byla prostřednictvím 6 plateb na pohledávku uhrazena částka ve výši 15 000 Kč, kterou byl ve výši 3 413,36 Kč uhrazen kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 10. 8. 2023, a dále byly platby ve výši 11 586,64 Kč započteny na úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny ode dne 11. 8. 2023 do zaplacení. Věřitel pro přehlednost kapitalizoval úrok z prodlení ke dni poslední platby, tj. ke dni 12. 2. 2024.

4. Žalobkyni tak vznikla ze Smlouvy pohledávka za žalovaným, která se tak skládá z:i. částky ve výši 286 408,35 Kč,ii. kapitalizovaného úroku ke dni 10. 8. 2023 ve výši 1 069,52 Kč,iii. kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 12. 2. 2024 ve výši 10 292,12 Kč,iv. z úroku z úvěru 4,70 % p.a. z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení,v. ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2023 do zaplacení.

5. Zdejší soud v rozkazním řízení vydal proti žalovanému elektronický platební rozkaz (dále jen „EPR“) ze dne 11. 3. 2024, , č. j., , jímž ve výroku I. žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím nebo podat do 15 dnů od jeho doručení odpor. Žalovaný proti němu podal včasný blanketní odpor dne 26. 3. 2024, čímž došlo ke zrušení platebního rozkazu ze zákona.

6. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že zahájením insolvenčního řízení vůči hlavní dlužnici sice obecně došlo k nastoupení podmínek pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a tedy k možnosti požadovat celou částku najednou včetně úroků. Postup žalobkyně však žalovaný považuje za nepřiměřený, když on jako spoludlužník splátky úvěru řádně hradil (poslední splátku uhradil dne 12. 2. 2024). Z toho důvodu označil postup žalobkyně za rozporný s dobrými mravy. Žalovaný uvedl, že se stejně jako žalobkyně přihlásil jako věřitel do insolvenčního řízení vedeného proti hlavní dlužnici , jméno FO, , vedeného Městským soudem v Praze pod , insolvenční spisová značka, , přičemž v majetkové podstatě hlavní dlužnice se nachází majetek nezanedbatelné hodnoty, a to družstevní podíl (byt) v hodnotě 5 762 000 Kč a lze tedy očekávat uspokojení přihlášených pohledávek včetně pohledávky žalobkyně. Z uvedených důvodů je nadbytečné domáhat se úhrady celé dlužné částky po žalovaném.

7. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 13. 1. 2025 vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 287 477,87 Kč, neboť tato částka jí byla na dlužnou částku dne 20. 12. 2024 uhrazena z insolvenčního řízení hlavního dlužníka , jméno FO, , vedeného u Městského soudu v Praze, , insolvenční spisová značka, . Žalobkyně uvedla, že úhrada byla v souladu se zákonem započtena primárně na dlužnou jistinu pohledávky, která tím byla zcela uhrazena. Ve zbylé výši 1 069,52 Kč byla platba započtena na kapitalizovaný úrok, který tím byl zcela uhrazen. Žalobkyně setrvala na své žalobě co do zbývajících nároků v rozsahu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 292,12 Kč, úroku ve výši 4,70 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do 20. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2024 do 20. 12. 2024 a náhrady nákladů řízení vč. DPH.

8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. února 2025, č.j. 36 C 36/2024-106 bylo řízení co do částky 286 408,35 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 069,52 Kč zastaveno. Usnesení nabylo právní moci ke dni 26. 2. 2025. Předmětem řízení po částečném zastavení řízení zůstaly úroky ve výši 4, 7 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do 20. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2024 do 20. 12. 2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 292, 12 Kč.

9. Na ústním jednání dne 4. března 2025 učinily strany nesporným poskytnutí úvěru žalobkyní hlavní dlužnici , jméno FO, , tj. že žalobkyně uzavřela dne 4. 6. 2018 s paní , jméno FO, , smlouva, , že na základě dodatku úvěrové smlouvy ze dne 4. 6. 2018, který byl její součástí, přistoupil žalovaný k dluhům plynoucím ze smlouvy o úvěru jako spoludlužník, a zavázal se ke splnění těchto dluhů společně a nerozdílně s hlavní dlužnicí , jméno FO, , takto bývalou manželkou žalovaného, resp. ke splnění všech povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy společně a nerozdílně s hlavní dlužnicí , jméno FO, . Dále bylo nesporné, že úvěr byl hlavní dlužnicí , jméno FO, čerpán, a to částka ve výši 79 527,90 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2018, a částka ve výši 260 472,10 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2023. Celkově byl hlavní dlužnicí vyčerpán úvěr ve výši 340 000 Kč. Mezi stranami bylo dále nesporné, že 11. 7. 2023 došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od , smlouva, ze dne 4. 6. 2018 z důvodu zahájení insolvenčního řízení vůči , jméno FO, , tedy z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka, a to v souladu se sjednanými podmínkami úvěrové smlouvy. Nesporný byl úpadek hlavní dlužnice , jméno FO, , zjištěný ke dni 10. 8. 2023. Nesporná byla také dlužná částka ke dni úpadku ve výši 290 891,23 Kč. Nesporné bylo, že následně, po zjištění úpadku hlavní dlužnice , jméno FO, , byla prostřednictvím šesti plateb žalovaného na pohledávku žalobkyně uhrazena částka ve výši 15 000 Kč. Žádné další platby nebyly uhrazeny. Mezi stranami bylo taktéž nesporné, že v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči hlavní dlužnici , jméno FO, došlo na pohledávku žalobkyně k úhradě částky 287 477,87 Kč, v důsledku čehož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a došlo k částečnému zastavení řízení.

10. Mezi účastníky bylo sporné, zdali má žalobkyně za dané situace právo na nároky, které zůstaly předmětem řízení po částečném zastavení řízení, tedy na úroky ve výši 4, 7 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 11. 8. 2023 do 20. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 286 408,35 Kč od 13. 2. 2024 do 20. 12. 2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 292, 12 Kč, a to z důvodu, že žalobkyně podle názoru žalovaného podala žalobu předčasně, neboť žalovaný úvěr až do podání žaloby řádně splácel, dokonce i po prohlášení úpadku hlavní dlužnice , jméno FO, . Předčasnost podání žaloby žalovaný spatřoval ve skutečnosti, že jednak nehrozilo promlčení žalovaného nároku, a nic nenasvědčovalo tomu, že žalovaný nebude jednotlivé splátky hradit. Dále žalovaný argumentoval, že jistina již byla 100 % uspokojena v rámci insolvenčního řízení, a poukazoval na to, že úroky jsou požadovány pouze po žalovaném, a nikoli po hlavní dlužnici , jméno FO, , která byla v rámci insolvenčního řízení osvobozena od zbytku pohledávek. Argumentoval, že právo by mělo být spravedlivé, nemělo by trestat toho, kdo nic neudělal špatně. Žalovaný nemohl ovlivnit úpadek hlavní dlužnice , jméno FO, . Žalovaný se taktéž odkazoval na obdobnou situaci, která nastala v případě jiné banky, , právnická osoba, , která ukázala, že ze strany žalobkyně mohlo být postupováno i jinak, aby nevznikaly další náklady, když tato banka vyčkala výsledků insolvenčního řízení, žalobu nepodala, a ještě žalovanému vrátila přeplatek.

11. Soud provedl dokazování předloženými listinami a výstupy z insolvenčního rejstříku. Soud současně uvádí, že všechny podstatné skutkové okolnosti pro zjištění skutkového stavu věci byly mezi stranami nesporné, když každá ze stran pouze nahlížela na skutkovou situaci jiným pohledem a přisuzovala nezpochybňované skutkové situaci jiné právní hodnocení.

12. Ze shodných (či nezpochybňovaných) tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující skutková zjištění, která lze s ohledem na jejich nespornost současně označit za zjištěný skutkový stav.

13. Žalobkyně uzavřela dne 4. 6. 2018 s paní , jméno FO, , smlouva, . Na základě dodatku úvěrové smlouvy ze dne 4. 6. 2018, který byl její součástí, přistoupil žalovaný k dluhům plynoucím ze smlouvy o úvěru jako spoludlužník, a zavázal se ke splnění těchto dluhů společně a nerozdílně s hlavní dlužnicí , jméno FO, , takto bývalou manželkou žalovaného, resp. ke splnění všech povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy společně a nerozdílně s hlavní dlužnicí , jméno FO, . Úvěr byl hlavní dlužnicí , jméno FO, čerpán, a to částka ve výši 79 527,90 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2018, a částka ve výši 260 472,10 Kč na základě žádosti ze dne 4. 6. 2023. Celkově byl hlavní dlužnicí vyčerpán úvěr ve výši 340 000 Kč. Dne 11. 7. 2023 došlo ze strany žalobkyně k platnému odstoupení od , smlouva, ze dne 4. 6. 2018 z důvodu zahájení insolvenčního řízení vůči , jméno FO, , tedy z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka. Úpadek hlavní dlužnice , jméno FO, byl zjištěn ke dni 10. 8. 2023. Dlužná částka činila ke dni úpadku 290 891,23 Kč. Po zjištění úpadku hlavní dlužnice , jméno FO, byla prostřednictvím šesti plateb žalovaného na pohledávku žalobkyně uhrazena částka ve výši 15 000 Kč. Žádné další platby nebyly uhrazeny. V rámci insolvenčního řízení vedeného vůči hlavní dlužnici , jméno FO, došlo na pohledávku žalobkyně k úhradě částky 287 477,87 Kč, v důsledku čehož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a došlo k částečnému zastavení řízení.

14. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , , insolvenční spisová značka, soud zjistil, že každá zjištěná pohledávky z celkem 11 zjištěných pohledávek bude z částky 1 900 907,05 Kč zcela uspokojena, a to včetně pohledávky žalobkyně či pohledávky , právnická osoba, ve výši 769 325,52 Kč. Ze sdělení insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení ze dne 19. 12. 2024 soud zjistil, že rozvrhové usnesení ze dne 6. 11. 2024 bylo splněno a zjištěné pohledávky byly vyplaceny.

15. Žádná další pro věc podstatná skutková zjištění soud neučinil. Jiné relevantní důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu. Žádné důkazní návrhy nebyly zamítnuty.16 Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Vznik a čerpání úvěru byly mezi stranami nesporné a soud má tedy za to, že práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru platně vznikly, stejně jako solidární závazek žalovaného splnit společně a nerozdílně s hlavní dlužnicí , jméno FO, všechny povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ (ustanovení o smlouvě o úvěru). S ohledem na charakter námitek žalovaného stran postupu žalobkyně soud aplikoval obecná ustanovení občanského zákoníku týkající se výkladu poctivosti jednání subjektu práva a jeho souladu s dobrými mravy. S ohledem na dlužnickou solidaritu na straně žalovaného soud též aplikovat ust. § 1872 o.z. a násl. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení bylo v době rozhodování soudu pouze příslušenství původně žalované pohledávky, soud aplikoval též ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Dle ust. § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.Dle ust. § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.Dle ust. § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.Dle ust. § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.Dle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.Dle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle ust. § 1872 odst. 1 o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Při aplikaci výše citovaných zákonných norem má soud za to, že nárok žalobkyně, i po částečném zastavení řízení je po právu. Žalobkyně, která je bankou, svým postupem při podání žaloby podle názoru soudu nevybočila z mantinelů přijatelného právního jednání, jak je vymezeno citovanými obecnými pravidly občanského zákoníku. Podání žaloby, jakož i předchozí odstoupení od úvěrové smlouvy zahrnující zesplatnění celého úvěru soud shledává jako legitimní jednání banky nevybočující z obecných pravidel poctivosti a dobrých mravů. Podle názoru soudu nelze žalobkyni vytýkat, nota bene jí nepřiznat nároky, které vyplývají z platně uzavřené úvěrové smlouvy a jejího platně uzavřeného dodatku, na základě kterého se žalovaný dobrovolně stal spoludlužníkem hlavní dlužnice.

18. Výši uplatněných nároků či jejich nesprávné vymezení z hlediska časového období žalovaný v řízení nenamítal, jeho argumentace se omezila toliko na předčasnost podané žaloby, resp. tvrzení, že žaloba vůbec být podána neměla, byla podána nadbytečně a v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu však žalobkyně, jak při odstoupení úvěrové smlouvy, tak při podání žaloby postupovala pouze tak, jak jí právo umožňuje a jak uzavřená smluvní dokumentace předpokládala, čehož si žalovaný jako dobrovolný solidární spoludlužník hlavní dlužnice musel být vědom. Ač skutečně sám žalovaný neučinil ničeho špatně, musel si být při podpisu dodatku k úvěrové smlouvě, na základě kterého se stal solidárním dlužníkem vůči žalobkyni společně s hlavní dlužnicí, vědom skutečnosti, že jeho osud bude sdílet osud hlavní dlužnice. Pokud se nyní vymezuje vůči tomu, že má žalobkyni plnit za hlavní dlužnici, pak se neměl dříve smluvně zavazovat k solidárnímu dlužnictví společně s hlavní dlužnicí. Žalobkyně podle názoru soudu postupovala jako řádný hospodář, když v případě zahájení insolvenčního řízení proti hlavní dlužnici odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru, požadovala okamžitou úhradu celé pohledávky a v případě jejího neuhrazení začala své pohledávky vymáhat (kromě přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení) také po solidárním dlužníkovi. Byť se takový postup pohledem ex post v tomto případě může jevit jako zbytečně přísný či nadbytečně rychlý, soud má za to, že celou situaci je nutné posuzovat pohledem ex ante, tedy zpětně, když žalobkyně nemohla předjímat, jak dopadne insolvenční řízení ani jaká bude další finanční situace žalovaného. Pokud by žalobkyně své pohledávky aktivně nevymáhala (jak v rámci insolvenčního řízení, tak vůči žalovanému, což solidarita na straně dlužníků připouští), mohla by se vystavit riziku zhoršení jejich dobytnosti a mj. by také mohlo dojít k dalšímu navyšování pohledávky, zejména co do úroku z prodlení. I touto optikou by tedy mohlo být žalované vytýkáno, že konečnou výši pohledávky navýšila. Žalobkyně nemohla předem předjímat, že jistina pohledávky a část kapitalizovaného úroku budou pokryty v rámci insolvenčního řízení vedeného proti hlavní dlužnici. Na těchto závěrech nemění ničeho ani skutečnost, že jiná banka (, právnická osoba, ) zvolila postup jiný, žalobu nepodala a vyčkávala. Na těchto závěrech nemění ničeho ani skutečnost, že žalovaný ještě po zjištění úpadku hlavní dlužnice uhradil 6 splátek úvěru, když jeho povinností po odstoupení od smlouvy bankou bylo okamžitě uhradit celou pohledávku, na což byl také upozorněn v , Odstoupení od smlouvy, ze dne 11. 7. 2023, včetně informace, že v případě neuhrazení pohledávky žalobkyně přistoupí k vymáhání soudní cestou. Žalovaný tedy nemohl být postupem žalobkyně jakkoliv překvapen. Za nepřípadný soud považuje také argument žalovaného, že úroky jsou žalobkyní požadovány pouze po žalovaném, a nikoli po hlavní dlužnici , jméno FO, , která byla v rámci insolvenčního řízení osvobozena od zbytku pohledávek. K tomu soud uvádí, že jistě právě z tohoto důvodu žalobkyně požadovala zajištění plnění povinností hlavní dlužnice z úvěrové smlouvy závazkem solidarity, tj. pro případy, kdy se žalobkyně účinně nedomůže svých pohledávek na hlavní dlužnici. Bylo by tedy absurdní žalobkyni nepřiznat nároky vůči žalovanému, které byly uzavřenou smluvní dokumentací předjímány a dodatek k úvěrové smlouvě byl uzavřen právě pro tu situaci, která přesně nastala. Podle názoru soudu žalobkyně jednala s péčí řádného hospodáře, přiměřeně a smluvní dokumentací předjímaným způsobem. Soud na posuzované situaci neshledává žádné mimořádné okolnosti, přičemž z tohoto důvodu také při rozhodování o nákladech řízení nepřistoupil k žalovaným navrhované aplikaci ust. § 150 o.s.ř., když má za to, že předmětné ustanovené má soužit pro skutečně mimořádné případy, které svojí závažností významně přesahují řešený případ.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 65 913,8 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 292 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 286 408,35 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis a podání žaloby, účast na ústním jednání dne 3. 12. 2024 a částečné zpětvzetí žaloby) a z tarifní hodnoty ve výši 51 610 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za ústní jednání dne 4. 3. 2025 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12.2024, dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 580 Kč ve výši 11 041,8 Kč.