36 C 48/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 49 009 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 054 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 054 Kč od 3. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 41 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 009 Kč od 27. 2. 2023 do 2. 9. 2023 ve výši 15 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 955 Kč ve výši 15 % ročně od 3. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 49 009 Kč s úrokem 15 % ročně z částky 49 009 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení. V návrhu uvedla, že dne 11. 2. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2022. I přes zaslání několika písemných upomínek nebyla ze strany žalovaného daná měsíční splátka řádně uhrazena, proto žalobkyni nezbylo než přistoupit k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně dále s žalovaným dne 23. 11. 2022 uzavřela dohodu o narovnání, na jejímž základě bylo mezi stranami v souladu s § 1981 občanského zákoníku dohodnuto, že veškerá sporná práva uzavřením této dohody zanikla a byly nahrazeny novým závazkem, na jehož základě se žalovaný zavázal uhradit žalobci zbývající dluh v celkové výši 49 009 Kč prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 25. 2. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 49 009 Kč, jež představuje zbývající část dluhu žalovaného dle dohody o narovnání.

2. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání.

3. Soud zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 2. 2022 a z předsmluvní informace plyne, že žalobkyně se zavázala poskytnou žalovanému částku 30 000 Kč (ve 3 samostatných splátkách ve výši 8 352 Kč, 15 648 Kč a 6 000 Kč) a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 772 Kč a zaplatit další související náklady včetně úroků. Dle smlouvy činí úroková sazba 23 %, RPSN 38,73 %. Celkovou částku ve výši 55 584 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 72 měsíčních splátkách po 772 Kč. Z dohody o narovnání ze dne 23. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný se zavázal uhradit zbývající dluh ve výši 49 009 Kč ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 2. 2022 v 98 splátkách ve výši 500 Kč a dílčí splátce ve výši 9 Kč. Z listiny označené jako detail pohybu – bezhotovostní platba soud vzal za zjištěné, že žalobkyně provedla dne 11. 2. 2022 ve prospěch žalobce platbu ve výši 8 352 Kč. Z listiny označené jako Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 5. 2022 soud vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni na splátkách úvěru zaplatil celkem 1 298 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky, výzva byla odeslána téhož dne, jak plyne z podacího lístku.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 352 Kč, poskytnutí zbývající části jistiny žalovanému (tj. částka 21 648 Kč) prokázáno nebylo. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 55 584 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Soud má za to, že výše úroků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobkyně a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v únoru 2022, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 7,96 % p.a. Je tak zřejmé, že žalobcem požadovaná úroková sazba 23 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu téměř třínásobně.

5. Soud proto uzavřel, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., jehož výše činí 7 054 Kč (8 352 Kč – 1 298 Kč). Co do částky 7 054 Kč je žaloba důvodná.

6. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o.z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne 29. 8. 2023, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 1. 9. 2023 (§ 573 o.z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 2. 9. 2023, počínaje následujícím dnem 3. 9. 2023 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 7 054 Kč od 3. 9. 2023 do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba zákonného úroku z prodlení k datu 3. 9. 2023 činila 15 % ročně. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalovaný měl v řízení převažující úspěch a má tak právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné mu nevznikly.