38 C 116/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 41 376,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 200 Kč za dobu od 2.5.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbytku zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 Anonymizováno dne 21.5.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 41 376,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 753,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 214,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 200 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 28.1.2025 do zaplacení a s úrokem z částky 19 200 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 28.1.2025 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela dne 12.2.2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 24měsíčních splátkách ve výši 1 930 Kč, přičemž se zavázala v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku 17 367 Kč na úrocích, částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 4 342 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, poslední splátku měla žalovaná uhradit dne 12.2.2024. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 800 Kč, po postoupení smlouvy žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 12.2.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, a to na základě zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr. Z předložené smlouvy vyplývá, že společnost právnická osoba poskytla žalované částku 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále poplatek ve výši 23 209 Kč skládající se z úroku 17 367 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč, úroková sazba byla 69 % ročně, RPSN je 105,29 %. Celkovou částku ve výši 46 305 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 24měsíčních splátkách po 1 930 Kč. Dle žalobkyně žalovaná uhradila pouze částku 800 Kč (žalovaná nic jiného netvrdila ani neprokazovala). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 a přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 27.1.2025 (prokázáno dopisem ze dne 27.1.2025 a podacím lístkem). Dopisem ze dne 16.4.2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 1.5.2025 (prokázáno dopisem ze dne 16.4.20258 a podacím lístkem).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 46 305 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem a poplatky ve výši celkem 26 305 Kč, konkrétně úrok ve výši 17 367 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba 69 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto až 105,29 %.

13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v únoru roku 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v únoru roku 2022 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 7,96 % ročně. Je tak zřejmé, že sjednaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, když je více než 8násobná, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 105,29 % je pak více než 13násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou poskytla žalované ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. V dané věci však žalovaná již uhradila žalobkyni částku 800 Kč, žalobě tak lze vyhovět pouze do výše požadované jistiny ve výši 19 200 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Dále soud žalobu zamítl co do částky 22 176,40 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 41 376,40 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 19 200 Kč), včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 214,61 Kč a smluvního úroku z částky 19 200 Kč ve výši 14,75 % za dobu od 28.1.2025 do zaplacení.

15. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16.4.2025, ve kterém stanovila lhůtu do 1.5.2025. Nejpozději tedy měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení dne 1.5.2025. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 2.5.2025, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12 % ročně ode dne 2.5.2025 do zaplacení z částky 19 200 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 753,33 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 19 200 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu smluvních poplatků ve výši 22 176,40 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 214,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 753,33 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 46 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 54 %. Obě účastnice tak byly úspěšné přibližně ve stejném poměru, soud proto rozhodl, že žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.