38 C 156/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 14 230 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 14 230 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 17.4.2025 domáhala zaplacení částky ve výši 14 230 Kč. Uvedla, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění od 1.4.2021. Dne 29.10.2021 utrpěla mozkovou příhodu, v důsledku které byla v pracovní neschopnosti, a to od 29.10.2021 do 15.11.2022. Žalobkyně tuto pojistnou událost řádně nahlásila žalované, která ji eviduje pod č. , hodnota, . S ohledem na to, že se žalobkyně ani po dvou letech od nahlášení pojistné události nedomohla vyplacení pojistného plnění, vyhledala právní zastoupení. Následně došlo k vyplacení pojistného plnění ve výši 111 900 Kč. Žalobkyně požádala žalovanou rovněž o úhradu nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání) po 5 580 Kč za každý z uvedených úkonů včetně 2 režijních paušálů po 300 Kč a DPH, které uhradila na základě vydané faktury č. , hodnota, . Žalovaná náhradu nákladů právního zastoupení neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že se jedná o uplatnění náhrady nákladů právního zastoupení v souvislosti se šetřením pojistných událostí, které byly vedeny pod č. , hodnota, a , hodnota, . Při šetření těchto pojistných událostí žalovaná opakovaně a dlouhodobě vyzývala žalobkyni k doložení lékařské dokumentace nezbytné k ukončení šetření pojistných událostí. Důvodem, proč bylo požadavku na výplatu pojistného plnění vyhověno, nebyla jakákoli aktivita právního zástupce žalobkyně, ale doložení lékařských zpráv, k jejichž doložení žalovaná žalobkyni opakovaně vyzývala. Žalovaná má tak za to, že využití služeb advokátní kanceláře pouze pro účely předání potvrzení od lékaře nelze považovat za účelně vynaložené náklady k uplatnění pohledávky z pohledu jeho nezbytnosti a efektivity.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastnic řízení (viz protokol z jednání ze dne 3.11.2025), dle kterých žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu dne 19.3.2021 s počátkem pojištění od 1.4.2021, předmětem pojištění bylo mimo jiné rizikové pojištění pracovní neschopnosti (k tomu rovněž nabídka na uzavření pojistné smlouvy a pojistka v elektronickém spise CEPR); dne 29.10.2021 utrpěla žalobkyně mozkovou příhodu a následně byla v pracovní neschopnosti od 29.10.2021 do 15.11.2022 (k tomu viz printscreen ohledně pracovní neschopnosti žalobkyně v elektronickém spise CEPR), pojistná událost byla žalovanou vedena pod č. , hodnota, .

5. Z printscreenu ohledně pracovní neschopnosti žalobkyně (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že žalobkyně byla opakovaně v pracovní neschopnosti od roku 2019, včetně předmětného období od 29.10.2021 do 15.11.2022.

6. Z dopisu žalované ze dne 29.11.2021 (č.l. 85) soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o doplnění dalších podkladů nutných pro šetření pojistné události. Jednalo se o lékařem vyplněný formulář L5022, aktuální potvrzení zaměstnavatele o trvání pracovního poměru s upřesněním, zda jde o pracovní poměr na dobu ne/určitou, zda žalobkyně je nebo není v ochranné lhůtě a zda s ní je nebo není jednáno o ukončení pracovního poměru, dále kopii průkazu neschopného pojištěnce, kopie lékařské zprávy z prvního ošetření onemocnění žalobkyně včetně všech lékařských zpráv z léčení. Žalovaná požadovala předložení dokumentů do 20.12.2021. Zároveň upozornila žalobkyni, že nebudou-li dokumenty doloženy ve stanovené lhůtě, nebude možné v prošetření pojistné události pokračovat.

7. Z dopisu žalované ze dne 12.1.2022 (č.l. 45, duplicitně na č.l. 80) soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o tom, že k vyřízení pojistné události je třeba doplnit další podklady, a to lékařem vyplněný formulář L5022, aktuální potvrzení zaměstnavatele o trvání pracovního poměru s upřesněním, zda jde o pracovní poměr na dobu ne/určitou, zda žalobkyně je nebo není v ochranné lhůtě a zda s ní je nebo není jednáno o ukončení pracovního poměru, dále kopii průkazu neschopného pojištěnce a kopii dokladu o vystavení dočasné pracovní neschopnosti – díl II, to vše do 20.12.2021. Současně upozornila žalobkyni, že pokud požadované listiny do stanoveného dne neobdrží, nebude možné ukončit šetření pojistné události.

8. Z oznámení o stavu šetření pojistné události ze dne 8.3.2022 (č.l. 44, duplicitně na č.l. 89) soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o tom, že šetření pojistné události nelze ukončit, neboť do dnešního dne neobdržela dokumenty, o které žádala v dopisech ze dne 29.11.2021 a 12.1.2022. Žalovaná opětovně zopakovala seznam požadovaných podkladů s tím, že jakmile žalobkyně požadované doklady doručí, bude šetření pojistné události pokračovat, aby byla pojistná událost vyřízena co nejdříve, žalovaná upozornila žalobkyni rovněž na den, kdy se právo na pojistné plnění promlčí.

9. Z dopisu žalované ze dne 27.9.2022 (č.l. 49, duplicitně na č.l. 84) soud zjistil, že žalovaná sdělila, že pojistná událost nemohla být došetřena, neboť nebyly doloženy veškeré požadované dokumenty, o které žádala opakovaně dne 29.11.2021, 12.1.2022 a 8.3.2022. Následně opět specifikovala dokumenty, které požaduje doplnit, s tím, že po jejich obdržení bude možné pojistnou událost dále šetřit.

10. Z emailu žalované ze dne 5.10.2022 (č.l. 87) soud zjistil, že sdělila, že nebyl doložen požadovaný formulář vyplněný jejím lékařem, který žalovaná zaslala žalobkyni přílohou tohoto emailu.

11. Z oznámení o výsledku šetření pojistné události ze dne 9.11.2022 (v elektronickém spise CEPR, duplicitně na č.l. 90) soud zjistil, že žalovaná odmítla vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že dle doložených lékařských zpráv vzniklo nynější onemocnění v přímé souvislosti jako důsledek onemocnění antifosfolipidového syndromu, pro který byla žalobkyně opakovaně léčena od roku 2019, tedy ještě v době před sjednáním pojistné smlouvy.

12. Z lékařské zprávy ze dne 21.11.2022 (č.l. 50) soud zjistil, že revizní lékař považuje za příčinu opakovaných CMP (cévních mozkových příhod, pozn. soudu) u žalobkyně pouze antifosfolipidový syndrom, avšak , tituly před jménem, , jméno FO, k tomu uvedla, že CMP může mít a téměř vždy má mnohou multifaktoriální etiologii, trombofilie ve smyslu antifosfolipidového syndromu je pouze jeden z více etiologických faktorů.

13. Z emailu žalobkyně ze dne 15.12.2022 (v elektronickém spise CEPR, duplicitně na č.l. 46) soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila se zamítnutím žádosti o pojistné plnění a požádala žalovanou o přezkoumání s ohledem na stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná potvrdila přijetí žádosti emailem ze dne 15. 12. 2022 (č.l. 46) a dopisem ze dne 16.12.2022 (č.l. 47).

14. Z dopisu žalované ze dne 22.12.2022 (v elektronickém spise CEPR, duplicitně na č. l. 48, 82 a 83) soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o tom, že z doložených lékařských zpráv a potvrzení od lékaře vyplývá, že onemocnění subakutní mozková ischemie/mozkový infarkt je v přímé souvislosti s léčbou základního onemocnění žalobkyně – antifosfolipidového syndromu, pro který je žalobkyně léčena opakovaně minimálně od roku 2019, tedy již od doby před uzavřením pojistné smlouvy, přičemž žalovaná není povinna plnit za nemoci, které nastaly, byly diagnostikovány nebo prvotně léčeny před počátkem pojištění či v čekací době. Žalovaná současně sdělila, že k opětovnému prošetření pojistné události je třeba doložení potvrzení od praktického lékaře o tom, zda žalobkyně v posledních 7 letech od vzniku pojistné události byla skutečně léčena nebo sledována pro základní diagnózu – antifosfolipidového syndromu, včetně doložení lékařských zpráv o průběhu léčby z posledních 11 vystavených pracovních neschopností, které předcházely pracovní neschopnosti od 29.10.2021 a dále i všechny lékařské zprávy z léčení pro CMP od prosince 2021 dosud, neboť žalovaná má k dispozici pouze lékařské zprávy z října a listopadu 2021.

15. Z návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporu ze dne 4.9.2023 (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že žalobkyně navrhla zahájení mimosoudního řešení sporu s žalovanou u , právnická osoba, .

16. Ze smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 7.8.2024 (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb se svým zástupcem, advokátem , Jméno advokáta, Činnost advokáta měla dle smlouvy spočívat zejména v zastupování žalobkyně při soudních i mimosoudních jednáních, při sepisu smluvních a jiných dokumentů, při poskytování odborných konzultací a v jiných právních záležitostech dle dohody obou stran souvisejících s pojistnou událostí žalobkyně ze dne 28.10.2021.

17. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 2.10.2024 (č.l. 57-58) včetně dokladu o odeslání (č.l. 39, 63, 68) soud zjistil, že žalovanou vyzval k úhradě pojistného plnění ve výši 153 544 Kč ve lhůtě do 12.10.2024.

18. Z dopisů zástupce žalobkyně ze dne 7.10.2024 adresovaných , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 51, 53) včetně dokladu o odeslání (č.l. 34, 37, 70, 73), zaměstnavateli žalobkyně, společnosti , právnická osoba, (č.l. 52) včetně dokladů o odeslání (č.l. 35, 72) soud zjistil, že zástupce žalobkyně od těchto subjektů vyžádal dokumentaci požadovanou žalovanou.

19. Z dopisu žalované ze dne 17.10.2024 (č.l. 82a z druhé strany) soud zjistil, že žalovaná ke stížnosti uvedla, že dosud neobdržela žádné nové podklady. Pojistné plnění tak nelze poskytnout. Současně žalobkyni upozornila, že pokud obdrží lékařské zprávy, o jejichž doložení žádala v dopise ze dne 22.12.2022, může dojít k opětovnému přešetření pojistné události.

20. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 21.10.2024 (č.l. 60) včetně dokladu o odeslání (č.l. 41, 60, 63) soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná informována o převzetí zastoupení žalobkyně, žalovaná byla také požádána o sdělení, jaké dokumenty byly v této věci do dnešního dne doloženy, popřípadě jaké dokumenty je nutné doložit k vyřešení věci.

21. Z dopisu žalované ze dne 23.10.2024 (č.l. 82a) soud zjistil, že žalovaná v reakci na dopis zástupce žalobkyně ze dne 21. 10. 2024 opětovně (shodně jako v dopise ze dne 17.10.2024) sdělila, že pro případné přešetření je nezbytné doložit dokumentaci, o kterou žalobkyni vyzvala dopisem ze dne 22.12.2022.

22. Z přípisu zástupce žalobkyně – doložení lékařských zpráv ze dne 29.10.2024 (č.l. 55, 86) včetně dokladu o odeslání (č.l. 38, 63, 69) soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal žalované požadované dokumenty, a to potvrzení o zaměstnání, pracovní smlouvu, formulář L0158, formulář L7064 a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, a požádal o informace o dalším postupu ve věci ve lhůtě do 8.11.2024.

23. Z dopisu žalované ze dne 4.11.2024 (č.l. 88) soud zjistil, že žalovaná k předmětné pojistné události sdělila, že jde o pracovní neschopnost a hospitalizaci z důvodu tranzitorní ischemické mozkové ataky v říjnu 2021, subakutní ischemie, při základní diagnóze v osobní anamnéze, antifosfolipidovém syndromu. Sledování žalobkyně s tímto syndromem má zásadní vliv na vznik této pojistné události. Dle potvrzení praktického lékaře byla žalobkyně od roku 2019 práce neschopná v 11 případech, a to bez bližšího určení. Z dokladů předložených žalobkyní vyplývá doba trvání a kódy diagnóz všech pracovních neschopností. Uvedené kódy však žádným způsobem nesouvisí se základním onemocněním žalobkyně ani s mozkovou příhodou, která je řešena v rámci této pojistné události. Žalovaná proto vyzvala žalobkyni k doložení písemného vyjádření lékaře, od kdy je žalobkyně sledována pro antifosfolipidový syndrom, zda byla s tímto onemocněním od roku 2014 do doby vzniku mozkové příhody léčena a jak a zda navštěvovala zdravotnická zařízení. Po předložení tohoto vyjádření bude pojistná událost přešetřena. Z dopisu je rovněž zjevné, že žalobkyně řešila s žalovanou čtyři pojistné události z pojistné smlouvy č. , hodnota, .

24. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 15.11.2024 adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 59) včetně dokladu o odeslání (č.l. 40, 67) soud zjistil, že zástupce požádal ošetřujícího lékaře žalobkyně o další podklady.

25. Z přípisu zástupce žalobkyně – doložení lékařských zpráv ze dne 17.12.2024 (č.l. 32) včetně dokladů o odeslání (č.l. 63, 33, 74) soud zjistil, že žalované byla zaslána požadovaná lékařská dokumentace, a to v návaznosti na dopis ze dne 4.11.2024.

26. Z oznámení o výsledku přešetření pojistné události ze dne 17.1.2025 (v elektronickém spise CEPR, duplicitně na č.l. 81) soud zjistil, že žalovaná na základě nově doložené lékařské dokumentace ukončila přešetření pojistné události a doplatila žalobkyni pojistné plnění v celkové výši 111 900 Kč za pracovní neschopnost od 29.10.2021 do 15.1.2022 a hospitalizaci od 29.11.2021 do 1.11.2021.

27. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 17.1.2025 (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení náhrady odměny za poskytnuté právní služby v celkové výši 14 230 Kč.

28. Z vyřízení stížnosti ze dne 26.2.2025 (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že žalovaná požadavek na zaplacení náhrady nákladů právního zastoupení plnit odmítla.

29. Z faktury č. , hodnota, ze dne 19.3.2025 (v elektronickém spise CEPR) soud zjistil, že zástupce žalobkyně vystavil žalobkyni daňový doklad za právní služby ve výši 14 230 Kč. Faktura byla splatná dne 2.4.2025. Žalobkyně částku uhradila dne 20.3.2025 (viz potvrzení odchozí platby ze dne 20.3.2025 v elektronickém spise CEPR).

30. Z dalších listin provedených k důkazu soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti, soud současně uvádí, že některé založené listiny se týkající pojistné události vedené pod jiným číslem.

31. Soud na základě výše uvedeného shrnuje skutkový stav takto: Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné rizikové pojištění pracovní neschopnosti. Dne 29.10.2021 utrpěla žalobkyně mozkovou příhodu a následně byla v pracovní neschopnosti od 29.10.2021 do 15.11.2022, pojistná událost byla vedena u žalované pod č. , hodnota, . Žalovaná vyzvala žalobkyni dopisem ze dne 29.11.2021 a ze dne 12.1.2022 k doložení listin potřebných k ukončení šetření pojistné události (konkrétně lékařem vyplněný formulář L5022, aktuální potvrzení zaměstnavatele o trvání pracovního poměru s upřesněním, zda jde o pracovní poměr na dobu ne/určitou, zda žalobkyně je nebo není v ochranné lhůtě a zda s ní je nebo není jednáno o ukončení pracovního poměru, dále kopii průkazu neschopného pojištěnce a kopii dokladu o vystavení dočasné pracovní neschopnosti – díl II). Dopisem ze dne 8.3.2022 žalovaná oznámila, že nemohla pro absenci podkladů ukončit šetření pojistné události a znovu zopakovala jejich výčet, stejně tak dopisem ze dne 27.9.2022. Dopisem ze dne 9.11.2022 žalovaná sdělila stav šetření pojistné události, tj. že není povinna plnit, když nynější onemocnění je důsledkem antifosfolipidového syndromu, pro který je žalobkyně opakovaně léčena od roku 2019, na svém stanovisku setrvala i po předložení lékařské zprávy dr. , jméno FO, v dopise ze dne 22.12.2022, nicméně vyzvala žalobkyni k předložení zdravotnické dokumentace, aby mohla být pojistná událost znovu prošetřena. Žalobkyně vyhledala právního zástupce, který vyzval žalovanou k plnění dopisem ze dne 2.10.2024, žalovaná sdělila, že k opětovnému prošetření pojistné události je třeba doložit dokumenty požadované v dopise ze dne 22.12.2022. Právní zástupce přípisem ze dne 29.10.2024 doložil některé požadované listiny, přípisem ze dne 17.12.2024 pak zaslal zdravotnickou dokumentaci žalobkyně. Žalovaná sdělila dopisem ze dne 17.1.2025, že ukončila šetření pojistné události a vyplatí částku 111 900 Kč za pracovní neschopnost žalobkyně od 29.10.2021 do 15.1.2022 a hospitalizaci žalobkyně od 29.11.2021 do 1.11.2021. Téhož dne zástupce žalobkyně požádal žalovanou o zaplacení náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 14 230 Kč, což žalovaná odmítla s odůvodněním, že nejde o účelně vynaložené náklady.

32. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

33. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

34. Dle § 2796 odst. 1 o. z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

35. Dle § 2797 odst. 1 o. z. pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

36. Dle § 2798 odst. 2 o. z. nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli v textové podobě sdělí, proč nelze šetření ukončit. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít.

37. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

38. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

39. Podle § 2952 o. z se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

40. Žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 o. z., jejímž předmětem bylo mj. pojištění pracovní neschopnosti žalobkyně. Žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění za pracovní neschopnost v období od 29.10.2021 do 15.11.2022 u žalované, která pojistné plnění vyplatila až v lednu roku 2025, kdy po doložení všech potřebných podkladů ukončila šetření této pojistné události. Žalobkyně požadovala rovněž zaplacení náhrady nákladů právního zastoupení.

41. Obligatorními podmínkami pro vznik nároku na náhradu škody jsou škoda na straně poškozeného, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislost mezi těmito podmínkami. Úhrada nákladů právního zastoupení může za určitých okolností podmínit vznik nároku zastoupeného na náhradu škody, ovšem pouze v případě, že je takové zastoupení účelné (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 209/2019).

42. Dle stanoviska soudu v nyní projednávané věci požadované náklady právního zastoupení nebyly účelné, tj. není zde dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou v podobě nákladů na právní zastoupení a jednáním žalované, tj. (ne)vyplacením pojistného plnění žalobkyni. Z průběhu šetření pojistné události je zřejmé, že k vyplacení pojistného plnění nedošlo z důvodu, že bylo převzato právní zastoupení. Naopak v průběhu šetření pojistné události žalobkyně postupovala nejprve zcela samostatně, a to velmi aktivně, po uplatnění nároku u žalované, požádala o prošetření pojistné události, stejně tak podala sama i návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu u , právnická osoba, . Žalovaná vyzývala žalobkyni k doložení podkladů potřebných k prošetření pojistné události, výčet podkladů byl jasný a srozumitelný i přestože bylo souběžně vedeno šetření více pojistných událostí uplatněných žalobkyní. Je rovněž třeba podotknout, že výzvy učinila žalovaná vůči žalobkyni opakovaně. Žalovaná vyžadovala mimo formulářů o pracovní neschopnosti a potvrzení od zaměstnavatele také zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, konkrétně potvrzení od praktického lékaře o tom, zda v posledních 7 letech od vzniku pojistné události byla žalobkyně skutečně léčena nebo sledována pro základní diagnózu – antifosfolipidového syndromu, včetně doložení lékařských zpráv o průběhu léčby z posledních 11 vystavených pracovních neschopností, které předcházely předmětné pracovní neschopnosti a dále i všechny lékařské zprávy z léčení pro CMP od prosince 2021 dosud. Žalovaná tak činila z důvodů uvedených ve zprávě o výsledku šetření pojistné události, kdy měla za to, že dle doložených lékařských zpráv vzniklo onemocnění v přímé souvislosti jako důsledek onemocnění antifosfolipidového syndromu, pro který byla žalobkyně opakovaně léčena od roku 2019, tedy ještě před sjednáním pojistné smlouvy. Právě na základě zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaná vyžadovala další zdravotnickou dokumentaci, aby mohla posoudit, zda je, či není povinna plnit s ohledem na výluku z poskytnutí plnění. Žalobkyně však neposkytla potřebou součinnost žalované a šetření pojistné události nemohlo být úspěšně ukončeno. Zvolený právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pojistného plnění, na což žalovaná reagovala zopakováním již dříve vznesených oprávněných požadavků na doplnění dokumentace. Zástupce žalobkyně vyžádal požadované doklady a tyto předal žalované kompletní až dne 17.12.2024, za klíčovou přitom soud považuje právě zdravotnickou dokumentaci žalované pro vyloučení spojitosti mozkové příhody a antifosfolipidového syndromu. Žalovaná na základě dodaných listin opětovně přezkoumala pojistnou událost a dne 17.1.2025 ukončila šetření pojistné události s vyplacením pojistného plnění žalobkyni. Z uvedeného je zřejmé, že činnost zvoleného právního zástupce spočívala pouze ve vyžádání podkladů od zaměstnavatele a zdravotnické dokumentace, kterou si jistě byla schopná zajistit žalobkyně sama, a následnému zaslání žalované, na základě čehož žalovaná plnila. Právní zastoupení u této pojistné události tak nelze shledat jako účelné.

43. Soud pro úplnost dodává, že nikterak nezpochybňuje právo žalobkyně nechat se při jakémkoli právním jednání zastoupit advokátem. Má však za to, že náklady vynaložené na zastoupení advokátem při vyžádání (zejména) lékařské dokumentace a následnému zaslání žalované nemohou jít k tíži žalované, která žádným způsobem nepochybila. Žalovaná pečlivě reagovala na každé další podání žalobkyně, opakovaně žalobkyni vyzývala k doložení podkladů, které dostatečně určitě specifikovala, dokonce sama upozornila žalobkyni na konec promlčecí lhůty.

44. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

45. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, má tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se však tohoto práva na jednání konaném dne 3.11.2025 výslovně vzdala. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.