38 C 164/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti , IČO IČO zainteresované společnosti sídlem Sídlo zainteresované společnosti proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 96 720 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 96 720 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 96 720 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 15. 8. 2022 v 17:50 hodin došlo k dopravní nehodě, při které řidič , jméno FO, (dále jen „řidič“) řídil v obci , adresa, , po místní komunikaci ve směru od obce , adresa, na město , adresa, , čtyřkolku tovární značky Acces Max, SPZ: , SPZ, . Na ochranném roštu nad pravým zadním kolem vezl pana , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, (dále jen „poškozený“). Při jízdě mírnou levotočivou zatáčkou řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, svým schopnostem a jiným okolnostem a způsobil pád poškozeného. Poškozený při pádu utrpěl mnohačetná poranění hlavy a zlomeniny. Řidič byl v době nehody pod vlivem alkoholu, poškozený byl rovněž pod vlivem alkoholu a současně neužil při jízdě ochranou přilbu. Řidič měl v rozhodný okamžik odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěnou u žalované, poškozený je zdravotně pojištěn u žalobkyně. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotních služeb na nákladech léčení poškozeného částku 324 359 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni pouze 64 480 Kč, jelikož neuznala souvislost několika drobných zdravotních výkonů s dopravní nehodou (v částce 1 960 Kč) a dále stanovila 80 % účast poškozeného na vzniklé újmě a nákladech vynaložených na hrazené služby. Se spoluúčasti poškozeného v rozsahu 80 % žalobkyně nesouhlasila a dovozovala spoluúčast 50 %. Žalobkyně se tak požadovanou žalobou domáhala uhrazení částky 96 720 Kč, která představuje 30 % z nákladů léčení poškozeného.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Konstatovala, že mezi stranami je spor pouze o tom, jakou měrou se poškozený spolupodílel na vzniku újmy. Odmítla spoluzavinění pouze ve výši 50 %; spoluzavinění poškozeného dosahuje dle ní 80 %, neboť poškozený byl v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu, seděl spolu s další dospělou osobou na kovovém roštu nad zadními koly, který slouží jako prostor pro připevnění zavazadel či jiných břemen, nikoli jako místo pro přepravu osob, a navíc neměl nasazenou ochrannou helmu. Žalovaná se domnívá, že se poškozený nechoval rozumně a s potřebnou mírou opatrnosti a jeho počínání lze považovat za velmi riskantní; pravděpodobnost vzniku újmy při jízdě za výše uvedených podmínek je pak velmi vysoká.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že dne 15. 8. 2022 došlo k dopravní nehodě, při které , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „řidič“) jako řidič čtyřkolky tovární značky ACCESS MAX, SPZ: , SPZ, , v obci , adresa, nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, svým schopnostem a jiným okolnostem, v důsledku čehož se spolujezdec , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „poškozený“) neudržel na čtyřkolce, ze které spadl na travnatou plochu vedle komunikace. Řidič i poškozený byli pod vlivem alkoholu, poškozený seděl při jízdě na ochranném roštu nad pravým zadním kolem čtyřkolky a neměl ochranou helmu (tomu odpovídá i detail dopravní nehody včetně fotodokumentace na č.l. 46-50, rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 19. 6. 2023, sp. zn. , spisová značka, na č.l. 24-25, a obsah trestního spisu Okresního soudu v Berouně sp. zn. 7 , spisová značka, ). Z návodu k obsluze a údržbě výše specifikované čtyřkolky soud zjistil, že maximální zatížení čtyřkolky je 150 kg a že rošt nad zadními koly je určen k přepravě zavazadel či nákladu (viz návod k obsluze, který je součástí elektronického spisu, konkrétně jeho str. 4 a 7).

5. Dále soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že řidič měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované a poškozený je zdravotně pojištěn u žalobkyně. Stejně tak byla shodná skutková tvrzení, že poškozený při nehodě utrpěl podkožní krevní výron na temeni hlavy vpravo, zasahující na pravou spánkovou a pravou týlní oblast hlavy s drobnou tržnou ránou, zlomeninu klenby lební v místě pravé čelní a spánkové kosti, zlomeninu spodiny lební v pravé střední jámě lební zasahující do zvukovodu, krvácení pod omozečnice, pohmoždění obou spánkových laloků mozku, zlomeninu pravých příčných výběžků sedmého krčního obratle a prvého až šestého hrudního obratle, jakož druhého až osmého žebra vpravo, pravé lopatky a drobná ložiska v obou dolních plicních lalocích a v horním laloku pravé plíce, spolu s kožními oděrkami po celém těle (tomu odpovídá i rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 19. 6. 2023, sp. zn. , spisová značka, na č.l. 24-25). Soud vyšel také ze shodných skutkových tvrzení ohledně výše nákladů na léčení (tj. nákladů na hrazené služby) poškozeného, jejich výše činila celkem 324 359 Kč (k tomu obdobně rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 14. 11. 2022 na č.l. 18-19, vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 14. 11. 2022 na č.l. 6-16, rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 5. 5. 2023 na č.l. 23). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 324 359 Kč (viz výzva k zaplacení náhrady nákladů způsobených provozem vozidla ze dne 4. 8. 2023 na č.l. 26 a doručenka na č.l. 27). Žalovaná po ukončení šetření pojistné události č. , hodnota, stanovila celkovou výši pojistného plnění na 64 480 Kč, tj. celkové uplatněné náklady za období od 15. 8. 2022 do 31. 3. 2023 ve výši 324 358,78 Kč krátila o částku 1 825 Kč za odběr na drogy a alkohol, o částku 135 Kč za lék Tiapra a o částku 257 918,78 Kč představující spoluzavinění poškozeného ve výši 80 %; takto stanovené pojistné plnění ve výši 64 480 Kč žalovaná vyplatila žalobkyni (viz oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 31. 10. 2023 na č.l. 20). Žalobkyně s krácením nesouhlasila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající částky 96 720 Kč představující 30 % nákladů léčení (po odečtení srážek 1 825 Kč za odběr na drogy a alkohol a 135 Kč za lék Tiapra, tyto srážky žalobkyně akceptovala), které žalovaná krátila pro spoluzavinění poškozeného (viz dopis žalobkyně ze dne 3. 11. 2023 na č.l. 17 a doručenka na č.l. 28). Žalovaná na svém stanovisku setrvala a uhradit zbývající požadovanou částku odmítla (viz dopis žalované ze dne 14. 11. 2023 na č.l. 52).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Žalobkyně je zdravotní pojišťovnou zřízenou zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

8. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

9. Podle § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „ZPOPV“) má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.

10. Podle § 9 odst. 1 ZPOPV poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

11. Podle § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

12. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna řádně uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění u žalované, u níž měl řidič sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 6 odst. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 ZPOPV). Žalovaná krátila nárok žalobkyně s ohledem na spoluzavinění poškozeného, které stanovila na 80 % (§ 2918 o. z.). Žalobkyně trvala na nižší míře zavinění poškozeného, a to 50 %. Soud se však ztotožnil s hodnocením rozsahu spoluzavinění poškozeného žalovanou ve výši 80 %.

13. Žalobkyně v podané žalobě předně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010, dle kterého: „(…) s přihlédnutím k okolnostem zakládajícím výrazné spoluzavinění žalobce na vzniku škody (účastnil se jízdy s řidičem, o němž věděl, že požil alkoholické nápoje, nepřipoutal se bezpečnostním pásem, čímž přispěl ke vzniku závažnějších následků na svém zdraví, a pokračoval v jízdě přes předchozí rychlý a riskantní způsob jízdy žalovaného) odvolací soud nepochybil, pokud oproti soudu prvního stupně zvýšil rozsah opodstatněnosti žalobního nároku ze 30 % na 50 %.“. Dle žalobkyně z citované judikatury vyplývá, že kumulace více podstatných okolností na straně poškozeného odůvodňuje právě zhruba 50 % spoluúčast poškozeného. Soud má za to, že každý případ je třeba posuzovat individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci, a nelze učinit paušální závěr o tom, že při kumulaci více okolností na straně poškozeného, je spoluzavinění poškozeného 50 %.

14. V řízení bylo prokázáno, že všichni účastníci předmětné dopravní nehody, tedy řidič p. , jméno FO, , poškozený p. , jméno FO, a další spolujezdec p. , jméno FO, byli pod vlivem alkoholu. Poškozený v rámci trestního řízení uvedl, že v průběhu dne vypili s p. , jméno FO, asi 6 piv, poté i s p. , jméno FO, dalších 5 panáků domácí pálenky. Ačkoli mu paní , jméno FO, (manželka řidiče) nabízela helmu, tuto odmítl, neboť měl na hlavě kšiltovku a přišlo mu to zbytečné, když jeli takový kousek (viz výpověď pí. , jméno FO, – úřední záznam o podaném vysvětlení na č.l. 53-57 trestního spisu). Poškozený i p. , jméno FO, v době dopravní nehody seděli na ochranném roštu, poškozený konkrétně na roštu nad pravým zadním kolem čtyřkolky. Ze všech výše uvedených okolností je zřejmé, že poškozený si nepočínal s potřebnou mírou opatrnosti, pokud pod vlivem alkoholu a bez ochranné helmy usedl na čtyřkolku k řidiči, který byl rovněž pod vlivem alkoholu, a to navíc na rošt čtyřkolky, který je určen pro přepravu nákladu (zavazadel), nikoli osob. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2451/2007). V posuzovaném případě je však nutné zohlednit rovněž to, že poškozený seděl na ochranném roštu pravého zadního kola čtyřkolky, která není určená pro přepravu osob. Vzhledem k tomu, že k nehodě došlo při projíždění levotočivou zatáčkou, je zřejmé, že pozice poškozeného v místě, kde je působení odstředivé síly největší, měla na jeho pád vliv. O tom svědčí rovněž to, že řidič i druhý spolujezdec, který seděl na roštu nad levým zadním kolem, zůstali při průjezdu zatáčkou na svých místech. V neposlední řadě nelze pominout ani fakt, že poškozený neměl ochrannou helmu. Jak sám vypověděl, přišlo mu její použití zbytečné, ačkoli mu byla ze strany manželky řidiče, p. , jméno FO, , nabídnuta. Poškozený při nehodě utrpěl mnohačetná poranění hlavy. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, ve znaleckém posudku vypracovaném dne 11. 10. 2022 (č.l. 73-110 trestního spisu) uvedl, že charakter poranění poškozeného plně odpovídá tomu, že poškozený neměl v době předmětné dopravní nehody nasazenou ochrannou přilbu.

15. Po zvážení všech výše uvedených okolností nehody soud dospěl k závěru, že 80 % spoluzavinění poškozeného je v tomto konkrétním případě adekvátní, neboť každá z výše uvedených skutečností přispěla k újmě poškozeného. Soud shrnuje, že poškozený věděl, že řidič je pod vlivem alkoholu, když alkohol popíjeli spolu, poškozený si výslovně odmítl vzít před jízdou helmu, přestože mu byla nabízena, a usedl na čtyřkolku na místo, které zjevně neslouží k přepravě osob. Zranění, která poškozený utržil, nadto zcela odpovídala tomu, že neměl ochrannou přilbu. Soud konstatuje, že okolnost, že poškozený neměl ochrannou přilbu, vyhodnotil jako spoluúčast 40 % (s ohledem na to že zranění, která utrpěl poškozený byla zejména v oblasti hlavy), okolnost, že poškozený seděl na místě určeném pro přepravu zavazadel, vyhodnotil jako spoluúčast 25 % (s ohledem na to že příčinou zranění byl pád poškozeného ze čtyřkolky) a okolnost, že poškozený podstoupil jízdu s osobou, o které věděl, že je pod vlivem alkoholu, vyhodnotil jako spoluúčast 15 % (s ohledem na to, že poškozený věděl, že řidič je pod vlivem alkoholu, když alkohol popíjeli spolu, a jízda s řidičem pod vlivem alkoholu je dle stanoviska soudu samo o sobě riskantní).

16. Soud tak nepřistoupil na argumentaci žalobkyně, že dle judikatury Nejvyššího soudu kumulace více podstatných okolností na straně poškozeného odůvodňuje použití právě zhruba 50 % spoluúčast poškozeného, nikoli vyšší. A poukazuje k tomu např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4199/2013, ve kterém Nejvyšší soud připustil spoluzavinění vyšší než 50 % za předpokladu, že soud náležitě odůvodní, jaký měly jednotlivé okolnosti zvyšující spoluzavinění poškozeného vliv na vznik újmy.

17. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud (výrok II.) podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. vyjádření k žalobě ze dne 22. 3. 2024 a účast na jednání dne 24. 6. 2024, tj. 2 x 300 Kč; soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podaní ze dne 27. 2. 2024, neboť žalovaná v něm pouze stručně uvedla, že nárok neuznává a požádala o prodloužení lhůty k vyjádření).