38 C 201/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 23 489 Kč

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 28.11.2023 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 23 489 Kč. Žalobkyně uvedla, že dne 15.1.2020 po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 22.4.2020. Žalobkyně poté podala žalobu ke zdejšímu soudu, přičemž zdejší soud vydal rozsudek dne 30.12.2020, č.j. 24 C 205/2020-81, ve kterém žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá po žalovaném zaplacení smluvní pokuty 23 489 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy a smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy za období od 13.11.2020 do 6.3.2023.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 3.4.2024. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byla řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (č.l. 27-29) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15.1.2020 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč žalovanému, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč. Současně byla sjednána provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč, která má být vyplacena žalobkyní přímo zprostředkovateli. Součástí smlouvy je také ujednání v čl. IV. bod 2 písm. a) a b), dle kterého se žalovaný zavázal k uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné splátky úvěru, resp. z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (prokázáno posouzením úvěruschopnosti zákazníka na č.l. 74, Statistikou rodinných účtů na č.l. 66, Tabulkou označenou jako Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu na č.l. 67, listinou označenou jako Výše normativních nákladů na bydlení 2020 na č.l. 68, listinou označenou jako Životní minimum 2020 na č.l. 69, výpisem z Centrální evidence exekucí na č.l. 70, výplatními lístky na čl. 70, 71 a 72, třemi výpisy z účtů na č.l. 71, 73, výpisem insolvenčního rejstříku na č.l. 72). Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 31) soud zjistil, že žalovanému byla dne 22.1.2020 vyplacena částka 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 32) soud zjistil, že zprostředkovateli byla dne 22.1.2020 vyplacena částka 2 500 Kč.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 30.12.2020, č.j. 24 C 205/2020-81 (č.l. 78-80) soud zjistil, že výrokem I. bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 957 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 23.4.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 401 Kč od 23.4.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Částka 34 957 Kč se skládala ze tří dlužných splátek ve výši celkem 3 150 Kč, z neuhrazené jistiny ve výši 28 401 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou z neuhrazených splátek, ve výši celkem 1 497 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 609 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši celkem 300 Kč. Smluvní pokuta ve výši 1 609 Kč byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za dobu od 23.4.2020 do 12.6.2020.

7. Z listiny označené jako Smlouva=, Anonymizováno, (č.l. 13) a rozsudku zdejšího soudu ze dne 30.12.2020, č.j. 24 C 205/2020-81 (č.l. 78-80), soud zjistil, že žalovaný uhradil první tři splátky úvěru ve výši celkem 3 150 Kč, poté již splátky nehradil, a žalobkyně se tak domáhala zaplacení dlužné částky, jak je uvedeno shora.

8. Z listiny označené jako bonita smlouvy (č.l. 8) a z výpočtu smluvní pokuty z prodlení (č.l. 40) soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni na dlužnou jistinu a splátky ve výši celkem 31 551 Kč (28 401 Kč + 3 150 Kč) dne 23.9.2022 částku 12 256 Kč, dne 4.11.2022 částku 7 244,02 Kč, dne 27.1.2023 částku 4 247,29 Kč, dne 9.2.2023 částku 2 120,03 Kč a dne 6.3.2023 částku 5 683,66 Kč. Žalobkyně dle uvedených úhrad, o které byla ponížena částka 31 551 Kč, vypočetla smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z aktuální dlužné částky jistiny a splátek, a to v celkové výši 23 489,34 Kč, tj. za dobu od 13.11.2020 do 23.9.2022 ve výši 21 423,13 Kč, za dobu od 24.9.2022 do 4.11.2022 ve výši 810,39 Kč, za dobu od 5.11.2022 do 27.1.2023 ve výši 1 012,28 Kč, za dobu od 28.1.2023 do 9.2.2023 ve výši 101,45 Kč a za dobu od 10.2.2023 do 6.3.2023 ve výši 142,09 Kč.

9. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení smluvní pokuty ve výši 23 489,34 Kč dopisem ze dne 24.10.2023 (č.l. 37 a podací lístek na č.l. 36).

10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 9-11), z předžalobní výzvy (č.l. 12), podacího lístku (č.l. 12), upomínky ze dne 28.2.2020 (č.l. 14), upomínky ze dne 25.3.2020 (č.l. 14), Čestného prohlášení se seznamem odeslaných upomínek (15-19), Seznamu odeslaných upomínek (č.l. 21-26), Úvěrových podmínek (č.l. 33-34) a Záznamu o vložení dokumentu do systému (č.l. 35) soud nezjistil informace relevantní pro posouzení sporu.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

13. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.

14. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

15. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

16. Výše poskytnutého úvěru žalovaného byla 30 000 Kč. Souhrn smluvních pokut tak dle zákona o spotřebitelském úvěru nesmí překročit částku 15 000 Kč (0,5 x 30 000 Kč). Žalobkyni byla již pravomocně přiznána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za dobu od 23.4.2020 do 12.6.2020 ve výši 1 609 Kč a rovněž smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou ze tří neuhrazených splátek, tj. ve výši celkem 1 497 Kč, tj. byla jí přiznána smluvní pokuta v celkové výši 3 106 Kč. Žalobkyně požadovala v dané věci smluvní pokutu za další období, tj. za dobu od 13.11.2020 do 6.3.2023, kterou vyčíslila na částku 23 489 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně podanou žalobou požaduje více, než kolik může dle zákona o spotřebitelském úvěru žádat. Žalobkyně by v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru mohla žádat smluvní pokutu ve výši 11 894 Kč (15 000 Kč – 3 106 Kč).

17. Požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty (byť v zákonem omezené výši 11 894 Kč) považuje soud za zcela v rozporu s dobrými mravy. Korektiv dobrých mravů je ustálenou judikaturou Ústavního soudu vykládán jako souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (například nálezy Ústavního soudu, sp.zn. II. ÚS 544/2000 a sp.zn. I. ÚS 3391/15). Zdejší soud si je vědom, že se jedná o mimořádný prostředek zasahující do zásady autonomie vůle, nicméně jeho použití je v nyní projednávané věci na místě. V této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu, sp. zn. IV.ÚS 702/20, jehož právní věta zní: „Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení, jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle.“. Přestože v uvedené věci byla řešena zejména povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníků před uzavřením smlouvy, dle názoru soudu jsou závěry Ústavního soudu použitelné i v nyní projednávané věci.

18. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, žalobce obdržel s ohledem na provizi zprostředkovatele na bankovní účet pouze částku 27 500 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni tři řádné splátky ve výši celkem 3 150 Kč a částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli. S ohledem na pravomocný rozsudek zdejšího soudu a zaúčtování plateb žalobkyní žalovanému zbývalo uhradit jistinu 28 401 Kč, 3 dlužné splátky v celkové výši 3 150 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 3 106 Kč, účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 300 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 401 Kč od 23.4.2020 do zaplacení, tj. do 6.3.2023, který soud kapitalizoval v celkové částce 7 297,66 Kč, a smluvní úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 23.4.2020 do zaplacení, tj. do 6.3.2023, který soud kapitalizoval v celkové částce 15 316,58 Kč. Žalovaný tak měl, resp. má uhradit žalobkyni na sjednaný úvěr částku 63 221,24 Kč (vypočtená jako součet částek v tomto odstavci). Jestliže by soud vešel na požadavek žalobkyně s tím, že by žalovaný měl uhradit další smluvní pokutu ve výši 11 894 Kč, žalovaný by za poskytnutý úvěr, který mu byl fakticky vyplacen ve výši 27 500 Kč zaplatil téměř trojnásobek. Soud v tomto nastavení práv a povinností žalobkyně a žalovaného vidí významnou nerovnost, která byť je v souladu se zásadou autonomie vůle a částečně i se zákonem o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s korektivem dobrých mravů. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovanému. Žalovaný však byl v řízení nečinný, žádné náklady v řízení mu proto nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.