38 C 394/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobců: 1) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A 2) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy

I. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to částky 433 000 Kč složené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 Sd 26/2023, ve prospěch žalobce 1) a žalobkyně 2).

II. Vzájemná žaloba žalovaného 1) a žalované 2) na nahrazení souhlasu žalobce 1) a žalobkyně 2) s vydáním předmětu úschovy, a to částky 433 000 Kč složené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 Sd 26/2023, ve prospěch žalovaného 1) a žalované 2) se zamítá.

III. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům k rukám právní zástupkyně žalobců náhradu nákladů řízení ve výši 181 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 30.8.2024 došlou zdejšímu soudu dne 30.8.2024 se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 Sd 26/2023 ve prospěch žalobců. Žalobci uvedli, že dne 1.6.2023 uzavřeli jako zájemci kupující, v postavení spotřebitelů, s žalovanými jako prodávajícími, panem , jméno FO, – , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako zprostředkovatelem (podnikatelem v oblasti realit) a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, jako vedlejším účastníkem (příjemcem blokovacího depozita) smlouvu o složení blokovacího depozita. Předmětem smlouvy bylo zprostředkování příležitosti k uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem ve vlastnictví žalovaných jako prodávajících, konkrétně jednotky č. , hodnota, , umístěné ve 4. nadzemním podlaží domu č. p. , hodnota, , umístěného na pozemku parc. č. , hodnota, a spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, o velikosti id. , hodnota, , odvozené od vlastnictví jednotky, vše v k. ú. , adresa, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, tj. předmětem smlouvy byly závazky zprostředkovatele k poskytování realitní činnosti ve smyslu zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 39/2020 Sb.“), dále závazek žalovaných neprodat předmětné nemovitosti jinému zájemci po dobu účinnosti uvedené smlouvy a závazek žalobců k úhradě blokovacího depozita ve výši 433 000 Kč, tato částka by v případě uzavření kupní smlouvy byla započtena na kupní cenu, tato částka by současně v případě uzavření kupní smlouvy představovala odměnu zprostředkovatele, kterému by v takovém případě měla být uhrazena prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., u které bylo blokovací depozitum složeno.

2. Žalobci tvrdili, že smlouva je smlouvou spotřebitelskou, která byla uzavřena mimo obchodní prostory, a že dopisem ze dne 9.6.2023 odstoupili od smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo žalovaným doručeno dne 13.6.2023. Žalobci dále uvedli, že byly dány i další důvody, pro které bylo možno od smlouvy odstoupit, a to nepředání výpisu z příslušného katastru nemovitostí, který má prokazovat stav evidovaný v tomto seznamu, a také zamlčení podstatných informací týkajících se nemovitosti, a to značný hluk v nemovitosti způsobený vysokým provozem vozidel zdravotnické záchranné služby z a do Nemocnice , adresa, . Žalobci mají za to, že ze všech uvedených důvodů bylo možné od smlouvy odstoupit, což také učinili. Odstoupením od smlouvy vzniklo žalobcům právo na vrácení blokovacího depozita, k čemuž však nedošlo, neboť společnost , právnická osoba, . tyto prostředky složila do shora uvedené soudní úschovy.

3. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Žalovaní odmítli, že by se mělo jednat o smlouvu o zprostředkování. Dle žalovaných účastníci uzavřeli rezervační smlouvou a smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Žalovaní smlouvu uzavřeli jako fyzické nepodnikající osoby, žalobci proto při uzavření smlouvy nemohli být v pozici spotřebitelů a nemůže jít ani o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, žalobcům tudíž nesvědčilo právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu, neuznávají však ani další žalobci uvedené důvody pro odstoupení od smlouvy. Žalovaní nadto namítli, že ani žádné písemné odstoupení od smlouvy v zákonné lhůtě neobdrželi. Žalovaní mají za to, že žalobci odstoupili od smlouvy nedůvodně, resp. neplatně a jsou nadále vázání povinnostmi, ke kterým se v rámci smlouvy zavázali.

4. Žalovaní dále uvedli, že zprostředkovatel, jakož i žalovaní řádně vyzvali žalobce k uzavření transakční smluvní dokumentace v rámci rezervační lhůty, tj. do 28.10.2023. Vzhledem k tomu, že žalobci odmítli transakční dokumentaci uzavřít, postupovali žalovaní v souladu s čl. VII. odst. 3 smlouvy a dne 23.11.2023 uplatnili vůči žalobcům nárok na smluvní pokutu ve výši 433 000 Kč. Žalovaní jsou přesvědčeni, že pouze oni jsou oprávněnými příjemci předmětu soudní úschovy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 Sd 26/2023. Žalovaní tak podali vzájemný návrh, ve kterém se domáhali, aby soud uložil žalobcům povinnost souhlasit s vydáním předmětu této úschovy žalovaným.

5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

6. Ze smlouvy označené jako smlouva o složení blokovacího depozita (č.l. 7-10; duplicitně na č.l. 42-44, dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že dne 1.6.2023 uzavřeli žalobci jako zájemci – kupující s žalovanými jako prodávajícími, , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako zprostředkovatelem (dále jen „zprostředkovatel“), a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „vedlejší účastník Smlouvy“), jako příjemcem blokovacího depozita a vedlejším účastníkem, smlouvu pojmenovanou jako smlouva o složení blokovacího depozita. V čl. I. odst. 1 Smlouvy je uvedeno, že žalovaní jsou oprávněni nabízet a prodat nemovité věci, a to jednotku č. , hodnota, , umístěnou ve , hodnota, . nadzemním podlaží domu č. p. , hodnota, , umístěného na pozemku parc. č. , hodnota, a spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, o velikosti id. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha (dále jen „Nemovitosti“). Čl. I. odst. 2 Smlouvy obsahuje prohlášení žalobců a žalovaných, že jim zprostředkovatel obstaral příležitost k uzavření kupní smlouvy. V čl. II. odst. 2 Smlouvy je uvedeno, že kupní cena je stanovena ve výši 17 900 000 Kč, a žalobci se jí zavazují uhradit. V čl. II. odst. 3 Smlouvy je dále uvedeno, že zprostředkovateli náleží za zprostředkovávanou činnost (obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy), poradenství, zajištění právních služeb a případně finančních služeb odměna ve výši 433 000 Kč, která bude vyplacena ve prospěch zprostředkovatele žalovanými, je-li uzavřena kupní smlouva; v čl. III. odst. 2 Smlouvy je dále stanoveno, že odměna zprostředkovatele bude v případě uzavření kupní smlouvy uhrazena prostřednictvím vedlejšího účastníka ze složeného blokovacího depozita. V čl. II. odst. 4 Smlouvy je uvedeno, že účelem koupě nemovitosti je řešení vlastních bytových potřeb. V čl. III. odst. 1 Smlouvy je uvedeno, že žalovaní nejsou oprávněni po dobu účinnosti Smlouvy prodat Nemovitosti jinému zájemci, a za účelem zahájení jednání a přípravy smluvních dokumentů složí žalobci žalovaným blokovací depozitum ve výši 433 000 Kč, a to na účet vedlejšího účastníka Smlouvy č. , č. účtu, . V čl. IV. Smlouvy jsou uvedeny další povinnosti zprostředkovatele, mimo jiné se zprostředkovatel zavazuje obstarat návrhy smluv k převodu nemovitostí, zapracování připomínek, zpracování návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. V čl. V. Smlouvy se žalobci zavázali uzavřít kupní smlouvu s žalovanými. V čl. VII. odst. 1 Smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 150 dnů od podpisu smlouvy. V čl. VII. odst. 3 Smlouvy je uvedeno, že pokud žalobci poruší povinnosti stanovené smlouvou, jsou povinni uhradit žalovaným smluvní pokutu ve výši blokovacího depozita.

7. Z mailu ze dne 29.5.2023 (č.l. 11-13, duplicitně na č.l. 110-112 a 113-115) soud zjistil, že zprostředkovatel zaslal návrh smlouvy pojmenované jako smlouva o složení blokovacího depozita žalobcům, návrh je v textu označen jako „návrh rezervační smlouvy“.

8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (viz protokol ze dne 28.4.2025) soud zjistil, že Smlouva byla ze strany žalobců podepsána tak, že dne 1.6.2023 ve večerních hodinách navštívil zprostředkovatel žalobce v místě jejich bydliště, přičemž měl k dispozici výtisky Smlouvy již opatřené podpisy žalovaných a vedlejšího účastníka Smlouvy, a žalobci na tyto výtisky připojili své podpisy.

9. Z potvrzení o platbě ze dne 2.6.2023 (č.l. 15) soud zjistil, že žalobce 1) zaplatil částku 433 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 2.6.2023.

10. Z oznámení o odstoupení od smlouvy o složení blokovacího deposita ze dne 9.6.2023 (č.l. 14) soud zjistil, že žalobci odstoupili od Smlouvy s odkazem na § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

11. Z dopisu ze dne 13.6.2023 (č.l. 16) soud zjistil, že odstoupení od smlouvy ze dne 9.6.2023 bylo doručeno žalovaným, zprostředkovateli a vedlejšímu účastníkovi dne 13.6.2023. Dále z tohoto dopisu soud zjistil, že tito s odstoupením od smlouvy nesouhlasili.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vedlejší účastník Smlouvy složil blokovací depozitum ve výši 433 000 Kč do soudní úschovy vedené zdejším soudem pod sp. zn. 20 Sd 26/2023 (k tomu rovněž usnesení zdejšího soudu ze dne 20.8.2024, č.j. 20 Sd 26/2023-52 na č.l. 77 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8.11.2024, č.j. 29 Co 405/2024-65 na č.l. 76).

13. Z dopisu ze dne 19.7.2023 (č.l. 49-50) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobců vyzvala opakovaně žalované, zprostředkovatele a vedlejšího účastníka k vrácení blokovacího depozita.

14. Z dopisu ze dne 23.11.2023 (č.l. 60) soud zjistil, že právní zástupce žalovaných vyzval žalobce k úhradě smluvní pokuty dle čl. VII. odst. 3 Smlouvy.

15. Z dalších listin provedených k důkazu soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

16. Soud současně neprovedl k důkazu rozhodnutí Fakultní nemocnice , adresa, ze dne 17.8.2023 (č.l. 20), neboť jím mělo být prokázáno tvrzení o hluku v nemovitosti, tento důvod však nebyl uveden v odstoupení od smlouvy, a soud proto v tomto směru dokazování neprováděl, rovněž odkazuje na právní posouzení níže. Soud dále neprovedl k důkazu výslech žalobců pro nadbytečnost, jelikož tvrzení o uzavření Smlouvy mimo obchodní prostory má za prokázané z jiných důkazů, zejména ze svědecké výpovědi , jméno FO, .

17. Soud pro přehlednost shrnuje zjištěný skutkový stav: účastníci sjednali dne 1.6.2023 smlouvu označenou jako smlouva o složení blokovacího depozita, kterou žalobci podepsali v místě svého bydliště. Na základě této Smlouvy bylo ze strany žalobců uhrazeno blokovací depozitum ve výši 433 000 Kč na účet vedlejšího účastníka Smlouvy. Oznámením ze dne 9.6.2023, doručeným ostatním stranám Smlouvy dne 13.6.2023, žalobci informovali žalované, zprostředkovatele a vedlejšího účastníka Smlouvy o tom, že odstupují od Smlouvy, a to s odkazem na § 1829 o. z. Žalovaní odstoupení od Smlouvy rozporovali. S ohledem na spor mezi žalobci a žalovanými o tom, komu má vedlejší účastník Smlouvy vyplatit blokovací depozitum, zda žalobcům, či žalovaným, byla částka 433 000 Kč složena do úschovy zdejšího soudu.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

19. Podle § 2 zákona č. 39/2020 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumía) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy,b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování,c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy,d) realitní smlouvou smlouva o nabytí 1. vlastnického práva k nemovité věci, nebo 2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.

20. Podle § 14 zákona č. 39/2020 Sb. ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.

21. Podle § 15 zákona č.l 39/2020 Sb. smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. Vznesením námitky neplatnosti nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených v listině podle věty první.

22. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Podle § 1828 odst. 1 o. z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele, poskytne podnikatel spotřebiteli čitelně údaje podle § 1820 odst. 1 na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasí.

24. Podle § 1820 odst. 1 písm. i o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen "prostředek komunikace na dálku"), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

25. Podle § 1829 odst. 1 o. z. spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy.

26. Podle § 1829 odst. 4 o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3. V případě, že podnikatel poučil spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel obdržel poučení.

27. Podle § 2004 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 298 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

31. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

32. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že účastníci uzavřeli dne 1.6.2023 čtyřstrannou smlouvu mezi žalovanými jako prodávajícími – žalobci jako zájemci kupujícími – zprostředkovatelem – vedlejším účastníkem označenou jako „smlouva o složení blokovacího depozita“. Soud uvedenou Smlouvu posoudil jako smlouvu o realitním zprostředkování podle § 2 písm. c) zákona č. 39/2020 Sb., jelikož se jedná o smlouvu, ve které se zprostředkovatel zavazuje, že zprostředkuje uzavření realitní smlouvy, tj. smlouvy dle § 2 písm. d) zákona č. 39/2020 Sb., konkrétně v tomto případě kupní smlouvy na Nemovitosti ve vlastnictví žalovaných. K tomuto závěru soud dospěl na základě povinností, které má ve Smlouvě stanoven zprostředkovatel, když se konkrétně v čl. IV. Smlouvy zavázal vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy ohledně Nemovitostí. Uzavřená Smlouva je dle stanoviska soudu smlouvou typově běžně uzavíranou v oblasti obchodu s realitami, tj. smlouvou, na základě které dojde k „rezervaci nemovitosti“ ze strany zájemců o koupi oproti zaplacení určité částky, proti které stojí povinnost prodávajících po dobu trvání rezervace neuzavírat smlouvu s jinými zájemci, tj. smlouvou směřující k uzavření kupní smlouvy na nemovitost mezi prodávajícími a zájemci a rovněž zprostředkovatelem, kterému za úspěšný prodej bude vyplacena provize. Tomu odpovídá i nastavení práv a povinností mezi účastníky Smlouvy navzájem.

33. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaných, že se nejednalo o smlouvu o realitním zprostředkování dle zákona č. 39/2020 Sb., nýbrž pouze o smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou mezi žalobci a žalovanými. Soud má za to, že na Smlouvu jako takovou je třeba hledět uceleně, přičemž práva a povinnosti obsažená ve Smlouvě jsou vzájemně provázaná a netýkají se pouze žalobců a žalovaných, jak se snaží dovodit žalovaní, nýbrž i realitního zprostředkovatele. V tomto směru soud rovněž odkazuje na ustanovení § 14 zákona č. 39/2020 Sb., které výslovně zakazuje uložit zájemci o koupi nemovitosti povinnost uzavřít realitní smlouvu, popř. smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy, přičemž podle důvodové zprávy jde o reakci na nežádoucí praxi realitních zprostředkovatelů, kteří se obdobné povinnosti snaží ve smlouvách uvádět, přestože to odporuje povaze zprostředkovatelských smluv. Tato povinnost žalobců jako zájemců je přitom v rozporu se zákonem v čl. V. Smlouvy stanovena. Soud má za to, že záměrem zákonodárce bylo, aby se ochranná ustanovení zákona č. 39/2020 Sb. (včetně jeho ustanovení § 14) vztahovala právě na takové smlouvy, v nichž bude kupující v postavení spotřebitele. Pokud by soud přistoupil na výklad žalovaných, posvětil by obcházení zákona, které by mělo za následek výrazné zhoršení postavení žalobců v pozici spotřebitelů.

34. Soud v této souvislosti rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022, ve kterém Nejvyšší soud posuzoval téměř obdobnou smlouvu jako je Smlouva posuzovaná v nyní projednávané věci s podobně nastavenými vzájemnými právy a povinnostmi (k tomu rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 13.12.2023, sp. zn. I. ÚS 2495/23). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí zejména zdůraznil, že na jednotlivá ustanovení zákona č. 39/2020 Sb. je třeba nahlížet uceleně v souladu se záměrem zákonodárce a smyslem, který zákon č. 39/2020 Sb. má. Nejvyšší soud se v uvedeném rozhodnutí zabýval i argumentací dovolatelů, že se nejednalo o smlouvu dle zákona č. 39/2020 Sb., nýbrž pouze o smlouvu o smlouvě budoucí, přičemž soud na závěry Nejvyššího soudu nad rámec shora uvedeného plně odkazuje.

35. Žalovaní dále uváděli, že Smlouvu nelze posuzovat jako zprostředkovatelskou smlouvu dle zákona č. 39/2020 Sb., neboť dispoziční oprávnění s blokovacím depozitem měli žalovaní, pročež částka 433 000 Kč nebyla úplatou zprostředkovateli za zprostředkování. S touto argumentací se soud neztotožňuje, jelikož účastníci ve Smlouvě jednoznačně sjednali, že bude-li uzavřena kupní smlouva, bude odměna za zprostředkování zprostředkovateli uhrazena právě z blokovacího depozita.

36. Soud má dále za to, že žalobci byli v postavení spotřebitelů, jelikož měli zájem o koupi z důvodu zajištění vlastní bytové potřeby, jak je výslovně uvedeno v čl. II. odst. 4 Smlouvy, a smlouvu sjednávali se zprostředkovatelem, který jednal jako odborník v rámci své podnikatelské činnosti. Dále lze jednoznačně uzavřít, že smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory zprostředkovatele, jelikož byla ze strany žalobců podepsána v bydlišti žalobců. Žalobci tak byli oprávněni odstoupit od smlouvy dle § 1829 o. z., což také učinili dopisem ze dne 9.6.2023. Dle stanoviska soudu tak žalobci řádně odstoupili od Smlouvy.

37. Odstoupení od Smlouvy bylo doručeno ostatním stranám Smlouvy dne 13.6.2023, tj. v zákonem stanovené lhůtě 14 dnů. Odstoupením od Smlouvy se závazek zrušil od počátku a účastníci si byli povinni vrátit veškerá vzájemná plnění dle § 2004 o. z., tudíž žalobci mají právo na vrácení složeného blokovacího depozita, tj. mají právo na vydání předmětu úschovy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 Sd 26/2023.

38. Pro úplnost soud dodává, že se nezabýval ostatními žalobci tvrzenými důvody, pro které dle nich bylo možné od smlouvy odstoupit, jelikož žalobci odstoupení od smlouvy odůvodnili právě odkazem na § 1829 o. z. a soud má za to, že důvody odstoupení od smlouvy nelze zpětně rozšiřovat.

39. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žaloba na nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním předmětu úschovy je důvodná, proto jí zcela vyhověl (výrok I.).

40. Soud současně zamítl vzájemný návrh žalovaných (výrok II.), jelikož s ohledem na to, že od Smlouvy bylo ze strany žalobců platně odstoupeno, je Smlouva zrušena od počátku, a žalovaní tak nemohou mít nárok na ve Smlouvě sjednanou smluvní pokutu ve výši 433 000 Kč (konkrétně v čl. VII. odst. 3 Smlouvy). Vzájemný návrh na nahrazení souhlasu žalobců s vydáním předmětu úschovy tak nemůže být důvodný.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud (výrok III.) podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 181 279 Kč. Tyto náklady tvoří:a) zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,b) odměna za zastupování za osm učiněných úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), tj. příprava a převzetí zastoupení, žaloba dne 30. 8. 2024, replika ze dne 13. 1. 2025, účast na jednání dne 3. 3. 2025, podání ze dne 25. 3. 2025, replika ze dne 9. 4. 2025, účast na jednání dne 28. 4. 2025, závěrečný návrh ze dne 9. 5. 2025, která činí částku 18 108 Kč za každý úkon podle § 9 odst. 3 písm. b) a contrario, § 7 bodu 6, § 12 odst. 4 a. t., celkem částku ve výši 144 864 Kč (tj. 8 x 18 108 Kč) ,c) náhrada hotových výdajů právní zástupkyně žalobců, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 podle § 13 odst. 1, § 14 odst. 1 a. t. ve znění do 31. 12. 2024, a částku 450 Kč za každý úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025 podle § 13 odst. 1, § 14 odst. 1 a. t., celkem částku ve výši 3 300 Kč (tj. 2 x 300 Kč a 6 x 450 Kč),d) náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 31 115 Kč podle § 137 o. s. ř.

42. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení žalobců k rukám právní zástupkyně žalobců.

43. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.