38 C 472/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 87 603 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 37 431 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 43 504 Kčs kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 286 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 504 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 498,60 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně, z částky 1 332 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 332 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 336 Kč za dobu od 1.1.2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 6 668 Kčs kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 299,72 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 068 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 068 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 064 Kč za dobu od 1.1.2025 do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 948,68 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 136 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 332 Kč za dobu od 1.5.2025 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 11.11.2024 došlou zdejšímu soudu dne 11.11.2024 ve spojení se změnou žaloby ze dne 5.7.2025, o které bylo rozhodnuto na jednání dne 16.7.2025, domáhal zaplacení částky ve výši celkem 87 603 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný byl v roce 2022 a 2023 vlastníkem nebytové jednotky , hodnota, nacházející se v domě na adrese , adresa, (dále jen „nebytová jednotka , hodnota, “) a jako člen žalobce byl žalovaný povinen přispívat na náklady spojené se správou domu.

2. V podání ze dne 5.7.2025 upřesněném na jednání dne 16.7.2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 37 431 Kč, a nadále tak požadoval po žalovaném uhrazenía) příspěvku na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav“) za rok 2022 a rok 2023 ve výši celkem 39 504 Kč (24 x 1 646 Kč),b) příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2022 ve výši celkem 7 200 Kč (12 x 600 Kč) ac) příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2023 ve výši celkem 3 468 Kč (8 x 267 Kč a 4 x 333 Kč).

3. Žalobce rovněž uvedl, že provedl vyúčtování plateb za rok 2022 a 2023. Poukázal na řadu dalších sporů, které účastníci vedou a zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vyúčtování nepovažuje za správné a řádné. Poukázal na to, že příspěvek do fondu oprav se nevyúčtovává. Dále tvrdil, že z bodu 3 zápisu ze schůze SVJ ze dne 19.11.2019 nevyplývá, že by byla odsouhlasena částka 28 Kč/m2; stejně tak z bodu 6 uvedeného zápisu nevyplývá výše příspěvku na vlastní správní činnost. Rozporoval rovněž výpočet kapitalizovaného úroku z prodlení ve vztahu k splatnosti. Žalovaný rovněž vznesl námitku započtení dle § 7 a § 13 zákona č. 67/2013 Sb. z důvodu nedodání řádných vyúčtování za rok 2020 a 2021 a pozdního dodání vyúčtování za rok 2023 ve výši 107 736 Kč (tj. do výše žalované částky ke dni 30.5.2025).

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 5.7.2025 upřesněné na jednání dne 16.7.2025 soud ve výroku I. řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil co do částky 37 431 Kč. Pro úplnost soud konstatuje, že žalovaný v podání ze dne 13.7.2025 nesouhlasil s částečným zpětvzetím žaloby. O tomto návrhu soud rozhodl na jednání dne 16.7.2025, tak že návrh žalovaného zamítl, jelikož žalovaným předestřené důvody nepovažoval za vážné důvody ve smyslu § 96 odst. 3 o.s.ř.

6. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

7. Soud předně vycházel ze skutečností mezi účastníky nespornými, a to že žalovaný byl v letech 2022 a 2023 vlastníkem nebytové jednotky , hodnota, (viz protokol z jednání ze dne 16.4.2025).

8. Ze zápisu ze shromáždění ze dne 21.11.2019 (č.l. 26-27) soud zjistil, že byl přijat návrh- o změně výše příspěvku do tzv. fondu oprav tak, že 28 000 Kč měsíčně bude rozděleno mezi vlastníky podle spoluvlastnického podílu (bod 3). Měsíční částka pro bytovou jednotku , hodnota, byla vypočtena na částku 1 646 Kč, když spoluvlastnický podíl k této jednotce byl 0,0588 (k tomu rovněž předpis měsíčních plateb od 1.1.2021 na č.l. 6 a doručenka na č.l. 7, tabulka hlasování na č.l. 28);- na odměnu správci ve výši 15 000 Kč (bod 6).

9. Ze zápisu ze shromáždění ze dne 25.8.2020 (č.l. 97-99) soud zjistil, že byl přijat návrh- o změně výše měsíčního příspěvku na správu domu z 3 000 Kč na 4 000 Kč měsíčně od 1.1.2021 (bod 11).

10. Ze zápisu ze shromáždění ze dne 28.8.2023 (č.l. 90-96) soud zjistil, že byl přijat návrh- o schválení odměny výboru ve výši 60 000 Kč za rok 2022 (bod 3), v usnesení není stanoveno, jakým způsobem se příspěvek rozpočítá;- o ukončení spolupráce se stávající správní a účetní firmou a o zvolení nové správní a účetní firmy od 1.9.2023 a bylo odsouhlaseno navýšení ceny této služby, u tohoto bodu je uvedeno, že se bude jednat cca o 1 000 Kč měsíčně výše za dům (bod 4).

11. Z notářského zápisu NZ , hodnota, (č.l. 8-25) soud zjistil, že tzv. fond oprav jsou členové povinni platit k patnáctému dni každého kalendářního měsíce (konkrétně str. 4 za šesté).

12. Z vyúčtování za rok 2022 (č.l. 30) a z vyúčtování za rok 2023 (č.l. 29) soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval příspěvek na správu domu za rok 2022 ve výši 19 752 Kč a za rok 2023 ve výši 19 752 Kč, dále příspěvek na správní činnost („režie SVJ“) byl předepsán za rok 2022 i 2023 ve výši 4 800 Kč, vyúčtován byl nedoplatek v roce 2022 ve výši 7 329 Kč a v roce 2023 ve výši 15 546 Kč.

13. Z výpisu KN LV č. , hodnota, k.ú. , adresa, (č.l. 68), mailu (č.l. 79) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

16. Podle § 1180 odst. 2 o. z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

17. Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaný byl povinen jako vlastník nebytové jednotky , hodnota, hradit příspěvky na správu a pozemku (tzv. fond oprav“) za rok 2022 a rok 2023 dle § 1180 o. z., výše tzv. fondu oprav byla přijata na shromáždění dne 21.11.2019 pod bodem 3, a to tak, že se jedná o částku ve výši 28 000 Kč měsíčně rozdělenou podle podílů, přičemž na nebytovou jednotku , hodnota, se jedná o částku 1 646 Kč měsíčně (28 000 Kč/0,0588). Žalobce tak má nárok na částku 1 646 Kč x 24 měsíců, tj. částku ve výši celkem 39 504 Kč. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 1.6.2022, č.j. 10 C 158/2021-247; v tomto rozhodnutí byl řešen nárok žalobce (tzv. fond oprav) za jiné období u nebytové jednotky , hodnota, vyplývající ze zápisu ze shromáždění ze dne 21.11.2019, přičemž nárok byl žalobci přiznán; rozhodnutí bylo poté potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15.2.2023, č.j. 21 Co 333/2022-310, následně bylo dovolání žalovaného proti tomuto rozsudku odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352). V této souvislosti soud poukazuje na legitimní očekávání na straně žalobce, že soudy budou v obdobných věcech (v tomto ohledu nadto vyjma období totožných) rozhodovat stejně.

18. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl povinen jako vlastník nebytové jednotky , hodnota, hradit příspěvky na vlastní správní činnost za rok 2022 ve výši 4 000 Kč za rok dle § 1180 odst. 2 o. z., výše příspěvku byla přijata na shromáždění dne 28.8.2023 pod bodem 3, a to tak, že se jedná o částku ve výši 60 000 Kč ročně. S ohledem na to, že společenství vlastníků nestanovilo způsob rozdělení dané částky mezi členy společenství vlastníků, platí, že to bylo dle § 1180 odst. 2 o. z. podle počtu jednotek, těch je v domě celkem 15, tudíž žalovaný byl povinen uhradit částku 4 000 ročně jako příspěvek na vlastní správní činnost za rok 2022 (odměna členů výboru).

19. Soud však neshledal důvodnou žalobu ohledně příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2022 ve zbývající částce 3 200 Kč, která měla představovat odměnu správcovské společnosti. V zápise ze shromáždění ze dne 21.11.2019 byla pod bodem 6. schválena odměna pro správce ve výši 15 000 Kč, přičemž není zřejmé, jestli to je částka za rok či za měsíc pro jednotku či pro celé společenství vlastníků, a dále v zápise ze shromáždění ze dne 25.8.2020 bylo pod bodem 11. schváleno „zvýšení měsíčního poplatku 3 000 Kč na 4 000 Kč“. Soud má za to, že z posledně jmenovaného zápisu není i v kontextu prvně jmenovaného zápisu zřejmé, zda se jedná o poplatek pro jednotku či pro celé společenství vlastníků, schválený bod je nejasný, neurčitý, a proto z něj nelze vyvodit nárok žalobce. Ostatně ani při různých přepočtech nelze v kontextu těchto dvou zápisů vyvodit, jaká byla původní výše poplatku za dům či jednotku, schválené částky na sebe logicky nenavazují. S ohledem na uvedené má soud za to, že ohledně příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2022 ve výši celkem 3 200 Kč je žaloba nedůvodná.

20. Ohledně příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2023 ve výši celkem 3 468 Kč má soud za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno, neboť ze založených listinných důkazů, nevyplývá výše tohoto příspěvku pro rok 2023 (5 000 Kč měsíčně) a kdy měla být schválena, jelikož v bodě 4 zápisu ze shromáždění ze dne 28.8.2023, na které žalobce odkazoval, je odhlasováno toliko, že shromáždění souhlasí s navýšením ceny služby (správní a účetní firma) od 1.9.2023, přičemž k tomuto bodu je uvedeno, že celková cena bude „cca o 1 000 Kč měsíčně vyšší za celý dům“, soud má za to, že takto formulovaná částka je zcela nejasná, není konkrétní a nelze z ní vyvodit nárok žalobce. V tomto soud poukazuje i na nejasnosti týkající se příspěvku za rok 2022, které jsou uvedeny v předchozím odstavci tohoto rozsudku. Soud žalobce na jednání dne 25.6.2025 poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně jej poučil o následku neunesení důkazního břemene. Žalobce na výzvu soudu reagoval tak, že odkázal na listiny, které již byly založeny do spisu a byly již provedeny k důkazu. Soud proto uzavřel, že ohledně příspěvku na vlastní správní činnost za rok 2023 ve výši celkem 3 468 Kč je žaloba rovněž nedůvodná.

21. Soud k obraně žalovaného, který vznesl námitku pravosti listin z důvodu, že si žalovaný není vědom, že by takovéto návrhy byly na shromáždění společenství vlastníků schváleny, uvádí, že tuto námitku vyhodnotil po obsahové stránce jako námitku směřující proti platnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, kterou nelze řešit ve sporu o zaplacení příspěvku na správu domu (k tomu srov. bod 9 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352). Dále soud k obraně žalovaného, který měl za to, že nelze schvalovat příspěvky zpětně, uvádí, že právní úprava nevylučuje, aby byly příspěvky na vlastní správní činnosti (režie, odměna) schváleny zpětně (tj. v roce 2023 pro rok 2022), přičemž je třeba vycházet ze zásady, co není zakázáno, je dovoleno.

22. K námitce započtení vznesené žalovaným do výše původně žalované částky vznesené v podání ze dne 30.5.2025 uvádí, že nárok žalovaného vůči žalobci považuje za neurčitou a nejasnou pohledávku, kterou nelze započíst dle § 1987 odst. 2 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2020, č.j. 31 Cdo 684/2020-406). Sám žalobce nárok žalovaného rozporoval, pohledávka se má nadto týkat i vyúčtování, která nejsou předmětem tohoto řízení, tj. vyúčtování za rok 2020 a 2021, a rovněž nároky vznesené žalobcem v tomto řízení týkající se roku 2023 jsou nároky, pro které není třeba provádět vyúčtování, jelikož se nejedná o služby ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

23. Soud proto žalobu shledal důvodnou co do částky 43 504 Kč a v této částce žalobě vyhověl (výrok II.). Co do zbývající částky 6 668 Kč (3 200 Kč + 3 468 Kč) soud žalobu zamítl (výrok III.).

24. Současně soud rozhodl o úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud jednak vyhověl žalobě co do kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení z částky 43 504 Kč (39 504 Kč a 4 000 Kč) při splatnosti stanovené k 15. dni v měsíci dle notářského zápisu NZ , hodnota, (výrok II.). Naopak soud žalobu zamítl (výrok III.) ohledně zbývajícího příslušenství, tj. co do kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení z částky 6 668 Kč (3 200 Kč + 3 468 Kč).

25. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 43 504 Kč a v části úroku z prodlení, naopak nebyl úspěšný co do částky 44 099 Kč (37 431 Kč + 6 668 Kč) a v části úroku z prodlení. Oba účastníci tak byli úspěšní přibližně ve stejném poměru, soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.