38 C 499/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 687 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 65 890 Kč za dobu od 27.3.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 621 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 621 610 Kč za dobu od 27.3.2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 49 641,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 30.10.2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 687 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 12.12.2022 byl přítomen dopravní nehodě, žalobce se svou manželkou , jméno FO, (dále jen „poškozená“ nebo „manželka žalobce“) šli po chodníku na , adresa, , když najednou byla poškozená sražena a přimáčknuta osobním automobilem na bytový dům. Poškozená při této nehodě utrpěla zlomeninu pánve, zhmoždění plic a především rozdrcení pravé dolní končetiny, která musela být následně amputována. Dopravní nehodu způsobil , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „škůdce“ nebo „řidič vozidla“), což bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v Opavě č.j. 4 T 36/2023-208. Vozidlo škůdce bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Žalobce uplatnil u žalované dne 11.3.2024 nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč, a to odškodnění duševních útrap žalobce jako manžela poškozené při zvlášť závažném ublížení na zdraví. Žalobce nárok odůvodnil tím, že byl osobně přítomen celé hrůzné události, sám „uskakoval“ vozidlu škůdce, ale rovněž z bezprostřední blízkosti viděl přimáčknutí jeho manželky automobilem na dům. V danou chvíli byla okamžitě evidentní roztříštěná pravá dolní končetina, která masivně krvácela, bylo nutné ránu zaškrtit, aby poškozená nevykrvácela. Tuto první pomoc poskytoval žalobce společně s řidičem vozidla a synem poškozené. Žalobce měl velké obavy o život své manželky. Poškozená musela podstoupit amputaci pravé dolní končetiny, což ovlivnilo život poškozené i žalobce. Do dopravní nehody žalobce s manželkou trávili svůj volný čas aktivně, společnými procházkami či túrami na horách, věnovali se různorodým sportovním aktivitám. K dopravní nehodě navíc došlo hned vedle vchodu do bytového domu, ve kterém poškozený s manželkou bydlí, žalobce tak má tuto hrůznou událost „neustále před očima“. Žalovaná však žalobcem uplatněný nárok na náhradu duševních útrap, které vytrpěl, uznala pouze částečně a vyplatila žalobci částku ve výši 312 500 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zbývající částku ve výši 687 500 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že žalobci zaplatila náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví jeho manželky ve výši 312 500 Kč. Při určení náhrady vycházela z částky 250 000 Kč, kterou zvýšila o 20 % z důvodu přítomnosti žalobce na místě nehody. Žalovaná poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je adekvátní odškodnění v případě úmrtí blízké osoby v roce 2022 pro nejbližší osoby částka 756 780 Kč. V posuzovaném případě navíc nešlo o úmrtí. Ačkoli došlo k rozsáhlému zásahu do života celé rodiny a kvalita života všech zúčastněných se citelně zhoršila, přesto není možné připustit, že se jedná o stejný, či dokonce horší následek než smrt poškozené. Žalovaná proto považuje vyplacenou částku odškodnění za plně postačující.

3. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

4. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že dne 12.12.2022 došlo k dopravní nehodě v , adresa, , kdy vozidlo tov. zn. Audi A4 Avant, RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“), přirazilo ke stěně domu chodkyni (manželku žalobce) , jméno FO, , která utrpěla zranění, a to zlomeninu pánve, zhmoždění plic se selháním dýchání, těžké krvácení, šok, vícečetná poranění a rozdrcení pravé dolní končetiny s nutností její amputace (viz protokol z ústního jednání ze dne 5.3.2025, k tomu rovněž usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18.9.2023, č. j. 4 T 36/2023-208 na č.l. 14, protokol o nehodě v silničním provozu na č.l. 2 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023). Z propouštěcích zpráv (č.l. 63-66) a potvrzení hospitalizace v rehabilitačním úrazu (č.l. 67) soud zjistil, že poškozená byla od 12.12.2023 do 12.4.2023 hospitalizována ve Fakultní nemocnici Ostrava, od 20.4.2023 do 10.5.2023 byla hospitalizována v , adresa, , pracoviště , adresa, .

5. Z úředního záznamu ze dne 13.12.2022 (č.l. 18 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud zjistil, že žalobce byl na místě dopravní nehody otřesen tak, že nedokázal říci, jak se nehoda stala, syn poškozené uvedl, že poskytoval spolu s žalobcem a řidičem vozidla první pomoc poškozené6. Z protokolu o výslechu obviněného ze dne 11.4.2023 (č.l. 28 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud zjistil, že řidič vozidla uvedl, že dopravní nehodu zavinil on sám, moc ho to mrzí, kontaktoval poškozenou po internetu přes Messenger, později jí psal SMS zprávy, ani na jedno poškozená neodpověděla, v obou zprávách se řidič vozidla poškozené omluvil, vyjádřil lítost nad tím, co se stalo, a nabídl pomoc, řidič vozidla od 1.9.2021 pracuje u společnosti , právnická osoba, ., kam nastoupil hned po vyučení a jeho měsíční příjem se pohybuje okolo 43 000 Kč.

7. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 13.7.2023 (č.l. 163 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud zjistil, že řidič vozidla kontaktoval dne 6.1.2023 středisko Probační a mediační služby , adresa, se zájmem o spolupráci při řešení následků dopravní nehody ze dne 12.12.2022, řidič vozidla byl po dobu spolupráce aktivní, projevil zájem o zprostředkování mediace s poškozenou. Řidič vozidla hluboce lituje újmy, kterou svým jednáním poškozené způsobil, informace o doživotních následcích jej velice zasáhly, v lednu 2023 kontaktoval poškozenou s omluvou a žádostí o osobní setkání, avšak bez odezvy, měl zájem o osobní omluvu; poškozená po dlouhém zvažování možnost mediačního jednání s řidičem vozidla odmítla, řidič vozidla poskytl poškozené nad rámec plnění žalované částku 500 000 Kč, kterou uhradil bankovním převodem dne 12.7.2023, řidič vozidla přicházel v průběhu jednání i s návrhy materiální či řemeslné pomoci poškozené, dne 26.6.2023 předal poškozené prostřednictvím Probační a mediační služby druhý omluvný dopis s kyticí, dárkovým košem a finanční poukázkou na nákup zboží.

8. Z usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 9. 2023, č. j. 4 T 36/2023-208 (č.l. 14, duplicitně na č.l. 208 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud zjistil, že trestní stíhání pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti vedené proti obžalovanému , jméno FO, , nar. , datum, , bylo podmíněně zastaveno, jelikož obžalovaný během hlavního líčení prohlásil svou vinu v celém rozsahu, navázal kontakt s Probační a mediační službou , adresa, , přičemž ze závěrečné zprávy vyplývá, že obžalovaný svým aktivním a vstřícným přístupem učinil veškeré kroky ke zmírnění následků nehody. Obžalovaný poškozené opakovaně vyjádřil omluvu a lítost za způsobenou újmu, škodní událost řádně nahlásil odpovědnostní pojišťovně a nad rámec plnění pojišťovny obžalovaný poskytl poškozené finanční kompenzaci v celkové výši 500 000 Kč.

9. Z výslechu žalobce (viz protokol z ústního jednání ze dne 20.6.2025) soud zjistil, že se svojí manželkou se zná od roku 2002, jsou manželé od roku 2012. Před nehodou chodil s manželkou na houby, plavat, jezdili na kole, na dovolené. Po nehodě se jim obrátil život naruby. Poškozená má fantomové bolesti. Někdy mohou jet na výlet nebo nakoupit společně, když je v pořádku. V den nehody jel žalobce s manželkou z práce, odstavili auto a šli po chodníku domů. Žalobce slyšel auto a stihl ještě uskočit, ale manželka už to nestihla. Vozidlo přimáčklo manželku na sousední dům a v podstatě jí amputovalo nohu. Žalobce to viděl na vlastní oči, pak ji viděl na zemi, jak křičí. Žalobce nebyl schopný ani zavolat rychlou záchrannou službu. Řidič vozidla vystoupil a šel se podívat, co se stalo. Manželčin syn zavolal záchranku a následně se žalobcem poskytovali poškozené první pomoc. Sanitka odvezla manželku do nemocnice v , adresa, , kam za ní žalobce následně jezdil podle toho, jaké měl zrovna směny, někdy denně, někdy obden. Nehoda vztah žalobce s manželkou změnila. Mají se sice stejně rádi, ale hodně to ovlivnilo společné aktivity, plesy, dovolené. Manželka trpí fantomovými bolestmi většího rázu. Většinou tak spolu sedí doma, maximálně jsou na zahradě. Dříve byli manželé dobrovolní hasiči, závodili, byli aktivní. Dnes se účastní spíše jako diváci. Žalobce má tři děti, jeho manželka dvě děti. Všechny děti jsou okolo 35 až 40 let a mají vlastní rodinu. Společné děti manželé nemají. K řidiči vozidla žalobce uvedl, že se s nimi zkontaktoval asi až půl roku po nehodě, když už manželka byla doma. Má za to, že mu to poradil jeho advokát (k tomu rovněž fotografie na č.l. 69-80).

10. Z čestného prohlášení poškozené (č.l. 68) soud zjistil, že poškozená si pamatuje, že žalobce byl přítomen dopravní nehodě, byl ve velkém šoku, celý se třásl, pomáhal s první pomocí, než přijela záchranka, škrtil se synem její ránu. Před nehodou provozovali s žalobcem turistiku, chodili po horách, do přírody, jezdili na kolech, což jich nemůžou či velmi omezeně, chodili na kulturní akce, na koncerty a pravidelně na plesy, velmi rádi tančili; byli také u dobrovolných hasičů, účastnili se hasičských soutěží, pomáhali ve stánku a s chystáním akcí, to již teď ona ani žalobce nemohou, když žalobce musí pomáhat poškozené; poškozená je nyní na invalidním vozíčku a žalobce jí pomáhá i při běžných denních záležitostech (k tomu rovněž fotografie na č.l. 69-80).

11. Dále soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení, že vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno z odpovědnosti z provozu vozidla u žalované a že žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč dne 11.3.2024, žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod. č. , hodnota, a plnila ve výši 312 500 Kč (viz protokol z ústního jednání ze dne 5.3.2025, mail ze dne 11.3.2024 na č.l. 10, výzva právního zástupce žalobce ze dne 5.2.2024 na č.l. 11-12 a sdělení výše pojistného plnění ze dne 22.3.2024 na č.l. 13).

12. Z mailu ze dne 26.3.2024 (č.l. 9), průvodního listu (č.l. 62) a obžaloby (č.l. 153 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z usnesení o zahájení trestního stíhání (č.l. 23 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023), úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 24.1.2023 (č.l. 34 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023), úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 15.12.2022 (č.l. 47 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) a protokolu o hlavním líčení ze dne 18.9.2023 (č.l. 206 trestního spisu sp. zn. 4 T 36/2023) soud zjistil skutečnosti, které již byly prokázány jinými důkazními prostředky.

13. Soud shrnuje skutkový stav následovně: žalobce byl přítomen dopravní nehodě, při které byla vážně zraněna jeho manželka, žalobce poskytoval manželce při dopravní nehodě první pomoc. Poškozená utrpěla zejména rozsáhlé poškození pravé dolní končetiny, které vyústilo v její amputaci, nyní je na invalidním vozíčku, trpí fantomovými bolestmi, vyžaduje pomoc manžela. Žalobce a jeho manželka před nehodou vedli aktivní život, byli aktivními dobrovolnými hasiči, jezdili na dovolené, provozovali turistiku, jezdili na kole, chodili do lesa a na různé kulturní akce; aktivity manželů jsou v důsledku amputace končetiny poškozené omezené, záleží na aktuálním stavu poškozené, zda má bolesti, či nikoliv, a zda je možné se dostat na dané místo na invalidním vozíku. Řidič vozidla projevil opakovaně lítost poškozené a žalobci, aktivně se snažil následky dopravní nehody zmírnit a nad rámec toho, co žalovaná vyplatila poškozené, uhradil poškozené částku 500 000 Kč. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy ve výši 1 000 000 Kč dne 11.3.2024. Žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 312 500 Kč.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „ZPOPV“) má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenémua) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,c) ušlý zisk,d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

16. Podle § 9 odst. 1 ZPOPV poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

17. Podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má nárok na náhradu vyvažující duševní útrapy manžela při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví jeho manželky ve smyslu § 2959 o.z. Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2023, č.j. 25 Cdo 1850/2023-116, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že „amputace končetiny v jakémkoli rozsahu představuje silnou zátěžovou a stresovou situace spojenou se změnou obrazu vlastního těla, se změnou soběstačnosti a mobility a výrazně ovlivní život každého člověka i osob tomuto člověku blízkých. Není sporu o tom, že amputace nohy má značný vliv na psychický stav člověka a jeho následné začleňování zpět do běžného života.“. V této souvislosti žalovaná upozornila na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2024, sp. zn. 30 Cdo 3061/2023, ve kterém došel Nejvyšší soud k závěru, že ztráta pravé dominantní horní končetiny měla sice významný dopad do života primárního poškozeného, nicméně toto zranění nelze pokládat za zvlášť závažné ve smyslu § 2959 o. z. Soud má za to, že každý případ je třeba posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého jednotlivého případu, když účelem § 2959 o.z. je odčinění zásahu do práva na rodinný život sekundárních obětí, tj. osob blízkých primárního poškozeného.

19. V nyní projednávané věci je z provedeného dokazování zřejmé, že poškozená byla před nehodou soběstačná, chodila do práce, byla velmi aktivní a věnovala se různým zájmům spolu s manželem. Po nehodě, v jejímž důsledku jí byla amputována pravá dolní končetina, byla poškozená téměř 6 měsíců hospitalizována v nemocnici a v rehabilitačním ústavu, tedy strávila dlouhou dobu mimo domov (tím se například tento případ zcela liší od situace posuzované v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2024, sp. zn. 30 Cdo 3061/2023). Není pochyb o tom, že zranění, která poškozená při dopravní nehodě vytrpěla, byla velmi vážná a zásadně ovlivnila život její i jejího manžela, potažmo celé rodiny, poškozená přišla o dolní pravou končetinu a je upoutána na invalidním vozíčku. Soud má tak za to, že zdravotní stav poškozené lze označit za zvlášť závažné ublížení na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. Soud nemá pochybnosti ani o tom, že toto zvlášť závažné ublížení na zdraví mělo citelný dopad do osobnostní sféry žalobce jako sekundární oběti (manžela poškozené) mající za následek jeho utrpení. Žalobce tak má nárok na peněžité odškodnění duševních útrap prožitých v souvislosti s předmětnou nehodou. Soud v této souvislosti nad rámec uvedeného poukazuje i na to, že žalovaná na nárok žalobce již plnila (nadto v nezanedbatelné částce 312 500 Kč), čímž fakticky uznala základ nároku žalobce.

20. Soud následně zkoumal výši tohoto nároku. Dle ustálené judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 nebo ze dne 14.10.2021, sp. zn. 25 Cdo 3468/2019) lze za základní částku náhrady považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti (příp. zvlášť závažnému ublížení na zdraví) poškozeného. Základní částka náhrady je v daném případě vypočtená jako dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2021 (dopravní nehoda z roku 2022), tedy částka 756 780 Kč (20 x 37 839 Kč).

21. Shora uvedenou základní částku náhrady je však třeba v každém jednotlivém případě dále modifikovat. Soud vycházel zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2021, sp. zn. 25 Cdo 3468/2019, dle kterého: „Při určení výše náhrady za duševní útrapy osob blízkých spojené se zvlášť závažným ublížením na zdraví podle § 2959 o. z. je proto třeba zohlednit konkrétní intenzitu zdravotního poškození primární oběti a jeho dopad do duševní sféry a soukromého a rodinného života sekundární oběti, za současného zohlednění okolností na její straně. Významná je zejména intenzita jejího vztahu s primární obětí, možnost (či naopak nemožnost) vést s ní i nadále rodinný život, případná existenční závislost na primární oběti (...), eventuálně jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení – …), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byla-li sekundární oběť očitým svědkem škodní události, či jakým způsobem se o ní dozvěděla. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek (což v případě, že je plnění poskytováno pojišťovnou, zásadně nepřichází v úvahu).“.

22. Soud přihlédl nejprve k okolnostem, které základní částku náhrady žalobce snižují. Těmito okolnostmi je zejména to, že žalobce je dospělý, zaměstnaný muž, není tedy existenčně závislý na poškozené. Žalobce se svou manželkou vedl funkční aktivní život, který byl touto událostí zasažen. Aniž by soud chtěl jakkoli snižovat dopad události na rodinu žalobce, resp. poškozené, je třeba uvést, že žalobce i nadále může se svou manželkou vést rodinný život. Manželé mohou svůj vztah dále rozvíjet, a byť s omezeními mít společné zážitky a věnovat se různým společným aktivitám, ostatně to žalobce i poškozená potvrdili, když společné aktivity zcela nevyloučili, i když uvedli, že je musí podřídit zdravotnímu stavu poškozené (zmínili například výlety či účast na hasičských akcích). Soud má za to, že následky po dopravní nehodě v podobě amputované končetiny je třeba odlišit od případů úmrtí nejbližších osob či vegetativních stavů primárních obětí, byť považuje za důležité znovu zdůraznit, že chápe, že situace žalobce a jeho rodiny není vůbec lehká, a těmito úvahami ji nikterak nechce zlehčovat. Soud dále uvážil to, že sám řidič vozidla poskytl poškozené částku 500 000 Kč v průběhu trestního řízení, nabídl svou osobní pomoc, chtěl se osobně omluvit a poskytl další nemajetkovou satisfakci poškozené a její rodině zejména v podobě opakované omluvy, soud má za to, že pro mladého škůdce (v době dopravní nehody dvacetiletého) se jednalo o velkou finanční částku a že v průběhu trestního řízení byl velmi aktivní ve snaze zmírnit následky dopravní nehody ve vztahu k poškozené a její rodině. Soud tak snížil základní náhradu o 30 %, jelikož manželé mohou nadále vést rodinný život, o 20 %, jelikož žalobce není existenčně závislý na poškozené, a o 20 %, jelikož poškozené a její rodině byla v trestním řízení poskytnuta i jiná satisfakce ze strany škůdce. Soud tak má za to, že uvedené okolnosti odůvodňují snížení základní náhrady celkem o 70 %.

23. Soud však dále shledal i okolnosti odůvodňující zvýšení základní náhrady, a to o 20 %. Žalobce byl očitý svědek předmětné nehody, byl zcela otřesen z dopravní nehody, poskytoval poškozené na místě dopravní nehody první pomoc, což bezpochyby mělo vliv na subjektivní vnímání události ze strany žalobce. Žalobce i s odstupem času ve své výpovědi popsal událost jako velmi traumatizující. Z provedené účastnické výpovědi bylo patrné, že i po několika letech v něm vzpomínky na nehodu vyvolávají silné emoce. Tyto jsou umocněny tím, že událost se stala v bezprostřední blízkosti vchodu domu, kde žalobce a poškozená bydlí, žalobce je tak s těmito vzpomínkami každodenně konfrontován.

1. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za to, že adekvátní odškodnění duševních útrap žalobce souvisejících se zvlášť závažným ublížením na zdraví jeho manželky představuje 50 % základní částky (snížení o 70 % a zvýšení o 20 %), tj. částku ve výši 378 390 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná plnila žalobci již před podáním žaloby částku 312 500 Kč, přiznal soud žalobci nárok na zaplacení rozdílu ve výši 65 890 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky ve výši 621 610 Kč s přísl., soud žalobu zamítl (výrok II.).

2. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud (výrok III.) podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V posuzovaném případě záviselo rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu, soud tak přiznal žalobci nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 49 641,50 Kč. Tyto náklady tvoří:a) odměna za zastupování za osm učiněných úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), soud konstatuje, že od 1.1.2025 došlo k novelizaci a. t., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb., dle jejího čl. II. „za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky“; soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle a. t. ve znění účinném do 31.12.2024 o úkonech učiněných do 31.12.2024 a dle a. t. ve znění účinném od 1.1.2025 o úkonech učiněných od 1.1.2025, tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka ze dne 11.3.2024, žaloba, účast na jednání dne 5.3.2025, jednání s klientem dne 21.3.2025, doplnění tvrzení a důkazů dne 25.3.2025, jednání s klientem dne 19.6.2025, účast na jednání dne 20.6.2025, která činí částku 3 740 Kč za každý úkon podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 5 a. t., celkem 29 920 Kč (tj. 8 x 3 740 Kč),b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedené 3 úkony (úkony učiněné do 31.12.2024) a po 450 Kč za 5 úkonů (úkony učiněné po 1.1.2025), tj. celkem 3 150 Kč (3 x 300 Kč a 5 x 450 Kč);c) náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas spojené s cestou ke zdejšímu soudu a zpět na jednání dne 5.3.2025 dle § 13 a § 14 a. t.: 1 cesta Opava – Praha – Opava v délce 732 km, při průměrné spotřebě 5 l/km, průměrné ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] a náhradě za používání silničních vozidel 5,80 Kč/km [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], tj. 5 556 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas za 1 cestu Opava – Praha – Opava 16 x 30 minut po 150 Kč, tj. 2 400 Kč (1 cesta v délce 3:40 hodin), tj. celkem 7 956 Kč (tj. 5 556 Kč a 2 400 Kč);d) náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 8 615,50 Kč podle § 137 o. s. ř.

25. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobce k rukám právního zástupce žalobce.

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudního poplatku za podanou žalobu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“). Soud tak v souladu s § 2 odst. 3 ZSP uložil žalované povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok IV.), který vypočetl z přiznané částky 65 890 Kč.