38 C 500/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 899 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 899 Kč za dobu od 6.6.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 351 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 27.5.2024 do 25.8.2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 26.8.2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 27.5.2024 do 5.6.2024 a úroku z prodlení z částky 3 205 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 6.6.2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 845 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 10.7.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 34 250 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24.1.2024, č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 25.1.2024 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to na bankovní účet žalovanému. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 40 000 Kč v 25-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 26.5.2024. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 29 104 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 982 Kč, smluvní úrok ve výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 27.5.2024 do 25.8.2024, smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 27.5.2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 104 Kč za dobu od 27.5.2024 do zaplacení, částku 300 Kč představující účelně vynaložené náklady dle čl. IV. bod 4. písm. b), d) smlouvy, částku 1 497 Kč představující smluvní pokutu za opožděné splátky dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy (tj. 3 x 499 Kč) a částku 1 397 Kč představující smluvní pokutu dle čl. IV. bod 2. písm. a) smlouvy (tj. 0,1 % denně z částky 31 086 Kč za dobu od 27.5.2024 do 9.7.2024). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (č.l. 72-75), mailové zprávy (č.l. 64) a potvrzení o provedení transakce (č.l. 63) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 24.1.2024 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 30 000 Kč, a to tak, že žalovanému bude poskytnuta částka 27 500 Kč a zprostředkovateli úvěru částka 2 500 Kč, žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr ve 25-ti měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč (k tomu rovněž listina označená jako „smlouva=, Anonymizováno, “ na č.l. 11), úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 % ročně, RPSN bylo 44,5 % ročně, celková cena úvěru byla 40 000 Kč. Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (k tomu viz závazky spotřebitele a výdaje spotřebitele na č.l. 76-77, posouzení úvěruschopnosti žalovaného na č.l. 57-62). Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 55) a sdělení banky (č.l. 90) má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 25.1.2024 částku ve výši 27 500 Kč. Z listiny označené jako „bonita smlouvy“ (č.l. 10) soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 1 601 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného ohledně platby splátek (upomínky ze dne 24.3.2024 a ze dne 24.4.2024 na č.l. 12). Žalobkyně dopisem ze dne 26.5.2024 přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 10 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla odeslána dne 26.5.2024 (č.l. 78).

6. Z čestných prohlášení se seznamem odeslaných upomínek (č.l. 13-54), potvrzení o provedení transakce (č.l. 56), výpisu ze seznamu (č.l. 79), z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 65-68), z úvěrových podmínek (č.l. 69-71), soud nezjistil informace relevantní pro posouzení sporu.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, žalovaný však obdržel s ohledem na provizi zprostředkovatele na bankovní účet pouze částku 27 500 Kč (2 500 Kč byl poplatek pro zprostředkovatele). Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 40 000 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny ve výši 27 500 Kč tvořena poplatkem pro zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč a úrokem ve výši celkem 10 000 Kč. Výši poplatku a úroků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 %, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je pak až 44,5 %, přičemž tato sazba nezahrnuje poplatek pro zprostředkovatele a úrok je počítán z částky 30 000 Kč, přestože žalovaný obdržel pouze částku 27 500 Kč, ve skutečnosti je tedy RPSN ještě vyšší.

14. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v lednu roku 2024, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v lednu roku 2024 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,23 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 28,17 % významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě a nereflektující další poplatky a náklady ve výši 44,5 % je pak téměř pětinásobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům a nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

15. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala žalovanému na bankovní účet ve výši 27 500 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud tak považoval žalobu za důvodnou co do částky 25 899 Kč, jelikož žalovaný žalobkyni uhradil částku ve výši 1 601 Kč. V rozsahu poplatku, smluvních pokut, účelně vynaložených nákladů a kapitalizovaného dluhu na úrocích ve výši celkem 8 351 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou ve výši 34 250 Kč a částkou 25 899 Kč) a smluvního úroku dle smlouvy o spotřebitelském úvěru soud žalobu zamítl.

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26.5.2024, a to ve lhůtě 10 dnů od odeslání výzvy, přičemž výzva byla odeslána žalovanému dne 26.5.2024. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 5.6.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 6.6.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 6.6.2024 do zaplacení z částky 25 899 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 25 899 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu poplatků, smluvních pokut a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši celkem 8 351 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 76 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 24 %.

18. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 1 845 Kč představující 52 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24 %) z jejich celkové výše 3 548 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 1 370 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 500 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč; soud konstatuje, že od 1.1.2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb., dle jejího čl. II. „za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky“. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024, neboť úkony právní služby byly právním zástupcem žalobkyně učiněny do 31.12.2024;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 378 Kč.

19. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.