38 C 54/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 291,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 600 Kč za dobu od 23.12.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 18 691,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 084,34 Kč za dobu od 2.9.2025 do 22.12.2025, úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 484,34 Kč za dobu od 23.12.2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 25.2.2026 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 33 291,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 084,34 Kč za dobu od 2.9.2025 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1.5.2025, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností postupného čerpání až do výše 14 600 Kč, žalobkyně konkrétně poskytla žalovanému finanční prostředky dne 1.5.2026 ve výši 14 600 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně tak vypověděla smlouvu mailem ze dne 1.9.2025, žalovaný tak byl v prodlení s úhradou celého úvěru dne 2.9.2025. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 14 600 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 290,54 Kč dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy, smluvní úrok ve výši 17 729,16 Kč dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč dle čl. VII odst. 4 smlouvy, poplatek za službu „Informační servis“ ve výši 28,80 Kč dle čl. VII odst. 4 smlouvy, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 084,34 Kč za dobu od 2.9.2025 do zaplacení a smluvní pokutu 477,92 Kč (0,1 % denně z dlužné částky, s níž byl žalovaný v prodlení, kapitalizovanou za období od 1.6.2025 do 30.8.2025). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby upomínkou.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 1.5.2025 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka až 14 600 Kč, žalovaný se zavázal splatit načerpanou jistinu, včetně poplatku za vyplacení tranší úvěru a smluvního úroku v pravidelných denních splátkách, denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru byl 1,99 % z čerpané částky, RPSN bylo 1808,13 %, poplatek za službu „Presto“ byl ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše, poplatek za službu „Informační servis“ byl 0,96 Kč denně, sjednána byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení banky má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 1.5.2025 částku ve výši 14 600 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 14.12.2025, který byl odeslán dne 16.12.2025 (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby a potvrzením).

6. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 14 600 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku načerpané jistiny ve výši 14 600 Kč, s denním smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně (celkem 17 729,16 Kč), poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky (celkem 290,54 Kč), poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ (celkem 165 Kč) a poplatkem a službu „Informační servis“ (28,80 Kč). Výši poplatků a dalších nákladů považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána jako denní ve výši 1,016 %, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) při čerpání celého úvěrového rámce je až 1808,13 % přičemž tato sazba nezahrnuje smluvní pokutu.

14. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V této věci byla smlouva uzavřena v květnu roku 2025, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v květnu roku 2025 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,16 % ročně. Z přepočtu smluvené denní úrokové sazby na roční sazbu je tak zřejmé, že sjednaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 1808,13 % je pak více než 221násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

15. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala žalovanému na bankovní účet ve výši 14 600 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud tak považoval žalobu důvodnou co do částky požadované jistiny ve výši 14 600 Kč, když žalovaný na jistinu dosud ničeho neuhradil, v rozsahu poplatků, smluvního úroku a smluvní pokuty dle smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud žalobu zamítl co do částky 18 691,42 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou ve výši 33 291,42 Kč a částkou 14 600 Kč).

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 14.12.2025. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu výzvou ze dne 14.12.2025, která byla odeslána dne 16.12.2025 (úterý); s ohledem na ustanovení § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), má soud za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 19.12.2025 (pátek). Dle § 1958 odst. 2 o. z. žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu. S ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 22.12.2025 (pondělí). Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 23.12.2025, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 23.12.2025 do zaplacení z částky 14 600 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 14 600 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu poplatků, smluvního úroku a smluvní pokuty v částce celkem 18 691,42 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 44 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 56 %. Oba účastníci tak byli úspěšní přibližně ve stejném rozsahu, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.