38 C 55/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 12 705 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 12 705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 667 Kč za dobu od 13.10.2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 17 207 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 3.1.2024 došlou zdejšímu soudu dne 3.1.2024 domáhal zaplacení částky ve výši celkem 12 705 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 667 Kč za dobu od 13.10.2023 do zaplacení. Uvedl, že dne 26.7.2023 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce tov. zn. ASX, Mitschubishi, RZ: , SPZ, , škoda byla v celkové výši 43 480,75 Kč, kterou žalobce uplatnil u žalované. Žalovaná odmítla vyplatit žalobci náklady na pronájem náhradního vozidla ve výši 12 705 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že zapůjčení náhradního vozidla bylo neúčelné a neekonomické, jelikož žalobce za dobu pronájmu náhradního vozidla ujel toliko 59 km. Žalovaná dále namítla, že vozidlo žalobce nemělo v době dopravní nehody platnou technickou prohlídku vozidla, a proto žalobci nemohla vzniknout škoda v podobě nákladů za zapůjčení náhradního vozidla.

3. Žalobce potvrdil, že v době dopravní nehody vozidlo žalobce nemělo platnou technickou prohlídku vozidla, avšak uvedl, že dne 26.7.2023 předal vozidlo za účelem provedení prací a zajištění technické prohlídky vozidla společnosti , právnická osoba, , přičemž termín byl stanoven do 28.7.2023. Tato společnost připravila vozidlo na technickou prohlídku a zaparkovala vozidlo před stanicí technické kontroly v Modřicích, přičemž právě zde došlo k dopravní nehodě. Tvrdil, že jestliže by k dopravní nehodě nedošlo, poškozené vozidlo by technickou prohlídku získalo. Žalobce tak očekával, že bude disponovat provozuschopným vozidlem nejpozději dne 28.7.2023, avšak v důsledku dopravní nehody vozidlem nedisponoval a přistoupil k pronájmu náhradního vozidla.

4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Soud předně vycházel ze skutečností, které byly mezi účastníky řízení nesporné, a to že dne 26.7.2023 došlo k dopravní nehodě vozidla žalobce tov. zn. ASX, MITSUBISHI, RZ: , SPZ, vozidla pana , jméno FO, , který byl viníkem nehody, přičemž vozidlo škodící bylo v době dopravní nehody pojištěno z odpovědnosti provozu vozidla u žalované (viz protokol ze dne 30.9.2024). Žalovaná plnila na pojistnou událost v částce 27 336 Kč (k tomu rovněž dopis žalované ze dne 17.8.2023 na č.l. 15). Ze záznamu o dopravní nehodě (č.l. 56) a listiny označené jako „uplatnění nároku – povinné ručení“ (č.l. 62-63) soud zjistil, že dopravní nehoda se stala v areálu stanice technické kontroly v Modřicích.

6. Z faktury č. , hodnota, , včetně smlouvy o nájmu vozidla (č.l. 13-14) soud zjistil, že žalobci byla fakturována částka 12 705 Kč za pronájem náhradního vozidla za dobu od 31.7.2023 do 14.8.2023, přičemž s vozidlem bylo ujeto 59 km.

7. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vozidlo žalobce RZ: , SPZ, nemělo ke dni dopravní nehody, tj. ke dni 26.7.2023, platnou technickou prohlídku vozidla. Vozidlo žalobce disponovalo osvědčením o technické způsobilosti vozidla od 16.11.2020 do 16.11.2022, poté až od 24.8.2023 (technický průkaz vozidla žalobce na č.l. 58-61, printscreen webové stránky – kontrola tachometru na č.l. 70, protokol o měření emisí na č.l. 98, protokol o technické prohlídce na č.l. 99).

8. Ze zakázkového listu č. , IBAN, (č.l. 100) a dodejky , hodnota, (č.l. 96) soud zjistil, že žalobce objednal u společnosti , právnická osoba, přípravu a zajištění STK s předběžným datem dokončení dne 28.7.2023, přičemž v době dopravní nehody byl řidičem vozidla žalobce pan , právnická osoba, , zaměstnanec společnosti , právnická osoba, (k tomu záznam o dopravní nehodě na č.l. 56 a pracovní smlouva na č.l. 97).

9. Z dopisu žalované ze dne 27.9.2023 (č.l. 11) a dopisu žalované ze dne 21.12.2023 (č.l. 7) soud zjistil, že žalovaná odmítla proplatit žalobci zapůjčení náhradního vozidla.

10. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 4.12.2023 (č.l. 9-10 a dodejka datové zprávy na č.l. 8).

11. Z dopisu žalované ze dne 24.8.202 (č.l. 6), z plné moci ze dne 31.7.2023 (č.l. 55) a z výpisu registru smluv (č.l. 70 z druhé strany) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

12. Soud současně nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci z faktury č. , hodnota, (č.l. 12, duplicitně na č.l. 87), zápisu o poškození motorového vozidla (č.l. 57), kalkulace nákladů na opravu (č.l. 81-83), z faktury č. , hodnota, (č.l. 85) a faktury č. , hodnota, (č.l. 86), kalkulace nákladů na opravu (č.l. 88-91), neboť tyto listiny byly do spisu založeny k částce 1 962 Kč, o kterou byla krácena cena prací při opravě automobilu, přičemž žalobce vzal ohledně této částky žalobu zpět. Soud pro úplnost konstatuje, že o částečném zpětvzetí žaloby rozhodl usnesením ze dne 21.1.2025, č.j. 38 C 55/2024-123.

13. Soud neprovedl k důkazu printscreen na č.l. 109 a odborné vyjádření na č.l. 110, jelikož tyto byly označeny k důkazu až po koncentraci řízení. Soud současně neprovedl k důkazu výslech pana , jméno FO, , jelikož jeho výslech s ohledem na právní posouzení věci považoval za nadbytečný.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) [dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“] nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

16. Podle § 9 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

17. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

18. Podle § 2952 věta prvá o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

19. Podle § 38 odst. 1 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“) provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou provedenou v členském státě, technickou prohlídkou provedenou pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla nebo u něhož od provedení poslední takové technické prohlídky uplynula lhůta podle § 40; to neplatí, jde-li o silniční vozidlo, u něhož dosud neuplynula lhůta k provedení první pravidelné technické prohlídky nebo které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám.

20. V dané věci bylo prokázáno, že se stala dopravní nehoda, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a to vozidlem, ke kterému bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Žalovaná tak byla povinna uhradit žalobci škodu, která žalobci vznikla dle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. v důsledku dopravní nehody. Žalovaná žalobci uhradila částku ve výši 27 336 Kč za opravu vozidla žalobce v důsledku poškození tohoto vozidla v dopravní nehodě dne 26.7.2023.

21. Dle stanoviska soudu však žalobce nemá nárok na úhradu částky 12 705 Kč představující náklady za pronájem náhradního vozidla žalobcem za dobu od 31.7.2023 do 14.8.2023. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že v době dopravní nehody (tj. dne 26.7.2023) vozidlo žalobce nemělo platné osvědčení o technické způsobilosti vozidla (tzv. STK), a žalobce tudíž nemohl vozidlo legálně používat, když provoz vozidla bez STK zakazuje § 38 odst. 1 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb. Provozoval-li by žalobce takové vozidlo na pozemních komunikacích, jednal by protiprávně. Je tak zřejmé, že okolnost, pro kterou vozidlo žalobce nemělo platnou STK, neměla původ v dopravní nehodě, nýbrž výlučně v jednání žalobce (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8.9.2017, č.j. 14 Co 252/2017-81). Nelze odhlédnout zároveň od toho, že vozidlo žalobce nemělo platnou STK několik měsíců, když technická prohlídka vozidla platila do 16.11.2022 a k nehodě došlo až dne 26.7.2023. Soud tak má za to, že zde není dána příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a nemožností provozovat vozidlo žalobcem na pozemních komunikacích, a žalobci tak nemohla v důsledku dopravní nehody vzniknout škoda v podobě nemožnosti provozovat vlastní vozidlo a potřeby pronajmout náhradní vozidlo za cenu 12 705 Kč.

22. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že uskutečňoval kroky směřující k získání STK, pročež předpokládal, že nejpozději dne 28.7.2023 bude vozidlo provozuschopné, a má tak nárok na uhrazení ceny za pronájem náhradního vozidla. Z dokazování sice vyplynulo, že žalobce si dojednal společnost, která měla zařídit získání STK do 28.7.2023, a že k dopravní nehodě došlo v areálu stanice technické kontroly, soud má však za to, že tato argumentace nemůže obstát s ohledem na to, že zde není dána příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a nemožností provozovat vozidlo, jak je uvedeno shora. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že není relevantní, zda by vozidlo skutečně STK získalo, a bylo tak technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, či nikoliv, jestliže by nedošlo k dopravní nehodě; rozhodující je stav v době dopravní nehody a v době dopravní nehody vozidlo platnou STK nemělo.

23. Soud proto žalobu shledal nedůvodnou a v celém rozsahu jí zamítl, včetně požadovaného příslušenství.

24. Soud rovněž konstatuje, že žalobce nadále požadoval příslušenství z částky 14 667 Kč, přestože vzal v částce 1 962 Kč žalobu bez udání důvodu zpět. Soud tak zamítl žalobu i co do příslušenství z částky 1 962 Kč, když žalobce byl na jednání dne 4.12.2024 poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně toho, aby doplnil a doložil, z jakého důvodu bylo třeba použít lakování KR u nového dílu namísto metody K1-N, která byla dohodnuta. Žalobce na poučení reagoval zpětvzetím žaloby a za této situace má soud za to, že žaloba nebyla důvodná v částce 1 962 Kč, a nemohla tak být důvodná ani v části týkající se úroku z prodlení z této částky.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Pro úplnost soud konstatuje, že soud považoval žalovanou za úspěšnou i v rozsahu částečného zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby (v částce 1 962 Kč), jelikož k tomu došlo ze strany žalobce bez udání důvodu. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 17 207 Kč a sestává z následujících položek:a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), soud konstatuje, že od 1.1.2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb., dle jejího čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024 o úkonech učiněných do 31.12.2024 a dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 o úkonech učiněných od 1.1.2025, a to podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., přičemža. u úkonů převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 15.4.2024, účast na jednání dne 30.9.2024, vyjádření ze dne 3.10.2024, účast na jednání dne 4.12.2024, vyjádření ze dne 10.1.2025 vycházel soud z tarifní hodnoty 14 667 Kč, tj. 6 úkonů po 1 700 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., tj. celkem 10 200 Kčb. u úkonů účast na jednání dne 17.2.2025, vycházel soud z tarifní hodnoty 12 705 Kč (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 19.12.2024), tj. 1 úkon po 1 620 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., tj. celkem 1 620 Kčb) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedených 5 úkonů (úkony učiněné do 31.12.2024) a po 450 Kč za 2 úkony (úkony učiněné po 1.1.2025), tj. celkem 2 400 Kč (5 x 300 Kč a 2 x 450 Kč);c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 2 987 Kč.

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.