38 C 87/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 1 075 891 Kč s příslušenstvím

I. Rozsudek pro uznání se nevydává.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 075 891 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 443 014 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 14 165 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 1.1.2024 došlou zdejšímu soudu dne 5.1.2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 1 075 891 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.12.2021 smlouvu o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalovanému částku 7 000 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobci vrátit do 31.10.2022, žalovaný však tuto částku vrátil až dne 8.6.2021. Žalobce tak po žalovaném požadoval kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 443 014 Kč vypočtený z částky 7 000 000 Kč za dobu od 5.12.2021 do 31.10.2022 ve výši 7 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 632 877 Kč vypočtený z částky 7 000 000 Kč za dobu od 1.11.2022 do 8.6.2023 ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 443 014 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 7 000 000 Kč na bankovní účet žalovaného a žalovaný je vrátil žalobci dne 8.6.2023. Uvedl, že peněžní prostředky byly poskytnuty žalovanému jako záloha na koupi bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, ; účelem poskytnutí peněžních prostředků tak nebyla zápůjčka peněz. K prodeji bytu však nedošlo, a žalobci tak byly finanční prostředky žalovaným vráceny. Žalovaný poukázal na to, že smlouva byla uzavřena až dne 25.10.2022, o čemž svědčí ověřovací doložka podpisu žalovaného. Smlouvu o půjčce označil za předstíraný právní úkon, aby žalobce získal další zajištění k poskytnutým finančním prostředkům. Poukázal na to, že nelze uplatňovat úroky z prodlení z úroků a že nebylo možné sjednat zpětné úročení.

3. Žalobce dále uvedl, že je pravdou, že poskytl žalovanému částku 7 000 000 Kč jako zálohu na nákup bytu, avšak žalovaný peněžní prostředky nepoužil na nákup bytu pro žalobce. Žalobce a žalovaný proto vyřešili věc tak, že sepsali smlouvu o zápůjčce se zpětnou účinností, avšak s posunutou splatností, aby žalovaný mohl částku 7 000 000 Kč žalobci včas vrátit.

4. Žalobce v podání ze dne 10.7.2024 navrhl soudu, aby vydal rozsudek pro uznání, jelikož žalovaný se dle stanoviska žalobce dostatečně nevyjádřil k předmětu věci na výzvu soudu dle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o tom, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť ve věci nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když soud žalovaného výzvou podle § 114b o.s.ř. nevyzýval, z podání žalovaného ze dne 6.6.2024 je navíc zjevné, že s podanou žalobou nesouhlasí a že nárok žalobce neuznává.

5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

6. Soud předně vycházel ze skutkových tvrzení, která byla mezi účastníky řízení nesporná, a to, že žalobce poskytl žalovanému částku 7 000 000 Kč, a to na nákup bytu, který měl žalovaný zakoupit a převést na žalobce (viz protokol ze dne 3.2.2025, tomu odpovídá i mailová konverzace na č.l. 48). Finanční prostředky byly poskytnuty žalobcem na bankovní účet žalovaného dne 6.12.2021 (viz výpis z účtu na č.l. 3).

7. Dále mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovanému se nepodařilo byt koupit a že žalobce a žalovaný se dohodli, že sepíší smlouvu o půjčce, a to konkrétně předloženou smlouvu o půjčce, která je datována ke dni 5.12.2021, přičemž tato smlouva je antidatována, byla uzavřena později, k jejímu uzavření došlo až dne 25.10.2022, kdy byl připojen úředně ověřený podpis žalovaného (viz protokol ze dne 3.2.2025, tomu odpovídají i printscreeny Whatsapp komunikace na č.l. 49-56). Ze smlouvy o půjčce, která je datována ke dni 5.12.2021 (č.l. 5) soud zjistil, že žalobce a žalovaný se dohodli, že částka 7 000 000 Kč je půjčkou (čl. I. smlouvy), která je úročena ve výši 7 % ročně (čl. II. smlouvy), přičemž půjčka a úrok jsou splatné ke dni 31.10.2022 (čl. II. a III. smlouvy); smlouva neobsahuje ujednání o možnosti úročit sjednané úroky; ve smlouvě je výslovně uvedeno, že smluvní strany si smlouvu přečetli, souhlasí s ní a smlouvu uzavírají svobodně, srozumitelně a rozhodně, bez nátlaku a podstatného omylu či za nápadně nevýhodných podmínek (čl. V. smlouvy).

8. Mezi účastníky řízení bylo dále nesporné, že žalovaný finanční prostředky ve výši 7 000 000 Kč žalobci vrátil, a to dne 8.6.2023 (viz protokol ze dne 13.11.2024, tomu odpovídá rovněž listina označená žalobcem jako výpis z banky ze dne 8.6.2023 na č.l. 4).

9. Ze směnky (č.l. 6) a trestního oznámení (č.l. 57-64) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

10. Soud neprovedl k důkazu výpisy z bankovního účtu žalovaného, jelikož soud nepovažoval za rozhodné, jak žalovaný s těmito finančními prostředky nakládal, když nadto mezi stranami bylo nesporné, že částka 7 000 000 Kč byla zaslána žalovanému a současně tato částka byla žalobci vrácena. Soud dále k důkazu neprovedl důkaz svědeckou výpovědí , jméno FO, , dcery žalobce, která měla být vyslechnuta ohledně uzavření smlouvy o půjčce pro nadbytečnost, jelikož toto bylo mezi účastníky řízení rovněž nesporné.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 1806 věta prvá o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

17. Podle § 1901 o. z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

18. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

19. Žalobce a žalovaný si nejprve ujednali, že žalovaný koupí byt, který následně převede na žalobce. Žalobce za tímto účelem zaslal žalovanému dne 6.12.2021 finanční prostředky ve výši 7 000 000 Kč. S ohledem na to, že ke koupi bytu ze strany žalovaného nedošlo, má soud za to, že žalobce a žalovaný se dohodli na změně závazku v podobě novace, když došlo ke zrušení původního závazku (koupě bytu žalovaným a převedení bytu na žalobce) a jeho nahrazení novým závazkem (tj. žalobcem poskytnuté finanční prostředky budou zápůjčkou, kterou žalovaný spolu se smluvními úroky bude povinen žalobci vrátit). Soud se tak neztotožnil s argumentací žalovaného, že se jednalo o předstírané právní jednání, neboť účastníci řízení se dohodli s ohledem na to, že k naplnění původního závazku nedošlo, že poskytnuté finanční prostředky nebudou zálohou na byt, nýbrž zápůjčkou, o čemž nebylo v dané věci sporu.

20. Dle stanoviska soudu žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit, a to do 31.10.2022, soud pro úplnost konstatuje, že splatnost byla sjednána až po podpisu smlouvy o půjčce datované ke dni 5.12.2021. Jestliže žalovaný peněžní prostředky do sjednaného dne nevrátil, dostal se do prodlení a je povinen zaplatit žalovanému úrok z prodlení. Soud proto přiznal žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 632 877 Kč vypočtený z částky 7 000 000 Kč za dobu od 1.11.2022 do 8.6.2023 ve výši 15 % ročně podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 443 014 Kč. Smluvní úročení zápůjčky bylo sjednáno v čl. III. smlouvy o půjčce, a to v souladu s § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. Soud proto přiznal žalobci i kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 443 014 Kč vypočtený z částky 7 000 000 Kč za dobu od 6.12.2021 (tj. den poskytnutí půjčky převodem peněz na bankovní účet žalovaného) do 31.10.2022. K námitce žalovaného, že nebylo možné sjednat zpětné úročení zápůjčky soud uvádí, že právní úprava (občanský zákoník) takové ujednání nevylučuje, ani nezakazuje, naopak umožňuje stranám si v mezích právního řádu svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 o. z.). Měli-li účastníci řízení vůli sjednat úročení až ode dne podpisu smlouvy, museli by do smlouvy takové ujednání inkorporovat; z předložené smlouvy nic takového nevyplývá, je zde však výslovně uvedeno, že „půjčka je úročená“. Nelze zároveň odhlédnout od toho, že se v dané věci jednalo o změnu závazku a v době uzavírání smlouvy o půjčce již peníze byly na účet žalovaného převedeny. Dále k tomu soud konstatuje, že vůle sjednat zpětné úročení vyplývá z toho, že smlouva byla antidatována, tj. bylo na ní uvedeno, že byla uzavřena dne 5.12.2021, přestože úředně ověřený podpis žalovaného jako jedné ze smluvních stran byl připojen až dne 25.10.2022 a k uzavření smlouvy tudíž došlo až dne 25.10.2022.

22. Soud konstatuje, že žalobu shledal důvodnou (výrok II.) v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 632 877 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 443 014 Kč, tj. v částce ve výši celkem 1 075 891 Kč.

23. Ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 443 014 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení, tj. zákonného úroku z prodlení z částky smluvních úroků soud v této části žalobu neshledal důvodnou, jelikož podle § 1806 věta prvá o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Předložená smlouva o půjčce jakékoliv ujednání o úrocích z úroků neobsahuje, proto zákonné úroky z úroků nelze požadovat. Soud proto žalobu v části, ve které žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 443 014 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení zamítl (výrok III).

24. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný v částce 1 075 891 Kč, naopak nebyl úspěšný v částce 1 371 189 Kč (v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět a soud to posoudil jako neúspěch žalobce) a části úroku z prodlení z kapitalizovaného smluvního úroku (v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta), žalobce tak byl úspěšný v rozsahu přibližně 44 % a neúspěšný v rozsahu přibližně 56 %.

25. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému v částce 14 165 Kč představující 12 % (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalobce v rozsahu 44 %) z jejich celkové výše 118 045,10 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) paušální náhrada hotových výdajů žalovaného dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, za celkem , hodnota, úkon (vyjádření žalovaného ze dne 6.6.2024), tj. ve výši 300 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), soud konstatuje, že od 1.1.2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb., dle jejího čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024 o úkonech učiněných do 31.12.2024 a dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 o úkonech učiněných od 1.1.2025, a to podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., přičemža. u úkonů převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 18.9.2024, vyjádření ze dne 11.11.2024 a účast na jednání dne 13.11.2024 vycházel soud z tarifní hodnoty 1 497 765 Kč (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 16.9.2024), tj. 4 úkony po 14 300 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., tj. celkem 57 200 Kčb. u úkonů vyjádření ze dne 12.12.2024, vyjádření ze dne 30.12.2024 a účast na jednání dne 3.2.2025, vycházel soud z tarifní hodnoty 1 075 891 Kč (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 30.11.2024), tj. 3 úkony po 12 620 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., tj. celkem 37 860 Kčc) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedených 6 úkonů (úkony učiněné do 31.12.2024) a po 450 Kč za 1 úkon (úkon učiněný po 1.1.2025), tj. celkem 2 250 Kč (6 x 300 Kč a 1 x 450 Kč);d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 20 435,10 Kč.

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.