39 C 70/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení 83 216 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 82 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 000 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 644 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 83 216 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 6. 8. 2023 došlo ke škodní události, a to zatečení vody do bytového domu po silných deštích, což se opakovalo rovněž i dne 16.8.2023, kdy zateklo až do bytové jednotky č. , hodnota, . Po dalším dešti dne 25.8.2023 byla pro zjištění příčiny zatékání použita kamera, která odhalila příčinu vzniku škodné události, tedy prasklinu dešťového svodu ve zdi. Tato škodní událost byla nahlášena žalovanému dne 17.9.2023, na místo se následně dostavil jeho pracovník a pořídil fotodokumentaci. Žalobce za opravu škody uhradil částku ve výši 83 216 Kč. Žalovaný odmítl vyplatit pojistné plnění, a to s odkazem na ust. čl. VI. bod 6 písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění úniku kapaliny z technického zařízení , Anonymizováno, (dále jen „DPP“) s odůvodněním, že se na danou škodní událost uzavřená pojistná smlouva nevztahuje.

2. Žalovaný ve svém vyjádření žalobu neuznal co do důvodu a výše, a to s odůvodněním, že se na předmětnou pojistnou událost, tj. zatečení dešťové vody do vnitřních prostor pojištěného bytového domu z důvodu silných bouřek během měsíce srpna 2023, pojištění nevztahuje, a žalovaný proto není povinen dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek, které jsou součástí pojistné smlouvy, platit žalobci způsobenou škodu. Poukázal přitom na ust. čl. 6 odst. 6 DPP, a uvedl, že únikem kapaliny z technického zařízení není únik vody z dešťových svodů, tedy nevzniklo právo na pojistné plnění v souvislosti se škodní událostí specifikovanou v žalobě. Na jednání konaném dne 10.6.2024 dále žalovaný doplnil, že dle jeho názoru s poukazem na čl. 3 odst. 2 písm. b) DPP svod dešťové vody není kanalizace.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:Na základě shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) má soud za zjištěné, že dne 6. 8. 2023 došlo ke škodní události, a to zatečení dešťové vody do bytového domu po silných deštích, což se opakovalo dne 16. 8. 2023, kdy zateklo až do bytové jednotky č. , hodnota, . Po dalším dešti dne 25. 8. 2023 byla pro zjištění příčiny zatékání použita kamera, která odhalila příčinu vzniku škodné události - jednalo se o prasklinu dešťového svodu ve zdi. Žalobce za opravu prasklého dešťového svodu ve zdi uhradil částku ve výši 83 216 Kč. Výše vzniklé škody v částce 83 216 Kč byla účastníky prohlášena za nespornou.Z pojistné smlouvy č. , hodnota, (č.l. 26 – 30) bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 14.11.2016 smlouvu, jejímž předmětem bylo sjednání pojištění v rozsahu dle této smlouvy, místo pojištění bylo: , adresa, , , adresa, . Spoluúčast na únik kapaliny z technického zařízení byla sjednána ve výši 1 000 Kč. V čl. III. této smlouvy je uvedeno, že stavební součástí budovy je věc, která k ní podle povahy patří a nemůže být oddělena bez toho, aby se tím budova nebo stavba znehodnotila. V čl. V. je uvedeno, že vznikne-li právo na plnění z pojistné události, poskytne pojistitel plnění podle VPP, DPP, ZPP a ujednání uvedených v této pojistné smlouvě. Nedílnou součástí této smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku (na č.l. 31), doplňkové pojistné podmínky pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí (na č.l. 33), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění úniku kapaliny z technického zařízení (na č.l. 34), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odcizení věci (na č.l. 35), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění skel (na č.l. 37), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění strojů a elektroniky (na č.l. 38), všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti (na č.l. 39), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z držby a provozu bytového domu (na č.l. 41) a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti členů statutárního orgánu bytového domu (na č.l. 42).Z faktury č. , hodnota, (č.l. 21) soud zjistil, že stavební práce po havárii související se zatečením dešťové vody byly žalobci vyfakturovány ve výši 83 216 Kč.Z fotografií škody (č.l. 44 – 48) bylo zjištěno místo a rozsah poškozené části dešťového svodu, který se nachází uvnitř stěny, tj. není veden na povrchu stavby.Z oznámení škodní události majetku (č.l. 22) bylo zjištěno, že žalobce nahlásil žalovanému vznik škodné události spočívající v zatečení vody do domu.Z přípisů žalobce ke škodné události z 9.1.2024 (č.l. 24), z 14.1.2024 (č.l. 23), a 2.3.2024 (č.l. 25) soud zjistil, že žalobce opakovaně požadoval po žalovaném uznání škodné události jako pojistné události kryté pojistnou smlouvou.Ze sdělení žalovaného ke škodné události z 17.1.2024 (č.l. 5) a Sdělení žalovaného ke škodné události z 5.3.2024 (č.l. 6) bylo zjištěno, že žalovaný odmítl uhradit způsobenou škodu s odůvodněním, že se dle čl. 6 odst. 6 doplňkových pojistných podmínek na způsobenou škodu pojistné plnění nevztahuje.Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak nevyvodil z nich žádné závěry, proto je blíže neuvádí. Pokud jde o provedený důkaz českou technickou normu – konečný návrh, Vnitřní kanalizace ČSN 75 6760 (č.l. 7 an.), k tomuto soud uvádí, že pro zjištění, zdali se uzavřená pojistná smlouva mezi účastníky vztahuje na způsobenou škodu, která je předmětem této žaloby, je rozhodné znění pojistné smlouvy a jejích nedílných součástí, tedy pojistných podmínek, když si strany vymezily (definovaly) význam jednotlivých slovních pojmů, a to včetně pojmu „kanalizace“, proto má přednost výklad dle smlouvy, resp. jejích nedílných součástí, neboť v souladu se zásadou autonomie smluvní vůle mají strany možnost si určit význam jimi užitých výrazů a slovních spojení ve smlouvě a jejích nedílných součástech.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně, přičemž za rozhodné právo se považují právní předpisy účinné v době, kdy došlo ke škodě.

5. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

7. Podle § 2796 odst. 1 OZ nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

8. Podle § 2797 odst. 1 pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

9. Mezi účastníky bylo sporné pouze to, zdali se na základě pojistné smlouvy a pojistných podmínek vztahuje na předmětnou škodní událost pojistné plnění, nikoli skutkové okolnosti případu. Vznik škody i její výše byla účastníky prohlášena za nespornou.

10. V projednávané věci je zásadní jazykový (gramatický) výklad, jakož i užití systematické metody výkladu předmětné části doplňkových pojistných podmínek pro pojištění úniku kapaliny z technického zařízení , Anonymizováno, (dále jen „DPP“), které byly nedílnou součástí uzavřené pojistné smlouvy, soud je proto pro lepší přehlednost doslovně cituje níže, aby je následně rozebral.Jedná se o tyto pasáže z čl. 3 (pojistná nebezpečí) DPP:„1. Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění vodou unikající z vodovodních zařízení, pokud jeho poškození nebo zničení bylo způsobeno:a) vodou unikající z vodovodního zařízení nebo nádrže pevné spojené s vodovodním zařízením;b) vodou unikající z vnitřního odváděcího potrubí (kanalizace);c) kapalinou nebo párou unikající z dálkového, ústředního nebo etážového topení;d) kapalinou unikající samočinně z hasicího zařízení nebo ze solárních systémů;e) chladivém unikajícím z klimatizace.

2. Je-li pojištěna budova proti pojistnému nebezpečí uvedenému v odst. 1, tohoto článku, vzniká pojištěnému právo na pojistné plnění také v případě:a) poškození přívodního vodovodního potrubí a odváděcího potrubí, které přináleží k pojištěné budově nebo stavbě nebo potrubí či těles dálkového, ústředního nebo etážového topení, došlo-li k jeho poškození nebo zničení přetlakem kapaliny nebo páry nebo zamrznutím vody v nich;b) poškození kotle ústředního nebo etážového topení, armatur a zařízení připojených na potrubí, pokud byly zničeny nebo poškozeny zamrznutím kapaliny v nich, s výjimkou škod, ke kterým došlo nesprávnou obsluhou.“V čl. 6 (výklad pojmů) DPP jsou pak definovány jednotlivé pojmy, přičemž pro daný případ je zásadní bod 2. definující pojem „kanalizace“ odpovídající čl. 3 odst. 1 písm. b) DPP; a dále bod 6. písm. a) DPP definující „vodu unikající z vodovodního zařízení nebo nádrží: vodovodní zařízení“:„Pro účely tohoto pojištění se rozumí:

2. Kanalizací provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

6. Únikem kapaliny z technického zařízení:a) voda unikající z vodovodních zařízení nebo nádrží: vodovodní zařízení je přivádějící a odvádějící potrubí vody s výjimkou dešťových svodů; nádrž je zčásti otevřený nebo uzavřený prostor o obsahu vody nejméně 200 litrů;b) kapalina nebo pára unikající z ústředního, etážového nebo dálkového topení, médium solárních nebo chladivo klimatizačních systémů;c) hasicí médium vytékající ze samočinného hasicího zařízení.“11. Za použití výkladových pravidel jazykového (gramatického) výkladu a systematické metody u výše citovaných doplňkových pojistných podmínek pro pojištění úniku kapaliny z technického zařízení DPPUK (tj. DPP) je zřejmé, že v čl. 3 (pojistná nebezpečí) DPP je stanoveno, co všechno je kryto z pojištění, tedy na jaké škodní události se pojištění vztahuje. Jedná se o poškození způsobené situacemi uvedenými v čl. 3 DPP pod písm. a) až e). V daném případě je zásadní vymezit pojmy uvedené v čl. 3 DPP pod písm. a) a b), kdy za použití čl. 6 (výklad pojmů) DPP soud dospěl k jednoznačnému závěru, že se pojištění vztahuje na poškození, které je předmětem tohoto sporu, tj. poškození (prasklinu) dešťového svodu ve zdi, v důsledku které došlo ke vzniku škody – zatečení do domu, jenž si vyžádalo stavební zásah a opravu poškozené části dešťového svodu. Tato škodní událost, jenž je předmětem této žaloby, je kryta ze sjednaného pojištění s odkazem na čl. 3 odst. 1 písm. b) DPP ve spojení s čl. 6 odst. 2 DPP. Pojištění se vztahuje na poškození předmětu pojištění, neboť poškození bylo způsobeno vodou unikající z vnitřního odváděcího potrubí (kanalizace), přičemž pojem kanalizace je definován (viz čl. 6 odst. 2 DPP) a zahrnuje mj. kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod. Právě v důsledku srážkové vody a praskliny dešťového svodu došlo ke způsobené škodě a tato skutečnost je mezi účastníky nesporná, stejně jako výše způsobené škody. Pokud žalovaný namítá, že má být naopak použit čl. 3 odst. 1. písm. a) DPP ve spojení s čl. 6 odst. 6 písm. a) DPP, kde je výslovně uvedena výjimka týkající se dešťových svodů, pak soud uvádí, že tímto je pouze stanoveno, že se předmětná pojistná událost nepodřadí pod čl. 3 odst. 1 písm. a) DPP (a to právě s ohledem na toto výslovné vyloučení), ale naopak se podřadí pod čl. 3 odst. 1 písm. b) DPP, kde jsou zahrnuty kanalizační stoky k odvádění nejen odpadních vod, ale i vod srážkových. Při výkladu těchto ustanovení je bez právního významu, že je dešťový svod de facto subsumován v DPP pod pojem „kanalizační stoka“, neboť samy DPP v čl. 6 odst. 2 rozšiřují výklad pojmu „kanalizační stoky“ k odvádění nejen odpadních, ale i srážkových vod. Argumentace žalovaného, že svod dešťové vody není kanalizace, je proto nesprávná. Žalovaný dle názoru soudu a s ohledem na výše uvedené dezinterpretuje znění vlastních smluvních podmínek (DPP) tak, aby se pojištění nevztahovalo na předmětnou pojistnou událost. Stejně tak soud nedospěl k závěru, že by si ustanovení DPP či pojistné smlouvy odporovala co se týče posuzovaného případu, pouze stanovením výjimky v čl. 6 odst. 6 písm. a) DPP určuje, že se na tuto škodní (pojistnou) událost vztahuje výlučně poškození způsobené vodou unikající z vnitřního odváděcího potrubí (kanalizace), jak uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b) DPP, kdy právě s ohledem na čl. 6 odst. 6 písm. a) DPP je možnost použití čl. 3 odst. 1 písm. a) DPP pro danou škodní událost vyloučeno.

12. Z uzavřené pojistné smlouvy a jejích nedílných součástí vyplývá, že předmětem pojistné smlouvy bylo rozsáhlé pojištění bytového domu na adrese , adresa, , , adresa, , vč. živelního pojištění, pojištění odcizení a vandalismu, skel, strojů a elektroniky, jakož i pojištění odpovědnosti SVJ a orgánů SVJ. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že prasklý dešťový svod, který byl příčinou vzniku škodní události, je veden uvnitř stěny, což bylo prokázáno doloženými fotografiemi. Nejedná se tedy o dešťový svod vedený po povrchu, ale je neoddělitelnou součástí bytového domu, tedy by ani jiný výklad než ten, který je specifikován výše, nebyl v souladu s účelem a smyslem sjednané pojistné smlouvy, která mj. v čl. III. uvádí, že stavební součástí budovy je věc, která k ní podle povahy patří a nemůže být oddělena bez toho, aby se tím budova nebo stavba znehodnotila. Skutečnosti, že je svod dešťové vody veden uvnitř stěn vnitřním potrubím, si musel být žalovaný vědom již při sjednávání pojistné smlouvy, neboť je na první pohled patrné, že ze střechy bytového domu nevedou po vnější části fasády žádné dešťové svody, tedy neexistuje jiná možnost, jak by byla dešťová voda ze střechy odváděna. Pro vyvrácení pochybností proto soud při výkladu výše specifikovaného ustanovení DPP využil nejen gramatickou (jazykovou) metodu, kdy vyšel přímo ze znění textu DPP, ale i systematickou metodu, kdy vzal v úvahu i systematiku DPP a její členění na články, jednotlivá ustanovení a body DPP, a také pro vyvrácení všech pochybností využil teleologickou (účelovou) metodu, kdy rovněž posoudil smysl a účel uzavřené pojistné smlouvy.

13. Rozsah způsobené škody odpovídající žalované částce ve výši 83 216 Kč byl účastníky označen za nesporný. Žalobce však při vyčíslení žalované částky neodečetl výši jeho spoluúčasti 1 000 Kč pro případy úniku kapaliny z technického zařízení, soud proto žalobu co do částky 1 000 Kč (spoluúčast) výrokem II. zamítl jako nedůvodnou. Ve zbytku s ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení soud žalobu shledal jako důvodnou a rozhodl proto tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Žalobce v žalobním petitu nepožadoval úrok z prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení z převážné většiny úspěšný, a to ve výši 97,6 %. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jeho úspěchu v řízení, tj. 97,6 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 161 Kč, dále z odměny za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu); 1 úkon za 4 460 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedené 4 úkony právní služby ve výši celkem 1 200 Kč, celkem tedy 23 201 Kč, po zohlednění úspěchu ve výši 97,6 % činí konečná výše nákladů řízení po zaokrouhlení částku 22 644 Kč. Pro úplnost k výši přiznané odměny advokáta žalobce soud dodává, že žalobci nebyly přiznány jím požadované úkony spočívající v další poradě s klientem vč. výboru SVJ z 14.12.2023 a z další porady s klientem vč. výboru SVJ z 5.2.2024, když žaloba byla podána až dne 20.3.2024, tedy se nejednalo o účelně vynaložený náklad v souvislosti s předmětem řízení, které v té době ještě nebylo ani zahájeno. Soud rovněž poukazuje na to, že žalobce nedoložil, že by se tyto porady konaly, a také, že se stanovisko stran od počátku sporu nezměnilo, tedy žádné další porady nebyly ani zapotřebí. Na druhou stranu soud žalobci přiznal odměnu za předžalobní výzvu, kdy právním zástupcem žalobce zaslané přípisy adresované žalovanému ze dne 9.1.2024, 14.1.2024 a 2.3.2024 soud posoudil podle svého obsahu jako předžalobní výzvu, zejm. s ohledem na poslední odstavec přípisu z 2.3.2024 ohledně uplatňování nároku „všemi dostupnými právními prostředky“. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Při vyhlašování rozsudku soud opomněl u nákladového výroku (III.) vyhlásit platební místo (k rukám advokáta), soud proto tuto zjevnou nesprávnost ve výroku III. rozsudku tímto písemným vyhotovením podle ust. § 167 odst. 2 a § 164 o.s.ř. opravil.