43 C 112/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl Mgr. Šárkou Kohoutovou, jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno pro zaplacení 27 350 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 19 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 641,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 641,97 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně proti žalovanému se zamítá v rozsahu částky 2 718,11 Kč, dále v rozsahu úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 718,11 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení a dále v rozsahu rozdílu mezi žalobkyní požadovaným úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně a žalobkyni přiznaným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 641,97 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 032 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 12. 2023 domáhala zaplacení částky 27 350 Kč se smluvním úrokem z úrokem z prodlení, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli dne 13. 4. 2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru, tj. do 13. 5. 2023 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a s úrokem. Žalovaný své závazky ze smlouvy o úvěru porušil a dostal se do prodlení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále sjednaného smluvního úroku, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 9 734 Kč a paušálních poplatků za písemné upomínky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

2. Žalovaný nesporoval, že s žalobkyní uzavřel úvěrovou smlouvu. Namítl však, že žalobkyni dne 20. 11. 2023 uhradil částku 19 000 Kč. Platba byla ze strany žalobkyně přijata a žalovaný obdržel SMS o potvrzení o připsání platby. Žalovaný popíral, že by poplatky za písemné upomínky byly účelně vynaložené, když byly zasílány, co pět dní prodlení. Z pohledu žalovaného se jednalo o cílené navyšování dlužné částky a za adekvátní lze považovat jednu písemnou upomínku. Žalovaný dále sporoval nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za sjednání úvěru, který je zcela nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy. Závěrem žalovaný odkázal na ust. § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelské smlouvě a namítal, že celková výše žalované částky odpovídá trojnásobku poskytnuté jistiny a započtení uhrazené částky nejdříve na úroky, považuje za neplatné.Žalobkyně podáním ze dne 19. 4. 2024 vzala žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 5 989,92 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 24 734 Kč od 8. 6. 2023 do 5. 9. 2023, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 734 Kč od 6. 9. 2023 do 20. 11. 2023, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 3 373,92 Kč od 21.11.2023 do zaplacení a navrhla, aby soud co do uvedených částek řízení zastavil, neboť žalovaný uhradil dne 20. 11. 2023 částku 19 000 Kč. Žalobkyně započetla úhradu co do 2 000 Kč na poplatky za upomínky, co do 11 130,30 Kč na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 24 734 Kč od 8. 6. 2023 do 5. 9. 2023, co do 1 879,78 Kč na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 734,00 Kč od 6. 9. 2023 do 20. 11. 2023, co do 616,00 Kč na úrok podle čl. 2.c. smlouvy o úvěru a co do 3 373,92 Kč na částečnou úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Po žalovaném tak nadále žalobkyně požaduje zaplacení částky 21 360,08 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 21 360,08 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení co do částky 19 000 Kč výrokem I. zastavil. Soud nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zastavením řízení v této části, jelikož k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé (ust. § 96 odst. 3, odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ve smlouvě o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 13. 4. 2023 byla sjednána výše úvěru 15 000 Kč. Dále byl sjednán poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 9 734 Kč – po uplatnění slevy ve výši 3 884 Kč, roční úroková sazba 50%, úrok ve výši 616 Kč a poplatek za předčasné splacení úvěru. Splatnost úvěru byla sjednána na den 13. 5. 2023 a doba trvání úvěru na 30 dní. Ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že úvěrovaný uzavírá smlouvu jako podnikatel a úvěr bude použit pro účely podnikání. Pro případ prodlení si strany v článku 5 bodu 3 sjednaly že po dobu prvních 90 dnů prodlení, bude žalovaný povinen zaplatit úrok ve výši 0,5% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru a od 91. dne prodlení úrok ve výši 0,1% denně. Dále byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného nárokovat paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15., a 20. dnu prodlení žalovaného (bod 4 článku 5 smlouvy). Účastníci si ve smlouvě sjednali pořadí, v jakém budou započítány příchozí platby od žalovaného, a to následovně – nejprve na náklady spojené s vymáháním jakékoliv částky, poté na poplatek za předání vymáhací agentuře, smluvní pokutu, úrok z prodlení, úrok, poplatek za sjednání a čerpání úvěru a na jistinu úvěru (prokázáno smlouvou o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 31. 4. 2023 na čl. 16 až 19). Žalovaný v prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet prohlásil, že má dostatečné prostředky na úhradu úvěru a je seznámen s ust. § 211 trestního zákona (prokázáno z prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr ze dne 13. 4. 2023 na čl. 20 spisu). Splatnost úvěru byla prodloužena ke dni 7. 6. 2023 (prokázáno dodatkem ke smlouvě o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 31. 5. 2023 na č.l. 15).

5. Žalobkyně převedla na účet č. , č. účtu, dne 13. 4. 2023 částku 15 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady na částku 15 000 Kč dne 13. 4. 2023 na č.l. 21).

6. Z listiny – výpis z účtu – příchozí platba 1 Kč z účtu , č. účtu, na č.l. 14, soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

7. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Výzvy byly žalovanému doručeny dne 17. 6. 2023, 22. 6. 2023, 27. 6. 2023, 3. 7. 2023, kdy odeslání výzev žalobkyně doložila dodejkami datových zpráv (prokázáno dodejkami datových zpráv ze dne 17. 6. 2023, 22. 6. 2023, 27. 6. 2023, 3. 7. 2023). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2023 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2023 na č.l. 7, poštovním podacím archem na č.l. 9).

8. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu - selfie fotografii žalovaného s občanským průkazem (viz kopie občanského průkazu žalovaného na č.l. 8).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

12. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.

13. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

14. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se odstavce 1, 2 a 4 (ust. § 122) se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

15. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvou, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 9 734 Kč. Splatnost úvěru byla prodloužena do 7. 6. 2023. Následně žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky. Žalovanému byly výzvy k zaplacení dlužné částky doručeny dne 17. 6. 2023, 22. 6. 2023, 27. 6. 2023, 3. 7. 2023, přičemž žalobkyně za každou zaslanou upomínku požadovala poplatek ve výši 500 Kč, a to souladu s úvěrovou smlouvou. V úvěrové smlouvě si strany sjednaly i smluvní úroky z prodlení ve výši 0,5% denně do 90 dne prodlení a od 91. dne prodlení 0,1% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaný před podáním žaloby, tj. dne 20. 11. 2023 uhradil 19 000 Kč. Účastníci si ve smlouvě sjednali pořadí, v jakém budou započítány příchozí platby od žalovaného, a to následovně – nejprve na náklady spojené s vymáháním jakékoliv částky, poté na poplatek za předání vymáhací agentuře, smluvní pokutu, úrok z prodlení, úrok, poplatek za sjednání a čerpání úvěru a na jistinu úvěru.

16. Žalovaný sporoval částku poplatků za upomínání ve výši 2 000 Kč, neboť tyto nebyly ze strany žalobkyně účelně vynaloženy s ohledem na frekvenci co pět dní a pouze cíleně navyšovaly dlužnou částku. Žalobkyně ohledně namítané výše poplatku za upomínání odkázala na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanovuje výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem, kdy minimální výše nákladů za upomínání je mezi podnikateli v částce 1 200 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že se jedná o minimální částku, lze tedy požadovat i částku vyšší. K odkazu žalobkyně na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nutno uvést, že tato částka je stanovena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Podle článku 6 této směrnice, členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR. Členské státy zajistí, že pevná částka je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním. Jedná se však o minimální částku. SDEU v rozsudku ze dne 13. 9. 2018, ve věci C-287/11, Česká pojišťovna, a. s., proti WCZ, spol. s r. o., v bodech 29, 30, 31, uvedl, že „[…] bylo by nelogické se domnívat, že podle směrnice 2011/17 může věřitel získat pouze náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku jeho prodlení omezenou na 40 eur, i když jsou tyto náklady vyšší, kdežto za účinnosti směrnice 2000/35 za ně mohl získat přiměřenou náhradu, která tuto částku mohla případně převyšovat. Je nicméně třeba upřesnit, že náhrada podle článku 6 odst. 3 směrnice 2011/7 musí být přiměřená, takže nemůže zahrnovat tu část nákladů, která je již zahrnuta v rámci pevné částky ve výši 40 eur […]. Ze znění článku 6 směrnice 2011/7 i z účelu této směrnice vyplývá, že toto ustanovení musí být vykládáno tak, že umožňuje věřiteli, který požaduje náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku dlužníkova prodlení s platbou, získat navíc k paušální částce 40 eur i přiměřenou náhradu té části nákladů, která překračuje výši této paušální částky.“ Pokud se tedy žalobkyně v podané žalobě domáhá zaplacení částky 2 000 Kč za zaslání upomínek, má soud tuto výši nákladů na upomínání za přiměřenou. Žalovaná částka přesahuje paušální výši toliko o 800 Kč. Nadto poplatky za upomínání vč. frekvence jejich odesílání byly uvedeny v textu samotné úvěrové smlouvy, kterou žalovaný nijak nerozporoval.

17. Dále žalovaný sporoval nárok žalobkyně na zaplacení částky poplatku za poskytnutí úvěru, který je zcela nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy. V daném případě byl žalovaný s poplatkem za poskytnutí úvěru seznámen v textu samotné úvěrové smlouvy, takže mu byla známa celková výše všech úplat souvisejících s poskytnutím úvěru. Ačkoliv výše poplatku dosahuje 65% jistiny úvěru, není tento poměr k výši úvěru směru sám o sobě směrodatný, neboť poplatek odráží i fixní náklady spojené s uzavřením úvěrové smlouvy, které existují bez ohledu na konkrétní výši úvěru. U nižších úvěrů se pak jeví zásadně ekonomicky opodstatněné, aby poměr úplaty za sjednání úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru vůči celkové výši úvěru byl vyšší. V dané věci se proto nejedná o nepřiměřeně vysoký poplatek, který by byl v rozporu se zákonem. Nadto cena tohoto plnění v dané věci nepodléhá spotřebitelské ochraně.

18. Další námitkou žalovaného bylo, že celková výše žalované částky odpovídá trojnásobku poskytnuté jistiny a odkázal na ust. § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelské smlouvě. Výše poskytnutého úvěru žalovaného byla 15 000 Kč, žalobkyně se podanou žalobou nedomáhá zaplacení smluvní pokuty, požaduje však smluvní úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to ve výši 0,5% denně do 90 dnů prodlení žalovaného a od 91. dne ve výši 0,1% denně. Výše úroku z prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru nesmí překročit od 91. dne prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (srov. § 122 odst. 4, 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně podanou žalobou požaduje více, než kolik může dle zákona o spotřebitelském úvěru žádat. Soud proto přisvědčil žalovanému, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku po 91. dni prodlení není důvodný.

19. Žalovaný dále namítl, že žalobkyni byla uhrazena částka 19 000 Kč, která nebyla řádně započtena. Žalobkyně uvedenou částku nejprve započetla na úroky, což považuje žalovaný za neplatné. Strany si však v úvěrové smlouvě sjednaly pořadí, v jakém budou započítány příchozí platby od žalovaného. Toto ujednání nijak neodporuje ust. § 1932 odst. 1 o. z., dle kterého má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Žalovaný netvrdil, že by žalobkyni požádal o jiný zápočet a že by s tím žalobkyně souhlasila.

20. V řízení bylo prokázáno (a toto nebylo mezi stranami sporné), že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, přičemž nároky na zaplacení poplatku za sjednání úvěru ve výši 9 734 Kč a za upomínky 2 000 Kč, vč. provedeného zápočtu uhrazené částky, považuje soud ze shora uvedených důvodů za platné a po právu. Soud však neshledal důvodný nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení po 91. dni prodlení žalovaného.

21. Žalovaný uhradil žalobkyni před podáním žaloby částku 19 000 Kč, žalobkyně proto v průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět a po zaúčtování plateb žalovaným na upomínky ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 616 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 373,92 Kč a na smluvní úrok z prodlení 0,1% denně, se domáhala zaplacení částky 21 360,08 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 21 360,08 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení. Žalobkyně však započetla úhradu žalovaného i na smluvní úrok z prodlení po 91. dni prodlení žalovaného, od kterého může požadovat pouze úrok z prodlení v zákonné výši. Oproti žalobkyni započetl soud úhradu na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 27 734 Kč od 8. 6. 2023 do 12. 8. 2023, který soud kapitalizoval v celkové částce 9 152,22 Kč a dále na zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 27 734 Kč od 13. 8. 2023 do 20. 11. 2023, tedy do zaplacení částky 19 000 Kč žalovaným, který soud kapitalizoval v celkové částce 1 139,75 Kč. Na poplatek za poskytnutí úvěru soud započetl částku 6 092,03 Kč oproti žalobkyni, která započetla pouze částku 3 373,92 Kč.

22. Žalovaný tak měl, resp. má uhradit žalobkyni částku 18 641,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 18 641,97 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení.

23. S ohledem na uvedené proto soud žalobu zamítl co do částky 2 718, 11 Kč a pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo. O zbývajícím úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná v částce 18 641,97 Kč (žalovaný částečně plnil před podáním žaloby), tj. z 68,2 % svého žalobního nároku, přiznal jí soud nárok na zaplacení 36,3% vynaložených nákladů řízení, tedy nárok na zaplacení částky 2 032 Kč. Pokud by byl žalobkyně ve věci zcela úspěšná náležela by jí náhrada nákladů ve výši 5 595 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x 200 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva), náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu, ve výši 3x 100 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 1 980 Kč (z tarifní částky 21 360,80, tj. po zohlednění částečného zpětvzetí) dle § 11 odst. 1 písm. g), advokátního tarifu (účast na jednání), náhradu hotových výdajů § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ve výši 1x 300 Kč, dále zaplacený soudní poplatek dle položky 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 1 094 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 781 Kč - právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby za částečné zpětvzetí žaloby, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený za situace, kdy žalovaný částečně plnil před podáním žaloby.

25. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

26. Při vyhlášení rozsudku dne 19. 6. 2024 došlo k chybě ve výroku IV., neboť soud v tomto výroku opomněl uvést platební místo nákladů řízení, které je k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud proto tuto zjevnou nesprávnost ve výroku IV. rozsudku tímto písemným vyhotovením podle ust. § 167 odst. 2 a § 164 o.s.ř. opravil.