43 C 145/2024
č. j. 43 C 145/2024-52
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 1
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 3
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 1
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl Mgr. Šárkou Kohoutovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa pro zaplacení 14 608,33 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 608,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 608,33 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 14 608,33 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 12. 2. 2023 způsobil žalovaný vozidlem tov. zn. CHEVROLET, SPZ: , SPZ, škodu ve výši 40 800 Kč na vozidle tov. zn. , jméno FO, , SPZ: , SPZ, (dále jen „poškozené vozidlo“). Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši 40 800 Kč jako náhradu za totální škodu na poškozeném vozidle. Žalovaný coby vlastník škodícího vozidla měl podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle ust. § 3 odst. 2 povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla, uvedeného v pojistné smlouvě. Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ukládá , žalobkyně, poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. Žalobkyně v návaznosti na šetření likvidátora uhradila poškozenému náhradu škody ve výši 40 800 Kč a likvidátorovi částku 3 025 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci škodné události. Na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na náhradu 1/3 toho co plnila poškozenému dle odst. 2 písm. b), včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, tj. na částku 14 608,33 Kč. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu žalované částky ve lhůtě plnění do 31. 5. 2023 a předžalobní upomínkou ze dne 24. 10. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho.
2. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Republiky Uzbekistán, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Poměry s mezinárodním prvkem podléhají režimu zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Smlouva obsahující kolizní normy nebyla mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán uzavřena, a proto je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Závazkový vztah mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat na území České republiky motorové vozidlo s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má na území České republiky své bydliště, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 a 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Jelikož oba účastníci měli v době vzniku škody obvyklé bydliště (sídlo) na území České republiky, je rozhodným právem v této věci právo české.
3. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 19. 6. 2024, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaný však nikoliv, ačkoliv mu předvolání k jednání bylo řádně doručeno. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.
4. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Dne 12. 2. 2023 došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný vozidlem CHEVROLET , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 12. 2. 2023 na č. l. 7 spisu). Při dopravní nehodě vznikla na poškozeném vozidle totální škoda ve výši 40 800 Kč (prokázáno likvidační zprávou č. , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2023, stanovení výše skutečné škody vozidla na č. l. 15). Vozidlo CHEVROLET , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, nemělo sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidla k datu dopravní nehody (prokázáno potvrzením pojištění/zániku na č. l. 16). Po provedení likvidace škodní události vyplatila žalobkyně škodu ve výši 40 800 Kč poškozenému a dále částku 3 025 Kč společnosti , právnická osoba, . Likvidace proběhla formou totální škody, kdy z obecné ceny vozidla ve výši 49 900 Kč byly odečteny zbytky v částce 9 100 Kč (prokázáno detaily transakce pro závazek , Anonymizováno, na č. l. 10, detail transakce pro závazek , Anonymizováno, na č. l. 11, stanovení výše skutečné škody vozidla na č. l. 15). Dopisem ze dne 1. 5. 2023 uplatnila žalobkyně vůči žalovanému plnění v souladu s ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 14 608 Kč, nejpozději do 31. 5. 2023 (prokázáno uplatněním práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. proti povinnému ze dne 1. 5. 2023 na č. l. 14). Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2023 vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu způsobené dopravní nehody (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 24. 10. 2023 na č. l. 8 spisu, vč. potvrzení o odeslání zásilky č. RR , Anonymizováno, na č. l. 12 a informací o sledování zásilek, konkrétně zásilky RR , Anonymizováno, na č. l. 13).
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Podle § 24 odst. 9 věty prvé a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), výplatou plnění z garančního fondu vzniká , žalobkyně, nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce , žalobkyně, na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.
8. V posuzovaném případě je předmětem řízení regresní nárok žalobkyně z titulu postihového práva vyplývajícího z § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na plnění, jež poskytla z důvodů odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou při dopravní nehodě provozem vozidla, za kterou odpovídá jako osoba bez pojištění odpovědnosti. Soud vzal na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci, za absence jakýchkoliv obranných tvrzení žalovaného, za prokázané, že nárok, který je žalobou požadován, je požadován po právu. V řízení bylo prokázáno, že ke škodnímu vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, které se vztahovalo na pojistné nebezpečí vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný způsobil nepojištěným vozidlem dopravní nehodu, při které došlo ke vzniku škody na poškozeném vozidle ve výši 40 800 Kč. Likvidace pojistné události byla formou totální škody. Žalobkyně tuto škodu uhradila žalovanému a současně uhradila částku 3 025 Kč společnosti , právnická osoba, .
9. Jelikož k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla povinnost uhradit škodu poškozenému žalobkyni. Ta svoji povinnost splnila a žalovanému tak v souladu s § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit žalobkyni jednu třetinu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu, tj. částku 14 608,33 Kč (1/3 z 43 825 Kč). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však přesto dosud neuhradil ničeho. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroků z prodlení za období od 1. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, které byly požadovány v souladu s 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, tyto náklady představují odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x 200 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva), náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu, ve výši 3x 100 Kč, zaplacený soudní poplatek dle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč a dále 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 189 Kč - právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH.
11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.