43 C 173/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované státní občanka Slovenské republiky bytem Adresa žalované pro zaplacení 17 150,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: - částku 467 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 467 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, - částku 10 925,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 925,93 Kč od 4. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, - částku 3 132,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 132,15 Kč od 5. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, - a částku 2 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 625 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 150,08 Kč s příslušenstvím. Částka požadovaná žalobkyní představuje dlužné částky za pronájem zařízení, využívání služby volání na informační servis/asistenční služby, uvítací tóny, volání na barevné linky, zprostředkované služby, Anonymizováno, splátky a pojištění sjednané na základě účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy č. hodnota k telefonním číslům tel. číslo, tel. číslo, tel. číslo, tel. číslo, tel. číslo a tel. číslo. Smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO. V rámci této smlouvy byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena také smlouva kupní, ke které bylo možné sjednat si pojištění zařízení. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky společnosti právnická osoba a Ceník služeb, s nimiž žalovaná vyslovila souhlas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum 2024.

2. Žalobkyně se po žalovaném konkrétně domáhá na základě uzavřené účastnické smlouvy č. hodnota dlužné úhrady za poskytnuté služby dle vyúčtování č. hodnota za období datum 2021 – datum 2021, vystavené dne datum 2021, splatné dne datum 2022, vyúčtování č. hodnota za období 20. 10. 2021 – 19. 11. 2021, vystavené dne datum 2021, splatné dne datum 2021, vyúčtování č. hodnota za období datum 2021 – datum 2021, vystavené dne datum 2021, splatné dne datum 2022 a vyúčtování č. hodnota za období datum 2022 – datum 2022, vystavené dne datum 2022, splatné dne datum 2021.

3. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku ze dne 13. 9. 2024. Žalovaná na svém dluhu ničeho neuhradila.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. v dané lhůtě nevyjádřily), soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Jelikož je žalovaná státním příslušníkem Slovenské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Z lustrace Informačního systému základních registrů soud zjistil, že žalovaná je na území ČR registrována na adrese Adresa žalované, kdy se jedná o její trvalou adresu.

7. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalované na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10. 1. 2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 14 odst.1. cit. nařízení, neboť žalovaná je občanem Slovenské republiky a na území ČR má bydliště – trvalou adresu, přičemž při uzavírání smlouvy vystupovala v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná se zdržuje na území ČR a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., když si žalovaná na adrese svého trvalého pobytu (adresa) vyzvedává písemnosti zasílané soudem, naposledy pak dne 24. 9. 2025.

8. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.

9. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země.

10. Z účastnické smlouvy výslovně nevyplývá, podle jakého práva byla uzavírána, smlouva je však uzavírána v českém jazyce na území České republiky. Všeobecné podmínky právního předchůdce žalobkyně nadto v čl. 9 (Závěrečná ustanovení) stanoví, že se práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy řídí českým právním řádem. S ohledem na shora uvedená ustanovení se proto závazkový vztah účastníků řídí právním řádem České republiky.

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Z účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy č. hodnota plyne, že byla dne datum 2021 uzavřena mezi žalovanou a právnická osoba a jejím předmětem bylo poskytnutí služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb zahrnující koupi a pronájem zařízení (důkaz: Anonymizováno smlouva č. hodnota ze dne datum 2021, souhlasy s pojištěním, souhrnný přehled služeb, předávací protokoly a smlouva o pronájmu zařízení, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, dodatek ke smlouvě, prodloužení účastnických smluv, kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři, shrnutí smlouvy). Žalovaná se zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně sjednané kupní ceny za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek. V souladu se smlouvou byly žalované poskytnuty také sjednané služby, a to včetně služeb poskytovaných třetími stranami, které byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn poskytovat. Žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny a poplatky dle ceníku. S žalovanou bylo ujednáno také pojištění, a to k zařízení „Anonymizováno – Anonymizováno dne datum 2021 (Anonymizováno), „Anonymizováno“ dne datum 2021 (Anonymizováno), „Anonymizováno“ dne datum 2021 (Anonymizováno) a „Anonymizováno“ ze dne datum 2021 (datum), v němž byly stranami sjednány parametry pojištění a výše měsíčního poplatku za pojištění. Za těchto podmínek tak bylo sjednáno pojištění „Anonymizováno“, které zahrnuje pojištění nahodilého poškození přístroje a pojištění odcizení přístroje, neboť žalovaná si sjednala pojištění ke koncovému zařízení a zavázala se bezvýhradně řídit pojistnou smlouvou a pojištění řádně hradit.

13. Právní předchůdce žalobkyně postupně vystavil žalované vyúčtování znějící na částku 4 937,87 Kč splatné dne datum 2022 daňovým dokladem č. hodnota za období datum 2021 - datum 2022 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 467 Kč), na částku 18 809,57 Kč splatné dne datum 2022 daňovým dokladem č. hodnota za období datum 2021 - datum 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 10 925,93 Kč), na částku 9 888,48 Kč splatné dne datum 2021 daňovým dokladem č. hodnota za období datum 2021 - datum 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 3 132,15 Kč) a na částku 8 164,91 Kč splatné dne datum 2021 daňovým dokladem č. hodnota za období datum 2021 – datum 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 2 625 Kč). Celkem se tedy žalobkyně po žalované domáhá 17 150,08 Kč (důkaz: daňový doklad č. hodnota, daňový doklad č. hodnota, daňový doklad č. hodnota, daňový doklad č. hodnota). Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou několika výzvami, aby dlužné částky zaplatila (důkaz: 2. upomínka ze dne 30. 11. 2021, výzva k plnění ze dne 22. 4. 2020, 18. 6. 2020, 18. 8. 2020 a 22. 12. 2020). Právní předchůdce žalobce vypověděl účastnickou smlouvu dopisem ze dne 21. 2. 2022 pro dlouhodobé neplnění závazků ze strany žalované (důkaz: výpověď účastnické smlouvy ze dne 21. 2. 2022). Předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky (důkaz: předžalobní upomínka ze dne 5. 12. 2024). Na žalobkyni přešly pohledávky za žalovanou specifikované výše na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum 2024 (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024 a seznam postoupených pohledávek). Právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávek na žalobkyni dopisem ze dne 22. 7. 2024 (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2024).

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Podle § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

16. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby, popřípadě balíčku podle § 63c.

17. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a § 2079 o.z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně cenu za poskytnuté technické zařízení a poskytnuté služby, resp. nic takového netvrdila a neprokazovala. Pohledávky za žalovanou pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešly na žalobkyni. O výši úroku z prodlení z dlužných částek rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 150,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (dle a. t. ve znění do 31. 12. 2024, jelikož všechny tři úkony byly provedeny před nabytím účinnosti novely a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.