43 C 259/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , narozená Datum narození žalované státní občanka Ukrajiny bytem Adresa žalované pro zaplacení 86 723,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 86 723,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 86 723,50 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 237 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 86 723,50 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Návrh žalobkyně odůvodnila tak, že jí vznikla pohledávka za žalovanou na základě poskytnuté zdravotní péče – , Anonymizováno, v období od , datum, 2022 do , datum, 2022, přičemž žalobkyně žalované za to vystavila fakturu č. , hodnota, se splatností 19. 4. 2022, žalovaná jí však přes opakované upomínky neuhradila.

2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

3. Jelikož žalobkyně je právnickou sobou se sídlem na území Česka, ale žalovaná je státní příslušník Ukrajiny, právní poměr mezi účastníky je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc o věci rozhodnout a případně, jakým právním řádem se vztah účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Smlouva obsahující kolizní normy byla mezi Českou republikou a Ukrajinou uzavřena (Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou jako součást Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech pod č. 123/2002 ve Sb. m.), a proto je třeba v této věci vycházet z dvoustranné smlouvy. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 89/2012 Sb. jako následek nesplnění povinnosti žalované na základě uzavřené smlouvy o péči o zdraví podle ust. § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle čl. 48 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Soud zjistil ve věci následující skutkový stav:

6. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči – , podezřelý výraz, v období od , datum, 2022 do , datum, 2022, a to na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, 2022 (prokázáno Smlouvou o poskytnutí zdravotní péče za úhradu ze dne 16. 2. 2022). Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, na částku celkem 87 723,50 Kč za všechny poskytnuté služby se splatností 19. 4. 2022 (prokázáno fakturou č. , hodnota, , ambulantní účet, hospitalizační účet, poukaz na ošetření). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě, avšak její výzvy se poštou vrátily jako nedoručené (poštovní obálky, předžalobní upomínka ze dne 29. 5. 2023).

7. Podle § 41 odst. 1 písm. c) z. o zdr. službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

8. Po právní stránce soud nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou posoudil jako neuhrazenou odměnu za péči žalobkyně o zdraví žalované z titulu smlouvy o péči o zdraví podle ust. § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“). Úrok z prodlení náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

9. Jelikož žalovaný dosud žalobkyni nic neuhradil, soud mu uložil žalovanou částku zaplatit. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 237 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 337 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí náhrada nákladů řízení advokátem nezastoupeného účastníka v celkové výši 900 Kč za žalobu a předžalobní výzvu dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť v souladu se závěry plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, je na místě vyloučit uplatnění podzákonného právního předpisu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., který určuje náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka. Paušální náhrada 300 Kč za úkon se bez zjevného důvodu liší od náhrady přináležející advokátem zastoupenému účastníkovi. Vzniká tak bezdůvodná nerovnost mezi stranami civilního sporu, která je dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nepřípustná. Soud shledal, že takto vzniklou mezeru v právu je zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu s obdobným postupem nastíněném Nejvyšším soudem v jeho rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.