43 C 281/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobce , IČO IČO sídlem adresa proti žalovanému: jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro zaplacení 54 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 250 Kč od 27. 11. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 070 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Opatrovníkovi žalovaného , Jméno opatrovníka, , advokátovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 13 250 Kč a bude mu vyplacena z účtu Obvodního soudu pro Prahu 8 do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 54 250 Kč s příslušenstvím za odtah motorového vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti. Dne 12. 10. 2022 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. , Anonymizováno, . Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah by proveden podle ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o obecní policii. Požadovaná částka představuje částku za odtah ve výši 1 900 Kč a částku ve výši 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až 180 den po provedeném odtahu a 50 Kč za každý následující den po 180 dní po odtahu vozidla. Žalobkyně zasílala žalovanému oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala jej o částce za odtah a parkovné a vyzývala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu v řízení ustanoven opatrovník, který navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nárok neuznává. Namítal nedoložení pasivní věcné legitimace žalovaného a nepřiměřenost částky za parkovné, která převyšuje hodnotu vozidla a nejasný výpočet žalované částky.

3. Jelikož žalobkyně je právnickou sobou se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státní příslušník Uzbekistánu, právní poměr mezi účastníky je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc o věci rozhodnout a případně, jakým právním řádem se vztah účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Smlouva obsahující kolizní normy byla mezi Českou republikou a Uzbekistánem uzavřena, a proto je třeba v této věci vycházet z dvoustranné smlouvy. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 13/1997 Sb. jako následek nesplnění povinnosti žalovaného jako provozovatele vozidla, které bylo v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, odstranit důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci. Jde tedy o mimosmluvní závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle čl. 40 odst. 3 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech, neboť škoda vznikla na území Česka. Jelikož žalovaný jako provozovatel vozidla porušil své povinnosti na území Česka v rozporu se shora uvedeným zákonem, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 40 odst. 1 uvedené smlouvy českým právním řádem, neboť rozhodným právem je právo země, kde škoda vznikla.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na základě zřizovací listiny je žalobce oprávněn v hlavním městě Praze k provádění odtahů vozidel z místních komunikací vč. jejich hlídání a příp. vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Cena za jeden úplný nucený odtah vozidla činí maximálně 1 900 Kč, za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den střežení (parkovné) 250 Kč/1 den a za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla 400 Kč/1 den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/1 den (viz změna zřizovací listiny příspěvkové organizace , Anonymizováno, usnesení rady hl.m. Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 k návrhu vydat nařízení hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti; úplné znění zřizovací listiny příspěvkové organizace , Anonymizováno, , stejnopis č. 5 ze dne 26. 5. 2020; nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti účinné ode dne 1. 4. 2013). Žalobkyně provedla dne 12. 10. 2021 v 9:45 hod. odtah vozidla tovární značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále jen „vozidlo“) v ulici , adresa, . Odtah byl proveden na základě § 19 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění a o odtahu rozhodla žalobkyně. Cena za odtah vozidla činila 1 900 Kč (viz protokol o odtahu vozidla ze dne , Anonymizováno, , požadavek na odstranění vozidla na základě dohody mezi SS a HMP dle ust. § 17a odst. 6 zákona 553, 1991 Sb. ze dne 9. 10. 2022). Provozovatelem odtaženého vozidla byl žalovaný (viz údaje o vozidle). Žalobkyně oznámila žalovanému, že provedla odtah vozidla a vyzvala jej k převzetí vozidla (viz oznámení o odtahu vozidla, výzva k převzetí vozidla ze dne 11. 11. 2022, doručenka od datové zprávy ID , Anonymizováno, , lustrace žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Ve výzvě ze dne 12. 12. 2022, doručované žalovanému na adresu , adresa, , byl žalovaný vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky (viz dodejka adresovaná žalovanému od žalobkyně, výzva k úhradě dlužné částky ze dne 12. 12. 2022).

6. Z cenového věstníku, výměr MF č. 01/2013 na č.l. 82-101, soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Dle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Podle odst. 2 téhož ustanovení, po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. Podle odst. 4, věty první, tohoto ustanovení nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě.

9. Dle § 2 odst. 1 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti činí cena za jeden úplný nucený odtah vozidla maximálně 1 900 Kč. Dle odst. 3 téhož ustanovení činí cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla 400 Kč/1 den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/1 den. V řízení bylo prokázáno, že provozovatelem vozidla, které bylo dne 12. 10. 2021 odtaženo dle 19d odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je žalovaný. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní tentýž den s tím, že za odtah vozidla a parkovné náleží žalobkyni dle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel vč. jejich střežení na parkovišti částka 54 250 Kč, tj. za odtah 1 900 Kč a za parkovné 52 350 Kč za 132 dní.

10. Namítal – li opatrovník žalovaného, že žalobkyně neprokázala, že vlastníkem a provozovatelem vozidla byl žalovaný, nelze se s tímto ztotožnit, neboť z údajů o vozidle jednoznačně vyplývá, že vlastníkem (i provozovatelem) vozidla byl žalovaný. Stejně tak žalobkyně zcela konkrétně uvedla a prokázala, jak dospěla k vyčíslení žalované částky.

11. K námitce opatrovníka žalovaného, že výše parkovného převyšuje cenu odtaženého vozidla nutno uvést, že výše těchto nákladů je dána zejména dobou, po kterou je vozidlo na parkovišti žalobkyně umístěné. Soudní rozhodovací praxe se však opakovaně zabývala rozsahem nákladů na odtažení vozidla, kdy při výpočtu tohoto specifického nároku žalobkyně je nutno zkoumat i hodnotu odtaženého vozidla. Zejména je třeba zkoumat, zda neexistuje zjevný nepoměr mezi výrazně nízkou hodnotou vozu a požadovaným parkovným. V posuzované věci však dospěl soud k závěru, že v dané věci nelze zjevný nepoměr mezi hodnotou odtaženého vozidla a cenou parkovného konstatovat. Z protokolu o odtahu vozidla a z karty vozidla nelze zjistit stáří vozidla a ani jeho bližší specifikaci, na základě které by bylo možné srovnat obvyklou cenu obdobně starého vozu stejného typu v nabídce autobazarů a učinit závěr o obvyklé ceně vozidla.

12. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalobkyni s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada 3 paušálních nákladů á 300 Kč za písemné podání, výzvu k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a podání 6. 2. 2025, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu a zaplacený soudní poplatek dle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 2 170 Kč.

14. Opatrovníkovi žalovaného náleží za zastupování žalovaného celková částka 13 250 Kč (odměna á 3 300 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, 1x písemné vyjádření k žalobě, 1x účast na jednání), 1x režijní paušál 300 Kč (za úkony učiněné do 1. 1. 2025) a 2x režijní paušál 450 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále 21% DPH z odměny opatrovníka a režijních paušálů ve výši 2 300 Kč - opatrovník doložil, že je plátcem DPH. Tuto částku opatrovníkovi vyplatí podle § 140 odst. 2 o.s.ř. stát, který náklady zastoupení žalovaného také ponese, vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně.

15. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. á contr., neboť žalovaný, kterému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovníkem advokát a který neměl ve věci úspěch, není povinen nahradit státu náklady řízení tvořené náklady zastoupení advokátem (viz usnesení Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 373/2008 ze dne 1.10.2008).

16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.