43 C 54/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl Mgr. Šárkou Kohoutovou, jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 58 776,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 500 Kč za dobu od 13. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně proti žalovanému se zamítá v rozsahu částky 42 276,01 Kč, dále v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 373,49 Kč, dále v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 3 537,14 Kč, dále v rozsahu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 003,21 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, dále v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 840,70 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 12. 12. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 340,70 Kč za dobu od 13. 12. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 12. 2023 domáhala zaplacení částky 58 776,01 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , dne 13.10.2021 smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, . Nedílnou součástí této smlouvy byl také předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 2 888 Kč, dále paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, dále úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 55 776 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a výše uvedených úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 13. 12. 2022. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, čímž porušil své závazky z úvěrové smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 31. 3. 2022 ve výši 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 24 003,21 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 837,49 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 10 499,99 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 991,32 Kč úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 3 944 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. Ve věci se dne 14. 8. 2024 konalo první jednání, k němuž se žalovaný nedostavil, soud tedy jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (viz smlouva o postoupení pohledávek mezi spol. , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne 2. 8. 2023 včetně přílohy č. , hodnota, , seznam postoupených pohledávek v listinné podobě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023).

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 10. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, ve které byl sjednán spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, s tím, že žalovaný zaplatí celkem v 14 měsíčních splátkách částku 55 776 Kč sestávající z jistiny 30 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště ve výši 5 400 Kč, úroku ve výši 2 888 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 14 700 Kč (49 % z výše jistiny) a nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč. Dále bylo ve smlouvě sjednáno měsíční splátkové období, kdy měl žalovaný poskytnutý úvěr splatit ve 14 splátkách po 3 984 Kč a RPSN činila 272,44%. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1% denně z příslušné dlužné částky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že si v hotovosti převzal celkovou částku úvěru, a to od právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště (viz smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi , právnická osoba, , a.s., IČO: , IČO, a žalovaným ze dne 13. 10. 2021, příloha č. 1 předpis splátek).

6. Žalovaný uhradil na dlužnou částku celkem 13 500 Kč. Konkrétně dne 14. 10. 2021 uhradil částku 4 000 Kč, dne 18. 11. 2021 částku 4 000, dne 10. 12. 2021 částku 4 000 Kč, dne 31. 1. 2022 částku 1 000 Kč a dne 31. 3. 2022 částku 500 Kč (viz úhrady od žalovaného na č. l. 10 spisu).

7. Jako dokumenty, kterými byla ověřena finanční situace žalovaného byly uvedeny výplatní pásky a pracovní smlouva (viz žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 10. 2021 na č. l. 53 spisu). Žalovaný rovněž výplatní pásky a pracovní smlouvu doložil (viz pracovní smlouva žalovaného na č. l. 51 – 55 spisu a výplatní páska žalovaného na č. l. 48, 49, 50 spisu).

8. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 68 781,11 Kč dopisem ze dne 7. 12. 2023 (zjištěno z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 12. 2023 včetně podacího lístku ze dne 8. 12. 2023, podací číslo , podací číslo, ).

9. Žalobkyně vyčíslila celkovou dlužnou částku úvěru ke dni jeho zesplatnění na částku 68 781,11 Kč, přičemž v této listině nebyla uvedena specifikace skladby dlužné částky (prokázáno výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 12. 2023).

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 10. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal takto čerpaný úvěr průběžně splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Dlužník se ve smlouvě zavázal mimo jistiny, zaplatit odměnu za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště ve výši 5 400 Kč, úrok ve výši 2 888 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 14 700 Kč (49 % z výše jistiny) a náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoliv splátky, byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný měl uhradit celkem částku 55 776 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 13 500 Kč.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následovně:

13. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z.), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 55 776 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena odměnou za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště ve výši 5 400 Kč, úrokem ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 14 700 Kč (49 % z výše jistiny) a náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč. Výši úroků a dalších plateb za služby považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je až 272,44 %.

20. Soud posoudil jednotlivá ujednání o poplatcích uvedených ve smlouvě jako tzv. „skrytý úrok“, když již z podstaty smlouvy nebyla možnost poskytnutou zápůjčku čerpat jinak než v hotovosti, s čímž byly právě spojeny náklady, kterým se žalovaný nemohl při uzavírání této smlouvy nijak vyhnout. Současně byly jednotlivé poplatky sjednány pevně a jejich výše zjevně neodrážela náročnost poskytované služby. Soud tyto poplatky posuzoval současně se zápůjční úrokovou sazbou, jenž v tomto případě činila 15 % p.a. Sama úroková sazba nikterak nevybočuje svou výší, nicméně ve spojení s uváděnými poplatky RPSN činí 272,44 %, což značně překračuje běžnou úrokovou míru, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. V dané věci byla smlouva uzavřena v říjnu roku 2021, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v dubnu roku 2021 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 7,45 % ročně. Je zřejmé, že roční procentní sazba nákladů 272,44 % je více jak třicetišestinásobná. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud tak má za to, že dohoda o poplatcích ve spojení s úrokovou mírou podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Jelikož na uzavírání obdobných smluv žalobkyně postavila svoje podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o.z., neboť nelze předpokládat, že by žalobkyně takovou smlouvu, bez uvedených poplatků, vůbec uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

21. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku 30 000 Kč, a to na základě absolutně neplatné smlouvy ve smyslu § 588 o. z. Žalovaný byl proto povinen přijatou částku právní předchůdkyni žalobkyně vydat, a to bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby částku v celkové výši 13 500 Kč. Žalobkyně má tak nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 16 500 Kč. Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení části jistiny, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 837,49 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 991,32 Kč, poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 3 944 Kč, smluvní pokuty ve výši 16 500 Kč, kapitalizovaného úroku od 14. 12. 2022 a do 11. 7. 2023 a zákonného úroku z prodlení vyčísleného za totožné období. V rozsahu těchto nároků v částce celkem 42 276,01 Kč proto soud žalobu zamítl.

22. Žalovaný byl k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) prokazatelně vyzván doručením předžalobní výzvy k plnění s tím, že tato výzva byla odeslána dne 8. 12. 2023. S ohledem na ust. § 573 o. z. má soud za to, že výzva došla třetí pracovní den po odeslání (11. 12. 2023). Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit dne 12. 12. 2023 a počínaje následujícím dnem 13. 12. 2023 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. O výši úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení za dobu od 13. 12. 2023 do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.

23. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že nezkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 58 776,01 Kč, úspěšná byla v částce 16 500 Kč, tj. v dané věci byl úspěšný žalovaný, nicméně žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.