43 C 63/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované státní občanka Mongolska posledně bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno pro zaplacení 97 741 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 49 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Opatrovníkovi žalované se přiznává odměna za zastoupení ve výši 16 410 Kč a která bude poukázána k rukám opatrovníka prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 po právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice částku 16 410 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 8.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 97 741 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 412,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 283 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 49 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a úrokem 15 % ročně z částky 49 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

2. V návrhu uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, 2022, poté, co byla prověřena úvěruschopnost žalované, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně úrok 86 % ročně a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku 97 741 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 21měsíčních splátkách po 4 655 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni , datum, 2023 činila dlužná jistina 49 000 Kč a dlužné poplatky 48 741 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, 2024, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ovšem bezúspěšně.

3. Žalované byl z důvodu neznámého pobytu v řízení ustanoven opatrovník, který navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nárok neuznává. Namítal, že úvěrová smlouva ze dne , datum, 2022 je rozporná s právními předpisy, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, i ustálenou judikaturou (když právní předchůdce žalobce nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované) a také rozporná s dobrými mravy ve vztahu týkající se výše sjednané úrokové sazby. Z uvedeného důvodu má za to, že žalobkyně má nárok toliko na poskytnutou jistinu a ve zbytku je nutno žalobu zamítnout.

4. V této věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná má občanství Mongolska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (Vyhláška č. 106/1978 Sb.) určuje pro danou věc zvláštní jurisdikční pravidla, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle této smlouvy. Pohledávka žalobkyně za žalovanou vznikla z úvěrové smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Smlouva byla uzavřena na území České republiky a žalovaná je neznámého pobytu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 37 odst. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, když k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště – v tomto řízení nebylo zjištěno. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště (sídlo) navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. V České republice měla žalovaná dle sdělení Ministerstva vnitra ze dne , datum, 2025 povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání na adrese , adresa, . Článek 36 odst. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, stanoví, že smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků.

5. Ve věci se dne 1. 10. 2025 konalo první jednání. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, 2024 a skutečnost, že předmětem této smlouvy jsou i pohledávky za žalovanou, je prokázána připojeným seznamem (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne , datum, 2024, příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, 2024, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávky ze dne , datum, 2024). Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně žalované zasláním dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, 2024 (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , Anonymizováno, 2024 včetně informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, 2024, podací lístek ze dne , datum, 2024 k zásilce , Anonymizováno, ). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, 2022 plyne, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované dohromady částku 49 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále sjednané úroky a částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 86 %, RPSN pak 134,55 % (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, 2022, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulka umoření – souhrnné informace, datum vyhotovení výpisu , datum, 2024). Celkovou částku ve výši 97 741 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve stanovených splátkách. Výzvou k plnění ze dne , datum, 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení celé dlužné částky do 15. 1. 2025, výzva byla odeslána 31. 12. 2024, jak plyne z podacího lístku (důkaz: výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 12. 2024 adresovaná žalované včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024).

7. Jako dokumenty, kterými byla ověřena finanční situace žalované byly uvedeny výplatní pásky a pracovní smlouva (důkaz: zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, 2022).

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala takto čerpaný úvěr průběžně splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 655 Kč. Dlužník se ve smlouvě zavázal mimo jistiny poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a úroky, přičemž úroková sazba činila 86 % a RPSN 134,55 %. Žalovaná měla uhradit celkem částku 97 741 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, 2024.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně:

11. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z.), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč. Podle úvěrové smlouvy činila výše sjednané RPSN 134,55 %.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaná je spotřebitel, soud se ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda se v daném případě, s ohledem na ujednání o výši úrokové míry, jednalo o platně uzavřenou úvěrovou smlouvu. V řízení bylo prokázáno, že celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru byly 134,55 %. Uvedená výše je dle stanoviska soudu nepřiměřeně vysoká.

19. Soud má za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk poskytovatele úvěru a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením, kdy samotná úroková sazba, byť je sama o sobě vysoká, je mnohem nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje také např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v , datum, 2022, kdy byla smlouva č. , hodnota, uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,69 % p.a. Je tak zřejmé, že žalobcem požadovaná úroková sazba 86 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu téměř devětkrát, roční procentní sazba nákladů 134,55 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě téměř čtrnáctinásobná.

20. Rozpor s dobrými mravy je dán tím, že úročení uvedené v úvěrové smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 věty první o. z.

21. Žalovaná byla k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) prokazatelně vyzvána doručením předžalobní výzvy k plnění s tím, že tato výzva byla odeslána dne 31. 12. 2024. S ohledem na ust. § 573 o. z. má soud zato, že výzva došla třetí pracovní den po odeslání (4. 1. 2025). Žalobkyně v předžalobní výzvě vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 15. 1. 2025. Nejpozději v tento den měla žalovaná plnit a počínaje následujícím dnem (16. 1. 2025) se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 49 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba zákonného úroku z prodlení k datu 16. 1. 2025 činila 12 % ročně. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

22. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že nezkoumal, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně prověřil úvěruschopnost žalované dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 49 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak ve zbytku úspěšná nebyla. Byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 50,13 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 49,87 %. Oba účastníci tak byli úspěšní přibližně ve stejném poměru, soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Opatrovníkovi žalované náleží za zastupování žalované celková částka 16 410 Kč (odměna á 5 020 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, 1x písemné vyjádření k žalobě, 1x účast na jednání) a 3x režijní paušál 450 Kč. Tuto částku opatrovníkovi vyplatí podle § 140 odst. 2 o.s.ř. stát, který náklady zastoupení žalovaného také ponese.

25. Stát má proti účastníkům podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které hradil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož ve věci byl žalované z důvodu jejího neznámého pobytu ustanoven opatrovník, stát bude hradit odměnu a hotové výdaje tohoto opatrovníka podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. Jelikož žalobkyně byla v tomto řízení jen nepatrně úspěšná a žalovaná, které byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovníkem advokát a která měla ve věci nepatrný neúspěch, není povinna nahradit státu náklady řízení tvořené náklady zastoupení advokátem (viz usnesení Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 373/2008 ze dne 1.10.2008), je povinna náklady státu uhradit pouze žalobkyně.

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.