43 C 65/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 2. 6. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2024 domáhala zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 23. 4. 2018 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 110 000 Kč, a to dne 24. 4. 2018. Jelikož žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Následně bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení a jeho výsledkem byl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. 55 Cm 352/2019-30 ze dne 13. 1. 2021. Soud mimo jiné potvrdil, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokutu dle bodu , Anonymizováno, smlouvy, tedy částku ve výši 110 993 Kč. Žalobkyni byla takto pravomocně přiznána pohledávka na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou „nové“ jistiny zápůjčky dle bodu , Anonymizováno, . smlouvy ve výši 0,1 % z „nové“ jistiny zápůjčky, a to za dobu do 11. 9. 2019. Předmětným rozhodnutím bylo nároku žalobkyně, mimo jiné co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou „nové“ jistiny, tj. po zesplatnění celé zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky i po datu 11. 9. 2019. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od 12. 9. 2019 do 16. 5. 2024. Žalovaný však na tuto částku ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 16. 5. 2024.

2. Žalovaný namítal, že žalobkyní uplatňovaná pohledávka je založena na sporných smluvních podmínkách, které neodpovídají dobrým mravům, a jsou v rozporu s obecnými právními zásadami, když smlouva o zápůjčce obsahovala ustanovení, která byla jednostranně nevýhodná a nadměrně sankcionovala i drobné porušení platebních povinností.

3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

4. Účastníci uzavřeli smlouvu revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 110 000 Kč. Podnikatelským účelem zápůjčky byla investiční zápůjčka. Strany si ve smlouvě pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu. Podle článku , Anonymizováno, smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky, a dále v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli, nad rámec smluvní pokuty uvedené výše, smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Splatnost těchto smluvních pokut byla 10 dnů ode dne vzniku povinnosti dlužníka k jejich zaplacení. Podle bodu , Anonymizováno, smlouvy platilo, že při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak na jistinu zápůjčky, tak na běžný úrok zápůjčky, staly součástí nové jistiny zápůjčky (dále „nová“ jistina zápůjčky). Dle článku , Anonymizováno, smlouvy byl dlužník v případě, že po zesplatnění zápůjčky nezaplatil částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění došlo, vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti dlužníku zaplatit tuto smluvní pokutu. V článku , Anonymizováno, byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny, a to až do úplného zaplacení, a to i v případě, že zapůjčiteli vznikne právo na smluvní pokutu podle článku , Anonymizováno, smlouvy (prokázáno smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce číslo , hodnota, mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 23. 4. 2018).

5. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. 1. 2021, č.j. 55 Cm 352/2019-30 bylo výrokem I. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 472 484 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 6 % ročně od 24. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. 1. 2021, č.j. 55 Cm 352/2019-30 na č. l. 30 spisu).

6. Částka ve výši 472 484 Kč, která byla žalobkyni výše uvedeným rozsudkem přiznána, se skládala z nové jistiny zápůjčky a smluvní pokuty dle článku , Anonymizováno, smlouvy. Dále byla žalobkyni přiznána smluvní pokuta dle bodu , Anonymizováno, smlouvy ve výši 110 993 Kč (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. 1. 2021, č.j. 55 Cm 352/2019-30 na č. l. 30 spisu).

7. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč dopisem ze dne 16. 5. 2024, smluvní pokuta byla omezena na tuto částku, i když dle žalobkyně dosáhla výše 491 286,23 Kč (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 5. 2024 adresované žalovanému).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1798 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

16. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce při své podnikatelské činnosti a výše poskytnuté zápůjčky žalovanému byla 110 000 Kč. Souhrn smluvních pokut, které byly již žalobkyni přiznány rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. 1. 2021, č.j. 55 Cm 352/2019-30, činil 110 993 Kč. Žalobkyně požadovala v dané věci smluvní pokutu za další období, tj. za dobu od 12. 9. 2019 do 16. 5. 2024, kterou vyčíslila na základě svého interního rozhodnutí na částku 200 000 Kč (částka byla omezena na tuto částku, i když dle žalobkyně dosahovala smluvní pokuta výše 491 286,23 Kč).

17. Požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty považuje soud za zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a její výši za zcela nepřiměřenou. Rozpor s dobrými mravy je zcela evidentní ze srovnání částky, která byla žalovanému jako zápůjčka poskytnuta (110 000 Kč), a celkové částky smluvní pokuty, která by byla žalobkyni přiznána, pokud by byla úspěšná i v tomto řízení. Celkem by se jednalo o částku smluvní pokuty ve výši 310 993 Kč. Smyslem smluvní pokuty je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazku sjednaného ve smlouvě a jejím účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. V posuzované věci však výše smluvní pokuty představuje nepřiměřené generování zisku žalované, které je zcela zjevně neúměrné k výši poskytnuté zápůjčky.

18. V dané věci lze nepochybně uplatnit korektiv dobrých mravů, neboť výše smluvní pokuty je zcela zjevně a jednoznačně nepřiměřená a její smluvní ujednání bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka (§ 433 odst. 1 o. z.). Žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce jako fyzická osoba, podnikatel. Smlouvu přitom uzavřel s žalobkyní, rovněž podnikatelem, který se však specializuje se na poskytování nebankovních úvěrů. Uvedené je soudu známo z jeho činnosti, kdy jen u zdejšího soudu žalobkyně prochází ve stovkách řízení, v nichž se domáhá dlužného plnění ze zápůjček či úvěrů. Postavení žalovaného jako slabší strany vyplývá i z jeho procesní obrany, kdy namítal uhrazení všech závazků, ačkoliv předmětem řízení byla smluvní pokuta za dobu po vyhlášení rozsudku, který byl exekučním titulem. Za této situace náleží žalovanému ochrana proti nepřiměřeným ujednáním ve smlouvě o zápůjčce, neboť zcela evidentně není profesionálem v dané oblasti a smlouva, která byla mezi stranami uzavřena je smlouvou formulářovou. Rovněž Nejvyšší soud dovodil, že korektiv dobrých mravů není vyloučen ani ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů však přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021. sp. zn. 23 ICdo 56/2019). Tyto závěry jsou v základním principu zcela aplikovatelné i na projednávanou věc.

19. Pokud soud posoudil výši sjednané smluvní pokuty jako nemravnou, nemůže tato skutečnost dle judikatury Nejvyššího soudu založit neplatnost ujednání o smluvní pokutě, ale může pouze vést k použití moderačního práva dle ustanovení § 2051 o. z. Přiměřenost smluvní pokuty se zpravidla posuzuje v porovnání s hodnotou a významem zajištěné povinnosti, dle okolností případu či pro případ nerovnováhy práv a povinností v neprospěch jedné strany smlouvy v závislosti na základě individuálního posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5377/2017 ze dne 31. 3. 2019).

20. Celková výše smluvní pokuty v posuzované věci činí 310 993 Kč a výše jistiny 110 000 Kč. Nepoměr zajištěné povinnosti s výši smluvní pokuty je tak zcela zřejmý. Smluvní pokuta v projednávané věci nebyla sjednána tak, aby plnila své základní funkce, tedy funkci preventivní, uhrazovací i sankční, ale za účelem dalšího zisku. Uvedené je zřejmé i z textu smlouvy o zápůjčce, v níž bylo ujednáno hned několik smluvních pokut a jejich kumulace. Konkrétně byla sjednána smluvní pokuta ve formě pevně stanovené částky (viz článek , Anonymizováno, smlouvy, dle kterého vznikla žalovanému povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky, a to za pouhých 10 dnů prodlení po zesplatnění), dále smluvní pokuty ve výši 8 % z výše dlužné splátky, 13 % z dlužné splátky (článek , Anonymizováno, smlouvy) a smluvní pokutu pro případ nesplacení nové jistiny zápůjčky ve výši 0,1% denně z nové jistiny, a to až do úplného zaplacení (článek , Anonymizováno, smlouvy). Nepřiměřenost smluvní pokuty v dané věci tak není dána pouze v porovnání s hodnotou a významem zajištěné povinnosti, ale též pro nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného a sledovaným účelem jejího sjednání, tj. za účelem dalšího zisku.

21. Soud, jak rozebráno výše, posoudil celkovou výši smluvní pokuty jako nepřiměřenou a dospěl k závěru, že v dané věci jsou dány důvody pro použití moderačního práva ve smyslu § 2051 o. z. Soud vzal v úvahu, že možnost snížit smluvní pokutu není neomezená a věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody. Jestliže by soud vešel na požadavek žalobkyně s tím, že by žalovaný měl uhradit další smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč, žalovaný by za poskytnutou zápůjčku, která mu byla vyplacena ve výši 110 000 Kč, zaplatil jen na smluvní pokutě více než trojnásobek. S ohledem na hodnotu i povahu závazku, považuje soud za zcela adekvátní částku smluvní pokuty v částce 110 993 Kč, která byla žalobkyni již pravomocně přiznána rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích s tím, že tato částka pokrývá i výši škody vzniklé ji porušením zajišťovaného závazku.

22. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 300 Kč za podání odporu v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon v případech neuvedených v odst. 1 a 2.

24. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.