62 CO 175/2022

Plný text

Městský soud soud v obec jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a JUDr Martiny Tvrdkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa, zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného Varšava, Puławska 456, číslo ulice republika, registrační číslo: číslo, jednající prostřednictvím příjmení & příjmení (příjmení) Sp. z o.o. organizační složka, IČO, sídlem adresa, zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, LL.M, sídlem adresa, o anonymizována tři slova, částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se tomuto soudu se vrací k dalšímu řízení. Odůvvodnění:

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. rozsudku (výrok I.) a žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky z titulu náhrady mzdy za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne datum. Soud prvního stupně po provedeném dokazování žalobu neshledal důvodnou podle § 69 odst. 1 a 2 zákoníku práce, když dovodil, že nebyla prokázána ochota a snaha žalobce se uplatnit na trhu práce, žalobce pro žalovaného nevykonával fakticky žádnou práci, byla mu již poskytnuta náhrada mzdy v relaci několika sta tisíců korun a v posuzovaném případě není podmínkou uskutečnění nějaké konkrétní nabídky tak, že žalobce by byl osloven nějakou specifickou nabídkou zaměstnání a tuto případně odmítl; podstatné, respektive rozhodující je to, že zde byla reálná možnost se na daném trhu práce nechat zaměstnat. Tyto své závěry prvostupňový soud v odůvodnění svého rozhodnutí podrobněji rozebral a žalobu zamítl.

2. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému s tím, že náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení vyčíslil podle vyhlášky č. 177/ 1996 Sb. – advokátní tarif.

3. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř.. Soudu prvního stupně vytkl pochybení, když nepřiznal žalobci náhradu mzdy ani za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tedy za období prvních 6 měsíců plynutí náhrady náhrady z neplatného rozvázání pracovního poměru, čímž rozhodl v rozporu se zákonem. Dále pochybil, pokud nepřiznal náhradu mzdy žalobci ani za další období od března rok do anonymizováno rok, neboť důvody pro moderaci v daném případě splněny nebyly. Žalobce tyto své námitky v odvolání podrobněji rozebral, k tomu poukázal na nedostatečně zjištěný skutkový stav soudem prvního stupně. V závěru odvolání napadenému rozsudku vytkl jeho nepřezkoumatelnost, s tím, že rozsudek postrádá odůvodnění, které by ho činilo přezkoumatelným. Odvolatel rovněž namítl pochybení, kdy soud prvního stupně uvedený závěr učinil, aniž by svůj předběžný závěr žalobci sdělil a poskytl mu poučení podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. Závěrem žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce odkázal na správná skutková zjištění soudu prvného stupně a jeho správné právní posouzení. Akcentoval zejména, že žalobce u žalovaného již téměř 10 let fakticky nepracuje a ani to nemá zájem, od roku rok si aktivně nehledá zaměstnání v oboru, které by odpovídalo jeho kvalifikaci a možnostem, ačkoliv mu v tom žádné okolnosti nebrání. Tyto své závěry ve vyjádření rovněž podrobněji rozebral. Žádal potvrzení napadeného rozsudku jako jako věcně správného.

5. Odvolací soud s ohledem na důvody, které ho vedly ke zrušení napadeného rozsudku, nepovažuje za nutné podrobněji odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, odvolání žalobce a vyjádření žalovaného k němu, rozebírat.

6. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž by věc ve věci nařizoval odvolací jednání / § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a neshledal podmínky pro konečné rozhodnutí ve věci.

7. V daném případě jde o pracovní spor, v němž podle § 36a odst. 1 písm. a) o. s. ř. jedná a rozhoduje senát. Z obsahu spisu je zřejmé, že ve věci proběhlo celkem 5 jednání. Při prvním jednání konaném dne datum senát zasedal ve složení předsedkyně senátu Mgr. jméno řešitele příjmení řešitele, přísedící jméno příjmení a jméno příjmení, při tomto jednání byla přednesena žaloba, zjištěno stanovisko žalovaného a jednání poté bylo odročeno na den datum. Ve stejném složení zasedal senát i při tomto dalším jednání, při jednání byly provedeny listinné důkazy, byl vyslechnut svědek příjmení jméno příjmení, zjištěna stanoviska účastníků a další jednání bylo odročeno na datum, respektive po odročení výsledně na datum. Při tomto třetím jednání ovšem senát zasedal již v odlišném složení, předsedkyně senátu Mgr. jméno příjmení, přísedící jméno příjmení, místo druhé přísedící jméno příjmení zasedala jako přísedící jméno příjmení. Při uvedeném jednání byli v rovněž provedeny listinné důkazy, jednání poté bylo odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů a případného vyhlášení rozhodnutí na den datum. Z obsahu protokolu o jednání však nelze dovodit, že by s ohledem na změnu v obsazení soudu předsedkyně senátu na začátku tohoto jednání sdělila obsah přednesů a provedených důkazů tak, jak jí ukládá § 119 odst. 3 o. s. ř. Při dalším jednání dne datum byly provedeny další listinné důkazy a předneseny závěrečné návrhy, jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku dne datum - obě tato jednání již probíhala ve stejném složení jako jednání dne datum, tedy předsedkyně senátu Mgr. jméno příjmení, přísedící jméno příjmení a jméno příjmení.

8. Podle § 119 o. s. ř. jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda senátu při odročení jednání den, kdy se bude konat další jednání; ustanovení § 115a zde platí obdobně (odst. anonymizováno). K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně pět dnů předem (odst. 2). Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů (odst. 3).

9. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dovodil, že pokud opomene předseda senátu po odročení jednání na začátku nového jednání sdělit obsah přednesů a provedených důkazů ve smyslu ust. § 119 odst. 2 o. s. ř. (nyní od 1. 1. 2001 po novele o. s. ř. provedené zák. číslo Sb. § 119 odst. 3 o. s. ř. – poznámka odvolacího soudu), jedná se o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně tak pochybil, když při jednání dne datum nepostupoval podle ust. § 119 odst. 3 o. s. ř., ačkoliv uvedené zákonné ustanovení ukládá předsedovi senátu na začátku každého dalšího jednání při změně v obsazení soudu sdělit obsah přednesů a provedených důkazů. Řízení před soudem I. stupně je tak postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), přičemž nápravu nelze zjednat v průběhu odvolacího řízení. Je tak založen odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

10. K tomu odvolací soud uvádí, že při jednání dne datum byly některé (nikoli všechny) listinné důkazy čteny opětovně, když již byly provedeny k důkazu při předchozím jednání dne datum, nicméně při jednání dne datum, byl též vyslechnut svědek příjmení jméno příjmení, avšak obsah jeho svědecké výpovědi při jednání dne datum soud prvního stupně postupoval podle §119 odst. 3 o. s. ř., nezrekapituloval, stejně tak jako neuvedl ani další listinné důkazy, které byly při tomto předchozím jednání provedeny.

11. Odvolacímu soudu za této procesní situace nezbylo, než rozsudek soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušit a věc mu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátit k dalšímu řízení. Soud I. stupně postupem podle § 119 odst. 3 o. s. ř. zopakuje stručně obsah dosavadních přednesů účastníků a provedených důkazů a poté o důvodnosti žaloby znovu rozhodne, přičemž se bude zabývat i odvolacími námitkami uplatněnými žalobcem v odvolání a dbát, aby jeho rozhodnutí splňovalo náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř.

12. Pozornosti soudu prvního stupně by nemělo ujít to, že žalovaný tak, jak je v napadeném rozsudku označen, nemá způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř., když je pouhou organizační složkou, navíc jeho označení je i v rozporu s aktuálním zněním v obchodním rejstříku. Žalobce však žalovaného v žalobě označil řádně, kdy organizační složka příjmení & příjmení (příjmení) Sp. z o.o. IČO, (od založení dne datum do datum, tedy i ke dni podání žaloby dne datum, v obchodním rejstříku zapsaná jako příjmení příjmení jméno z o.o.) je součástí subjektu příjmení & příjmení (příjmení) spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, ( (od datum do datum, tedy i ke dni podání žaloby dne datum, v obchodním rejstříku zapsaná jako příjmení příjmení jméno z o.o.) se sídlem v anonymizována dvě slova, jak je specifikováno v žalobě. K tomu odvolací soud poukazuje na označení žalovaného jako organizační složky a subjektu, jehož je součastí tak, jak je zapsáno v obchodním rejstříku se změnami v označení, k nimž došlo po podání žaloby. Takovéto označení je správné, odvolací soud ho správně rovněž uvedl v záhlaví svého rozhodnutí a je na místě, aby soud prvního stupně v řízení s takto označeným žalovaným jednal.

13. V novém rozhodnutí vypořádá též náklady tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné