7 C 110/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobců č.1) Anonymizováno., narozeného Anonymizováno, bytem Anonymizováno, č.2) Anonymizováno, narozené Anonymizováno, bytem Anonymizováno, obou zastoupených Anonymizováno, advokátem se sídlem náměstí Míru 341/15, 120 00 Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému Anonymizováno, narozenému Anonymizováno, bytem Anonymizováno, zastoupenému Mgr.Václavem Hebkým, advokátem se sídlem Uruguayská 380/17, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, o zdržení se zásahu do práva na soukromí (o ochranu osobnosti),

I. Zamítá se žaloba žalobců, kterou se domáhají, aby soud uložil žalovanému povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zamezit viditelnost objektivu kamery umístěné na jižní fasádě domu č.p. Anonymizováno na pozemku žalovaného parc.č.Anonymizováno v k.ú. adresa z pozemku žalobců parc.č.Anonymizováno v k.ú. adresa.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci č.hodnota bude po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny zdejšího soudu vrácena část nespotřebované zálohy na náklady dokazování ve výši částka.

1. Žalobci se žalobou ze dne datum došlou soudu téhož dne domáhali vydání rozsudku, že žalovaný je povinen do 15ti dnů od právní moci rozsudku učinit potřebná opatření vedoucí ke zdržení se zásahu do práva na soukromí spojeného s vlastnickým právem žalobců k pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, katastrální obci adresa, způsobeného zařízením umožňujícím pořízení videozáznamu tohoto pozemku, byť z části, v důsledku kamerového zařízení umístěného na domě ve vlastnictví žalovaného bez ohledu na to, zda je či není funkční.

2. V žalobě uvádí, že žalobci jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemků parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavební objekt č.p. Anonymizováno. Žalovaný je výlučným vlastníkem sousedního pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavební objekt č.p. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa, katastrální obci adresa. Na jižní straně fasády stavebního objektu č.p. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného je umístěna bezpečnostní kamera, která zabírá podstatnou část pozemku žalobců p.č. Anonymizováno čímž dochází k neoprávněnému zásahu do jejich soukromí a výkonu vlastnických práv. Žalobci proto vyzvali žalovaného k upuštění od zásahu do práva na soukromí, na což žalovaný reagoval vyjádřením ze dne datum a ze dne datum s tím, že předmětná kamera není funkční. Žalobci vyzvali žalovaného naposledy prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne datum, která byla dne datum doručena žalovanému.

3. Podle žalobců se jedná o nezákonný zásah, který není založen na žádném legitimním právním důvodu, takže žalovaný se dopouští porušení práv na soukromí a vlastnického práva dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, práv rovněž garantovaných Listinou základních práv a svobod. Podle § 84 občanského zákoníku je možné zachytit podobu člověka pouze s jeho svolením. Dále dle § 86 nelze bez zákonného důvodu zasahovat do soukromí jiného, sledovat jeho soukromý život či o tom pořizovat zvukový nebo obrazový záznam. Jedná se o ustanovení, která upravují právo zakotvené v čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy nedotknutelnost osoby a jejího soukromí stejně tak jako v čl. 10 odst. 2 hovořícím o ochraně před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Žalovaný je rovněž dle § 1013 občanského zákoníku povinen se zdržet všeho, co v míře nepřiměřené místním poměrům neoprávněně vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) a podstatně tak omezuje obvyklé užívání jeho pozemku. Žalobci jsou sice seznámeni s tvrzením žalovaného o údajné nefunkčnosti kamery, ale nemají žádnou dostatečnou záruku jeho pravdivosti. Možnost ověřit si nefunkčnost kamery je pro žalobce znemožněna a především není v tomto případě relevantní. Sama přítomnost kamery, která je prokazatelně, přímo a nepřetržitě namířena na soukromý pozemek žalobců, vede k nevyhnutelnému upravení chování osob pohybujících se ve svém soukromém a nedotknutelném prostoru. Dochází tak k podstatnému omezení užívání soukromého pozemku, neboť pouze potenciální možnost zásahu do předmětných práv má dostatečnou váhu. Žalobci poukázali na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 2022/11. Výjimka uvedená v § 88 občanského zákoníku odkazující se na možnost zásahu do práva na soukromí i bez svolení s cílem ochrany jiných právních zájmů zde dle žalobců nelze využít, když monitorování soukromého pozemku žalobců tento účel nemůže naplnit. Současně žalovaný tvrdí, že bezpečnostní kamera není funkční, a tedy takové ochrany způsobilá. Po žalovaných pak nejde spravedlivě žádat, aby tuto funkčnost sami ověřovali a míru zásahu posuzovali.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že na jaře roku 2020 instaloval na svých pozemcích parc. č. 1548/7 a parc. č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, které užívá jako zahradu, kamerový systém z důvodu podezření na opakované vnikání dosud neznámé osoby na uvedené pozemky. Žalovaný za tuto „dosud neznámou osobu“ považuje právě žalobce tituly před jménem jméno FO Csc., z jehož strany čelí dlouhodobé šikaně spočívající zejména v provádění rozličných schválností (např. udávání, rušení signálu dálkového ovládání pohonu vrat, házení exkrementů na zastřešené parkovací strání, plochu zahrady a omítku rodinného domu žalovaného a poškozování majetku (vytrhání hydroizolace zděného plotu, vlití neznámé kapaliny do bazénu, rozříznutí plátěného sedáku lavičky ostrým předmětem. Společným znakem vždy bylo, že k takovému činu došlo při vícedenní nepřítomnosti žalovaného v místě bydliště a nikdy přitom nedošlo k odcizení žádné hodnotné věci (motivací pachatele tedy vždy bylo jen způsobení škody). O nepřítomnosti žalovaného v místě bydliště přitom musela mít z povahy věci povědomí jen osoba žijící v těsné blízkosti. Rovněž je překvapivé, že k útokům na majetek žalovaného nikdy nedošlo z ulice (veřejného prostoru), jak by se dalo očekávat, ale jen z pozemku žalobců nebo přímo vniknutím na pozemky žalovaného. S výjimkou žalobců má přitom žalovaný vztahy se sousedy dobré. Bohužel však ani instalace kamerového systému (odstranění tohoto kamerového systému není předmětem podané žaloby, tím je jen dodatečně instalovaná kamera na balkóně rodinného domu) nedokázala plně zabránit dalšímu poškození majetku žalovaného, neboť „dosud neznámá osoba“, která takto žalovaného šikanuje, o kamerovém systému zřejmě věděla a zaměřila se proto na místo, které nebylo kamerovým systémem snímáno (cíp zahrady žalovaného se vzrostlým stromem – ořešákem). Při návratu z dovolené žalovaný zjistil, že v létě 2020 došlo k nevratnému poškození ořešáku, který se nachází v bezprostřední blízkosti hranice s pozemkem žalobců. Strom byl na mnoha místech kmene navrtán a do děr vlita neznámá kapalina, která způsobila uschnutí převážné části koruny stromu). Podle místa navrtání kmene je přitom zřejmé, že kmen stromu byl navrtán ze strany sousedního pozemku žalobců. Některé díry do větví byly vyvrtány dokonce i ve výšce cca 3 metrů nad zemí, což bylo prakticky možné jen z žebříku či štaflí, které byly umístěny na pozemku žalobců. Žalovaný proto podal z tohoto důvodu dne datum trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Ačkoliv se jeví jako velice nepravděpodobné, že by neznámá třetí osoba překonala oplocení a neoprávněně vstoupila na pozemek žalobců jen za účelem, aby navrtala díry do kmene stromu, nebyl pachatel tohoto přečinu usvědčen. Přitom poškození stromu muselo trvat s ohledem na počet navrtaných děr desítky minut. Trestní řízení tak bylo z důvodu nedostatku důkazů usnesením č.j. Anonymizováno ze dne datum odloženo. Právě policií byla přitom žalovanému doporučena instalace další kamery, která by snímala poškozený strom. Žalovaný proto neprodleně přistoupil k umístění bezpečnostní kamery, která je předmětem podané žaloby, na balkón svého rodinného domu č. p. Anonymizováno. Tato bezpečnostní kamera však není zapojena do kamerového systému z důvodu nutnosti protažení přívodního kabelu skrz rodinný dům žalovaného a plní tak jen preventivní funkci. Žalovaný kameru umístil na balkón z důvodu, že z tohoto místa je nejsnazší pohled na strom a dochází k nejmenšímu zásahu, byť teoretickému, do práv žalobců. Ostatně již nainstalovaný kamerový systém poškození stromu nezachytil, protože strom je v důsledku rozdílných výškových poměrů zahrady umístěn mimo zorné pole již předtím nainstalovaného kamerového systému a je tak nutný pohled „shora“.

5. Předmětná bezpečnostní kamera není umístěna přímo na vnějším plášti rodinného domu, ale je umístěna v prostoru balkónu čelem vzad k pozemku žalobců, tedy právě tak, aby nevyvolávala ani teoretický pocit žalobců, že je namířena na pobytovou plochu jejich zahrady - terasu. Objektiv kamery je nasměrován takovým směrem, aby mířil na majetek žalovaného - na kryté stání na pozemku žalovaného a na strom, který byl poškozen. S ohledem na skutečnost, že strom se nachází v blízkosti hranice pozemku žalovaného a žalobců – pozemek č. p. Anonymizováno se může jevit, že kamera je namířena i na roh pozemku žalobců. Tato část pozemku žalobců je žalobci nijak neužívaný roh pozemku žalobců (zasypaný mulčovací kůrou a osázený přízemními dřevinami) v bezprostřední blízkosti napadeného stromu. Žalovaný má jen zájem na ochraně svého majetku. Žádné pobytové plochy pozemku žalobců (zejm. terasa) nejsou přítomností kamery ani teoreticky nijak dotčeny, protože kamera tam není namířena. Umístění kamery tedy neomezuje obvyklé užívání pozemku dle § 1013 občanského zákoníku. Ostatně ani žalobci samotní nejsou ve svém vnímaní tvrzeného omezení svých práv v důsledku umístění kamery konzistentní a jednotní. Žalobce tituly před jménem jméno FO tituly za jménem při podání vysvětlení na Policii ČR dne datum, tedy v době, když byla kamera již umístěna, uvedl, že s žalovaným nemá v současné době žádný sousedský spor a „myslí si, že je všechno v pořádku.“ Pokud by žalobce zcela logicky považoval umístění kamery za takový zásah do svých práv, jak uvádí nyní v žalobě, nemohl by uvést, že je vše v pořádku.

6. Žalobci odkazují na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2022/11 ze dne datum, které je však nutné vykládat v celé jeho šíři. Zásah do práva soukromí stěžovatelky v té věci byl neporovnatelně intenzivnější, protože byly snímány prostory, které se užívají k přístupu do bytu (instalace kamer do přístupových chodeb k bytům, schodiště, vchodovým dveřím k domu atd.), přesto Ústavní soud dovodil oprávněnost instalace kamerového systému. V uvedeném usnesení Ústavní soud mimo jiné také uvedl, že „nelze souhlasit ani se stanoviskem stěžovatelky, že instalace kamer, ať už fungujících, či ne, je nepřiměřenou jen proto, že existují i jiné cesty, jak posílit ochranu majetku. Je naopak nutné na věc nahlížet šířeji a vzít v potaz i další okolnosti případu, jak ostatně obecné soudy učinily.“ V projednávaném případě žalovaný dostatečně prokázal přiloženými důkazy, že v minulosti docházelo k poškozování jeho majetku, přičemž intenzita měla stupňují charakter, když došlo nakonec až k poškození vzrostlého stromu. To, že záznamové zařízení lze užít za podmínky sledování legitimního cíle vyplývá např. i z usnesení Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3098/17 ze dne datum, dle něhož platí, že za legitimní cíl lze považovat i předcházení zločinnosti. Ústavní soud v uvedeném usnesení doslova konstatoval, že „Předmětné omezení práva na respektování soukromého života stěžovatelů nepochybně sledovalo legitimní cíl předcházení zločinnosti.“ Úvahu Ústavního soudu dále shodně rozvedl (při výkladu tehdy účinného zákona o ochraně osobních údajů) i Nejvyšší správní soud – viz např. rozsudek č.j. spisová značka ze dne datum, který rovněž došel výkladem základních práv garantovaných Listinou, tedy práva na ochranu soukromí (čl. 7 odst. 1 a čl. 10 Listiny) na straně jedné, a majetku správce kamerového systému (čl. 6 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny) na straně druhé k závěru, že kamerové systémy mohou být považovány za souladné s Listinou. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s tehdejším stěžovatelem v tom, že jím provozovaný kamerový systém je vhodným prostředkem, který ho může ochránit před útoky na jeho obydlí a majetek, zdraví a život (kritérium vhodnosti). Nejvyšší správní soud uvedl, že „samotný kamerový systém nedokáže zabránit v dokonání konkrétního činu případného pachatele, podstatou jeho činnosti je však vyhotovit záznam takového jednání, který následně může vést k jeho identifikaci a posléze eventuálně i k odsouzení. Tím bude zamezeno v pokračování této trestné nebo jiné protiprávní činnosti. Kamerové systémy představují rovněž významný odstrašující prvek: je-li si delikvent vědom toho, že jeho jednání je snímáno, je dost pravděpodobné, že se zakázaného jednání vůbec nedopustí.“ 7. Žalovaný má tedy za to, že umístění předmětné bezpečnostní kamery řádně zdůvodnil a naplnil tak ustanovení § 88 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví výjimku pro možnost zásahu do práva a soukromí i bez svolení. Žalovaný umístěním bezpečnostní kamery naplňuje svá práva na ochranu majetku daná mu dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Po instalaci kamerového systému doplněného o umístěné předmětné kamery takové útoky vůči majetku žalovaného dosud ustaly. Umístění kamery tak splnilo svůj účel. Rozsah zásahu do práv žalobců způsobený umístěním kamery považuje žalovaný za zcela spekulativní. Z vyjádření žalobce je zřejmé, že žalobce v minulosti umístění kamery jako problematické neviděl a nevadilo mu. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že kameru umístil do výklenku balkónu, nikoliv na vnější část obvodové zdi rodinného domu, čelem vzad k rodinnému domu a terase žalobců, aby byl, byť teoretický, zásah do práv žalobců minimalizován. S ohledem na skutečnost, že strom je umístěn v bezprostřední blízkosti hranice pozemků, nelze uspokojivě docílit zamýšleného účelu, kterým je ochrana majetku žalovaného, jinak.

8. V podání ze dne datum žalobci zpochybnili tvrzení žalovaného o poškozování jeho majetku a dále doplnili, že při nedávné rekonstrukci domovního pláště domu žalovaného v místě výskytu kamery byla provedena příslušná technická příprava pro její instalaci v podobě zavedení přívodního vodiče pod omítkou domu. adresa kamery pak vzhledem k jejím technickým parametrům je natolik pokrokový, že kamera dokáže snímat jakkoliv bod prostoru, ze kterého je viditelný vrchlík jejího krytu. V době podání vysvětlení na adresa České republiky dne datum nebyla existence předmětné kamery z jejich strany zjištěna. Žalobci nejsou schopni svůj pozemek ve významné části používat bez skličujícího vědomí o tom, že jsou po celou dobu sledování žalobcem. Kamerou snímaná část pozemků je pak žalobci využívána k relaxaci, což skutečnost, že jsou při této činnosti natáčeni, rekreační využití vlastního majetku žalobci zcela vylučuje. Pokud je zájmem žalobce chránit svůj majetek kamerovým systémem, je nepochybně možné, aby tak činil bez zásahu do soukromí svých sousedů. Monitoring stromu lze technicky zcela jistě vyřešit tak, aby byl snímán pouze strom a pozemek žalovaného, např. umístěním kamery na plot žalovaného s výhledem směrem ke stromu žalovaného.

9. Žalovaný doplnil, že strom byl poškozen (navrtán) tak, že toto poškození nemohlo být ani reálně provedeno jinak, než z pozemku (zahrady) žalobců. Jak moc je pravděpodobné, že strom byl z pozemku žalobců poškozen jinou osobou než žalobci samými, je na posouzení každého. Kmen stromu přitom nemohl být poškozen z ulice, neboť z ulice k němu není přístup. Navíc k poškození ořešáku žalobci již jednou došlo, a to v roce 2003, kdy žalobce strom neodborně a zcela svévolně prořezal v rozsahu ½ objemu koruny. Žalovaný v důsledku tohoto jednání podal na žalobce stížnost na ÚMČ adresa, referát životního prostředí. I pokud žalobci tvrdí, že není zřejmé, kdo je pachatelem poškození stromu (ostatně ani předmětem tohoto řízení není vypátrání pachatele), je nesporné, že již opakovaně k poškození stromu žalovaného ze zahrady žalobců došlo. Pro účely tohoto řízení je určující, že k útokům dochází z pozemku č. p. Anonymizováno, tedy ze zahrady žalobců. Předmětná kamera by tak měla být viditelná (a potencionálně pořizovat záznam) z přilehlé části uvedeného pozemku – zahrady žalobců tak, aby efektivně plnila svoji preventivní funkci. I z fotografie exkrementu a jeho tvaru je zřejmé, že byl hozen ze zahrady žalobců. Žalovaný poškození stromu – ořešáku nahlásil na ÚMČ adresa, referátu životního prostředí. Poškození plotu žalobci – vytlučené pohledové cihly a zničenou hydroizolaci, které žalobce tituly před jménem jméno FO způsobil tím, když si svépomocí budoval osvětlení zahrady, bylo oznámeno Stavebnímu úřadu pro adresa oznámením ze dne datum. Žalovaný s ostatními sousedy má sousedské vztahy dobré, na rozdíl od žalobců, kteří rovněž se svým druhým sousedem mají neshody (např. žalobce je udal stavebnímu úřadu - správní řízení o dodatečném povolení stavby vedené Stavebním úřadem pro adresa, Odborem územního rozvoje a výstavby sp. zn. MCP8 182313/2019/OV.Fe). Žalobci přitom konflikty bez zjevné příčiny vyvolávají již od doby, kdy získali pravomocné stavební povolení ke stavbě svého domu a žalovaného tak již „k ničemu nepotřebovali“. Ostatně příkladem může být i udávání, které je „koníčkem“ žalobce tituly před jménem jméno FO (udání žalovaného pro neplacení poplatků za psa, cizinecké policii pro údajné ubytování cizinců a Hygienické stanici adresa za provozování živnosti žalovaného), nedodržení odstupové vzdálenosti u zahradního domku, na té části zahrady žalovaného, která ani s žalobci nesousedí atd. Pod žalobci uvedeným tvrzením „při nedávné rekonstrukci pláště domu žalovaného“ je myšleno zateplení fasády domu žalovaného, ke kterému došlo na jaře 2008, tj. téměř před 15 lety. Při této rekonstrukci byly na fasádu umístěny plastové „čtverce“ pro zamýšlené budoucí umístění kamer a k nim dovedena kabeláž. Nicméně toto řešení zůstalo bez využití, protože tenkrát užitá kabeláž se již užít nedala a nebyla vedena dále do domu, takže zůstala jen ve fázi přípravy.

10. Kamera může legitimně plnit bezpečnostní funkci i ve formě prevence, což ostatně připouští v rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum i Nejvyšší správní soud (vycházejíc z usnesení Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3098/17 ze dne datum). Pokud žalobci ještě dne datum kameru neregistrovali, znamená to, že žalobcům předmětná kamera a její umístění evidentně nevadilo, resp. neužívali kout zahrady u stromu, který by mohl být potencionálně kamerou snímán. Jednalo se přitom o letní měsíce, kdy je pohyb a relaxace na zahradě nejintenzivnější. Žalobci kameru zaregistrovali zřejmě až po roce, neboť žalovaný obdržel první výzvu k odstranění kamery od DAS – pojišťovny právní ochrany až v září 2021. Tedy více než rok po instalaci předmětné kamery, což svědčí o tom, jaký skutečný zásah umístění kamery pro žalobce představuje. To, že žalobci o existenci kamery neměli povědomí více než rok, je jistě dáno i tím, že ta část zahrady žalobců (roh zahrady žalobců u stromu – ořešáku), která může být potencionálně kamerou snímána za účelem ochrany stromu, který se nachází na hranici pozemků, není žalobci využívána. Jedná se o roh zahrady, na kterém mají žalobci umístěnu keřovitou zeleň a nad níž jsou stromy. Tedy jistě se nejedná o pobytovou plochu zahrady. Rovněž v rozporu s tím, jak jsou žalobci „tíživě“ zatíženi umístěním kamery je vyjádření žalobce tituly před jménem jméno FO do protokolu o podání vysvětlení ze dne datum č.j. KRPA-1907773-14/TČ-2020-001313, v němž žalobce uvádí, že „ani nevěděl, že je strom poškozený“. Kmen stromu byl přitom výrazně poškozen právě z té strany, která je na straně k pozemku žalobců. Kmen stromu byl v důsledku vyvrtání děr zčernalý od vytékající mízy, která zkapávala dolů. Pokud si tohoto žalobce více než měsíc nevšiml, pak je také zřejmé, že se v této části zahrady nevyskytuje, resp. roh zahrady neužívá. Tuto hypotézu žalobci potvrzují i ve svém posledním vyjádření, kde shodně prohlašují, že „nikdy uváděné škody (na stromě) nezaznamenali“. O důvěryhodnosti žalobců výmluvně vypovídá i vyjádření žalobce do protokolu o podání vysvětlení na Policii ČR ve věci poškození stromu, kde žalobce uvedl, že „co se týká toho stromu ořešáku, tak ten se nachází těsně u hranice našeho pozemku, kdy s tímto stromem jsem nikdy žádné problémy neměl.“ Uvedené vyjádření žalobce je však v rozporu s tím, že žalobce poškodil strom již v roce 2003 v rozsahu ½ koruny stromu. Pokud by žalobce neměl se stromem nikdy žádný problém, jak tvrdil do protokolu na Policii ČR, nepoškozoval by ho. Myslet si, že k ořezání poloviny koruny vzrostlého stromu (v té době 18 let starého) nebo navrtání desítek děr do kmene ze strany pozemku žalobců došlo bez vědomí žalobců, je zcela iluzorní.

11. Žalovaný též poukázal na usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 2022/11 ze dne datum, ze kterého plyne, že „souhlasit nelze ani se stanoviskem stěžovatelky, že instalace kamer, ať už fungujících, či ne, je nepřiměřenou jen proto, že existují i jiné cesty, jak posílit ochranu majetku. Je naopak nutné na věc nahlížet šířeji a vzít v potaz i další okolnosti případu, jak ostatně obecné soudy učinily.“ Uvedený závěr Ústavního soudu je rovněž zohledněn např. v rozsudku Městského soudu v Praze, který jako určující uvádí hledisko efektivnosti kamerového systému. V tomto konkrétním případě Městský soud v Praze v rozsudku ze dne datum č. j. 10 právnická osoba/Anonymizováno – Anonymizováno dovodil, že bezpečnostní kamery byly umístěny správně i když snímaly i část prostor za vstupem do budovy. Analogicky k projednávanému případu je zřejmé, že umístění kamery je správné i pokud kamera může potencionálně zabírat část rohu zahrady žalobců za stromem, neboť jiné umístění kamery by nebylo efektivní. Čočka kamery je logicky staticky zaměřena tak, aby snímala co největší plochu pozemku žalovaného, nikoliv aby byla namířena na pozemky žalobců, neboť žalovaný má zájem především na ochraně svého pozemku, nikoliv na omezování soukromí žalobců. Každý obrazový záznam má logicky své pozadí a chráněný majetek nelze vnímat jako soliterní věci, nýbrž jako věci zasazené do určitého prostředí. Naopak pokud by byly kamery umístěny neefektivně, docházelo by ke zkrácení práv žalovaného. Městský soud v Praze k tomuto dodává, že „je taktéž otázkou, do jaké míry by pocit soukromí osob narušily systematické útoky na jejich majetek následkem mj. neefektivního systému ochrany majetku.“ Zásah do práv žalobců tedy není takový, aby v daném případě přesáhl přípustnou intenzitu a převážil bez racionálního základu právo žalovaného na ochranu majetku garantovaného mu Ústavou a mající provedení v § 88 odst. 1 občanského zákoníku. Umístění předmětné kamery na viditelné místo navíc naplňuje účel, kterým je předcházení páchání zločinnosti (opět legitimní cíl umístění bezpečnostní kamery dle usnesení Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3098/17 ze dne datum, dle něhož platí, že za legitimní cíl lze považovat i předcházení zločinnosti). Podle usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 738/20 ze dne datum je soud povinen v případě žaloby na ochranu osobnosti před samotným hodnocením přiměřenosti zkoumat, zda vůbec jednání označené v žalobě představuje zásah do osobnostních práv. Žalobci navíc opomíjí skutečnost, že i samotná kamera by se mohla stát terčem útoku na majetek žalovaného, pokud by byla umístěna na plotu, tj. v dosahu žalobců, případně jiné třetí osoby, která z pozemku žalobců poškozuje majetek žalovaného.

12. Při jednání dne datum pak žalobci navrhli změnu žaloby, kterou soud při jednání připustil.

13. Ke zjištění skutkového stavu provedl soudy tyto důkazy: výslech znalce tituly před jménem jméno FO, informace o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí se situační mapkou pozemků účastníků, vyjádření žalovaného z datum k výzvě z datum a z datum k výzvě z datum, výzva právního zástupce žalobců žalovanému ke zdržení se zásahu do práva na soukromí z datum, fotografie, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně účastníků, údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně žalovaného, výpis z katastru nemovitostí k.ú. adresa LV číslo hodnota k datum, fotografie, úřední záznam podání vysvětlení jméno FO, fotografie, první strana usnesení Policie České republiky, Místního oddělení adresa ze datum č.j. Anonymizováno, fotografie, letecký záběr zahrady žalobců a žalovaného z google maps, dopis žalobců Úřadu městské části adresa z datum ve věci nepovolené stavební úpravy na cizím pozemku, dopis Úřadu městské části adresa, referátu životního prostředí žalovanému z datum ve věci stížnosti na značné ořezání stromů, dopis žalovaného Úřadu městské části adresa z datum, protokol ze šetření na místě z datum Referátu životního prostředí, Úřadu městské části adresa, informace o pozemku parc. č. 1136/2, obec adresa, k.ú. adresa, LV číslo hodnota a LV číslo č.hodnota, mapky katastru nemovitostí, manuál ke kamerovému systému Anonymizováno, výpisy z katastru nemovitostí k.ú. adresa, LV číslo hodnota k datum a LV číslo hodnota k datum, fotografie z kamery, letecký snímek, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO číslo adresa/2023 ze datum.

14. Pokud žalobci navrhovali místní šetření, považuje soud tento důkaz za nadbytečný, neboť z provedených důkazů má skutkový stav za prokázaný v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí, a to obzvláště po vypracování znaleckého posudku.

15. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu a z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. č. 1548/5, 1548/69, 1548/79 a 1548/93, na kterém stojí rodinný dům č.p.

813. Žalovaný je pak vlastníkem sousedního pozemku parc. číslo 1136/2, na kterém stojí rodinný dům č.p.

496. Všechny pozemky se nachází v katastrálním území adresa. Rovněž je mezi účastníky nesporné, že žalovaný umístil na svém domě ve výklenku okna směřujícího k žalobcům bezpečnostní kameru směřující svým pohledem na jih na adresa, která zabírá kromě jižní části pozemku žalovaného parc.č. hodnota taktéž rohovou část pozemku žalobců parc. číslo 1548/5 (situace na katastrální mapě na čísle listu pět). Samotná kamera je pak zachycena na fotografiích založených do spisu.

16. Žalobci se prostřednictvím pojišťovny právnická osoba. Rechtsschutz AG obrátili na žalovaného, který dopisem z datum sdělil, že uvedená kamera není funkční, a dopisem z datum zopakoval, že k zásahu do osobnostních práv žalobců nedochází. Právní zástupce žalobců se pak na žalovaného obrátil ještě dopisem z datum, kterým žádal žalovaného o zdržení se zásahu do práv žalobců.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je vlastníkem pozemků zapsaných na LV číslo hodnota pro k.ú. adresa, a to pozemku parc. číslo 1136/1, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 33 m² se stavbou bez č.p. a č.e., pozemku parc. číslo 1136/2 o výměre 110 m² zastavěná plocha a nádvoří se stavbou č.p. 496, objektem bydlení, a pozemkem parc. č. hodnota o výměře 111 m² zahrada. Vlastnické právo žalovaný nabyl k pozemku darovací smlouvou ze dne datum a notářským zápisem o nabytí vlastnictví ze dne datum k budově.

18. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO dne datum na Policii České republiky pod č.j. KRPA– 190773–14/TČ–2020–001313 soud zjistil, že žalobce se dostavil na telefonickou výzvu na Místní oddělení policie adresa, aby podal vysvětlení ve věci poškození stromu na sousedním pozemku v adresa. Žalobce uvedl, že 20 let bydlí na adrese adresa, kde soused pan Kourek již bydlel, když se sem nastěhovali. S ořešákem nacházejícím se u hranice jejich pozemku neměl nikdy žádné problémy, dokonce kvůli stromu museli udělat změny ve výměru pozemku. S panem jméno FO měli sousedské spory asi před 10 lety, v současné době si ale myslí, že je vše v pořádku. Asi před měsícem začátkem srpna 2020 na zahradě u předmětného stromu mezi pozemky pana jméno FO a jeho pozemkem pozoroval poškození plotu, o kterém se domnívá, že vzniklo při přelézání plotu. S poškozením stromu pana jméno FO nemá nic společného, ani nevěděl, že je nějak poškozený. Všiml si pouze toho, že se strom z poloviny neolistil. Nevšiml si, že by se někdo cizí pohyboval na jeho pozemku nebo na pozemku pana jméno FO. Z usnesení Policie České republiky ze datum č.j. KRPA–190773–16/TČ–2020–001313 soud zjistil, že podle § 159a odst.5 tr. řádu policejní orgán, Místní oddělení adresa odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození věci podle § 128 odst.1 tr. zákoníku, kterého se měl neznámý pachatel dopustit v období od datum do datum tím že, poškodil vzrostlý strom ořešák, do kterého navrtal několik otvorů a následně do těchto otvorů vylil blíže nespecifikovanou kapalinu, v důsledku které strom uvadá. Tím neznámý pachatel tím způsobil škodu jméno FO ve výši částka, neboť si nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Poškození stromu formou navrtání mnoha děr do kmene stromu žalovaný prokázal fotografiemi. Fotografiemi pak žalovaný prokazoval i poškození cihlové zdi žalovaného na hranici pozemku, hydroizolace této zdi i poškození plátěné zahradního sedačky.

19. Dopisem z datum doručeným Úřadu městské části adresa dne datum Odboru výstavby Městské části adresa se žalovaný obracel na úřad s oznámením o nedovoleném umístění rozvodu elektroinstalace a dřevěného obložení na oplocení pozemku žalovaného parce číslo 1548/82 a 1548/7 u rodinného domku žalovaného s tím, že žalobci obložili svévolně oplocení jejich pozemku ze své strany dřevěným obkladem a umístili na něj rozvod elektroinstalace. V dopise jsou uvedena jednací čísla, pod kterými byly projednávány předchozí stížnosti žalobců na žalovaného.

20. Z dopisu žalovaného adresovaného Úřadu městské části adresa z datum a doručeného Úřadu městské části adresa dne datum soud zjistil, že se žalovaný obrátil na úřad se stížností na žalobce, že o víkendu dvacátého 29. až datum v nepřítomnosti žalovaného provedl značné ořezání větví stromů vzrostlé třešně a osmnáctiletého ořešáku, kterého zbavil zhruba jedné poloviny jeho koruny. Referát životního prostředí Městské části adresa dopisem z datum nařídil šetření na místě na den datum v 16.00 hodin. Z protokolu vyplývá, že místní šetření skutečně proběhlo se závěrem, že se jedná o občanskoprávní spor. Na místě bylo zjištěno ořezání jedné poloviny koruny ořešáku královského přesahující na sousední pozemek jméno FO.

21. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO číslo Anonymizováno ze datum soud zjistil, že na jižní fasádě domu č.p. 496 na pozemku parc. číslo 1136/2 v k.ú. adresa, obec adresa, je umístěna kamera Dahua Anonymizováno–AS, která je funkční, zapojená a zprovozněná. Předmětná kamera je stacionární s objektivem, s pevnou ohniskovou vzdáleností. Není vybavena mechanismem, který by umožňoval její dálkové otáčení, naklápění apod. Nastavení záběru kamery je možné za použití nástrojů po demontáži krytu kamery. Záznam kamery je zpracován záznamovým zařízením Dahua DHI-NVR-2108-I a ukládán na záznamový harddisk záznamového zařízení. Nastavená doba záznamu ke dni místního šetření (datum) je 48 hodin. Fotografie založená do spisu žalovaným na čísle je 137 je fotografií předmětné kamery z prvního patra domu pana jméno FO ve směru záběru kamery, což bylo ověřeno při místním šetření datum. Obraz předmětné kamery skutečně snímaný předmětnou kamerou odpovídá fotografii založené do spisu na čísle listu 96. Předmětná kamera zabírá část pozemku parcelní číslo Anonymizováno či Anonymizováno v k.ú. adresa dle snímku kamery a náčrtu pohledu. Umístění kamery, její konstrukce a pevný objektiv neumožňují změnu nastavení kamery tak, aby monitorovala větší část pozemku parc.č. Anonymizováno, než se děje v současnosti. Pozemek parc. č. Anonymizováno předmětná kamera nezabírá. Kamerový systém má funkci „masking“, která umožňuje definovanou plochu maskovat. Takto nastavená a maskovaná plocha není zaznamenávána a zobrazována. Nastavením a využitím této funkce lze minimalizovat snímání části pozemku žalobců parc.č. Anonymizováno.

22. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že funkce „masking“ je softwarová funkce kamerového systému, kdy lze v nastavení zadat, že určité části obrazu nebudou přenášeny na obrazovku nebo nebudou ukládány do záznamu, anebo obojí. Kurzorem myši člověk označí část obrazu, kterou nechce, aby byla zobrazována. Je to tedy poměrně jednoduchý obrazec, který může člověk označit. V takovém případě kamera běží, ale obraz se nezobrazuje, anebo se nenahrává nebo obojí. Pokud jde o záběr předmětné kamery žalovaného, tento není dálkově nastavitelný, není možné na dálku měnit záběr kamery, nicméně je možné pomocí šroubků a nástrojů po sejmutí vrchního krytu kamery nastavit záběr kamery jinak. To je běžné, takto to umožňují v podstatě všichni výrobci podobných kamerových systémů. Kamerový systém žalovaného umožňuje vzdálený přístup přes internet. Dokonce při prohlídce na místě přes lokální síť na počítači kontrolovali záběry kamer. Záznamový disk má poměrně velkou kapacitu, při běžících sedmi kamerách za situace, pokud by byly aktivovány jedině pohybem, je možné, aby byl uchován záznam i po dobu přesahující 30 dnů. Samozřejmě je možné pak záznam z toho záznamového zařízení přehrát na nějaké jiné médium a tam ho uchovávat. Je možné uchovat buď celý záznam, nebo vybranou část záznamu, k tomu tam ty funkce jsou. Fyzické přenastavení kamery je pro znalého člověka záležitostí pár minut, postačuje k tomu šroubovák. Fyzicky nelze předmětnou kameru nastavit tak, aby zabírala větší část pozemku žalobců, neboť je nastavená nadoraz. Většímu záběru pozemku žalobců brání i roh baráku. Bylo by možné spočítat, jakou plochu pozemku žalobců kamera zabírá. Na fotografii z kamery (strana číslo hodnota znaleckého posudku – č.l. 125) je vidět sloup veřejného osvětlení a dále je možné spočítat sloupky plotu žalobců a od toho by pak bylo možné se odrazit při výpočtu plochy pozemku žalobců zabíraného kamerou. Většinový záběr kamery směřuje mimo pozemek žalobců. Na levém kraji záběru se nachází sloup veřejného osvětlení č. hodnota. adresa plotu žalobců má na šířku 3,35 m od středu jednoho sloupku do středu druhého sloupku, šířka sloupku je 40 cm, přičemž délka strany pozemku žalobců je 33 m. Kamera zabírá od sloupu veřejného osvětlení dvě pole a kousek, takže velice nahrubo znalec odhadoval šířku záběru plotu žalobců asi 10 m, zabírané jsou čtyři sloupky, tedy tři pole. Bez přístupu do systému není zvnějšku ověřitelné, zda masking je používán či nikoliv. Zapnutí funkce maskingu může provést ten, kdo má k tomu oprávnění, to je správce systému. Správcem systému je vlastník, tj. žalovaný. Použití funkce maskingu by přišlo znalci jako nejjednodušší a nejlogičtější řešení. Jinak samozřejmě lze omezit záběr na pozemek žalobců ať už odmontováním kamery, nebo nějakou fyzickou překážkou, zastíněním kamery, což je řešení nesystémové. Další možností pak je posunutí záběru kamery, která nelze posunout více do pozemku žalobců, ale lze její záběr posunout více na druhou stranu, a tedy tak, aby zabírala pozemku žalobců méně. V takovém případě by se ale žalovaný připravil o část záběrů i na vlastní pozemek. Běžně se kamery nastavují při kamerových zkouškách, kdy tedy se nějakým způsobem koriguje záběr té kamery. Zpravidla se umisťují uvnitř hlídaného prostoru, ale v průmyslových areálech bývají umisťovány i na ploty, pokud jsou dostatečně pevné, neboť nosná konstrukce kamery musí být pevná, aby se kamera ve větru nepohybovala. Samozřejmě je možné umístit kameru pod úroveň plotu, kamery se ale běžně umísťují na místa, kam se člověk normálně nedostane, kam nelze dosáhnout jednoduše.

23. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly žádný vliv. Podle § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle § 84 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Podle § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. Podle § 88 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Podle odst. 2 svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců není důvodná.

25. Žalovaný v řízení tvrdil a prokázal, že mezi žalobci a žalovaným v minulosti docházelo k řadě různých sporů, přičemž v místě žalovaný bydlel dříve než žalobci, kteří se přistěhovali později. Žalovaný v řízení dále tvrdil, že kamerový systém pořídil na základě předchozí špatné zkušenosti, když docházelo k poškozování jeho majetku a k různým schválnostem např. v podobě házení exkrementů na jeho pozemek. V řízení bezpečně prokázal, že došlo k poškození jeho ořešáku, a to jednak ořezáním jedné poloviny jeho koruny – větví přesahujících nad pozemek žalobců, a to přímo žalobcem č.hodnota), dále pak prokázal navrtání kmene ořešáku ze strany od pozemku žalobců, takže lze učinit závěr, že s vysokou pravděpodobností toto poškození provedl právě žalobce či minimálně někdo s jeho souhlasem (poškození ve výšce tří metrů předpokládá použití žebříku nebo štaflí). Tyto skutečnosti vedly žalovaného k tomu, že umístil předmětnou kameru, přičemž její umístění provedl tak, aby záběr kamery co nejméně zasahoval na pozemek žalobců, ale zároveň, aby instalace kamery plnila své funkce, což by bez záběru na část pozemku žalobců neplnila (nestačí pouze záběr ruky přesahující plot, ale musí být zřejmé, komu ta ruka náleží). Žalovaný tedy minimalizoval zásah do osobní sféry žalobců pouze na nezbytně nutnou míru, ale zároveň opatření stále efektivně chrání majetek žalovaného, když žalovaný uvedl, že od doby instalace kamery útoky ustaly. V této souvislosti soud považuje za potřebné zdůraznit, že ze strany žalovaného se jedná o opatření k ochraně jeho majetku, což je jeho zákonné právo, přičemž opatření učinil až po předchozích negativních zkušenostech, kdy docházelo k poškozování jeho majetku a ke konání schválností, přičemž útoky na majetek žalovaného přicházely buď s jistotou anebo s velkou pravděpodobností z pozemku žalobců a tedy opět s velkou pravděpodobností lze usuzovat, že byly konány ze strany žalobců jako msta v rámci sousedských sporů. Za této situace se tedy nejedná se o bezúčelný krok mající za cíl poškodit žalobce narušením jejich soukromí, nýbrž se jedná o zcela legitimní opatření žalovaného k ochraně jeho majetku vyvolané předchozí situací.

26. Soud proto zkoumal přiměřenost tohoto opatření. Soud přihlédl k tomu, že kamera zabírá pouze minimální část pozemku žalobců. Její umístění bylo zvoleno tak, aby zajišťovala ochranu majetku žalovaného, ale zároveň aby co nejméně zasahovala do soukromé sféry žalobců. Soud prvního stupně proto vyhodnotil postup žalovaného za zcela souladný s právem. Kamerou zabíraná část zahrady žalobců je totiž skutečně osázená dřevinami, jedná se o roh zahrady sousedící s veřejnou komunikací, kde se nenachází žádné žalobci zvláště užívané místo (bazén, terasa, dílna, sprcha, apod.), takže v místě se žalobci zjevně vyskytují zcela minimálně, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že si instalace předmětné kamery všimli až se značným odstupem. Jak žalovaný poukazoval na judikaturu Ústavního soudu i nejvyšších soudů, kamerový systém má obecně preventivní funkci, když odrazuje pachatele od páchání nezákonných skutků. Žalovaný záběry kamery nijak dále nevyužívá (nepředává je např. třetím osobám), kamera plní čistě preventivní úkol. Ze strany žalovaného se tedy nejednalo o účelový zásah do osobní sféry žalobců, nýbrž o přiměřené a vhodné opatření k ochraně jeho majetku, které se dotýká žalobců zcela okrajovým způsobem. Jednání žalovaného je tak v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto žalobu žalobců jako nedůvodnou zamítl.

27. Pro úplnost soud poznamenává, že požadavek žalobců na uložení povinnosti žalovanému „zamezit viditelnost objektivu kamery“ jde ještě nad rámec toho, čeho by se mohli žalobci domáhat v rámci práva na ochranu svého soukromí, neboť změněnou žalobou chtějí žalovanému přikazovat, co mají oni vidět nebo nevidět na místo toho, aby se domáhali ukončení z jejich pohledu závadového jednání, tedy upuštění od domnělého neoprávněného zásahu.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za 6 úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, další vyjádření, účast na jednání soudu dne datum, datum a datum) dle ustanovení § 9 bod 3 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a šest režijních paušálů po částka. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalovaného plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka částka. Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši částka.

29. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, naopak žalobci byli neúspěšní. Náklady řízení státu představuje znalečné znalce tituly před jménem jméno FO ve výši částka, které bylo zcela kryto zálohou složenou žalobci ve výši částka. Soud proto rozhodl o vrácení části nespotřebované části zálohy ve výši částka žalobci č.hodnota), který ji složil. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 ve třech stejnopisech. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.