7 C 128/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 257 657 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 257 657 Kč s příslušenstvím a částku 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení na účet Mgr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 46 657,60 Kč.

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení sporné částky jako bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovanému jako advokátní kanceláři mělo být datum vyplaceno 253 657 Kč, když žalobce na základě blíže neuvedeného a nedoloženého interního auditu měl výše uvedenou sumu zaslat, aniž bylo žalobci poskytnuto jakékoliv plnění, právní služby. Žalobce měl žalovaného žádat o poskytnutí záznamů k výše uvedeným platbám, které však žalovaný neposkytl. Žalobce proto vyzval k vydání bezdůvodného obohacení v celkové částce 3 422 981,30 Kč a to přípisem z 27. 5. 2022, se lhůtou k plnění do 3. 6. 2022, žádnou reakci však neobdržel. Částky měly být zaslány na účet žalovaného v období od 3. 12. 2013 do 23. 9. 2014 s tím, že žalobce má za to, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 25 Cdo 1167/99, 28 Cdo 5299/2015, 28 Cdo 6020/2017), že domáhá-li se žalobce vrácení sporné částky s tvrzením, že zaplatil bez právního důvodu, leží důkazní břemeno na žalovaném, aby prokázal existenci a obsah dohody, na základě které bylo plněno. V reakci na usnesení soudu, kterým byla vracena k žaloba k odstranění vad, žalobce doplnil, že k pochybnostem o tom, zda byly poskytnuty právní služby, dospěl žalobce v průběhu roku 2022, spočívaly v tom, že nebyl žalovaný ochoten a schopen žalobci poskytnout informaci o rozsahu poskytnutých služeb, když žalobce nemá k dispozici jakoukoliv mandátní smlouvu s žalovaným a domáhá se vrácení sporné částky jako bezdůvodného obohacení, kdy bylo plněno bez právního důvodu. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce zkonstatoval, že má za to, že žalovaný neunáší důkazní břemeno, že by sporná částka, respektive celková částka za roky 2013 a 2014 byla odměnou za právní služby, když pro to nepřináší žádné relevantní důkazy, ačkoliv podklady, například mandátní smlouvu má archivovat 10 let s odkazem na etický kodex ČAK čl. 10 odst.

4. Pokud žalovaný namítal, že nárok, který je činěn předmětem sporu, je promlčen, konstatoval žalobce, že se nejednalo o plnění v rámci činnosti, která vznikla při podnikatelské činnosti účastníků s tím, že má za to, že netvrdili podstatné okolnosti pro řádné uplatnění námitky promlčení, námitku promlčení žalobce považuje za rozpornou s dobrými mravy. Žalobce též poukazoval na nepoměr odměny k hodnotě a složitosti věci s odkazem na články 10 odst. 2, 3 a 4 etického kodexu ČAK dle, kterého smluvní odměna musí být přiměřená, nesmí být v zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci, za přiměřenou nelze považovat zpravidla odměnu, pokud podíl je vyšší než 25 %, když advokát nesmí uzavřít smlouvu s klientem, jíž by se klient zavázal k plnění advokátovi za podmínek pro sebe nevýhodných, za situace, kdy tvrzená odměna žalovaného měla být 70 %. Pokud své vyjádření žalovaný dokládal mailovou korespondencí z roku 2012, zároveň však nebyl schopen nebo ochoten poskytnout informaci o obsahu a rozsahu právních služeb s poukazem na skartaci, považuje to žalobce za zarážející a má pochybnosti o autentičnosti a celistvosti předkládaných důkazů.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s odůvodněním, že nárok, který je činěn předmětem sporu z titulu bezdůvodného obohacení neuznává, a to ani zčásti s tím, že žaloba byla podána více než 8 let poté, kdy žalovaný poskytl právní služby a kdy v prosinci 2013 žalobce žalovanému poskytl dohodnutou odměnu. Tvrzení o údajném interním auditu považuje za vágní a nic neříkající odkaz za situace, kdy od samého vzniku žalobce byl jediným členem představenstva a je dosud (do podání žaloby) Mgr. jméno příjmení, který jediný dohodl a realizoval úhradu faktury žalovaného, když následně výsledky poskytnuté služby žalovaným, nabízel a poskytoval svým zákazníkům. Pokud žalovaný neposkytl žalobci požadované podklady, konstatuje, že uplynula lhůta, po kterou je povinen uschovat dokumentaci a klientský spis s odkazem na § 25 zákona o advokacii ve spojení s čl. 3 usnesení představenstva ČAK č. 9/1999. Dále žalovaný konstatoval, že žalobci poskytoval v letech 2013 a 2014 žalobci právní služby související s emisemi dluhopisů pro tzv. ready made společnosti zakládané a prodávané žalobcem, když tak tomu bylo i v případě sporné částky, služby byly řádně vyfakturovány a ze strany žalobce uhrazeny a to šesti dílčími plněními v celkové výši 3 422 981,30 Kč, když žalobce uplatňuje žalobou pouze jednu (první) částku. Žalovaný též poukázal na fakt, že většinový akcionář a jediný člen představenstva žalobce příjmení jméno příjmení jako advokát v minulosti trvale spolupracoval s žalovaným a žalovaný si vůči Mgr. příjmení vždy plnil své veškeré závazky, když poukázal na určité rozpory, ke kterým došlo v souvislosti se spoluprací uvedených firem, respektive jejich členů či statutárních orgánů. Žalovaný zopakoval, že právní služby, které byly žalobci poskytnuty, zahrnovaly zejména přípravu kompletní právní dokumentace pro emisi dluhopisů, právní analýzu vydání dluhopisů, zajištění registrace emise v evidenci centrálního depozitáře cenných papírů, zajišťování financování pro založení a splacení základního kapitálu společností, které vydávaly dluhopisy, tzv. ready made společnosti s připravenou emisí dluhopisů žalobce nabízel a prodával třetím osobám, když na poskytování těchto služeb se primárně podílel anonymizováno jméno příjmení jméno, anonymizováno a další právníci spolupracující s žalovaným. Pokud jde o spornou částku tato představuje odměnu za poskytnuté právní služby, které byly vyfakturovány fakturou číslo rok na spornou částku, včetně DPH, když ve faktuře byl uveden důvod plnění (za poskytnutí právních služeb, 2× dluhopisová společnost pro … jejich kanceláří) v období do 31. 10. 2013 s tím, že z výpisu z učtu vyplývá, že částka na úhradu faktury byla odepsaná z účtu žalobce dne 3. 12. 2013. Použito jako variabilní symbol bylo číslo dané faktury a jako důvod platby byla uvedena poznámka„ S 123 – právní služby“, nejednalo se o nahodilou platbu či platbu omylem. Jednalo se tedy o plnění, které mělo právní důvod, právní služby pro žalobce. Žalovaný namítl promlčení nároku, protože se nejednalo o bezdůvodné obohacení, nejednalo se o úmyslné bezdůvodné obohacení s tím, že má za to, že došlo k promlčení nároku v souladu s ustanovením §§ 387 až 408 obchodního zákoníku, který stanovil čtyřletou promlčecí lhůtou. I pokud by byl nárok posuzován podle občanského zákoníku, došlo by k promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 107 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) výpisy z účtu z 31. 7. 2014, 31. 12. 2013, 28. 2. 2014, -) výstup ze stránek Ministerstva financí o žalovaném jako plátci DPH, -) předžalobní upomínka z 27. 5. 2022, -) žádost o předložení výkazu práce a poskytnutí záznamu a vysvětlení z 6. 4. 2022, -) výstupy z účtu z 30. 9., 29. 8. 2014 (2x), -) úplné výpisy z obchodního rejstříku žalované firmy, -) úplné výpisy z obchodního rejstříku žalobce, -) vyjádření k návrhu na zahájení smírčího řízení adresované ČAK z 2. 11. 2021, -) vyúčtování číslo rok z datum, číslo rok ze datum, číslo rok z datum, číslo rok z datum, číslo rok ze datum, číslo rok z datum, -) výstup z webových stránek žalobce z datum, -) mailová korespondence z 5. 12. 2012, 4. 2., 27. 6. a 8. 7. 2014, -) emisní podmínky dluhopisů anonymizované, -) smlouva o úplatném převodu dluhopisů anonymizovaná a nedatovaná, s přílohami č. 1 a 2, -) tabulka příjmů a výdajů žalobce z IV. čtvrtletí 2013, -) výstup ze sbírky listin z OR, týkající se žalobce – zápis z jednání valné hromady z 5. 12. 2017, -) nevyplněný, nedatovaný blanket zápisu ze schůze vlastníků dluhopisů, -) výpisem z účtu žalobce ze datum.

4. Pokud žalobce měl setrvávat na důkazech, které měl navrhnout ve svých písemných podáních, další kromě provedených tam uváděny nebyly. Další návrhy a skutková tvrzení nebyly přes poučení dle § 118b odst. 1, 118a odst. 1 a 3 a 119a odst. 1 a 2 o.s.ř.

5. Mezi účastníky bylo nesporné a shodně tvrdili, že žalobce zaslal žalovanému na jeho účet datum spornou částku, která následujícího byla připsána na účet žalovaného, jehož číslo bylo publikováno na stránkách ministerstva financí. příjmení je též, že k platbě došlo na základě faktury datované datum, kde je výslovně uvedeno, že se jedná o odměnu za poskytnutí právních služeb, které se realizovaly do datum, nesporné je, že žalobce žalovaného vyzýval k doložení důvodu plnění, které je předmětem sporu, že zaslal předžalobní výzvu, nesporné je též, že statutární orgán žalobce příjmení jméno příjmení byl jediným členem představenstva žalobce, jak v roce 2013, tak po celou dobu až do podání žaloby. Soudu je známo z projednání jiných sporů a z vyjádření k návrhu na zahájení smírčího řízení z datum, že jak mezi oběma právnickými osobami, tak mezi jejich statutáry, respektive dalšími advokáty existuje široké spektrum sporů, které jsou řešeny mimo jiné před ČAK a soudem. Z výstupu z internetových stránek žalobce z roku 2022 vyplývá, že žalobce nabízí prodej dluhopisových ready made společností, když se má jednat o obdobný výsledek činnosti žalovaného jako v letech 2013 a 2014. Z mailové korespondence z prosince 2012, února, června a července 2014 mezi statutárními orgány obou účastníků vyplývá, že obě firmy spolupracovaly, komunikovaly a dokládá způsob rozdělení odměny po prodeji ready made dluhopisových společností.

6. Dle § 3028 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (datum).

7. Dle § 387 odst. 1 a odst. 2 prvá část obchodního zákoníku, promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů…. Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

8. Dle § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení pro uplynutí promlčecí doby.

9. Dle § 391 a odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

10. Dle § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky.

11. Dle § 1 odst. 1 obchodního zákoníku tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zpracovává příslušné předpisy evropských společenství. Dle odst. 2 právní vztahy uvedené v odst. 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského.

12. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Dle § 100 odst. 1 věta prvá a obč. zák. č. 40/1964 Sb., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110ú. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

14. Dle § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení nebo kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 3 roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za 10 let ode dne, kdy k němu došlo.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti s ohledem na výše uvedená hmotněprávní ustanovení a dospěl k závěru, že v projednávané věci je na místě aplikovat obchodní zákoník, ve znění účinném v době údajného vzniku bezdůvodného obohacení, tedy v prosinci 2013. Protože bylo prokázáno, že oba účastníci řízení jsou firmami zapsanými v obchodním rejstříku, jedná se o subjekty obchodního práva a je proto, na ně na místě v dané době aplikovat obchodní zákoník. Vzhledem k tomu, že žalobce měl stejný statutární orgán jak v roce 2013, tak v celé době do podání žaloby, zde soud konstatuje, že žalobci muselo být známo, že žalobce je obchodním partnerem žalovaného, že žalovaný je subjektem, který pro žalobce realizuje právní služby, na uzavření smlouvy o poskytování právních služeb není nezbytná písemná forma, soud žalovanému uvěřil, že účastníci byli v obchodním vztahu, dokládá to i mailová korespondence, její obsah, faktura (y), obsahující důvod fakturace a vyplývá to i z vědomosti soudu o dalších sporech mezi účastníky, jejich členy (spisová značka, spisová značka, anonymizována dvě slova číslo a číslo). Jednalo se o plnění dle smluv (smlouvy) uzavřené ústně či via facti, písemnost nebyla tvrzena a prokazována. Žalobce (jeho statutár) musel vědět o poskytovaných službách, nevěděl-li, neměl dávat pokyny k plnění na základě faktur, respektive sporné faktury, pokud by statutární orgán žalobce autorizoval platby ve prospěch žalovaného za situace, kdy by žádné služby poskytovány nebyly, sám by jednal v rozporu s právem a takovému jednání nelze poskytnout soudní ochranu, bylo by to v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že pokud nároky byly vzneseny s odstupem devíti let od vzniku, s ohledem na výše uvedené okolnosti promlčecí doba podle obchodního zákoníku začala běžet okamžikem, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy 4. 12. 2013, s odstupem čtyř let došlo k promlčení k datu 4. 12. 2017. K promlčení by došlo i v případě, kdyby věc byla posuzována podle starého občanského zákoníku, v tomto případě by došlo k promlčení o 2 roky dříve pro uplynutí subjektivní promlčecí lhůty se stejným počátkem k datu 4. 12. 2015. Pokud žalobce namítal, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, soud tento rozpor neshledává, protože žalovaný uplatnil námitku promlčení již při prvém úkonu, který mu příslušel, námitka byla logicky odůvodněna a zdokumentována, k uplynutí promlčecí lhůty skutečně došlo, ať už by se aplikoval jakýkoliv předpis, naopak v rozporu s dobrými mravy má soud za to, že je jednání žalobce, kdy požaduje vrácení údajného bezdůvodného obohacení, ačkoliv k takovému nedošlo, kdy ho požaduje s odstupem mnoha let od vzniku od promlčení, proto nezbylo soudu než žalobu jako celek zamítnout.

16. Nemohl být ani přiznán nárok ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., protože žalobce v projednávané věci neuspěl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením §§ 142 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů na účet právního zástupce. Byly přiznány účelně vynaložené náklady za 4 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci samé ze 4. 11. 2021, 6. 2. 2023 a za účast u jednání, při kterém byl vynesen rozsudek, vše ve výši po 9 340 Kč, tedy ve výši dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), b) a g) advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., 4x 300 Kč paušální náhrada hotových nákladů dle § 13 odst. 1 a 4 tarifu, všechny nároky vyplývající z advokátního tarifu společně s 21 % DPH ve výši 8 097,60 Kč v souladu s § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dle rozsudku řádně a včas je titulem pro výkon rozhodnutí.