7 C 136/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 226 959 Kč s příslušenstvím oproti vydání motorového vozidla

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 226 959 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, oproti povinnosti žalobce vydat žalovanému osobní automobil tovární značky Mazda 3, [registrační značka], barvy šedá metalíza, [příjmení]: JMZBLA4G601157747, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci i úrok z prodlení za období od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení na účet JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 92 758,20 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 071,57 Kč.

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení k částky 226 959 Kč s příslušenstvím dne [datum] s odůvodněním, že účastníci uzavřeli [datum] kupní smlouvu, jejíž předmětem bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], kupní cena byla sjednána na výše uvedenou částku. Dne [datum] při technické kontrole bylo zjištěno, že typ kol – ráfků na vozidle není v souladu s údaji uvedenými v technickém průkaze, v důsledku čehož byla technická způsobilost vozidla osvědčena jen na 30 dní, po jejichž uplynutí se vozidlo stalo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Dne [datum] žalobce vytkl uvedenou vadu na pobočce žalobce [příjmení] [jméno] [obec] a uplatňoval odstranění vad, následně mu bylo [datum] doručeno vyjádření, že reklamace nebyla uplatněna včas bez zbytečného odkladu, protože jí mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit dříve. Dne [datum] na stejnou pobočku zaslal žalobce nové uplatnění práv z vad, uplatňoval odstranění vady nebo odstoupení od smlouvy i tuto reklamaci žalovaný zamítl z důvodu nevčasného vytknutí. K účinkům promlčecích lhůt se přihlíží jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla oznámena včas, podle § 2112 odst. 2 věta druhá o. z. však žalovaný nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. U těchto vědomých vad včasnost jejich vytknutí nehrají žádnou roli. Tyto vady musejí být uplatněný jen v obecné tříleté promlčecí lhůtě běžící od doby, kdy mohly být uplatněny poprvé dle § 619 o. z., tedy od okamžiku, kdy mohly být vady objektivně zjištěny. Žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR věci sp. zn. 23 Cdo 1855/2012 konstatuje, že při vědomě vadném plnění je vyloučena námitka pozdní reklamace, a to jak v případě, že k oznámení vad došlo později než bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, tak v případě, že k jejich oznámení došlo po uplynutí objektivní reklamační lhůty, obdobně odkázal žalobce i na rozhodnutí ve věci sp. zn. 32 Odo 1604/2006 s tím, že jedná takové vady, kterých si objektivně musel být vědom, pokud by postupoval s požadovanou, tedy odbornou péčí dle § 5 odst. 1 o. z. Žalobce má za to, že má práva z vad, protože žalovaný působí jako prodejce ojetých vozidel a o nesouladu typu kol uvedených v technickém průkaze a skutečností vědět musel, promlčecí lhůta podle § 619 ve spojení s § 629 odst. 1 o. z. neuběhla. Následně žalobce odstoupil od kupní smlouvy a odstoupení bylo doručeno žalovanému [datum], odstoupením od smlouvy byla smlouva od počátku zrušena a žalovaný má povinnost žalobci vydat sjednanou kupní cenu. Přes předžalobní výzvu z [datum], se kterou se žalovaný mohl nejpozději seznámit [datum], plněno nebylo. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce zkonstatoval, že práva z vad oznámil žalované včas, nejednalo se o zjevnou vadu, jejíž existence je kupujícímu zjevná napohled, protože žalobce není odborníkem na nesoulad ráfků na kolech s údaji v technickém průkaze, nemohl objektivně rozpoznat, když navíc v kupní smlouvě v příloze [číslo] žalovaný výslovně uvedl, že rozměr pneu/disků souhlasí s technickým průkazem, což je možno považovat za výslovné ujištění, že kola na vozidle jsou dle ustanovení § 2103 věta druhá o. z. v pořádku. Vadu reklamoval žalobce neprodleně po zjištění rozporů na technické kontrole, když na vozidle byla kola stejná jako v době prodeje žalobci, což potvrdil bývalý vlastník [celé jméno svědka]. Pokud žalovaný namítal, že vadu nelze považovat za podstatné porušení smlouvy a lze ji odstranit jednoduchou výměnou ráfků cca 1 500 Kč za kus, žalobce však namítal, že takovou opravu požadoval, [datum] ji reklamoval, byla však ze strany žalovaného zamítnuta. Žalobce teprve po poučení na jednání [datum], že se jedná o synallagmatický závazek s odstupem dne [datum], změnil žalobu tak, že je žalovaný povinen zaplatit spornou částku se zákonným příslušenstvím oproti vydání osobního automobilu. Úkon žalobce se do dispozice žalovaného dostal [datum]

2. Soud při jednání [datum] změnu žaloby připustil.

3. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a včas se k žalobě vyjádřil a navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta, s odůvodněním, že žalobce měl údajnou vadu spočívající v ráfcích, které nejsou schváleny pro daný typ vozidla reklamovat dne [datum], když vozidlu dne [datum] byla udělena technická způsobilost k provozu na technických komunikacích pouze na 30 dnů, tedy do [datum], když již v té době vozidlo nedisponovalo oprávnění pro provoz na pozemních komunikacích, které pozbylo ke dni [datum], tedy před devíti měsíci. Žalovaný namítl, že došlo k promlčení nároku na uplatnění odpovědnosti z vad, když dle článku IV. odst. 2. kupní smlouvy tato lhůta skončila 1 rok od okamžiku přechodu nebezpečí škody na automobilu, ke kterému došlo [datum] předáním vozu žalobci, lhůta pro uplatnění reklamace měla skončit [datum]. Dále žalovaný namítal, že i pokud by bylo prokázáno, že se vada vyskytovala v době prodeje, jednalo se o vadu zjevnou, kterou bylo možno zjistit již při předání vozidla. Žalovaný měl za to, že s odkazem na § 2103 o. z. se jednalo o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat žalobce již při uzavření smlouvy. Žalovaný považoval vadu za zjevnou, kterou bylo možno odhalit běžně prováděnými zkouškami, když za zjevnou vadu nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží, popřípadě vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží. Žalovaný má za to, že žalobce neoznámila vadu věci včas v souladu s §§ 2111 a 2112 o. z., kdy pokud uvedená vada na vozidle se vyskytovala již v době prodeje, mohl ji zjistit při dostatečné péči již před prodejem, respektive neprodleně po prodeji, což neučinil a práva z odpovědnosti za vady mu nelze přiznat. Dále žalovaný namítal, že uvedenou vadu nelze považovat za podstatné porušení smlouvy, protože ji lze odstranit jednoduchou výměnou ráfků kol v celkové ceně 6 000 Kč za 4 lité ráfky, což je v zřejmém nepoměru k ceně vozidla, žalobci tedy nesvědčí právo na odstoupení od smlouvy. Dále žalovaný namítal, že žalobce měl ve svém držení vozidlo se zakoupenými ráfky cca 2 a půl roku a nelze vyloučit, že k výměně ráfku za jiné došlo po koupi.

4. Soud provedl dokazování těmito listinami: -) doručenka z datové schránky od předžalobní výzvy doručeno [datum], -) předžalobní výzva z [datum], -) kupní smlouva s nečitelným datem, bez přílohy [číslo] -) reklamace vozidla Mazda 3 [registrační značka] z [datum] s fotokopií obálky, -) protokol o reklamaci z [datum], -) protokol o technické prohlídce z [datum] s potvrzením o platbě za hotové z téhož dne, -) výstupy z centrální evidence obyvatel, respektive systému ISZR týkající se účastníků řízení, -) výstup z obchodního rejstříku týkající se žalovaného, -) příloha [číslo] ke kupní smlouvě z [datum], -) 22 fotografií bez datové stěny, -) fotokopie velkého technického průkazu vozu [registrační značka], -) obsahem fotografií s datovou stěnou ze [datum], -) výslechem svědka [celé jméno svědka] dřívějšího vlastníka sporného vozu.

5. Výše uvedenými důkazy má soud prokázáno, že dřívější vlastník [celé jméno svědka] prodával vozidlo s gumami na litých ráfcích značky Dezent, když žalovanému předával vůz s další sadou s kompletními koly, když ještě před prodejem si vůz fotil, jednalo se zjevně o identická kola s pneumatikami, se kterými následně vůz kupoval žalobce. Mezi účastníky je nesporná cena vozu, nesporné, že žalobce zaplatil kupní cenu. Z kupní smlouvy vyplývá jednoznačná identifikace vozu, vůz měl být předán po zkušební jízdě, když v kolonce IV. odst. 1 písm. a) je uvedeno, že prodávající v souladu s o. z. odpovídá za vady, které měl automobil v době přechodu nebezpečí škody na automobilu, vyjma vad, které kupující s vynaložením obvyklé pozornosti musel poznat při uzavření kupní smlouvy. Z bodu 2 kupující je povinen uplatnit práva z vad automobilu a vady automobilu prodávajícímu oznámit bez zbytečného odkladu, poté, co vady mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, nejpozději však do jednoho roku ode dne přechodu nebezpečí škody, jinak jeho nároky z odpovědnosti za vady zanikají. V příloze ke kupní smlouvě mezi [celé jméno svědka] a žalovaným nebyl uveden rozměr a značka pneumatik, bylo však uvedeno, že je prodáván vůz s další origo sadou pneumatik, které však žalobci předány nebyly. Při komparaci fotografií od svědka [celé jméno svědka] a fotografií, které pořídil žalobce, včetně fotografií vnitřní strany kol ve spojení s protokolem o technické prohlídce č. CZ [číslo] bylo zjištěno, že vůz má vážnou vadu – neschválený typ kola nebo velikost (rozměr ráfku) není v souladu s údaji uvedenými v technickém průkazu. Z technického průkazu bylo zjištěno, že schválené ráfky a pneumatiky na daný vůz je 6 1/2EJ X [číslo] a pneu [číslo] 16 91 V a 7J X 17ET [číslo] s pneumatikami [číslo] 178 W. Z fotografií na vnitřní straně litých ráfků bylo zjištěno, že se jedná o typ 7J X 16H2. V příloze [číslo] ke kupní smlouvě účastníků řízení výslovně žalovaný informuje žalobce v čl. VI. pneumatiky, že rozměr pneu/disků souhlasí s technickým průkazem, pneumatiky zimní. Z korespondence týkající se reklamace, respektive protokolu o reklamaci bylo zjištěno, že opakovaně byla reklamace odmítnuta, tak jak již uvedli žalobce, respektive žalovaný ve svých podáních.

6. Soud zhodnotil provedené důkazy, každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba poté, kdy byla změněna a soudem připuštěna změna byla podána po právu, protože vůz, ačkoliv byl žalobce žalovaným výslovně ujištěn, že má odpovídající ráfky a pneumatiky, toto nebylo pravdou, bylo to prokázáno fotografiemi svědka, fotografiemi pořízenými žalobcem a protokolem z technické kontroly. Soud konstatuje, že se nejednalo o zjevnou vadu, protože zjištění nesrovnalostí typu ráfku není možno zjistit při běžné laické prohlídce, která by se běžně dělala, pro zjištění vady by bylo nutno sundat všechna 4 kola a cíleně kontrolovat kola, což nedávalo smysl za situace, kdy žalobce byl žalovaným výslovně seznámen s tím, že pneumatiky i ráfky odpovídají zápisu v technickém průkazu. Žalobce byl žalovaným uveden v omyl, protože žalovaný musel vědět, že ráfky neodpovídají zápisu v technickém průkazu, když je nesporné, že žalovaný v souladu s § 5 odst. 1 obč. zák., se žalovaný veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu a dával tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný pod obchodním jménem AAA Auto provozuje jeden z největších autobazarů v České republice a jako takový by měl být odborníkem v oboru prodeje automobilů. Soud konstatuje, že vzhledem k výše uvedenému, dle § 2112 odst. 2 o. z., nemá prodávající právo na námitku nevčasnosti uplatnění vady, protože vada je důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Žalobce uplatnil nároky z vad neprodleně poté, kdy zjistil vady věci při technické kontrole, je namístě konstatovat, že se jedná o vadu vážnou, které ve svém efektu má za důsledek neposkytnutí technické kontroly na další období dvou let, případně odnětí technického oprávnění k provozu na veřejných komunikacích. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá právo na výše uvedenou námitku, zde soud konstatuje, že majetkové právo se promlčuje v obecné objektivní promlčecí lhůtě dle § 619 odst. 1 a 2 obč. zák. ve spojení s § 629 o. z. Promlčecí lhůta je tříletá a poprvé mohlo být právo uplatněno poté, když se žalobce dozvěděl o vadě, tedy po technické kontrole dne [datum]. Za této situace soud konstatuje, že vady byly vytčeny včas, žalovaný odmítl reklamace, za této situace, kdy žaloba byla podána [datum] byla žaloba podána včas v běžící promlčecí lhůtě. Vzhledem k tomu, že žalobce odstranil vady původní žaloby a změnil ji, tak jak o ní bylo rozhodnuto v bodě I. rozsudku, soud návrhu v uvedeném rozsahu vyhověl, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci částku, která byla původní kupní cenou oproti vrácení vozidla, jednalo se o vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo platným odstoupením od kupní smlouvy (viz § 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů je v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal zákonný úrok z prodlení od okamžiku, kdy žalobce změnil žalobu a žalovaný se dozvěděl o tom, že povinnost zaplatit, respektive vrátit původní kupní cenu je oproti vydání vozidla, za této situace žalovaný nebyl v prodlení v období od [datum] do [datum].

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů na účet právního zástupce za zaplacený soudní poplatek ve výši 9 079 Kč, odměnu advokáta za 7 úkonů právní služby ve výši po 9 220 Kč, tedy dle § 7 advokátního tarifu č. 177/1991 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, repliku k vyjádření žalovaného, 2× účast u jednání a písemný závěrečný návrh, dále soud přiznal paušální náhradu hotových nákladů za každý úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, dále žalobci za jednání 30. 9. 2 2021 ušlou mzdu za 4 hodiny - 898 Kč a za jednání [datum] za dvě a tři čtvrtě hodiny ve výši 646,80 Kč, dalším nákladem byla využitá částka 1 500 Kč, která byla složena jako záloha na výslech svědka. Nároky vyplývající z advokátního tarifu byly přiznány společně s 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 13 994,40 Kč.

8. Výrok o náhradě nákladů státu je v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř.. Soud uznal neúspěšného žalovaného povinným uhradit České republice na účet [příjmení] [obec a číslo] náklady na svědečné, svědkovi [celé jméno svědka], které ve výši 2 071,57 Kč nebyly uhrazeny ze zálohy, kterou uhradil žalobce.

9. Splatnost nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.