7 C 149/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 238 204 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 238 204 Kč s úrokem 0,1 % denně z částky 235 967 Kč ode dne 2. 4. 2015 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 30 683,18 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalovanému se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná část zálohy na náklady důkazu ve výši 875 Kč.

1. Žalobkyně (pod dřívější obchodní firmou s , právnická osoba, ) se podanou žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky 238 204 Kč s úrokem 0,1 % denně z částky 235 967 Kč ode dne 2. 4. 2015 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. V návrhu žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne 6. 1. 2012 uzavřena smlouva o úvěru č. UDTA12/3000174, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen „VOP“). Na základě úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 387 720 Kč na koupi automobilu , Anonymizováno, , číslo karoserie , hodnota, žalovaný se zavázal platit pravidelné splátky úvěru a jiné platby stanovené úvěrovou smlouvou dle splátkového kalendáře ve výši 9 389 Kč měsíčně, počínaje dnem 6. 2. 2012. Dne 6. 1. 2012 převzal žalovaný do svého užívání automobil , Anonymizováno, . Sjednán byl rovněž zajišťovací převod práva k vozidlu. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s čl. 8 VOP uplatnila právo na okamžité splacení úvěru, o čemž byl žalovaný uvědomen dopisem ze dne 15. 7. 2014. Dne 28. 11. 2014 došlo k odebrání předmětu koupě a k realizaci zajišťovacího převodu vlastnického práva, resp. k prodeji vozidla za prodejní cenu 115 696 Kč bez DPH. Následně byla žalovanému zaslána výzva – protokol o konečném vyrovnání ze dne 27. 2. 2015 k úhradě dlužné částky ve výši 238 204 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy. K doručení protokolu o konečném vyúčtování došlo dne 18. 3. 2015 a lhůta k plnění marně uplynula dne 1. 4. 2015. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neplnil ani po předžalobní výzvě, která mu byla zaslána dne 1. 10. 2015. Žalovaná částka představuje celkem 378 204,40 Kč mínus nepřiřazené přijaté platby ve výši 24 304 Kč a mínus realizovaná prodejní cena vozidla 115 696 Kč, tedy celkem 238 204 Kč. Žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán k Okresnímu soudu Brno – venkov dne 27. 10. 2015.

3. Dne 12. listopadu 2015 vydal Okresní soud Brno – venkov elektronický platební rozkaz č.j. EPR 223958/2015 – 4, proti kterému žalovaný podal dne 23. 11. 2015 odpor. Žalovaný vznesený nárok zcela popřel co do důvodu i výše a skutková tvrzení žalobkyně označil za nepravdivá. Žalovaný rozporoval prodejní cenu vozidla ve výši 115 696 Kč, která je podle něj nepřiměřeně nízká, když podle jeho názoru měla cena vozidla činit 239 000 až 259 000 Kč plus DPH, neboť vozidlo bylo ve výborném stavu a pořizovací ceny vozidla tvrzená žalobkyní nebyla doložena žádnou odbornou zprávou. Vozidlo bylo podle názoru žalovaného prodáno vědomě tzv. pod cenou.

4. Usnesením ze dne 25. dubna 2016, č.j.: 34 C 373/2015-107 vyslovil Okresní soud Brno – venkov svoji místní nepříslušnost, neboť mezi žalobkyní a žalovaným byla v úvěrové smlouvě č. UDTA12/3000174 ve spojení s článkem 11.

8. úvěrových podmínek sjednána prorogace Obvodního soudu pro Prahu 8. Věc byla následně postoupena soudu zdejšímu.

5. Usnesením ze dne 20. prosince 2018, č.j.: 7 C 149/2016-154 soud se souhlasem účastníků přerušil řízení do právní moci konečného rozhodnutí ve věci sp. zn. 8 C 46/2016 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. mezi týmiž účastníky.

6. K dni 26. 4. 2019 v 8:43 hod. nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vůči žalovanému na základě insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Protože ke dni 6. 5. 2019 s účinky od 17:33 hod. byl Krajským soudem v Brně zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho oddlužení, došlo k tomuto ookamžiku dle § 140a zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2014, k přerušení řízení. Insolvenční řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Jakkoliv došlo k pravomocnému vyřízení věci vedené zdejším soudem pod sp zn. 8 C 46/2016, nebylo možné rozhodnout o pokračování v řízení s ohledem na shora uvedené přerušení řízení ze zákona z důvodu úpadku žalovaného a povolení jeho oddlužení.

7. Insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2024 č.j. , insolvenční spisová značka, kterým insolvenční soud vzal na vědomí oddlužení žalovaného a kterým insolvenční soud žalovaného osvobodil od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení nabylo právní moci 5. 8. 2024. Usnesení o osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek nabylo právní moci dne 30. 8. 2024.

8. Jelikož došlo ke splnění oddlužení žalovaného, který byl současně osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly doposud uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač být měly (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 5. srpna 2024) a insolvenční řízení skončilo dne 5. 8. 2024 (zjištěno z insolvenčního rejstříku sp. zn. , insolvenční spisová značka, ), odpadla překážka zákonného přerušení řízení a v řízení bylo možné pokračovat.

9. Usnesením ze dne 18. listopadu 2024, č.j. 7 C 149/2016-205 zdejší soud rozhodl, že v přerušeném řízení se pokračuje a uložil žalobkyni, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělila soudu své aktuální procesní stanovisko, zejména zdali na podané žalobě trvá, a to s ohledem na splnění oddlužení žalovaným a osvobození žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, případně soud žalobkyni vyzval, aby v uvedené lhůtě učinila příslušný procesní úkon. Žalobkyně se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila a soud dne 13. 12. 2024 nařídil ústní jednání na den 23. 1. 2025. Předvolání k ústnímu jednání bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně do datové schránky dne 18. 12. 2024 a žalovanému do datové schránky taktéž dne 18. 12. 2024.

10. Právní zástupce žalobkyně následně sdělil soudu přípisem ze dne 10. 1. 2025, že ukončil právní zastoupení žalobkyně, a to s ohledem na postoupení pohledávky třetí osobě, jak je mimo jiné patrné z insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Požádal, aby další korespondence byla zasílána přímo žalobkyni.

11. Žalovaný přípisem doručeným soudu dne 14. 1. 2025 žádal soud o zastavení řízení z důvodu splnění oddlužení a o zrušení nařízeného jednání. Jelikož žaloba nebyla po splnění oddlužení vzata žalobkyní zpět, soud nemohl návrhu žalovaného na zastavení řízení a zrušení ústního jednání vyhovět.

12. Na ústní jednání, které se konalo dne 23. 1. 2025 se žalobkyně, ač řádně předvolána prostřednictvím jejího právního zástupce v době trvání právního zastoupení, nedostavila. Soud tedy jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně. Na jednání se dostavil právní zástupce žalovaného a navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta z důvodu splnění oddlužení, osvobození žalovaného od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly doposud uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač být měly a taktéž z důvodu postoupení pohledávky v průběhu insolvenčního řízení.

13. Soud provedl k důkazu následující listiny: usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 6. května 2019 o insolvenčním návrhu dlužníka a o způsobu řešení jeho úpadku, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 29. července 2019 o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, o schválení zprávy o přezkumu a schválení oddlužení, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 5. srpna 2024 o vzetí na vědomí splnění oddlužení (právní moc ke dni 5. 8. 2024), o odměně správce, o zproštění funkce správce po skočení řízení a o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek (právní moc ke dni 30. 8. 2024), detail insolvenčního rejstříku sp. zn. , insolvenční spisová značka, , usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 24. 4. 2024 o návrhu na změnu v osobě věřitele , Jméno žalobkyně, ., aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, sídlem , adresa, a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 24. 4. 2024 o návrhu na změnu v osobě věřitele , Jméno žalobkyně, ., aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, sídlem , adresa, , úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně k datu 18. prosince 2024, Anonymizováno14. Z provedeného dokazování vyplynulo (a mezi stranami nebylo ani sporné), tedy jako shrnutí skutkového stavu, který je zřejmý z obsahu spisu a provedeného dokazování, lze uvést, že došlo ke splnění oddlužení žalovaného, který byl současně osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly doposud uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač být měly (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, dne 5. srpna 2024, právní moc ke dni 30. 8. 2024) a insolvenční řízení skončilo dne 5. 8. 2024 (zjištěno z insolvenčního rejstříku sp. zn. , insolvenční spisová značka, ). V průběhu insolvenčního řízení byla pohledávka žalobkyně přihlášená přihláškou č. P19 a č. P27 postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (viz. usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 29. 4. 2024 a č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 29. 4. 2024).

15. Po právní stránce soudu odkazuje na závěry vyplývající z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 5. srpna 2024. Podle ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle ustanovení § 414 odst. 2 se osvobození podle odst. 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle ust. § 414 odst. 3 insolvenčního zákona osvobození podle odst. 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. V daném případě insolvenční soud po posouzení plnění povinností dlužníkem a doporučení insolvenční správkyně dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro to, aby dlužníku osvobození od placení pohledávek přiznal. Insolvenční soud proto dlužníka od placení pohledávek osvobodil. Osvobození podle § 414 insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku (§ 417 odst. 1 insolvenčního zákona). Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele (§ 417 odst. 2 insolvenčního zákona).

16. S ohledem na osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek a taktéž s ohledem na postoupení pohledávky žalobkyně v průběhu insolvenčního řízení na společnost , právnická osoba, . soud uzavřel, že po skončení insolvenčního řízení nelze žalobě vyhovět, a to ze dvou důvodů. Jednak v důsledku splnění oddlužení a osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek nastala v řízení nová skutečnost presumující splnění žalovaného nároku fakticky představující částečné splnění nároku a částečné osvobození co do neuspokojené části. A dále, žalobkyně již po postoupení pohledávky není ve věci aktivně věcně legitimována, když žalovanou pohledávku v průběhu insolvenčního řízení postoupila na společnost , právnická osoba, ., přičemž pro rozsudek je dle § 154 odst. 1 o.s.ř. rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Soud proto uzavřel, že za dané procesní situace bylo jediným správným postupem žalobkyně zpětvzetí žaloby, neboť od skončení insolvenčního řízení, resp. již od postoupení pohledávky muselo být žalobkyni zřejmé, že s podanou žalobou nemůže být již nadále úspěšná. Jak plyne z výše uvedeného popisu procesního průběhu řízení, žalobkyně podanou žalobu zpět nevzala a na ústní jednání ve věci se nedostavila. Z důvodu právní opatrnosti se dostavil právní zástupce žalovaného a soud žalobu věcně projednal.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. K tomu soud poznamenává, že pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení se úspěch ve věci posuzuje z procesního, a nikoliv hmotněprávního hlediska.

18. Předmětem řízení byla částka 238 204 Kč s příslušenstvím. Celkové účelně vynaložené náklady žalovaného činí 30 683,18 Kč a sestávají z odměny advokáta dle § 6 ve spojení s § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a. t.) z tarifní hodnoty 238 204 Kč za 2 úkony právní služby po 9 260 Kč za 1 ÚPS (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. účast na jednání soudu dne 23.1.2025), tj. ve výši 18 520 Kč, dále představuje náhradu hotových výdajů, tedy režijních paušálů za 2 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 900 Kč, cestovní náhrady ze dne 23.1.2024 za cestu na ústní jednání z Brna do Prahy a zpět, tj. 420 km osobním vozidlem , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, při průměrné spotřebě 10,9 l na 100 km, tj. 10,9l x 40,50 je 4, 41 Kč za 1 ujetý km násobeno 420 km je 1 852 Kč a 420 km x 5,80 je 2 436 Kč, tj. celkem 4 288 Kč a náhradu za ztracený čas v rozsahu 11 započatých ½ hodin á 150 Kč, tj. celkem 1 650 Kč a náhradu DPH ve výši 5 325,18 Kč, neboť právní zástupce žalovaného je plátcem DPH a řádně doložil své osvědčení o registraci plátce DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť neshledal žádné důvody, na jejichž základě by se od tohoto ustanovení bylo vhodné odchýlit.

20. Ve výroku III. rozsudku soud rozhodl o vrácení nespotřebované části zálohy na náklady důkazu žalovanému ve výši 875 Kč. Usnesením ze dne 21. 6. 2016, č. j. 7 C 149/2016-112, uložil soud žalovanému, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný složil tuto částku na účet soudu dne 4. 7. 2016. Usnesením ze dne 18. 10. 2016, č. j. 7 C 149/2016-127, přiznal soud znalci , jméno FO, znalečné za vypracování znaleckého posudku ve výši 4 125 Kč, které bylo znalci vyplaceno dne 25. 11. 2016. Celkem bylo ze složené zálohy vyplaceno 4 125 Kč. 5 000 – 4 125 = 875 Kč. Rozdíl mezi složenou zálohou a vyplaceným znalečným činí 875 Kč. Nespotřebovanou část zálohy na náklady důkazu po právní moci tohoto rozsudku vrátí žalovanému.

21. Žalovaný, nechť sdělí soudu nejpozději ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku číslo bankovního účtu, na který mu má být nespotřebovaná část zálohy vrácena.