7 C 17/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr Martinem Valehrachem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupené advokátem: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupené advokátem: titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 38 494 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 139 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 11. 12. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci dalších 30 355 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částky přiznané v bodě I od 9. 9. do 10. 12. 2018 se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 642 Kč.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení na účet [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 57,71 % účelně vynaložených nákladů ve výši 9 086,32 Kč.</b> 1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 10. 2018 domáhal vůči žalovanému zaplacení 38 494 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého nároku zejména uvedl, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž bylo vinou řidiče vozidla pojištěného u žalovaného poškozeno vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Žalovaný vyplatil žalobci pojistné plnění pouze ve výši 10 204 Kč. Dle znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] však náklady na opravu poškozeného vozidla činí 48 698 Kč. Žalobce se proto domáhá rozdílu mezi takto stanovenými náklady na uvedení vozidla do stavu před nehodou a již vyplaceným pojistným plněním. Žalovaný další pojistné plnění nevyplatil, přestože k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzván. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi panem [jméno] [příjmení] a žalobcem, jejímž předmětem byla pohledávka vůči žalovanému uplatněná v tomto řízení.

2. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť vznesený nárok neuznává. K věci zejména uvedl, že žaloba byla podána již měsíc a půl po škodní události, přestože nárok na pojistné plnění může být řešen až tři měsíce. Žalobce požaduje náklady v maximální možné míře, přestože vozidlo mělo a mohlo být opraveno levněji.

3. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, strojírenství všeobecné, autoopravárenství za účelem stanovení obvyklých nákladů v daném čase a místě na uvedení vozidla do stavu před nehodou, a to i při použití aftermarketových a starších dílů a stanovení, zda byly náklady vynaložené na opravu vozidla nutnými a účelnými, příp. proč ne. Znalec konstatoval, že žalobce do spisu nezaložil doklad o nákladech, které skutečně vynaložil, neboť kalkulace nákladů v systému [anonymizováno] je pouze předběžnou kalkulací nákladů na opravu. Náklady takto stanovené jsou maximálními náklady a odpovídají provedení výměny všech poškozených dílů. Za nutné a účelné náklady považuje žalovaným doporučený způsob opravy, který je nejekonomičtější a nejšetrnější k vozidlu. Při použití neznačkových náhradních dílů by náklady dosáhly částky 18 343 Kč vč. DPH, při použití starších dílů 12 750 Kč vč. DPH. Nadto uvedl, že opravy provedené ve značkovém a neznačkovém servisu jsou kvalitativně srovnatelné, při opravě u lokálního oprávce není zaručena kvalita provedené opravy.

4. Soud dále provedl dokazování listinami. Z oznámení škodné události – povinné ručení ze [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalovaný přijal oznámení pana [jméno] [příjmení], řidiče vozidla pojištěného u žalovaného, o škodní události ze dne [datum], z uplatnění nároku – povinné ručení z [datum] soud zjistil, že tutéž škodní událost nahlásil žalovanému i [jméno] [příjmení] - poškozený, ze sdělení výše pojistného plnění z [datum] soud zjistil, že výše pojistného plnění byla dne [datum] stanovena na 10 204 Kč, ze sdělení k pojistné události z [datum] soud zjistil, že na základě požadavku ze strany zástupce žalobce byla provedena kontrola správnosti vyřízení pojistné události ze strany žalovaného, avšak nezjistil žádné pochybení, z e-mailu vlastníka vozu v době nehody [jméno] [příjmení] z [datum] a z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že v roce 2018 došlo k převodu vlastnického práva k poškozenému vozidlu na pana [jméno] [jméno], z kopie technického průkazu vozu [registrační značka] a z osvědčení o registraci výše uvedeného vozidla z [datum] soud zjistil, že od [datum] byl vlastníkem vozidla pan [jméno] [příjmení] a z výstupu ze stránek ministerstva spravedlnosti týkající se znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že je znalcem z oborů ekonomika a strojírenství.

5. Dle § 6 odst. 1, 2 písm. b) a 9 odst. 1, 2 a 3 písmeno a) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon, jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši dle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění dle § 6 u příslušného pojistitele. Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše.

6. Dle § 2927 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

7. Dle § 2951 odst. 1 obč. zák. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žalobě nelze zcela vyhovět. Mezi účastníky byla nesporná skutečnost, že vozidlo bylo poškozeno vinou řidiče vozidla pojištěného u žalovaného a žalovaný je tak ve věci pasivně legitimovaný. Sporu bylo mezi účastníky zejména o tom, jaké náklady měly být účelně vynaloženy na opravu vozidla do stavu před nehodou. Z dokazování vyplynulo, že dle kalkulace žalobce mělo být na opravu vynaloženo celkem 48 698 Kč. K posouzení odborné otázky byl proto ustanoven znalec zapsaný v seznamu znalců, který určil jako nejekonomičtější a nejšetrnější opravu způsobem, který navrhl žalovaný. Na tuto opravu při použití neznačkových náhradních dílů v neznačkovém servisu by bylo třeba vynaložit 18 343 Kč vč. DPH. Kvalitu provedené práce v autorizovaném a neznačkovém servisu posoudil jako srovnatelnou a současně uvedl, že použití neznačkových náhradních dílů se jeví jako vhodné vzhledem ke stáří opravovaného vozidla. Způsob opravy dle žalobce označil za technicky nevhodný s tím, že pokud by bylo třeba vyměnit celý bok a jednalo by se o nevhodný zásah do konstrukce vozu. Soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný neplnil žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci v dostatečné výši, neboť vyplacené pojistné plnění nepokryje zcela ani náklady, které by bylo třeba vynaložit u lokálního oprávce za použití starších náhradních dílů. Kvalita provedené opravy tímto způsobem navíc nemusí být srovnatelná s opravou v neznačkovém či autorizovaném servisu. Obvyklými a účelně vynaloženými náklady jsou proto takové, které by bylo třeba vynaložit v neznačkovém servisu za použití neznačkových náhradních dílů ve výši 18 343 Kč vč. DPH. Jelikož žalovaný vyplatil pouze částku ve výši 10 204 Kč, v rozdílu těchto dvou částek je žaloba důvodná a soud žalovanému uložil povinnost žalobci tuto částku zaplatit, ve zbytku ji však jako nedůvodnou zamítl.

9. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením částky ve výši 8 139 Kč, soud proto přiznal žalobci v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, avšak až od 11. 12. 2018, protože až tehdy uplynula lhůta žalovaného k došetření pojistné události a plnění dle § 9 odst. 2 a 3 z. č. 168/1999 Sb.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením §§ 142 odst. 3 a 149 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, které byly spojeny s účelným hájením práva, na účet zástupce a to odměnu za 3 úkony právní služby po 2 660 Kč dle § 7 bod 5, §11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 7. 1. 2019 a účast při ústním jednání konaném dne 18. 5. 2021), náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1 864,80 Kč a náhradu spotřebované zálohy ve výši 5 000 Kč složené žalovaným, celkem 15 744, 80 Kč. Žalovaný však byl úspěšný z 78,855%, neúspěšný z 21,145%. Žalovaný má proto právo pouze na náhradu nákladů v rozsahu 57,71% (78,855 – 21,145). Žalovanému tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 9 086,32 Kč.

11. Výrok o splatnosti nároků je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvod měnit zákonnou třídenní pariční lhůtu.

12. V řízení vznikly náklady na znalečné za vypracování znaleckého posudku, které ve výši 642 Kč nebyly kryty složenou zálohou. Soud proto uložil v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. většinově neúspěšnému žalobci náhradu takto vynaložených nákladů.

13. Lhůta k plnění je v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.