7 C 170/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení 68.742 Kč s přísl., <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 68.742 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 67.836 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] Kuchaře, advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 68.742 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvádí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem je mimo jiné majetkové (havarijní) pojištění vozidla Subaru Impreza [registrační značka], kdy pojištěným nebezpečím bylo poškozením vozidla v důsledku dopravní nehody. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž bylo předmětné vozidlo poškozeno. Žalobce u žalovaného uplatnil nárok na pojistné plnění, přičemž se rozhodl pro likvidaci škody rozpočtem nákladů na opravu vozidla. [příjmení] nákladů na opravu byla žalovaným určena dne [datum] nejprve ve výši 82.916 Kč na základě první prohlídky, na základě druhé prohlídky s ohledem na doplňující zjištění ohledně rozsahu poškozených dílů pak byl rozpočet dne [datum] určen na částku 117.445 Kč. Žalovaný pojistnou událost zlikvidoval pod [číslo] po ukončení šetření vyplatil částku 57.173 Kč dne [datum] s tím, že některá z uplatněných poškození podle žalovaného nesouvisela s předmětnou dopravní nehodou. Žalobce s vyplacenou částkou nesouhlasil, nechal si zpracovat znalecký posudek [titul] [jméno] dne [datum] [číslo] jehož závěry potvrzují, že všechny poškozené a uplatněné díly byly poškozeny při předmětné dopravní nehodě. Žalobce se domáhá zaplacení částky 60.272 Kč jako rozdílu mezi náklady na opravu ve výši 117.445 Kč a již vyplacenou sumou 57.173 Kč, a dále částky 8.470 Kč představující náklady znalečného.

2. Platebním rozkazem ze dne 22.ledna 2019 č. j. 7 C 170/2018-35 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a následně se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Učinil nesporné, že pod [číslo] eviduje škodnou událost ze dne [datum], při níž došlo k poškození vozidla Subaru Impreza [registrační značka] ve vlastnictví žalobce. V rámci pojištění bylo žalobci vyplaceno pojistné plnění z titulu havarijního pojištění sjednaného pojistnou smlouvou [číslo]. Po provedeném šetření s ohledem na poškození vozidla vyplatil žalovaný žalobci částku 57.173 Kč, která zohledňuje sjednanou spoluúčast ve výši 5.000 Kč, jak žalovaný informoval žalobce v oznámení o poskytnutí pojistného plnění z [datum]. Žalobce požadoval výplatu pojistného plnění formou rozpočtu nákladů na opravu, nicméně později změnil svůj názor a výši škody stanovil na základě faktur za opravu, které ani po opakovaných výzvách žalovaného nedoložil. Žalovaný poukázal na to, že si nechal zpracovat technické zprávy pro možnost porovnání s vyžadovanými fakturami. V těchto technických zprávách je zdůrazněno, že jde o předběžné vyčíslení nákladů na opravu provedené v Audatexu, když technik k tomu ve zprávě sám uvádí, že se jedná o vyčíslení nákladů opravy uplatňovaného dle oznámení škodní události a zatím nedošlo k prohlídce poškozeného vozidla se zaměřením na posouzení a případné vyloučení nesouvisejícího poškození a doporučuje nevyplácet pojistné plnění. [příjmení] poukázal na obnovu [příjmení] kódu karoserie, což může značit právě dřívější poškození karoserie s touto pojistnou událostí nesouvisející. Rozpočty nákladů na opravu provedené na počátku šetření pojistitele, tedy výpočet ze dne [datum] a ze dne [datum] zahrnují veškerá zjištěná poškození na vozidle a zohledňují tedy i škody, které nevznikly v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí. Relevantní kalkulace předpokládaného nákladu na opravu poškození navazující na předmětnou událost zohledňující pouze škody vzniklé nesporně v důsledku předmětné pojistné události tak proběhla dne [datum]. Žalovaný určil výši škody na základě provedení prohlídky poškozeného vozidla, k níž došlo [datum] a ze které byl pořízen zápis o poškození motorového vozidla a také na základě pořízené fotodokumentace vozidla i místa nehody a na základě popisu místa nehodového děje žalobcem. Výše škody byla stanovena dle požadavku žalobce v souladu se smlouvou a rozpočtem nákladů na opravu ve výši cen obvyklých na trhu. Do výpočtu bylo zahrnuto veškeré poškození, které souviselo s předmětnou pojistnou událostí podle zápisu o poškození. S ohledem na nesouhlas žalobce celou věc opakovaně prošetřila [právnická osoba] Expert, kde kontrolní technik dospěl k závěru, že rozsah poškození dílů vozidla vzájemně nekoresponduje s popsaným skutkovým dějem. Žalovaný je toho názoru, že se jedná o snahu žalobce vzájemně překrýt poškození různého charakteru. Žalovaný si dále nechal vypracovat zprávu o provedeném šetření ke škodní bilanci závodníka [jméno] [celé jméno žalobce], 1971, které prokázalo bohatou historii škodních události způsobených tímto řidičem, (například škodní události ze dne [datum] [číslo] [číslo] v rámci které vyplatil žalovaný částku 589.826 Kč, událost [číslo], kdy byla vyplacena částka 61.912 Kč, událost [číslo] kdy byla vyplacena částka 243.873 Kč a další). U znaleckého posudku předloženému žalobcem od [titul] [jméno] ze [datum] [číslo] pak žalovaný poukázal na samotný znalecký posudek, kde v bodě 1.3 znalec sám konstatuje, že případná poškození jednotlivých dílů před předmětnou dopravní nehodou nelze z předložených dokladů určit a v bodě 1.4 pak uvádí, že nelze absencí prohlídky vozidla určit posloupnost jednotlivých dílů vozidla s ohledem na více nárazů na stejnou část vozidla v různých časech. Zjevně tedy znalec sám připouští skutečnost dalších nesouvisejících škod, které však nijak ve svých závěrech nezohledňuje. Kontrolní technik žalovaného pak došel k závěru, že technickým posouzením škody na vozidle Subaru je demonstrováno, že mělo dojít k nárazu v levé přední části vozidla do pevné překážky (svodidla), dále se přední část měla odrazit a do svodidla dále doběhnout také levá zadní část vozidla. Tomuto ději však neodpovídá míra razance v přední části, kdy je prakticky poškozena pouze měkká část blatníku a na světlometu pouze otěr. To nasvědčuje najetí vozidla do svodidla v malém úhlu velmi malou razancí a dále již neodpovídá odražení vozidla a následnému přiražení ještě zadní části vozidla.

3. Dále žalovaný namítl promlčení nároku žalobce s odkazem na § 635 odst. 2 o. z., kdy žaloba byla podána [datum], přičemž dovozuje, že promlčecí lhůta uplynula nejpozději [datum], když ke škodní události došlo [datum]. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 28.11.2019 sp. zn. 25 Cdo 1976/2019.

4. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslechy znalců [příjmení] [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [titul] [celé jméno znalce], svědků [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení], fotografie na CD založenými žalovaným, videonahrávka pořízená znalcem [titul] na flash disku zachycující trasu na silnici [obec] - Srbsko na GoPro kameru, pojistná smlouva o kompletním pojištěním vozidla na míru [číslo] z [datum], oznámení o převzetí právního zastoupení právního zástupce žalobce z [datum], dopis žalovaného z [datum] právnímu zástupci žalobce, vyúčtování znalečného Ing. [jméno] [jméno] [číslo] ze [datum], znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno] ze [datum] [číslo] záznam o dopravní nehodě, fotografie, potvrzení o registraci škodné události z havarijního pojištění vozidla od žalovaného adresované [celé jméno žalobce] z [datum], sdělení žalovaného [celé jméno žalobce] z [datum] o důvodech bránící ukončení pojistného šetření škodné události, oznámení o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla z [datum], zpráva Global Expert o provedeném šetření ke škodní bilanci závodníka [jméno] [celé jméno žalobce], 1971, popis nehodového děje [jméno] [celé jméno žalobce], zápis o poškození motorového vozidla z [datum], zápis o poškození motorového vozidla z [datum], dílčí zápisy o poškození motorového vozidla, kalkulace opravy, potvrzení Policie České republiky, protokol o jednání dne [datum], fotografie, záznam o dopravní nehodě, další fotografie, kopie osvědčení o registraci vozidla, záznam o dopravní nehodě, detail zprávy z datové schránky, sdělení Policie České republiky územního odboru [obec] z [datum] právnímu zástupci žalobce, znalecký posudek [celé jméno znalce] z [datum], omluva [jméno] [příjmení] z účasti na výslechu z [datum], protokol o jednání dne [datum], protokol o jednání dne [datum], znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] z [datum], fotografie, stanovisko Ing. [jméno] [jméno] z [datum] ke znaleckému posudku [číslo] protokol o jednání dne [datum], vyjádření znalce [titul] [celé jméno znalce] z [datum], doplněk znaleckého posudku od [titul] [celé jméno znalce] [číslo] z [datum], včetně stanoviska [titul] [jméno] z [datum], fotografie barevné, náčrtek rotace vozidla, sdělení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje z [datum], protokol o jednání dne [datum], znalecký posudek [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] listiny založené znalcem.

5. Podle § 132 o. s. ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu, že dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobcem pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla – na míru [číslo]. Pojistnou smlouvou bylo sjednáno pojištění vozidla Impreza Subaru [registrační značka], [příjmení] kód JF1GRFLH38G034871. Pojistnou smlouvou bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s ročním pojistným 6.352 Kč a dále havarijní pojištění s ročním pojistným 7.433 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že havarijní pojištění bylo uzavřeno na pojistnou částku 30.000 Kč, k pojistné smlouvě se vztahovaly všeobecné pojistné podmínky VPPH/350/11. Havarijní pojištění bylo uzavřeno na pojistná nebezpečí havárie, odcizení vozidla, vandalismus, živel. Spoluúčast byla sjednána ve výši 5 %, minimálně 5.000 Kč. Měsíc a rok prvního uvedení do provozu byl březen 2009, žalobce není plátcem DPH. Pojištění bylo uzavřeno na neurčito.

6. Z kopie osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že datum první registrace vozidla žalobce [příjmení] [jméno] je [datum], předchozí [registrační značka] byla 4H06436, nyní je 3AB9447. Vozidlo podstoupilo technickou kontrolu [datum], [datum], [datum] a [datum]. První technická prohlídka provedena dne [datum], platila do [datum].

7. Ze záznamů o dopravní nehodě soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] vyplnil záznam o dopravní nehodě, k níž mělo dojít [datum] v 1:45 hod. na komunikaci v obci Srbsku, kdy v pravotočivé zatáčce přejel do protisměru a narazil do svodidel. V záznamu je popsáno poškození vozidla přední levá strana a zadní levá strana, v poznámkách je uvedeno náledí a sníh. Jako řidič je uvedený [jméno] [celé jméno žalobce], majitelem vozidla je [celé jméno žalobce]. Jako svědek je popsán [jméno] [příjmení]. Z popisu nehody od [jméno] [celé jméno žalobce] (č. l. 54) soud zjistil, že svědek uvedl, že jel s vozidlem Subaru Impreza [registrační značka] z obce Hostim směr Srbsko z kopce dolů na ledu a sněhu. V pravé ostré zatáčce dostal smyk a narazil levým zadním bokem do svodidla. Auto se odrazilo a narazilo levým předním rohem do svodidla. Na záznamu o dopravní nehodě pak z druhé strany je razítko Policie České republiky s potvrzením o prošetření přestupku, kterého se dopustil řidič [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum]. V poznámce je pak uvedeno, že vozidlo mělo zimní pneu, teplota byla mínus 5, na silnici byl ujetý sníh, neposypáno. Ze sdělení Policie České republiky z [datum] adresovaného právnímu zástupci žalobce vyplývá, že dopravní nehoda ze dne [datum] byla šetřena na záznamu o dopravní nehodě pod č. j. KRPS-445336/T 2014 [číslo]. Ze sdělení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje Územního odboru [obec] z [datum] soud zjistil, že policie vede v evidenci nehodu ze dne 31.12.2014 v 1:45 hod. pod. č. j. KRPS-445336/T 2014 [číslo], která byla vyřešena blokovou pokutou uloženou [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 500 Kč z důvodu porušení § 4 písm. a) § 4 písm. b), § 18 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. a § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb.

8. Z potvrzení o registraci škodné události z havarijního pojištění vozidla, soud zjistil, že žalovaný dopisem z [datum] vyzýval žalobce k dodání podkladů potřebných pro vyřízení škodní události. Dopisem z [datum] pak žalovaný žalobci sděloval důvody bránící ukončení pojistného šetření škodní události, přičemž dopisem žádá o předložení relevantních dokladů o opravě.

9. Ze zápisu poškození motorového vozidla soud zjistil, že prohlídka vozidla proběhla [datum] v [obec], v protokole je zaznamenáno poškození vozidla.

10. Dopisem z [datum] pak žalovaný žalobci oznamuje ukončení šetření pojistné události [číslo] s tím, že celková výše pojistného plnění byla stanovena na základě pojistného šetření ve výši 57.173 Kč, když od pojistného plnění již byla odečtena spoluúčast ve výši 5.000 Kč. Vzhledem k předchozím poškozením vozidla byly hrazeny pouze nesporně související položky s touto škodní událostí.

11. Ze zprávy kontrolního technika [jméno] [jméno] ze společnosti [právnická osoba] o provedeném šetření ke škodné události závodníka [jméno] [celé jméno žalobce], 1971, k pojistné události [číslo] soud zjistil, že technik poukazuje na to, že poškozeným popsanému nehodovému ději neodpovídá míra razance v přední části, kde je prakticky poškozena pouze měkká část blatníku a na světlometu pouze oděr. To nasvědčuje najetí vozidla do svodidla v malém úhlu malou razancí a dále již neodpovídá odražení vozidla a následné přiražení ještě také zadní části. Dále píše o shledání dřívějších neodstraněných poškození vozidla jak na vizuálním vnějším exteriéru, tak skryté pod nárazníky. Poukazuje na korodující místa s odlupujícím se lakem, také ve skryté části zadního nárazníku s pochybnostmi, zda vůbec deformace zadní čelní stěny může nějak souviset s předmětnou událostí. Poukazuje na opakované vrstvené lakování dílů v minulosti, že levý přední světlomet nenavazuje na destrukci levého předního blatníku a že levý přední disk kola nese poškození pouze tří loukotí z pěti náběžné hraně, to vše se závěrem, že rozsah poškození dílů vozidla vzájemně nekoresponduje. Dále pak ve zprávě zmiňuje další výplaty pojistných plnění z jiných pojistných událostí řidiči [jméno] [celé jméno žalobce] při poškození vozidla Subaru [registrační značka] Mitsubishi [registrační značka].

12. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [číslo] soud zjistil, že znalec zkoumal technickou přijatelnost poškození motorového vozidla Subaru Imreza G 3 [registrační značka] při dopravní nehodě [datum]. Znalec vycházel z osvědčení o registraci vozidla, záznamu o dopravní nehodě včetně přílohy, zápisu poškození motorového vozidla od Global Expert z [datum] a [datum], z technických zpráv – předpočtu nákladů za opravu ze [datum], [datum] a [datum] a z fotodokumentace místa dopravní nehody a poškození motorového vozidla. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že Policie ČR dle znalce dopravní nehodu nešetřila. Znalec usuzuje, že popisovaný nehodový děj je technicky přijatelný a dráha pohybu vozidla by odpovídala popisu, který uvedl řidič. V posudku znalec zaznamenal poškození předmětného vozidla s tím, že případná poškození jednotlivých dílů před předmětnou dopravní nehodou nelze z předložených dokladů určit. Z důvodu značného časového odstupu od dopravní nehody nebyla provedena prohlídka poškozeného vozidla, která by jednoznačně určila posloupnost poškození jednotlivých dílů vozidla ve směru nárazu a současně by určila, zda některé díly byly již částečně nebo úplně poškozené před dopravní nehodou. Znalci nebyly předloženy žádné další podklady, které by popisovaly nebo by z nich vyplývalo možné poškození některých dílů před vznikem předmětné dopravní nehody [datum].

13. Z vyúčtování znalečného [titul] [jméno] ze [datum] soud zjistil, že předchozí právní zástupce žalobce [titul] nechal u znalce zpracovat znalecký posudek [číslo] za který znalec naúčtoval částku 8.470 Kč.

14. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [jméno] soud zjistil, že podle znalce k nehodě tak, jak ji popsal řidič vozidla, dojít mohlo. Znalec měl minimum vstupních informací.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] soud zjistil, že posudek obsahuje zjevně nesprávné údaje (například, že v době nehody bylo v provozu dva roky a deset měsíců), přičemž znalec nemá oprávnění provádět hodnocení průběhu a vzniku dopravních nehod. Soud proto z posudku nečinil žádná další skutková zjištění.

16. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] soud zjistil, že znalec konstatuje, že vozidlo Subaru je poškozeno v zadní a přední části, přičemž poškození zadního blatníku, do kterého šel dle tvrzení řidiče [jméno] [celé jméno žalobce] prvotní náraz, je mnohem menší než poškození přední části. [příjmení] vozidlo Subaru dostalo smyk, pak by museli jet rychlostí cca 30 až 45 km, avšak obdobné poškození zadní části vozidla Subaru odpovídá dle programu [titul] rychlosti 9 až 12 km v hod. Poškození zadního blatníku vozidla Subaru je v rozsahu několika škrábanců a je to poškození spíše tečné. Podle toho, co uvedl řidič vozidla, však mělo být spíše kolmé ke svodidlu, se kterým mělo k nehodě dojít. Jeden z těchto škrábanců je zakončen prohlubní v úrovni blatníku, což svědčí o tom, že toto poškození začínalo u zadního nárazníku a končilo u zadního lemu levého zadního blatníku. Při samotné nehodě by poškození však mělo směřovat od přední části vozidla k zadnímu nárazníku a měl by být poškozen levý zadní bok vozidla minimálně stejně masivně jako přední část vozidla. [ulice] část vozidla má poškozený hlavně levý blatník a spodní část nárazníku, která je cca 28 cm nad vozovkou, což je níže než spodní hrana svodidla. Po předchozím odrazu do zadní části vozidla mělo vozidlo levotočivý pohyb kolem kolmé osy vozidla, ale poškození přední části odpovídá pravotočivému pohybu. Z toho znalec dovozuje, že tato část vozidla nemohla být poškozena při této nehodě. Dále znalec v posudku poukázal na to, že fotografie poškozeného vozidla založené do spisu neobsahují ve sněhu před vozidlem stopy od vozidla. Kromě toho znalec komunikaci [obec] Srbsko projel celkem 3x a na celém úseku nezjistil tak ostrou zatáčku, při které by se vozidlo mohlo odrazit nejprve zadní částí od svodidla a následně přední částí. Dále znalec v posudku porovnával korespondenci výšky vozidla s poškozením s tím, že ale nevěděl, v které zatáčce mělo k nehodě dojít. Znalec pak dochází k závěru, že poškození vozidla Subaru nemohlo vzniknout při jedné nehodě, ale ve dvou na sobě nezávislých nehodách v různých časech. Poškození zadní a přední části vozidla spolu nekorespondují, rozsah poškození vozidla neodpovídá rozměrům a umístění svodidla, znalec si je jistý, že k poškození vozidla nedošlo při udávané dopravní nehodě, kdy vozidlo mělo nejprve svojí zadní části vrazit do svodidla a posléze se přetočit a do svodidla vrazit přední částí.

17. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že rána na zadní část vozidla Subaru byla malá, jedná se v podstatě o škrábanec. Pokud došlo k poškození předku, zde to bylo již při vyšší rychlosti, minimálně 30 až 50 km v hod. [jméno] pro výši horní hranic svodidel na daném typu silnice je 750 mm, na dálnicích to bývá výš. Na místě měření byla horní hrana svodidel 750 mm.

18. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] [číslo] z [datum] soud zjistil, že podle znalce dle popisu průběhu nehodového děje řidičem a spolujezdcem vozidla Subaru mělo k nehodě dojít v pravotočivé zatáčce, při níž mělo dojít ke smyku vozidla a následnému kontaktu levé zadní části vozidla Subaru se svodidlem, po kterém se vozidlo mělo odrazit a narazit levou přední částí do svodidel. Popis průběhu nehodového děje je dle znalce technicky nepřijatelný. Poškození levé zadní části vozidla Subaru je zadokumentováno od zadní části vozidla do přední části a mohlo vzniknout při zpětném pohybu vozidla dřením o pevnou překážku. Tomu odpovídají zadokumentovaná poškození. Pokud by mělo dojít po smyku vozidla Subaru ke střetu levého zadního boku se svodidlem a následnému odražení, deformace boku by byly jak směrově, tvarově a energeticky podstatně jiné, než byly zadokumentovány na fotodokumentaci pojišťovny. Zadokumentované poškození odpovídá tečnému kontaktu s pevnou překážkou. Poškození levé zadní části vozidla Subaru nemohlo vzniknout tak, jak bylo popsáno řidičem a spolujezdcem vozidla Subaru. Poškození levé přední části vozidla Subaru mohlo vzniknout tečným kontaktem se svodidlem. V popisu nehodového děje je technicky nepřijatelný první kontakt levé zadní části vozidla Subaru a následné odražení vozidla Subaru od svodidel. Tečný kontakt levé přední části vozidla Subaru pod malým úhlem se svodidly je technicky přijatelný. Zadokumentované deformace boku by byly směrově, tvarově a energeticky podstatně jiné, než byly zadokumentovány pojišťovnou. V místě kontaktu jsou svodidla široká 350 mm, střed svodidel je ve výšce 575 mm nad vozovkou. Dle náčrtku řidiče vozidla Subaru mělo dojít ke kontaktu levé přední části vozidla Subaru se svodidly pod úhlem cca 30 °. Dle deformace levé přední části vozidla Subaru zadokumentovaných Pojišťovnou Kooperativa poškození levé přední části odpovídá tečnému kontaktu vozidla se svodidly pod malým úhlem. Poškození levé části vozidla Subaru je technicky nepřijatelné. Pokud jde o posudek znalce [titul] [jméno] ze [datum] [číslo] posudek je neúplný a nepřezkoumatelný, znalec vycházel pouze z tvrzení řidiče a náčrtku psaného rukou a připouští, že vozidlo mohlo mít poškození nesouvisející s popsanou nehodou. Pokud jde o znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] závěr znalce, že při udávané dopravní nehodě mělo vozidlo nejprve svou zadní částí vrazit do svodidla a posléze se přetočit a do svodidla vrazit svou přední částí, je technicky nepřijatelný. Úplné vyloučení poškození přední části vozidla Subaru, kdy mohlo dojít k tečnému kontaktu levé přední částí vozidla Subaru, je nesprávné. Celkové náklady na opravu poškození vzniklého v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou za předpokladu, že bude oprava řešena rozpočtem, byly 67.439 Kč.

19. Z výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] soud zjistil, že technická nepřijatelnost nehody vyplývá zejména z toho, že poškození levé zadní části vozidla Subaru, které je zadokumentováno, směrem ze zadní části vozidla do přední části vozidla, mohlo vzniknout při zpětném pohybu vozidla dřením o pevnou překážku. Pokud by mělo dojít po smyku vozidla Subaru ke střetu levého zadního boku se svodidlem a následnému odražení, deformace boku by byly směrově, tvarově a vzhledově podstatně jiné, než byly zadokumentovány ve fotodokumentaci pojišťovny. Na fotografiích je zachycena deformace levé zadní části a podélná šmouha na zadním nárazníku končící na deformovaném blatníku levého zadního kola. Z tvaru této dřecí stopy je zřejmé, že pohyb vozidla při kontaktu s překážkou byl takový, že na konci dřecí stopy je promláčklina, kde končí dřecí stopa a deformace. Směr kontaktu zadního nárazníku s překážkou šel tedy zprava do leva. Jednalo se o měkké části vozidla, to je zadní nárazník a levý zadní bok. Nárazník je z plastu. Vesměs se jedná o měkké části, jak ten levý zadní bok, tak zadní nárazník, jsou měkké díly. Síla, která způsobila dřecí stopu a deformaci, tedy musela být velice malá, protože se jedná o měkké části vozidla. Vzhledem k tomu, že ta síla byla malá, nemohla způsobit odražení vozidla od překážky. To vychází z Newtonových zákonů, konkrétně 3. zákona, zákon akce a reakce. Zároveň nedošlo k poškození levého zadního kola, ani disku tohoto kola, ani pneumatiky. Pokud by bylo poškozené levé zadní kolo, ať již pneumatika nebo disk, pak by bylo možné uvažovat o odražení, neboť se jedná o pevnou část vozidla. To, že nedošlo k poškození, vyplývá i ze zápisu o poškození motorového vozidla, kde není žádné poškození levého zadního kola zaznamenáno. Nelze vyloučit, že došlo ke kontaktu levé přední části vozidla se svodidly. V zápise o poškození je zaznamenáno poškození levého předního kola a levé přední části vozidla a je to zaznamenáno i na fotografiích. Tečný náraz je náraz pod velmi malým úhlem, třeba 15° až 20°. Pokud by bylo zaznamenáno poškození levého zadního kola, u něj by vzhledem k tuhosti konstrukce bylo možné, že by došlo k odražení vozidla od překážky. Technicky je však nepřijatelné, aby k odražení do překážky došlo v důsledku kontaktu zadního nárazníku a levého zadního boku, což jsou měkké části vozidla.

20. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že [celé jméno žalobce] je jeho táta. Za svůj život měl svědek asi 10 dopravních nehod. Poslední nehoda byla asi právě tato se Subaru Imprezou. Od té doby měl ještě jednu nehodu v [část obce]. Tato nehoda se stala v noci z 30. na [datum], před půlnocí ale policie to vyšetřovala 31. ráno. K nehodě došlo, když svědek jel z [obec] na Srbsko, bylo nepříznivé počasí, hodně sněžilo, na silnici bylo asi 15 cm sněhu. [příjmení] vedla z kopce, v ostré pravotočivé zatáčce si svědek všimnul zatáčky na poslední chvíli, protože bylo špatně vidět, tak chtěl zatočit doprava, ale dostal smyk a vozidlo levou zadní částí šlo do svodidel, od nich se odrazilo, a protože se snažil srovnat smyk a točil volantem doleva, tak se stočilo do svodidel a narazilo ještě levou přední částí do svodidla. Svědek jel s kamarádem [jméno] [příjmení], který seděl na místě spolujezdce. Bylo to někdy v deset, v jedenáct v noci. Přes [obec] jenom projížděli, svědek byl u toho kamaráda ve [obec], kde ho vyzvedával, a jeli za jiným kamarádem do [obec] na oslavu [jméno]. Vozidlo před nehodou bourané nebylo, nemělo žádné poškození. Auto bylo táty, svědek si ho od něj půjčoval. Svědek má vlastní vozidlo X5, se kterým jezdí do [obec] a zpět, protože na půl bydlí v [obec]. Vozidlo Subaru si koupil táta svědka (žalobce), svědek si ho od něj občas půjčoval a jezdil s ním. Půjčovala si ho i sestra, když přijela z [obec], protože žalobce má ještě jiné auto. V době nehody jeli tak 70 km v hodině. Po nehodě zastavili na pravé straně. [příjmení] směrovky a výstražný trojúhelník a poté zavolali policii, která přijela asi tak za hodinu, hodinu a půl, už 31.prosince. Policisté nehodu řešili, nafotili to, dali svědkovi dýchnout, to bylo negativní, protože svědek stejně nemůže pít, jelikož má Crohnovu chorobu. Sepsali protokol na místě a dali mu pokutu asi 500 Kč. Celou dobu tam byl [jméno] [příjmení]. Po odjezdu policistů svědek zavolal odtahovku, která pro něj přijela a vozidlo odtáhla do servisu do [část obce]. Byl to pan [příjmení], který auto odvezl do [obec] na focení, poté ho odvezl do [část obce], který servisuje auto i sestře a tátovi svědka. Svědek po nehodě ještě volal manželce, že do těch [obec] nedojede. Odtahovka přijela asi tak za dvě hodiny po odjezdu policistů. Svědek stále jezdí závody, jezdí Mistrovství České republiky silničních vozidel. [město] nehody jel poprvé, nikdy předtím tam nejel. Na místě nehody byla hodně úzká silnice, kopec dolů, pravotočivá zatáčka, po levé straně silnice bylo svodidlo, které bylo v divné barvě, hodně barvilo, takže to auto bylo po té nehodě od toho svodidla hodně barevné. Po pravé straně silnice byla nějaká skála, určitě tam byl kopec. Mohla by to být zatáčka na straně 10 vpravo dole nebo na straně 11 úplně vlevo nahoře, ty další tři fotografie na straně 11 znaleckého posudku, to podle svědka nebyly, neboť ta zatáčka byla hodně ostrá, což ty dvě poslední fotografie určitě nejsou. Vozidlo po nehodě nebylo pojízdné. Mělo rozbitý přední nárazník a světlo, byl poškozený i zadní nárazník, kde to dřelo o kolo. Je možné, že v roce 2017 tam ještě jedna nehoda byla, ale auto samozřejmě bylo opravené. Domnívá se, že bylo bourané na pravou stranu. [příjmení] byla nahlášena pojišťovně telefonicky druhý den nebo do týdne. Zatáčka svědka překvapila, byla ostrá a přišla příliš brzo za horizontem, takže na ni nestačil zareagovat. Byla tam dlouhá rovinka, jel 70 km v hod., možná 60 km v hod., nedíval se na tachometr. Jízdu smykem má rád jako každý kluk, ale rozhodně to nebylo v tomto případě úmyslné. Kdyby tušil, co s tím bude všechno za problémy, takto ani nehlásil a neřešil. Na výslech přijel z [obec], před hodinou přiletěl kvůli výpovědi a zase se vrací zpátky do [obec]. To auto si koupil táta svědka, ale jsou s ním od samého začátku jenom problémy. Platí se na něj povinné ručení i havarijní pojištění, každý rok 17.000 Kč. Od té nehody mohlo najet tak 2 000 km, pořád jenom stojí v garáži. Tyto Vánoce s ním popojížděla sestra v garáži a trefila tátův ponk. Pojišťovně se to nehlásilo. Otec svědka má svoje Porsche Cayenne, s tím ještě občas jezdí, do toho Subaru si už ale netroufne posadit. Svědek souhlasí s tím, že směr dření levé zadní části vozidla Subaru musel postupovat zprava doleva a končí v místě toho vyboulení, protože pokud by to postupovalo z druhé strany, pak by to vyboulení bylo vpravo. Obě dřecí rýhy vznikly kontaktem se svodidly v té pravotočivé zatáčce, kdy se mu přetočila zadní část vozidla a narazila do toho svodidla levou zadní částí nárazníku. Pak se to svezlo po blatníku a ten vozidlo odrazil zpátky do silnice. Nemohl to vozidlo odrazit nárazník, protože je měkký, udělal to ten bok toho vozidla. Tím, jak ten bok vozidla odrazil zadní část vozidla od svodidla, tak došlo k přetočení vozidla a vozidlo se přetočilo levou přední částí vozidla do svodidla a došlo k poškození předního nárazníku, přední levé části vozidla. Jsou tam i takové žlutozelené stopy od toho svodidla na nárazníku.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a z výslechu znalce [jméno] [příjmení] soud neučinil žádné skutkové závěry. Ani z výslechu svědka [titul] [příjmení] pak soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl přítomen při nehodě vozidla žalobce v době, kdy ho řídil svědek [jméno] [celé jméno žalobce], když jeli na [jméno] 2014. Nezjistil, že by vozidlo bylo v době nehody nějak poškozeno. Jeli z [obec] do Srbska, bylo nasněženo, silnice byla uklouzaná, jeli z kopce do pravotočivé zatáčky, dostali smyk, vůz ve smyku narazil levým zadním bokem do svodidel, došlo k přetočení vozu a pak narazili i levou přední stranou. Po nehodě zastavili a zavolali policii. Svědek neví, zda byl vůz bourán před touto nehodou nebo po ní. Vzhledem k postupu času si již nepamatuje, kdy přesně k nehodě došlo a zda bylo světlo, či tma. S odvážením auta do auto servisu nepomáhal, nic o tom neví. Policii volali bezprostředně po nehodě. Nepamatuje si, jak dlouho trvalo, než policisté přijeli. Podle § 47 odst. 1 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Podle odst. 2 řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Podle odst. 3 účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Podle odst. 4 dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100.000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Podle odst. 5 povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2797 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § [číslo] šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. Podle § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2 nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle odst. 3 porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Podle § 2894 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 2955 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Podle § 2969 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět. Z provedených důkazů považuje soud za prokázané, že k předmětné dopravní nehodě dne [datum] skutečně došlo. Při této nehodě došlo k poškození vozidla Subaru Impreza [registrační značka] (dříve 4H06436) náležejícího žalobci. Vozidlo řídil v době nehody jeho syn [jméno] [celé jméno žalobce].

24. Je pravdou, že jsou zde určité důvody, které u žalovaného oprávněně vzbuzovaly pochybnosti o tom, zda vůbec k předmětné dopravní nehodě došlo, neboť se jednalo o nehodu relativně mladého řidiče na odlehlém místě v pozdních hodinách v den, kdy se zpravidla tolik nejezdí a na relativně odlehlém místě, což jsou všechno faktory, které se často vyskytují u fingovaných dopravních nehod. Rovněž lze poukázat i na výpověď svědka [jméno] [příjmení], která byla dosti povrchní a taktéž vzbuzuje pochybnosti. Na druhou stranu předmětnou dopravní nehodu prokazují fotografie z místa nehody, skutečnost, že se na místo nehody dostavila i Policie České republiky, která sice nesepisovala protokol o dopravní nehodě, neboť zjevně nedošlo k poškození svodidel a nejednalo se o střet s jiným účastníkem provozu, takže celou věc vyřešila blokovou pokutou uloženou na místě řidiči [jméno] [celé jméno žalobce], nicméně výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalobce] považuje soud za dostatečně přesvědčivou, pokud jde o existenci nehody. Na druhou stranu ani svědek však nedokázal vysvětlit, jakým způsobem by mohlo dojít jím popsaným nehodovým dějem ke vzniku poškození zadní části předmětného vozidla.

25. Skutečnost, že k nehodě došlo, považuje soud za prokázanou jak výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho spolujezdce [jméno] [příjmení], tak i z potvrzení policie, která se na místo nehody dostavila, orazítkovala záznam o dopravní nehodě a udělila řidiči vozidla pokutu 500 Kč za nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky. Ostatně k závěru, že k nehodě došlo, došel i žalovaný, který žalobci pojistné plnění poskytnul. Co však zůstalo sporné, je rozsah škody, která při předmětné dopravní nehodě na vozidle žalobce vznikla. Žalovaný žalobci vyplatil částku 57.173 Kč, žalobce však tvrdí, že při nehodě vznikla na vozidle škoda ještě ve výši 60.272 Kč. V řízení byly zpracovány celkem tři znalecké posudky soudem ustanovenými znalci, čtvrtý posudek pak předložil sám žalobce. Ze všech posudků vyplývají pochybnosti o tom, zda všechna zaznamenaná poškození vozidla mohla vzniknout při předmětné dopravní nehodě. Soud považuje z provedeného dokazování za bezpečně prokázané, že při předmětné dopravní nehodě všechna zaznamenaná poškození skutečně vzniknout nemohla. Soud poukazuje na to, že i znalecký posudek zpracovaný žalobcem vybraným znalcem [titul] vykazuje zjevnou rezervovanost k zaznamenanému poškození, když pouze opatrně deklaruje technickou přijatelnost poškození vozidla Subaru Impreza při dopravní nehodě [datum] a znalec v něm uvádí, že z jemu předložených dokladů nelze určit případná poškození jednotlivých dílů před předmětnou dopravní nehodou. Ze znaleckých posudků znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] pak soud považuje za bezpečně prokázané, že nemohlo při této dopravní nehodě dojít k poškození zadní části vozidla Subaru (viz. foto na č.l. 452), které vykazuje poškození pohybem zprava doleva, což zcela odporuje popisu nehodového děje řidiče [jméno] [celé jméno žalobce]. Tento argument znalce [titul] je podle přesvědčení soudu prvního stupně naprosto zásadní a nezvratný. Znalec [titul] také při svém výslechu logicky vysvětlil, proč nemohlo dojít k odrazu levé zadní části vozidla od svodidla a jeho vysvětlení považuje soud prvního stupně za zcela přesvědčivé. Znalec [titul] rovněž poukazoval na rozpory mezi poškozením přední a zadní části vozidla, když prvotní náraz směřoval na zadní část vozidla, tudíž by teoreticky mělo být poškození zadní části vozu větší než poškození přední části vozidla. Soud prvního stupně tak považuje za bezpečně prokázané, že ke všem poškozením zaznamenaným v zápise o poškození vozidla nemohlo dojít při předmětné dopravní nehodě dne [datum] a pokud svědek [jméno] [celé jméno žalobce], resp. žalobce tvrdí, že vodidlo v době nehody bylo nepoškozené, pak zjevně nehovoří pravdu.

26. Mezi účastníky je nesporná skutečnost, že žalobce uzavřel s žalovaným havarijní pojištění předmětného vozidla, které se podle obsahu pojistné smlouvy vztahovalo na pojistná nebezpečí, živel, vandalismus, odcizení vozidla a základní havárie. K pojistné smlouvě se vztahovaly všeobecné pojistné podmínky VPPH [číslo], které se ani jeden z účastníků nenamáhal soudu předložit, takže bez jejich znalosti nelze říci, jak byla definována základní havárie, ani jak byly upraveny některé další parametry pojištění (např. podmínky pro uplatnění nároku na pojistné plnění, způsob stanovení a výše pojistného plnění, splatnost pojistného plnění, atp.). Tak jako tak žalobce jako pojistník i pojištěný byl podle § 2796 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku povinen podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků pojistné události, což neučinil, takže podle § 2797 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má žalovaný jako pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž bylo tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Základním problémem žalobce pak je, že na žalované pojišťovně uplatňuje nárok na pojistné plnění i za poškození, které zcela zjevně nemohlo vzniknout při předmětné dopravní nehodě, přičemž z provedeného dokazování tak není zřejmé, jaký byl stav vozidla žalobce v okamžiku předmětné dopravní nehody a jaké poškození skutečně vzniklo až při předmětné dopravní nehodě a jaké poškození mělo vozidlo žalobce již z dřívějška. V samotném řízení tak žalobce netvrdil a neprokázal skutečný stav vozidla před předmětnou dopravní nehodou, když z provedeného dokazování vyplynulo, že vozidlo mělo v době nehody jiná s nehodou nesouvisející poškození, a to minimálně poškození zadní části vozidla. Žalobě není možné vyhovět ani co do částky 8.470 Kč představující náklady na znalečné za znalecký posudek [titul], neboť tento posudek se ukázal být v řízení nepoužitelným a náklady na něj vynaložené tak byly neúčelné. Soud proto žalobu žalobce v plném rozsahu zamítl, když žalobce při oznámení pojistné události uvedl vědomě nepravdivé podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo vědomě zamlčel podstatné údaje týkající se této události (nesouvisející poškození).

27. Pro úplnost soud poznamenává, že z pojistné smlouvy založené do spisu (č.l. 7) vyplývá, že byla sjednána pojistná částka 30.000 Kč a spoluúčast 5%, minimálně 5.000 Kč, takže žalovaný žalobci zaplatil pojistné plnění ve výši přesahující pojistnou částku. Pokud jde o námitku promlčení zaslanou žalovaným, tato není důvodná, neboť se nejedná o spor z pojištění odpovědnosti, nýbrž spor z havarijního pojištění, na které se vztahuje ust. § 626 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle kterého promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počne běžet jeden rok od pojistné události. Ustanovení § 635 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se vztahuje na nároky na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že k předmětné dopravní nehodě došlo [datum], nárok žalobce by byl promlčen až [datum], přičemž k podání žaloby došlo [datum]. Žaloba žalobce tedy byla podána včas.

28. O náhradě nákladů řízení státu soud nerozhodoval, neboť byly pokryty zálohami složenými účastníky řízení.

29. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za deset úkonů právní služby po 3.860 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum] přesahujícího dvě hodiny, sepis repliky ze dne [datum]) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby deset po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, s navýšením 21 % DPH částkou 8.736 Kč. Žalovanému dále náleží náhrada za zálohy složené na znalecký posudek ve výši 7.500 Kč a 10.000 Kč Celkem tak žalovanému náleží na náhradě nákladů řízení částka 67.836 Kč.