7 C 201/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou doc. JUDr. Mgr. jméno příjmení příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného na uveřejnění odpovědi podle § 14 tiskového zákona

I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným a po právní moci tohoto rozsudku v nejbližším vydání deníku [příjmení] noviny uveřejnit následující odpověď: „ Odpověď [celé jméno žalobce]: Dne [datum] byl na stranách 4 a 5 [anonymizováno] novin publikován článek s názvem„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“, ve kterém je popisováno několik případů údajného podvodného jednání kroměřížských podnikatelů [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž tyto činy jsou dávány do souvislosti s mojí osobou a mojí advokátní činností. Citovaný článek obsahuje tvrzení, která jsou ve vztahu k mojí osobě nepravdivá. V případě paní [jméno] [příjmení] se v článku tvrdí, že paní [příjmení] měla v mojí advokátní kanceláři za mé přítomnosti podepsat smlouvu, ve které měla nevědomky stvrdit převzetí částky ve výši 350 000 Kč, kterou však údajně nikdy neobdržela, a následně měla přít o svůj rodinný dům i s pozemky. Z listin uložených ve sbírce listin katastrálního úřadu však plyne, že smlouva, kterou bylo stvrzeno převzetí částky 350 000 Kč, byla ve skutečnosti kupní smlouvou na předmětný rodinný dům a související pozemky a uzavřenou mezi paní [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující, kdy tato částka byla součástí kupní ceny; tato smlouva byla uzavřena v [obec] před notářem JUDr. [jméno] [příjmení], který v den uzavření smlouvy provedl též úřední ověření podpisů smluvních stran. K převodu rodinného domu s pozemky tedy došlo na základě kupní smlouvy, kterou paní [příjmení] podepsala (s úředním ověřením podpisů), přičemž k podpisu nedošlo v mojí advokátní kanceláři. Všechny tyto skutečnosti lze dohledat výlučně na základě informací uvedených v citovaném článku s využitím veřejně dostupných zdrojů (část z nich s placeným přístupem) bez využití jakékoliv informace podléhající advokátní mlčenlivostí, a tedy jsou nezávislé ověřitelné. [celé jméno žalobce]“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 900 Kč.

1. Žalobce se po žalovaném domáhá uveřejnění odpovědi s odůvodněním, že dne [datum] byl v [anonymizováno] novinách publikován nepravdivý, neúplný, nepřesný a zkreslující článek s [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“ (dále jen,,článek“). Z článku se podle žalobce podává, že se jako advokát aktivně podílel na podvodném jednání spočívajícím v uzavírání nevýhodných (lichvářských) smluv s dlužníky. Žalobce požádal žalovaného, který je vydavatelem [anonymizováno] novin, o uveřejnění odpovědi, čemuž žalovaný nevyhověl, neboť podle jeho názoru veškeré skutečnosti a tvrzení týkající se žalobce, uvedené v napadeném článku, vyplývají z dokumentů a dalších podkladů redakce [anonymizováno] novin. Žalovaný žalobci dále sdělil, že mu s dostatečným předstihem před publikací článku bylo umožněno se k němu vyjádřit, případně jej doplnit, čehož nevyužil. Žalobce je jako advokát vázán mlčenlivostí, proto se chtěl v rámci své odpovědi vyjádřit k těm skutečnostem, ke kterým existují veřejně přístupné dokumenty a kterými by tak neporušil svou zákonnou povinnost mlčenlivosti, konkrétně k v článku popisovaném případu paní [jméno] [příjmení], která měla obdržet půjčku ve výši 80 000 Kč a následně v kanceláři žalobce podepsat smlouvu, ve které stvrdila převzetí částky 350 000 Kč, které neobdržela a následně přišla o dům. Uvedená (kupní) smlouva však byla podepsána v [obec] u notáře JUDr. [příjmení], nikoliv v kanceláři žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že ji považuje za zcela nedůvodnou. Žalobcem požadované znění odpovědi záměrně relativizuje obsah celého článku a neodpovídá požadavkům tiskového zákona. Článek neobsahuje nepravdivá či zkreslující tvrzení, naopak žalobce svou odpovědí záměrně zkresluje informace o trestné činnosti [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a záměrně zaměňuje smlouvu týkající se [jméno] [příjmení], o které se hovoří v článku, se smlouvou z katastru nemovitostí, na což byl žalovaným upozorněn. Obsah smluv, které [jméno] [příjmení] uzavřela, navíc není skutkovým tvrzením, které by se týkalo cti, důstojnosti nebo soukromí žalobce. Žalovaný dále uvádí, že při přípravě článku jeho autoři s žalobcem hovořili, dali mu prostor k vyjádření se (a to i konkrétně k případu [jméno] [příjmení]) a následně mu zaslali pracovní verzi přepisu rozhovoru, kterou žalobce autorizoval. Možnosti doplnění dalších údajů žalobce nevyužil s ohledem na svou povinnost mlčenlivosti.

3. Z článku publikovaného v [anonymizováno] novinách dne [datum], na č.l. 4 autory [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pod názvem [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] (č.l. 7 spisu) soud zjistil, že se v něm popisuje spolupráce právní kanceláře žalobce s,,odsouzenými kroměřížskými lichváři [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří podvodnými půjčkami připravovali klienty o majetky.“ Soud dále zjistil, že konkrétně je v článku (mimo jiné) popisován příběh paní [jméno] [příjmení]. V článku bylo rovněž uvedeno, že žalobce se k jednotlivým případům s odkazem na advokátní mlčenlivost nevyjádřil, uvedl však, že pokud jde o smlouvy, které zpracovával on, ty byly v pořádku.

4. Z dokumentu ze dne [datum] označeného jako žádost o uveřejnění odpovědi podle ustanovení § 10 tiskového zákona včetně doručenky z téhož dne (č.l. 8-10 spisu) soud zjistil, že žalobce požádal žalovaného o uveřejnění odpovědi dle zákona č. 46/2000 Sb., (dále jen,,tiskový zákon“). Odpověď se týkala výše uvedeného článku. Žalobce v ní chtěl uvést, že článek je lživý a svá tvrzení podepřít veřejně dostupnými listinami, neboť jiné (z důvodu vázanosti advokátním tajemstvím) uvést nemohl.

5. Z reakce žalovaného na žádost žalobce (č.l. 11 spisu) soud zjistil, že žalovaný žádosti žalobce nevyhověl s odůvodněním, že nemá za to, že by došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. Autoři článku vycházeli z objektivních a doložitelných skutečností a podkladů, které mají k dispozici.

6. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku (č.l. 12 spisu) soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] narozená dne [datum], má od roku 2015 sídlo na adrese [adresa], do [datum] měla sídlo na adrese [adresa].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] (č.l. 13 spisu) soud zjistil, že vlastnické právo k parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [adresa] a na parcele [číslo] zahrada, to vše na [list vlastnictví] pro katastrální území [číslo] [část obce] (dále jen,,nemovitosti“), má [právnická osoba], se sídlem [adresa], nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly [datum].

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] u notáře JUDr. [jméno] [příjmení] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím (č.l. 14-16 spisu) soud zjistil, že prodávající kupujícímu za částku 1 550 000 Kč prodala nemovitosti. Splatnost kupní ceny byla stanovena tak, že část kupní ceny ve výši 350 000 Kč byla uhrazena k rukám prodávající před podpisem smlouvy a zbytek byl započten na pohledávku kupujícího za prodávající.

9. Z opravy návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a z návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (č.l. 16 p.v. a 17 spisu) soud zjistil, že na základě výše uvedené kupní smlouvy [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], požádali katastrální úřad pro Jihomoravský kraj o zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva.

10. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 30-33 spisu) soud zjistil, že tisková mluvčí žalobce mu zaslala opravu textu přepisu rozhovoru žalobce s jeho poznámkami, opravováno nebylo nic, z toho co je předmětem sporu.

11. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] sepsaného v [obec] dne [datum] s ověřovací doložkou České pošty pro legalizaci (č.l. 44 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] potvrzuje pravdivost v článku uvedených informací.

12. Z dopisu České advokátní komory adresovaného žalobci dne [datum] (č.l.46 spisu) soud zjistil, že advokátní komora neshledala, že by se žalobce dopustil kárného provinění v souvislosti s jeho činností vyplývající z článku a dalších (žalobcem předložených) dokumentů.

13. Soud neprovedl důkaz v podobě výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (autoři článku) a [jméno] [příjmení] neboť by byly nadbytečné, skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci byly prokázány již provedenými důkazy. Ze stejného důvodu soud neprovedl důkaz trestním rozsudkem Městského soud v Brně, sp. zn. [spisová značka], kde je zdokumentováno podvodné jednání [právnická osoba] [anonymizováno] resp. jeho jednatelů.

14. Z uvedených důkazů má soud za prokázané, že v [anonymizováno] novinách byl publikován článek týkající se osoby žalobce (bod 3 rozsudku), s kterým žalobce nesouhlasil, proto požádal o zveřejnění odpovědi. V té chtěl uvést, že článek je lživý a svá tvrzení podepřít veřejně dostupnými listinami, neboť jiné (z důvodu vázanosti advokátním tajemstvím) uvést nemohl (bod 4 rozsudku). Žalobce chtěl svou odpověď podepřít veřejně dostupnými listinami týkajícími se [jméno] [příjmení] (jedna z článkem zmiňovaných podvedených osob), a to zejména kupní smlouvou a návrhy na vklad do katastru nemovitostí, dle kterých se žalobce domnívá, že paní [příjmení] nemohla být podvedena, ale musela vědět, co činí (body 6-9 rozsudku). Žalovaný mu zveřejnění odpovědi neumožnil, neboť žalobce měl prostor se k článku předem vyjádřit a jím požadovaná odpověď je zkreslující (bod 10 rozsudku). K pravdivosti článku se vyjádřila i [jméno] [příjmení], která uvedla, že informace v něm jsou pravdivé (bod 11 rozsudku). Česká advokátní komora nedošla k závěru, že by se žalobce svou činností (která je v článku popisována) dopustil kárného provinění (bod 12 rozsudku).

15. Podle ustanovení § 10 odst. 1 tiskového zákona č. 46/2000 Sb., jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

16. Podle ustanovení § 10 odst. 2 tiskového zákona se odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

17. Podle ustanovení § 12 odst. 1, 2 a 3 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí mít písemnou formu. Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi. Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

18. Podle ustanovení § 13 odst. 2 a 3 tiskového zákona Vydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení a není-li možné odpověď uveřejnit v uvedené lhůtě, pak vydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi.

19. Podle ustanovení § 14 odst. 1 a 2 tiskového zákona neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi u soudu zaniká.

20. Žalobce se po žalovaném domáhal uveřejnění odpovědi podle ustanovení § 14 tiskového zákona. Soud proto v prvé řadě zkoumal, zda svůj nárok uplatnil včas. Napadený článek byl v [anonymizováno] novinách vydán dne [datum]. Žalobce o uveřejnění odpovědi požádal dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému téhož dne, tedy v zákonné 30 denní lhůtě. Protože žalovaný uvedené žádosti v zákonné lhůtě 8 dní nevyhověl, měla žalobce možnost do 15 dnů po uplynutí této lhůty podat návrh k soudu, což učinil. Žalobkyně podala návrh k soudu dne [datum], a tedy včas. Soud proto konstatuje, že žalobce dodržel všechny zákonem dané lhůty, toto učinili účastníci nesporným, soud vzat tato tvrzení za svá zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), stejně tak za nesporná považuje soud fakt, že žalovaný je vydavatelem periodika [příjmení] noviny.

21. Předmětem žalobního návrhu žalobce bylo tvrzení, že v článku byla, uvedena skutková tvrzení, která byla nepravdivá, nepřesná nebo neúplná. Konkrétně se pak žalobce věnoval části článku věnující se případu paní [jméno] [příjmení], což je podle něj jediná část článku ke které se může vyjádřit, aniž by porušil advokátní tajemství. Soud se tedy zabýval obecnou otázkou, zda je v situaci, kdy žalobce uvádí, že nepravdivost, nepřesnost a neúplnost jednotlivých tvrzení se projevovala v jejich vzájemné kombinaci a návaznosti institut odpovědi vůbec vhodným, resp. uplatnitelným právním prostředkem ochrany tvrzeného zásahu do osobnostní sféry žalobce.

22. Podstatou institutu práva na odpověď je uvést uveřejněná skutková tvrzení, která jsou nepravdivá, neúplná nebo zkreslující, na pravou míru vlastním vylíčením (podáním) skutkových tvrzení dotčenou osobou. Právo na odpověď je na rozdíl od prostředků všeobecné ochrany osobnosti zakotvených v občanském zákoníku svázáno řadou přísných formalit. Přísné formální požadavky se váží jednak na čas, kdy lhůty pro uplatnění žádosti u vydavatele a pak u soudu, jsou relativně krátké a především pak prekluzivní (§ 12 odst. 3 a § 14 odst. 2 tiskového zákona), a jednak na obsah a formu žádosti a znění odpovědi (§ 10, § 12 odst. 1, 2 a § 13 tiskového zákona). Formální požadavky kladené na obsah žádosti o odpověď a na znění odpovědi nejsou samoúčelné. Souvisí s tím, že zákon ukládá vydavateli vyhovět důvodné žádosti zásadně do 8 dnů ode dne doručení žádosti (§ 13 odst. 2 tiskového zákona) a svazuje tak žádost a znění odpovědi formalitami umožňujícími vydavateli efektivní, rychlou kontrolu důvodnosti žádosti. Prvek formálnosti je tak imanentní podstatou předmětného prostředku.

23. Žalobce se však v rozporu s ustanoveními § 10 odst. 1 a § 12 odst. 2 tiskové zákona nedomáhá odpovědi ve vztahu ke konkrétním skutkovým tvrzením obsaženým v článku uveřejněném žalovaným, ale jejich závadnost spatřuje především v propojení jednotlivých tvrzení do výsledku článku, který pak vyvolává určité klamné zdání ohledně žalobce a uvádí laickou veřejnost v omyl. Žalobce se tak snaží svou odpovědí uvést na pravou míru dojem vyvolávaný článkem, přičemž vychází zjevně ze svých subjektivních pocitů než z konkrétních tvrzení v článku uvedených. Skutková tvrzení uváděná žalobcem jako tvrzení nepravdivá nebo neúplná pak nelze považovat za sdělení obsahující skutková tvrzení, která se dotýkají jeho jména nebo dobré pověsti a na základě kterých by měl právo požadovat po žalovaném zveřejnění odpovědi. Kromě uvedeného má soud za to, že ani obsah odpovědi žalobce nevyhovuje požadavkům uvedeným v ustanovení § 10 odst. 2 a 13 odst. 1 písmeno a) tiskového zákona, ze kterého vyplývá, že odpověď se musí omezit pouze na skutková tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje, resp. reaguje na napadenou část článku. Odpovědi žalobce jsou však převážně nepřesné. Úvod požadované odpovědi je dáván do souvislosti s „ údajnou“ trestnou činností jednatelů firmy [anonymizována dvě slova], ačkoliv o jejich odsouzení není spor a netýká se práv žalobce. Druhý odstavec je zcela nekonkrétní a nic neuvádí na pravou míru, neopravuje, nedoplňuje, neupřesňuje. Třetí odstavec reaguje na něco, co není obsahem článku, protože se zabývá kupní smlouvou, která byla uzavřena dne [datum], ačkoliv článek se zabývá smlouvou, která měla být uzavřena v dubnu 2012 (měsíc po půjčce 80 000 Kč v březnu 2012). Odpověď je mimo meze zákonných mantinelů, protože opět nic z článku neuvádí na pravou míru, neopravuje, nedoplňuje, neupřesňuje, ale uvádí nová tvrzení, která nejsou reakcí na článek. Poslední odstavec je obecnou proklamací tvrzení žalobce, nemající přímý vztah k obsahu článku a obsahu požadované odpovědi. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou, u žalobce nezastoupeného advokátem, tvořeny náklady za 3 úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 1 a 3 písmena a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání).

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.)