Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

7 C 206/2019

č. j. 7 C 206/2019-148

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2022:7.C.206.2019.7

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu o náhradu škody z pracovního úrazu, protože doba pracovní neschopnosti příčinně související s úrazem byla omezena na období do určitého data. Soud se opřel o znalecký posudek, podle něhož následná pracovní neschopnost byla způsobena chronickými onemocněními pohybového aparátu a syndromem spánkové apnoe, nikoli úrazem. Dle § 4 vyhlášky č. 125/1993 Sb. pojišťovna není povinna hradit škodu nad rámec povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce. Žalobce byl povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 286 137 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 286 137 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 400 Kč.

III. Žalobci se ukládá ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto rozhodnutí sdělit soudu číslo účtu pro vrácení zálohy na náklady.

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení sporné částky s odůvodněním, že žalobce byl u žalovaného pojištěn dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. pro případ odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Pro žalobce vykonával poškozený jméno příjmení profesi řidiče tramvaje na základě pracovní smlouvy ze dne datum. Při výkonu práce dne datum v 13.12 hodin při výkonu práce utrpěl v důsledku přestavování výhybky na konečné stanici – ulice, úraz – pohmoždění v oblasti bederní páteře poté, kdy uklouzl a spadl. V důsledku této události měl být pan příjmení v období od datum do datum v pracovní neschopnosti. Žalobce posoudil úraz jako pracovní, poskytl žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši celkem 311 568 Kč, když žalobce má za to, že pracovní neschopnost jednoznačně vyplývala z úrazu a pan příjmení se léčil s následky vyvolanými pracovním úrazem, když jeho pracovní neschopnost byla prokazována potvrzením lékaře o trvání pracovní neschopnosti za období od datum do datum. Ve smyslu § 271a zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského, když průměrný výdělek zaměstnance před vznikem škody činil 205,77 Kč za hodinu, v důsledku pracovního úrazu zaměstnanec neodpracoval číslo hodin a pokud by nebyl v pracovní neschopnosti jeho celkový příjem za období pracovní neschopnosti by činil 544 879 Kč (205,77 × číslo), poškozenému v průběhu pracovní neschopnosti byla vyplacena náhrada mzdy za období od datum do datum ve výši 5 739 Kč a vyplaceny dávky nemocenské ve výši 227 572 Kč, celková ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti činila 311 568 Kč. Žalobce žalovaného požádal o refundaci vzniklé škody jako pojistného plnění, žalovaný však na předmětnou pojistnou událost vyplatil pouze 25 431 Kč, s čímž žalobce nesouhlasil s tím, že měl za to, že dle lékařských zpráv je celá doba pracovní neschopnosti vyvolána pracovním úrazem. Sporná částka nebyla zaplacena přes předžalobní výzvu s tím, že žalovaný argumentoval, že u poškozeného se jednalo a pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s úrazem pouze do datum s tím, že důvodem další pracovní neschopnosti byly již dřívější pokročilé degenerativní změny. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo sporné, jak dlouho trvala pracovní neschopnost příčinné souvislosti s pracovním úrazem, soud nechal vypracovat znalecký posudek, který stanovil, že výlučnou příčinou dočasné pracovní neschopnosti byl pracovní úraz pouze v trvání do datum, další doba trvání byla pro jiná s úrazem nesouvisející onemocnění pohybového aparátu a syndrom spánkové apnoe, v této době již nebyly podle neurologického vyšetření žádné úrazové změny. Žalobce výslovně uvedl, že nemá námitky vůči vypracovanému znaleckému posudku.

2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba v byla v plném rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že je sice nesporné, že došlo k uzavření pojistné smlouvy, že došlo k pojistné události – pracovnímu úrazu jméno příjmení, když žalovaný se obrátil na MUDr. jméno příjmení, která po prostudování lékařské dokumentace stanovila maximální uznatelnou dobu léčení daného úrazu v délce čtyř týdnů, žalovaný tedy proplatil pojistné plnění pouze ve výši 25 431 Kč za období od vzniku úrazu do datum s tím, že další doba trvání souvisela s chronickými páteřovými potížemi, pro které byl poškozený opakovaně léčen a byl v pracovní neschopnosti. Žalovaný zdůraznil, že zaměstnavatel má právo, aby za něj pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu, a to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce, když dle § 4 vyhlášky č. 125/1993 Sb. pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy. Poté, kdy byl vypracován znalecký posudek, žalovaný setrval na svém stanovisku s tím, že jejich stanovisko koresponduje závěrům znaleckého posudku.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) pracovní smlouva z datum, -) záznam o úrazu z datum, -) listina označená jako náhrada ztráty na výdělku z datum, -) vyrozumívací dopis z datum, -) předžalobní upomínka z datum, -) listina označená jako náhrada škody za pracovní úraz, která byla kontrolována datum, -) lékařská zpráva MUDr. anonymizováno z datum, -) ambulantní zprávy MUDr. jméno příjmení z 6., 30. 9., 3. 10., datum, 20. 2., 13. 3., 29. 5., 30. 8., 23. 10., datum, datum, -) nečitelné rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti číslo (díl třetí), -) čitelnější rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl pátý, -) hlášení pojistné události k zákonné odpovědnosti za škodu z pracovních úrazů z datum, -) dopis žalovaného z datum, -) potvrzení lékaře o v souvislosti pracovního úrazu z pracovní neschopností vystavené MUDr. anonymizováno dne 31. 10, 30. 11., datum, a 31. 1., 28. 2., 31. 3., 2. 5., 31. 5., 30. 6., 31. 7., 31. 8., 4. 10., 31. 10. a datum, -) výstup z obchodního rejstříku žalobce, -) výstup z obchodního rejstříku žalovaného, -) hlášení pojistné události k zákonné odpovědnosti za škody z pracovního úrazu (duplicita k č.l. 58, kromě prezenčního razítka žalované), -) odborné posouzení MUDr. jméno příjmení z datum s chybějící čtvrtou stranou, -) náhrada ztráty na výdělku po dobu PN z datum, -) dopis žalovaného ze datum, -) odborné posouzení MUDr. jméno příjmení z datum včetně chybějící strany. -) výslechem svědkyně příjmení jméno příjmení závodní lékařky žalobce, -) znaleckým posudkem znalce celé jméno znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a posudkové lékařství.

4. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázané, respektive soud vzal za svá shodná skutková tvrzení obou účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) o tom, že byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti žalobce za škodu vzniklou při pracovních úrazech a nemocech z povolání, že došlo k úrazu řidiče tramvaje jméno příjmení, tak jak byl popsán v žalobě, úraz byl označen za pracovní, došlo k němu při představování výhybky přitom měl řidič uklouznout a ve snaze vyrovnat pád mělo dojít k prudkému pohybu a k poškození v oblasti bederní páteře, škoda byla uplatněna u žalovaného, tak jak odpovídá stanoviskům obou procesních stran, nesporné je vyplacení částky 25 431 Kč, další plnění ze strany žalovaného bylo odmítnuto, protože je nad rámec povinnosti vyplývající ze zákona. příjmení mezi účastníky je též doba trvání pracovní neschopnosti. Pokud a MUDr. jméno příjmení vystavovala doklady o trvání pracovní neschopnosti vycházela ze zpráv odborných lékařů, MUDr. příjmení měla k dispozici úplnou zdravotní dokumentaci a zkonstatovala, že u poškozeného došlo při úrazu k recidivě letitých chronických páteřových potíží s tím, že nelze vyloučit malé distorzní poranění, když běžná doba pracovní neschopnosti u takových úrazů dříve neléčeného pacienta bývá 4 týdny, včetně rehabilitace, když u jmenovaného se jednalo o pokročilé degenerativní změny páteře s výrazným podílem obezity s tím, že problémy jsou letité a budou recidivovat, MUDr. příjmení ač nevypracovala hodnocení pro žalovaného jako znalkyně, je zapsaná v seznamu znalců ministerstva spravedlnosti jako znalec v oboru zdravotnictví, obor pracovní úrazy a nemocí z povolání. Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení, znalce z oboru zdravotnictví odvětví pracovní úrazy nemoci z povolání a posudkové lékařství bylo zjištěno, že měl k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci, k dispozici měl spis, když ze zdravotní dokumentace vyplynulo, že zdravotní problémy se zády měl poškozený již od roku 1992, když problémy s páteří se opakovaly v roce 1997, 2000, 2001, 2002, 2013, 2014, 2015 a v souvislosti se úrazem v roce 2016. S ohledem na své odborné znalosti znalec zkonstatoval, že úraz z datum byl výlučnou příčinou dočasné pracovní neschopnosti pouze do datum, další trvání bylo na doporučení rehabilitační léčby, po celou dobu této léčby pro jiná s úrazem nesouvisejících onemocnění pohybového aparátu a syndrom spánkové apnoe, podle neurologického vyšetření již k datum nebyly žádné úrazové změny.

5. Další důkazy kromě provedených účastníci nenavrhovali přes poučení dle §§ 118b odst. 1, 118a odst. 1 a 3 a 119a odst. 1 a 2 o.s.ř.

6. Dle § 2861 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za někoho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k úhradě pojištěnému. Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jenž bylo-li to ujednáno anebo stanoví-li tak jiný zákon.

7. Dle § 271 a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

8. Dle § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ní zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění s výjimkou případu, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči po příslušné pojišťovně. Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle odst.

1. Rozhoduje-li o náhradě této škody soud, platí, že pojistná událost nastala dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna poskytnout plnění nabylo právní moci.

9. Dle § 4 citované vyhlášky pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy.

10. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti s ohledem na výše uvedená hmotněprávní ustanovení a dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že zaměstnanci žalobce panu příjmení, při pracovním úrazu (při výkonu práce, v pracovní době) bylo poškozeno zdraví, v příčinné souvislosti s poškozením pracovním úrazem, však pracovní neschopnost trvala pouze do datum, za toto období vzniklá škoda bylo žalobci pojistné plnění uhrazeno, pokud dále trvala pracovní neschopnost, nebyla již v příčinné souvislosti s pracovním úrazem – pojistnou událostí a žalovaný zcela důvodně odmítl plnění, protože pokud žalobce dále plnil, bylo to nad rámec jeho zákonné povinnosti, protože další pracovní neschopnost byla v příčinné souvislosti se zdravotním stavem žalobce v předúrazovém období. Za této situace nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř.. Soud přiznal úspěšnému žalovanému, subjektu nezastoupenému advokátem, náhradu nákladů, které byly spojeny s účelným hájením práva a to v souladu s ustanovením § 1 odst. 1, 3 písm. a), b) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu za 8 úkonů po 300 Kč za odpor, vyjádření k žalobě, vyjádření k replice žalobce, vyjádření ke znaleckému posudku a příprava a účast u dvou jednání soudu.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude – li plněno dle rozsudku řádně a včas, je titulem pro výkon rozhodnutí. Proti výroku III není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a) o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.