7 C 23/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Jméno žalobce A , narozeného Datum narození žalobce A , trvale bytem Adresa žalobce A (ohlašovna), adresa pro doručování Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno , proti žalovanému Jméno žalovaného A , nar. Anonymizováno , bytem Adresa žalovaného A , zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátkou se sídlem Anonymizováno , o ochranu osobnosti,

I. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému z videozáznamu zveřejněného dne , datum, na jeho osobním profilu na sociální síti Facebook s popisem: „, Anonymizováno, ?? !! vol.16/1 - , jméno FO, VYHROŽUJE, , jméno FO, HROUTÍ!! Čeká mě velká PRÁVNICKÁ BITVA s padesátkou elitních právníků a jedním MINISTREM?? Jak je to doopravdy s OG MERČEM?? Zoufalost PSYCHOPATA, když se mu hroutí VYLHANEJ svět! #mikejepan #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #kocourekjepodvodnik“ (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/1439125259466505) skutková tvrzení, že žalobce je úchyl, stalker, celý život se živí podvody, prokazuje se falešnými, resp. nic neříkajícími tituly, má problémy s erekcí a kvůli problémům s erekcí ukončuje pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci, dále je žalovaný povinen z předmětného videozáznamu odstranit sdělení, že jediný titul, který by žalobci slušel, je b.l.b., blb, protože je zadarmo a zkoušky na něj skládá každý den neskutečně kvalitní, dále komunikaci žalobce s třetí osobou v aplikaci Messenger, SMS komunikaci mezi žalobcem a žalovaným spolu s telefonním číslem žalobce, jakož i fotomontáž s textem „STOJÍ ZA NÁMI CELÝ TEAM PRÁVNÍKŮ A POLITICKÁ STRANA VEM SI WELCOME DRINK A POJĎ MEZI NÁS, TADY ŽÁDNÉ ZÁKAZY NEPLATÍ, DOVOLENO JE ÚPLNĚ VŠE!“ a fotomontáž s textem „Kompletní tým našich 50 právníků k Vašim službám“, a současně uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoliv dalšího zveřejňování těchto skutkových tvrzení, sdělení, fotomontáží, projevů osobní povahy a telefonního čísla žalobce.

II. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému zaslat žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku písemnou a jím vlastnoručně podepsanou omluvu následujícího znění: „Dne 4.června 2017 jsem na svém facebookovém profilu a dne 10. června 2017 na svém YouTube kanálu zveřejnil videozáznam s názvem: „, Anonymizováno, ?? !! vol.16/1 - , jméno FO, VYHROŽUJE, , jméno FO, HROUTÍ!!“. V tomto videozáznamu jsem neoprávněně označil pana , Jméno žalobce A, , předsedu představenstva , právnická osoba, , za úchyla, stalkera, za osobu, která se celý život živí podvody, prokazuje se falešnými, resp. nic neříkajícími tituly, má problémy s erekcí a kvůli problémům s erekcí ukončuje pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci. Dále jsem v předmětném videozáznamu neoprávněně uvedl, že jediný titul, který by panu , jméno FO, slušel, je b.l.b., blb, protože je zadarmo a zkoušky na něj skládá každý den neskutečně kvalitní. Dále jsem v předmětném videozáznamu neoprávněně zveřejnil komunikaci pana , jméno FO, s třetí osobou v aplikaci Messenger, jakož i SMS komunikaci mezi mnou a panem , jméno FO, spolu s jeho telefonním číslem, jakož i fotomontáž s textem „STOJÍ ZA NÁMI CELÝ TEAM PRÁVNÍKŮ A POLITICKÁ STRANA VEM SI WELCOME DRINK A POJĎ MEZI NÁS, TADY ŽÁDNÉ ZÁKAZY NEPLATÍ, DOVOLENO JE ÚPLNĚ VŠE!“ a fotomontáž s textem „Kompletní tým našich 50 právníků k Vašim službám“, kde byl pan , jméno FO, zobrazen jako homosexuál, resp. jako osoba s odstátýma ušima. Tím jsem se dopustil závažných zásahů do práva na ochranu osobnosti pana , jméno FO, . , jméno FO, zveřejnění předmětného videozáznamu se mu proto omlouvám. , Jméno žalovaného A, .“III. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému zveřejnit na vlastní náklady na svých profilech na sociální síti Facebook (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, ) a YouTube (přímý odkaz: https://www.youtube.com/user/, Anonymizováno, ) do 7 dnů od právní moci rozsudku omluvu stejného znění ve formátu videozáznamu, a to minimálně na dobu 6 měsíců jdoucích po sobě.

IV. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení peněžitého zadostiučinění za zásahy do jeho osobnosti ve výši 100.113,- Kč.

V. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit z videozáznamu zveřejněného s textem „, Anonymizováno, ?? !! vol. 15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, ZAČÁTKY obou podvodníků… když je moderátor ZOUFALEJ rektální alpinista…. a proč je , Anonymizováno, FINANČNĚ úplně , právnická osoba, ?? To se dozvíš v tomhle videu!!! Tohle je ZAČÁTEK KONCE, ladies and gentlemen.... , Anonymizováno, už vám uvolňuje hotelovej pokoj pojišťováci… #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “ dne 22.května 2017 na facebookovém profilu žalovaného (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/vb.100001071336825/1426924104019954/) výroky:(A) žalobce je podvodník,(B) žalobce se v roce 2011 snažil prát peníze v blíže neuvedeném občanském spolku a tento také rozkrást, v čemž mu bylo zabráněno blíže neuvedenou osobou, které se měl následně mstít vystavením podvodné směnky na částku 250.000,- Kč a spor nakonec kvůli nepravosti směnky prohrál a dluží této osobě 75.645,20 Kč na nákladech řízení,(C) je jen otázkou času, než se žalobce začne mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a začne to svádět na jiného kolegu psychopata,(D) žalobce půjde brzo do vězení,(E) žalobce má natolik špatné vztahy s rodinou, že za ním nebude chodit do vězení a jeho otec se za něj až za hrob stydí,(F) žalobce je žebrák,(H) žalobce je hysterická a narcisistická figura,(I) žalobce je „poškozenej mozek“,(J) žalobce je „casanova IV. cenové kategorie“,(K) žalobce je asociál,(L) je otázka, kdy se žalobce začne mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a svádět to na nějakýho jinýho kolegu psychopataa uložení povinnosti žalovanému zdržet se jejich dalšího zveřejňování.

VI. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném do 7 dnů od právní moci rozsudku odstranit z videozáznamu zveřejněného s textem „, Anonymizováno, ?? !! vol. 15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, ZAČÁTKY obou podvodníků… když je moderátor ZOUFALEJ rektální alpinista…. a proč je Mikeš FINANČNĚ úplně , právnická osoba, ?? To se dozvíš v tomhle videu!!! , právnická osoba, ZAČÁTEK KONCE, ladies and gentlemen.... Kajínek už vám uvolňuje hotelovej pokoj pojišťováci… #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “ dne 22.května 2017 na facebookovém profilu žalovaného (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/vb.100001071336825/1426924104019954/) rodné číslo žalobce, obrazovou podobu žalobce a zvukové projevy žalobce, a současně je žalovaný povinen zdržet se jejich dalšího zveřejňování.

VII. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném do 7 dnů od právní moci rozsudku zaslání na adresu trvalého pobytu žalobce písemnou, datovanou a žalovaným vlastnoručně podepsanou omluvu následujícího znění: „Vážený pane , jméno FO, , dne 22.května 2017 jsem na svém facebookovém profilu a dne 26.května 2017 na svém YouTube kanálu zveřejnil videozáznam s názvem: „, Anonymizováno, ?? !! vol.15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, “. V tomto videozáznamu a jeho názvu a popisu jsem Vás nepravdivě označil za podvodníka, dále jsem nepravdivě uvedl, že jste se v roce 2011 snažil prát peníze v blíže neuvedeném občanském spolku a tento také rozkrást, v čemž Vám mělo být zabráněno blíže neuvedenou osobou, které jste se pak měl následně mstít vystavením podvodné směnky na částku 250.000,- Kč a jejím vymáháním, které bylo neúspěšné kvůli údajné nepravosti směnky, dále jsem nepravdivě uvedl i to, že je jen otázkou času, než se začnete mstít třeba falešnejma telefonátama atentátech, únosech, nebo držením drog a začnete to svádět na jiného kolegu psychopata, dále jsem nepravdivě uvedl i to, že půjdete brzo do vězení, že se Váš otec za Vás až za hrob stydí a Vaše rodina za Vámi nebude chodit do vězení, dále jsem nepravdivě uvedl i to, že jste žebrák a dlužíte 75.645,20 Kč na nákladech řízení, dále že jste „slizký Ká“, hysterická a narcisistická figura, „poškozenej mozek“, casanova IV. cenové kategorie, asociál a psychopat a za toto se Vám omlouvám. Rovněž se Vám tímto omlouvám za to, že jsem v předmětném videozáznamu zveřejnil i Vaše rodné číslo, Vaši podobu a Vaše zvukové projevy.“VIII. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozsudku na svém profilu na sociální síti Facebook (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, ) a na YouTube kanálu (přímý odkaz: https://www.youtube.com/user/, Anonymizováno, ) se veřejně omluvit žalobci formou zvukově obrazového záznamu zveřejněného po dobu šesti měsíců tohoto znění: „Já , Jméno žalovaného A, jsem o panu , Jméno žalobce A, dne 22.května 2017 na svém facebookovém profilu a dne 26.května 2017 na svém YouTube kanálu zveřejnil videozáznam s názvem: „, Anonymizováno, ?? !! vol.15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, “. V tomto videozáznamu a jeho názvu a popisu jsem pana , Jméno žalobce A, nepravdivě označil za podvodníka, dále jsem nepravdivě uvedl, že se v roce 2011 snažil prát peníze v blíže neuvedeném občanském spolku a tento také rozkrást, v čemž mu mělo být zabráněno blíže neuvedenou osobou, které se pak měl následně mstít vystavením podvodné směnky na částku 250.000,- Kč a jejím vymáháním, jež bylo neúspěšné kvůli údajné nepravosti směnky, dále jsem nepravdivě o panu , Jméno žalobce A, uvedl i to, že je jen otázkou času, než se začne mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držení drog a začne to svádět na jiného kolegu psychopata, dále jsem o panu , Jméno žalobce A, nepravdivě uvedl i to, že půjde brzo do vězení, že se za něj jeho otec až za hrob stydí a jeho rodina za ním nebude chodit do vězení, dále jsem nepravdivě uvedl o panu , Jméno žalobce A, i to, že je žebrák a dluží 75.645,20 Kč na nákladech řízení, dále že je „slizký Ká“, hysterická a narcisistická figura, „poškozenej mozek“, casanova IV. cenové kategorie, asociál a dále jsem neoprávněně zveřejnil rodné číslo, obrazovou podobu a zvukové projevy pana , Jméno žalobce A, a za to vše se mu tímto veřejně omlouvám.

IX. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení peněžitého zadostiučinění ve výši 94.876,-Kč, se zamítá.

X. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 57.800,- Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného , Jméno žalovaného B, , advokátky se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce (zastoupen ještě původním právním zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, ) se žalobou ze dne 7.2.2018 doručenou zdejšímu soudu prostřednictvím datové schránky dne 7.2.2018 domáhal odstranění skutkových tvrzení, že žalobce je úchyl, stalker, celý život se živí podvody, prokazuje se falešnými, resp. nic neříkajícími tituly, má problémy s erekcí a kvůli problémům s erekcí ukončuje pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci, dále sdělení, že jediný titul, který by žalobci slušel, je b.l.b., blb, protože je zadarmo a zkoušky na něj skládá každý den neskutečně kvalitní, dále komunikaci žalobce s třetí osobou v aplikaci Messenger, SMS komunikaci mezi žalobcem a žalovaným spolu s telefonním číslem žalobce, jakož i fotomontáž s textem „STOJÍ ZA NÁMI CELÝ TEAM PRÁVNÍKŮ A POLITICKÁ STRANA VEM SI WELCOME DRINK A POJĎ MEZI NÁS, TADY ŽÁDNÉ ZÁKAZY NEPLATÍ, DOVOLENO JE ÚPLNĚ VŠE!“ a fotomontáž s textem „Kompletní tým našich 50 právníků k Vašim službám“, a uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoliv dalšího zveřejňování těchto skutkových tvrzení, sdělení, fotomontáží, projevů osobní povahy a telefonního čísla žalobce, a to z videozáznamu zveřejněného dne 4. června 2017 na jeho osobním profilu na sociální síti Facebook s popisem: „, Anonymizováno, ?? !! vol.16/1 - , jméno FO, VYHROŽUJE, , jméno FO, HROUTÍ!! Čeká mě velká PRÁVNICKÁ BITVA s padesátkou elitních právníků a jedním MINISTREM?? Jak je to doopravdy s OG MERČEM?? Zoufalost PSYCHOPATA, když se mu hroutí VYLHANEJ svět! #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “ (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/1439125259466505) (výrok I.), dále z videozáznamu zveřejněného dne 10.června 2017 na jeho osobním profilu na sociální síti YouTube (v žalobě nesprávně uvedeno na Facebooku) se stejným popisem (přímý odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=, Anonymizováno, ), dále se domáhal uložení povinnosti zaslat žalobci písemnou a vlastnoručně podepsanou omluvu v žalobě formulovaného znění (výrok II.) a tuto zveřejnit na svých profilech na sociálních sítích Facebook a YouTube (výrok III.) a uložení povinnosti žalobci zaplatit přiměřené zadostiučinění v penězích za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši původně 97.094,-Kč, po změně žaloby pak 100.113,-Kč (výrok IV.).

2. Podáním ze dne 17.4.2018 (č.l. 17) pak žalobce změnil žalobu tak, že zvýšil požadované peněžité zadostiučinění z částky 97.094,-Kč na 100.113,-Kč. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 5.6.2018 č.j. 7 C 23/2018-26.

3. Žalobou ze dne 26.7.2018 doručenou zdejšímu soudu prostřednictvím datové schránky dne 26.7.2018 (vedenou pod sp.zn. 7 C 83/2018) se pak žalobce domáhal odstranění výroků, že(A) žalobce je podvodník,(B) žalobce se v roce 2011 snažil prát peníze v blíže neuvedeném občanském spolku a tento také rozkrást, v čemž mu bylo zabráněno blíže neuvedenou osobou, které se měl následně mstít vystavením podvodné směnky na částku 250.000,- Kč a spor nakonec kvůli nepravosti směnky prohrál a dluží této osobě 75.645,20 Kč na nákladech řízení,(C) je jen otázkou času, než se žalobce začne mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a začne to svádět na jiného kolegu psychopata,(D) žalobce půjde brzo do vězení,(E) žalobce má natolik špatné vztahy s rodinou, že za ním nebude chodit do vězení a jeho otec se za něj až za hrob stydí,(F) žalobce je žebrák,(H) žalobce je hysterická a narcisistická figura,(I) žalobce je „poškozenej mozek“,(J) žalobce je „casanova IV. cenové kategorie“,(K) žalobce je asociál,(L) je otázka, kdy se žalobce začne mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a svádět to na nějakýho jinýho kolegu psychopata, a to jak z videozáznamu zveřejněného s textem: „, Anonymizováno, ?? !! vol. 15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, ZAČÁTKY obou podvodníků… když je moderátor ZOUFALEJ rektální alpinista…. a proč je , Anonymizováno, FINANČNĚ úplně , právnická osoba, ?? To se dozvíš v tomhle videu!!! , právnická osoba, ZAČÁTEK KONCE, ladies and gentlemen.... , Anonymizováno, už vám uvolňuje hotelovej pokoj pojišťováci… #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “ dne 22.května 2017 na facebookovém profilu žalovaného (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/vb.100001071336825/1426924104019954/), tak i z videozáznamu stejného znění dne 26.5.2017 na YouTube kanálu žalovaného (přímý odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=xd-, Anonymizováno, ) a uložení povinnosti zdržet se jejich dalšího zveřejňování (výrok V.), dále se domáhal odstranění rodného čísla žalobce, obrazové podoby žalobce a zvukových projevů žalobce z videozáznamu zveřejněného s textem: „, Anonymizováno, ?? !! vol. 15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, ZAČÁTKY obou podvodníků… když je moderátor ZOUFALEJ rektální alpinista…. a proč je , Anonymizováno, FINANČNĚ úplně , právnická osoba, ?? To se dozvíš v tomhle videu!!! , právnická osoba, ZAČÁTEK KONCE, ladies and gentlemen.... Kajínek už vám uvolňuje hotelovej pokoj pojišťováci… #mikejepan #mikenenipananikdynebude #teplakybudoupohoda #kocourekjepodvodnik“ dne 22.května 2017 na facebookovém profilu žalovaného (přímý odkaz: https://www.facebook.com/, Anonymizováno, /videos/vb.100001071336825/1426924104019954/) a dne 26.května 2017 na YouTube kanálu žalovaného (přímý odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=, Anonymizováno, ) a uložení povinnosti zdržet se jejich dalšího zveřejňování (výrok VI.), dále se domáhal uložení povinnosti zaslat žalobci písemnou, datovanou a vlastnoručně podepsanou omluvu v žalobě formulovaného znění (výrok VII.) a tuto zveřejnit na svých profilech na sociálních sítích Facebook a YouTube (výrok VIII.) a uložení povinnosti žalobci zaplatit přiměřené zadostiučinění v penězích za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 94.976,-Kč (výrok IX.).

4. Usnesením ze dne 12.3.2019 č.j. 7 C 23/2018-53, 7 C 83/2018-76 spojil soud obě řízení ke společnému řízení pod sp.zn. 7 C 23/2018.

5. Usnesením ze dne 15.7.2019 č.j. 7 C 23/2018-58 pak soud I.stupně ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.2.2020 č.j. 22 Co 224/2019-65 (v reakci na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 14.5.2019 (č.l. 56) odůvodněné žalobcem tím, že žalovaný měl předmětné videozáznamy ze serveru YouTube odstranit) řízení částečně zastavil v rozsahu požadavku žalobce na uložení povinnosti žalovanému k odstranění videozáznamů z YouTube kanálu žalovaného.

6. Žalobce žalobu odůvodňuje tím, že žalovaný zveřejnil dne 4.června 2017 na svém facebookovém profilu a dne 10.června 2017 na svém YouTube kanálu videozáznam, který je součástí dlouhodobé negativní kampaně vedené žalovaným, a jako obvykle obsahuje především monolog žalovaného, přičemž žalovaný se snaží budit dojem investigativního novináře, který odkrývá údajně podvodnou a amorální činnost žalobce a pana , jméno FO, , nar.1. března 1997, bytem , adresa, (dále též , jméno FO, či , jméno FO, ), se kterým žalobce spolupracuje v rámci „pojištění na pokuty“ poskytované , právnická osoba, , kde žalobce působí jako předseda představenstva. Podle žalobce záměrem žalovaného není odhalovat porušování zákona nebo morálních pravidel, ale žalobce a další osoby – i za cenu uvádění nepravdivých faktů a hrubých urážek – co nejvíce skandalizovat, a tím vytvářet pro určitou skupinu lidí „zajímavý“ internetový obsah. Skutečným cílem žalovaného tedy není plnit roli „hlídacího psa“, ale pouze zvýšit svou popularitu mj. na úkor osobnosti žalobce, což nelze považovat za legitimní výkon svobody projevu. Podle žalobce pokud by žalovanému skutečně šlo o informování veřejnosti v záležitosti žalobce a o „nápravu světa“, neměl by ani v nejmenším zapotřebí zabývat se intimní sférou žalobce, používat v každé větě urážky, vymýšlet si absurdní a nepodložená obvinění a konstatovat vinu před právní mocí odsuzujícího rozsudku resp. ještě před zahájením trestního stíhání. Žalobci však není zřejmé, proč by měla být společnost před ním hlídána či chráněna, když se ve své jediné funkci, ve které ve velmi omezené míře přichází do styku se společností, nedopouští ničeho, co by kdy bylo příslušnými institucemi kvalifikováno jako protiprávní. Žalovaný přitom jistě má právo vyjádřit svůj odlišný názor, tento by však měl mít reálný základ a rovněž by se měl nacházet na určité úrovni obyčejné lidské slušnosti, tyto požadavky však projev žalovaného naplňuje jen velmi výjimečně. Žalobce odmítá pravdivost specifikovaných skutkových tvrzení, která jsou objektivně difamující povahy, protože asi každý by považoval za podstatný zásah zejména do své dobré pověsti, ale též osobní cti, důstojnosti a vážnosti, pokud by byl veřejně označován za úchyla, stalkera, nebo za muže, který má již v mladém věku problémy s erekcí a který kvůli takovým problémům vyhazuje své zaměstnance, resp. za osobu, která se celý život živí podvody a která se nadto prokazuje falešnými a nic neříkajícími tituly. Fotomontáže jakožto karikatura a tedy kritika sui generis nemají reálný základ a jejich forma ani není přiměřená obsahu kritiky. Zveřejnění komunikace žalobce se žalovaným a třetí osobou prostřednictvím aplikace Messenger a SMS komunikaci žalobce a žalovaného pak považuje žalobce za neoprávněné kvůli absenci svého souhlasu o porušení listovního tajemství podle čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Zveřejnění svého osobního telefonního čísla žalobce považuje za citelný zásah do svého soukromí, protože jej nyní může kdokoliv prostřednictvím tohoto osobního údaje přímo kontaktovat, a bude proto nejspíše nucen si číslo změnit.

7. Vytýkané jednání žalovaného nelze podle názoru žalobce chránit jako projev svobody projevu a práva šířit informace, neboť primárním cílem žalovaného je žalobce co nejvíce poškodit a na tomto základě zvýšit svou vlastní popularitu. Nemístnými urážkami a nepodloženými obviněními žalovaný nesledoval cíl, který by byl v souladu s účelem svobody projevu, a jeho projev proto nemůže být upřednostněn před právem žalobce na ochranu osobnosti a soukromí. Žalovaný totiž jednal pouze ve svůj vlastní prospěch, kterým je v jeho případě patrně plnění chorobné touhy stát se slavným za každou cenu (herostratismus) anebo spasitelský komplex, neboť příprava videozáznamů mu musí zabírat enormní množství času. Většina dílů se navíc věnuje činnosti pana , jméno FO, , se kterým žalobce profesně spolupracuje, je totiž relativně populárním youtuberem, a prostřednictvím natáčení těchto tzv. „reakčních videí“ na videozáznamy publikované panem , jméno FO, žalovaný záměrně parazituje na jeho popularitě, což vyplývá již z toho, že každý žalovaným publikovaný videozáznam obsahuje sofistikovaně zvolená klíčová slova jako je např. „MikeJePán“, což je pseudonym pana , jméno FO, , nebo „#nebudmestak“, což je jeho „motto“, čímž se žalovaný snaží zlepšit svou pozici ve vyhledávání těchto výrazů nebo generování podobného obsahu apod. Videozáznamy publikované žalovaným jsou z podstatné části tvořeny právě střihy z videozáznamů publikovaných panem , jméno FO, , parazitování žalovaného po obsahové stránce je tak jen velmi těžko zpochybnitelné. Žalobce si dále je vědom názoru, že jako předseda představenstva , právnická osoba, , v určité (avšak velmi malé) míře vstoupil do veřejného prostoru, a „musí proto projevit tomu přiměřenou míru tolerance k negativním postojům či hodnocením veřejnosti (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.září 2017 č. j. 58Co 347/2017 – 5). Žalobce rovněž namítá, že došlo k porušení § 86 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), protože žalovaný bez souhlasu žalobce zveřejnil soukromou písemnost osobní povahy a dokonce zveřejnil osobní telefonní číslo , tel. číslo, , čímž došlo k zásahu do jeho soukromí, protože v souvislosti s tím může žalobce kdokoliv snadno a bezprostředně kontaktovat. Fotomontáže nemají ani minimální reálný základ, protože „pojištění na pokuty“ žalobce a pana , jméno FO, skutečně disponuje přibližně takto rozsáhlým „právnickým týmem“, přičemž je to opět žalovaný, kdo je případně povinen prokázat opak. Stejně tak nemá reálný základ ani tvrzení žalovaného, že za „pojištěním na pokuty“ nestojí politická strana, a je to opět žalovaný, kdo by měl prokázat opak, jinak se zveřejněním těchto fotomontáží dopustil excesu z práva na svobodu projevu, protože kritika musí mít pravdivý základ, což v tomto případě nemá. Žalobce je na fotomontáži vykreslen jako homosexuál a účastník tzv. cruise plavby pro homosexuály, kde dochází k volnému sexu a rozličným erotickým praktikám.

8. Dále žalobce uvedl, že se nepovažuje za úchyla ani stalkera, a zcela odmítá, že by měl poruchy erekce, že by se celý život živil podvody, že žalovaný porušuje presumpci neviny, protože podvod je trestným činem a žalobce dosud nebyl ani v jednom případě z takového trestného činu pravomocně uznán vinným. Popírá, že by se kdy prokazoval falešnými či nic neříkajícími tituly, a sdělení žalovaného, že jedinej titul, kterej by žalobci slušel, je b.l.b., blb, protože je zadarmo a zkoušky na něj skládá každej den neskutečně kvalitní, považuje opět za samoúčelnou urážku na cti, která nemá žádný reálný základ a jejím jediným cílem bylo žalobce opět co nejvíce zesměšnit a ponížit. Žalobce je přesvědčen o tom, že mezi jeho sexuálním životem a profesní činností není relevantní vztah (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2011 sp. zn. 30 Cdo 3063/2009). , adresa, projevu, resp. právo šířit informace, proto v tomto případě nemohou převážit nad právem žalobce na ochranu osobnosti a v důsledku tak dochází k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobce. Primárním cílem žalovaného není sdělovat veřejnosti pravdivé informace o žalobci z nějakého legitimního důvodu, ale žalobce co nejvíce veřejně zostudit a tím získat co nejvyšší sledovanost, resp. popularitu, což nelze označit za výkon práva na svobodu projevu, i kdyby např. bylo možné označení „úchyl“ považovat za hodnotící soud. Popřel, že by se někdy dopustil stalkingu, kterým se rozumí nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy atp.), dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp. , jméno FO, zájem cílenou osobu obtěžuje, narušuje její soukromí a vzbuzuje u ní strach; někdy ústí až v trestní stíhání pronásledovatele, stalkera. Stalker je až patologicky posedlý zájmem o osobu, kterou pronásleduje, často je veřejně známá, nebo jemu blízká, např. bývalý partner. Podle žalobce nepravdivými tvrzeními žalovaného je tedy zasahována důstojnost, vážnost i čest žalobce, jakož je narušován i jeho soukromý a rodinný život.

9. Dále žalobce v žalobě uvádí, že se pokoušel přimět žalovaného k upuštění od zásahů do jeho práv, dokonce podal návrh na předběžné opatření, které bylo zamítnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 3.července 2017 č. j. 0 Nc , č. účtu, – 14 a odvolání proti němu bylo následně potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18.září 2017 č. j. 58 Co 347/2017 – 5. V souladu s § 82 odst. 1 o. z. se žalobce domáhá toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do jeho osobnosti, aby byl odstraněn jejich následek tím, že žalovaný z předmětných videozáznamů na Facebooku a YouTube odstraní napadená skutková tvrzení, fotomontáže, projevy osobní povahy etc. Současně žalobce požaduje, aby bylo žalovanému pro futuro zakázáno se žalovaných zásahů znovu dopouštět. Dále pak žalobce požaduje morální satisfakci, a to omluvu ve stejné podobě, v jaké došlo k zásahům do osobnosti žalobce, tj. prostřednictvím videozáznamu uváděným žalovaným, které bude alespoň po dobu 6 měsíců (přibližná doba, po kterou je předmětný videozáznam zveřejněn k dnešnímu dni) zveřejněno na stejných sociálních sítích, na kterých jsou zveřejněny předmětné videozáznamy, kterými došlo k zásahům do osobnosti žalobce, tj. na osobním facebookovém profilu žalovaného a dále na jeho kanálu na YouTube. Podle názoru žalobce však není morální satisfakce dostačující, protože ke dni podání žaloby vykazují předmětná videa v souhrnu přes 97 tisíc zhlédnutí (40 tis. zhlédnutí na Facebooku a přes 57 tis. na YouTube), a tento počet stále stoupá. Podle žalobce je proto přiměřené, pokud žalovaný žalobci vedle omluvy poskytne též peněžitou satisfakci, a to v takové výši, která odpovídá souhrnnému počtu zhlédnutí předmětných videí na Facebooku a YouTube ke dni podání žaloby, kdy jedno zhlédnutí bude mít hodnotu 1,- Kč.

10. V žalobě původně vedené pod sp.zn. 7 C 83/20148 se pak žalobce domáhá ochrany ve smyslu ust. § 82 odst. 1 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a náhrady nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 2956 o. z. z důvodu zásahu žalovaného tím, že ode dne 22.května 2017 na svém facebookovém profilu a ode dne 26.května 2017 na svém YouTube kanálu zveřejňuje žalovaným osobně moderovaný videozáznam, kde žalovaný uvedl nepravdivá a difamující skutková tvrzení, případně nepřiměřené hodnotové soudy, které se nezakládají na pravdě, a to konkrétně v čase 1:34 videozáznamu uvedl: „Čekejte zneužití Vašich údajů, vy Einsteini. Nebylo by to zdaleka poprvý. V roce 2011 se jeden odvážlivec nerozvážně rozhodl, že , jméno FO, překazí možnost prát peníze, nebo rovnou je ukrást, a to z jednoho občanského spolku. Chlapík nešťastná totiž uznává morální hodnoty. Taková drzost. Co následovalo? Ta hysterická a narcistická figura se mu za to celkem ale musím uznat sofistikovaně začala mstít. Co všechno dokáže stvořit poškozenej mozek nepochopíte. Na místo činu vyslal falešnýho pošťáka, kterej donesl falešnou výhru z neexistující soutěže, za co ho bohužel náš chlapík ocenil pravým podpisem. Jednou na donášku, a jednou, aniž by si všiml, na kopii, prázdnej papír, kam pak bůh spravedlivé pomsty , jméno FO, dopsal text směnky ve výši 250.000,- Kč (následuje snímek směnky, ve které je zveřejněno jméno, příjmení, rodné číslo a adresa žalobce, pozn. žalobce). Jsem nepoučitelnej. I když říkám že vy, co se týhle šarády účastníte, tak si ty následný problémy zasloužíte, tak přece jenom, dávejte si pozor, co týhle fake pojišťovně podepisujete a kam. Tahle paráda je totiž , právnická osoba, prodej lístků na neexistující koncert , jméno FO, , chápete? Jak to nakonec dopadlo? Po pěti letech nervů a soudů spravedlnost vyhrála a rozsudek nařídil casanovovi 4. cenový kategorie zaplatit soudní výlohy přes 75.000,00 Kč. (následuje snímek rozsudku Krajského soudu v Plzni, kde žalobce vystupoval jako žalovaný, kdy je zveřejněno jeho jméno a příjmení spolu s jeho datem narození, adresou bydliště a výší uložené částky nákladů řízení, pozn. žalobce) Co myslíte, zaplatil je? (následuje videozáznam neznámého muže s hysterickým záchvatem smíchu, pozn. žalobce).“ Dále žalovaný v čase 3:27 videozáznamu uvedl: „Otázka je, kdy se tyhle pánové začnou mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a svádět to na nějakýho jinýho kolegu psychopata.“ Žalovaný v čase 4:52 videozáznamu uvedl: „Víte, já si často říkám, a vy se mě na to i ptáte, co na to jejich rodina. Já, kdybych takhle dělal celýmu rodu ostudu, nechal by mě táta úředně rozpustit v kyselině a všichni příbuzní by zatleskali. Tady? (…) A ten , jméno FO, ? Uznávaný profesor entomologie, doktor přírodních věd, se za něj až za hrob stydí. Jak daleko může padnout myslím v tomhle případě jablko od stromu je až neuvěřitelný. Ti za něma do lochu chodit nebudou.“ Žalovaný v čase 1:15 videozáznamu uvedl: „Ve spojitosti s tím, že od slizkýho Ká dostává jenom na kafe, tak má celkem finanční problémy, což stoprocentně vyústí v nějakou novou obkládačku, nebo vokrádačku.“ Skutečnost, že „slizkým Ká“ je myšlen žalobce, je zřejmá z toho, že ve videozáznamu hovoří žalovaný o žalobci jako o jediné osobě s iniciálem „K“, přičemž jeho příjmení je již v názvu videozáznamu a rovněž záhy po užití napadané urážlivé přezdívky vyslovuje žalobcovo celé příjmení, tj. „, jméno FO, “ atp., a tedy i divákům musí být jednoznačně zřejmé, že urážka míří proti žalobci. , právnická osoba, 2:00 videozáznamu žalovaný uvedl: „Ta hysterická a narcistická figura se mu za to celkem ale musím uznat sofistikovaně začala mstít.“ , právnická osoba, 2:09 videozáznamu žalovaný uvedl: „Co všechno dokáže stvořit poškozenej mozek nepochopíte.“ , právnická osoba, 3:05 videozáznamu žalovaný uvedl: „Po pěti letech nervů a soudů spravedlnost vyhrála a rozsudek nařídil casanovovi 4. cenový kategorie zaplatit soudní výlohy přes 75.000,- Kč.“ Žalovaný v čase 9:20 uvedl: „A přesně kvůli takovejm, jako seš ty, si tihle asociálové myslej, že to, co dělaj, je v pořádku.“ Skutečnost, že jedním z „těchto asociálů“ je myšlen i žalobce, vyplývá ze skutečnosti, že videozáznam se zabývá vedle pana , jméno FO, zejména žalobcem.

11. Dále došlo k zásahu do soukromí žalobce tím, že žalovaný v čase 2:39 předmětného videozáznamu zveřejnil jeho rodné číslo které je uvedeno na směnce ze dne 19.května 2011, ačkoliv k tomu neměl souhlas žalobce nebo jiný zákonem aprobovaný důvod, a došlo tak vedle zásahu do soukromí žalobce (právo na ochranu osobních údajů, zejm. před jejich zveřejňováním), specificky též k porušení ust. § 13 odst. 9 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Konečně cca v čase 9:55 uvedl žalovaný několik vteřin trvající střih z videozáznamu, na kterém se nachází žalobce a pan , jméno FO, , přičemž podle zobrazení lze určit totožnost žalobce, aniž by žalovaný měl k rozšiřování podoby žalobce a jeho zvukových projevů (žalobce řekl „ale“ a poté zakašlal) souhlas nebo zákonnou licenci, čímž jedná v rozporu s § 85 odst. 1 o. z., a žalobce proto zcela oprávněně žádá odstranění své podoby a svých zvukových projevů z předmětného videozáznamu.

12. K jednotlivým výrokům pak uvedl, že výrok A porušuje presumpci neviny. K výroku B uvedl, že na podporu tohoto tvrzení žalovaný ve videozáznamu předložil rozsudek soudu, kterým byl zrušen rozhodčí nález, kterým bylo žalobci přiznáno právo na částku vyplývající z předmětné směnky. Žalobce nesporuje pravost předmětného rozsudku, nicméně žalovaný překroutil skutečnost, neboť ke zrušení rozhodčího nálezu došlo v souvislosti s neplatnou rozhodčí doložkou v předmětné směnce, a nikoliv kvůli tomu, že by soud konstatoval, že směnka byla falešná, jak naznačuje žalovaný. Podle žalobce jsou informace uváděné žalovaným nepřípustně zavádějící, neboť žalovaný rozhodčí nález použil na podporu svého lživého tvrzení, že se žalobce pokusil rozkrást občanské sdružení a že poté padělal za účelem pomsty směnku, které se rozhodčí nález týkal. Důvodem ke zrušení rozhodčího nálezu však byla žalobcem nezaviněná neplatnost rozhodčí směnky, neboť v době, kdy byla sjednána, odpovídala tehdejší odborné literatuře i judikatuře (následně však byl vydán přelomový nález Ústavního soudu ze dne 1.listopadu 2011 sp. zn. II. ÚS 2164/10, na základě, kterého došlo ke zrušení mnoha rozhodčích nálezů). Pokud žalovaný dále uvedl, že žalobci byla uložena povinnost nahradit náklady soudního řízení ve výši 75.645,20 Kč osobě, kterou měl poškodit vystavením falešné směnky, a tuto povinnost dosud nesplnil, jedná se opět o nepravdivé tvrzení, neboť žalobce předmětné osobě zaslal vyrozumění o započtení předmětné pohledávky vůči pohledávce žalobce vyplývající z předmětné směnky, a tato pohledávka tedy zanikla v souladu s ust. § 1982 odst. 2 o. z. Ostatní výroky pak považuje za obecně difamující, nepravdivé. K výroku E odmítá, že by se za něj otec styděl, nebo že by jejich vztah byl jakkoliv nestandardní či narušený. Vztah žalobce s otcem je naopak standardní, plný vzájemné důvěry a respektu. Žalovaný zcela zbytečně a neférově zatahuje do celé věci i rodinu žalobce a snaží se patrně narušit rodinný život žalobce. I kdyby tedy žalobce skutečně měl narušené rodinné vztahy, žalovaný by neměl právo o tom informovat veřejnost (podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1586/09 „právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům.“). Ostatní výroky pak sice jsou hodnotové soudy, ale obecně urážlivé s účelem žalobce ponížit.

13. Žalobce v obou žalobách obsáhle poukázal na judikaturu soudů, konkrétně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.února 2013 sp. zn. 30 Cdo 2591/2011, podle něhož „je jistě skutečností, že práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i politici a ostatní veřejně činné osoby; měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je to dáno tím, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní, tak i soukromý život, a současně jej hodnotí (...) zde je namístě volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací a hodnocení jednání takové osoby právě proto, že jsou na ni kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna se o nich dozvídat, a to pro posouzení způsobilosti jak např. odborné, tak morální, obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.února 2006 sp. zn. 30 Cdo 1109/2005 „karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje. (…) Stejně jako kritika, je karikatura hodnocena jak podle svého obsahu, tak podle formy, jíž je na určitou skutečnost upozorňováno. Pro karikaturu je typické, že zveličuje, přehání a ironizuje, a proto nezbytným předpokladem pro bezchybné právní posouzení je odstranění satirického hávu, do nějž se halí; vlastní informace i karikatura musí spočívat na reálném základě, byť minimálním.“ Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1.9.2016 č. j. 22 Co 207 /2016 – 120 „přípustná (a tudíž nezasahující do práva na ochranu osobnosti) je taková kritika jednání určité osoby, která je věcná a konkrétní, která je založena na pravdivých skutkových okolnostech, z nichž vyvozuje odpovídající hodnotící závěry, která je přiměřená co do obsahu i formy, která nesleduje nízký cíl kritizovaného skandalizovat, ponížit či urazit, která nepoužívá výrazy, jež jsou mírou expresivity již ve značném nepoměru k cíli kritiky, byť by byl tento sám o sobě legitimní (rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cdon 24/95, 28 Cdo 662/2002, 30 Cdo 1872/2004, 30 Cdo 1941/2007). Jestliže hodnotící soud vyjádřený v rámci kritiky vybočí z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter korektního úsudku a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze ústavní ochrany (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 359/96).“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2008 sp. zn. 30 Cdo 1941/2007 „k porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, ale též publikací nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, resp. je-li obsah kritiky zcela neadekvátní posuzovanému jednání kritizovaného, přičemž z ní vyplývá úmysl kritizovanou osobu znevážit či urazit (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (srovnej např. 30 Cdo 2573/2004).“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 332/2007 „Je-li zásah do osobnosti fyzické osoby, konkrétně zásah do její cti, ve skutkových tvrzeních znevažující - difamující (dehonestující) povahy, důvod vylučující neoprávněnost zásahu je zpravidla dán (neboli původce tohoto zásahu nebude odpovídat) tehdy, prokáže-li (na něm v tomto směru spočívá povinnost tvrzení, břemeno tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno), že uvedená skutková tvrzení jsou pravdivá - tzv. důkaz pravdy.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.10.2012 sp. zn. 30 Cdo 701/2011 lze konstatovat, že hájení zájmů vlastních, cizích nebo veřejných nemůže nikdy ospravedlnit zásah do cti, k němuž došlo bez potřeby nebo při němž jednající nebyl v dobré víře o správnosti svého tvrzení, popřípadě, jehož přímým účelem bylo újmu na cti způsobit. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ze dne 18.března 2008 sp. zn. 30 Cdo 5018/2007 „je obecně uznávanou zásadou, že u difamujících skutkových tvrzení, je důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu zpravidla skutečnost, že taková tvrzení jsou pravdivá (resp. že příslušná informace odpovídá pravdě). Pravdivost těchto tvrzení ovšem musí prokázat jeho původce (důkaz pravdy). Není proto věcí žalobce, domáhajícího se ochrany dobré pověsti právnické osoby, aby prokazoval, resp. prokázal, že tato tvrzení jsou nepravdivá.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2017 sp. zn. 30 Cdo 1607/2017 „Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1413/2012 uvedl, že vydavatelka sice měla právo informovat veřejnost o probíhajícím trestním řízení, nicméně jí zveřejněné informace měly být objektivní, přesné, korektní a nezavádějící. V rámci objektivity měla dodržovat zásadu presumpce neviny a neuchylovat se k oslovování „kuplíř“ či „gang kuplířů“. Jednání, kdy není respektována presumpce neviny a s žalobcem je zacházeno jako s pachatelem, je v rozporu s právem na ochranu osobnosti. Tento názor zastává i odborná literatura, kdy „pokud proto odsuzující rozhodnutí nenabylo právní moci, nelze o zadrženém, o tom na koho bylo podáno trestní oznámení, o tom, na koho byla uvalena vazba, u koho bylo zahájeno trestní řízení, o obžalovaném či o nepravomocně odsouzeném referovat jako o pachateli trestného činu. Proto je také do této doby nepřípustné ho označovat jako kriminálníka, zločince, podvodníka, násilníka atp. V tomto stádiu je třeba zdržet se jakékoliv zpravodajské úvahy, která by se dotýkala viny této osoby, neboť vina je věc hodnocení, které náleží výlučně soudu.“ či „o určité fyzické osobě jako o pachateli určitého trestného činu je pak přípustné informovat veřejnost až po pravomocném odsuzujícím rozsudku“. Vyložené zásady lze bez dalšího vztáhnout i na posuzovaný případ, kdy navíc žalovanému zcela zřejmě nesvědčí zákonná zpravodajská licence. Je zřejmé, že z kontextu celého textu uveřejněného na internetu vyplývá, že žalobce byl označen nejen za vyděrače, ale i za člena (nepochybně zločineckého) gangu. Tím žalovaný porušil povinnost dbát presumpce neviny, a to bez ohledu, zda předmětná kritika má reálný základ či nikoli.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2006 sp. zn. 30 Cdo 1109/2005 „karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje. Umění karikaturisty není v tom být přiměřený a nestranný, ale právě v tom, že je ostrý a jednostranný (srov. Herczeg, J.: , jméno FO, svobody projevu, Nakladatelství Orac, , adresa, , s. 71). Stejně jako kritika, je karikatura hodnocena jak podle svého obsahu, tak podle formy, jíž je na určitou skutečnost upozorňováno. Pro karikaturu je typické, že zveličuje, přehání a ironizuje, a proto nezbytným předpokladem pro bezchybné právní posouzení je odstranění satirického hávu, do nějž se halí; vlastní informace i karikatura musí spočívat na reálném základě, byť minimálním. Vzhledem k tomu, že karikatura používá výrazových prostředků sobě vlastních, je třeba na způsob, jimž se vyjadřuje, nahlížet shovívavěji, nelze však připustit, aby zcela zjevně přesáhla meze přiměřenosti v poměru ke sledovanému cíli kritiky (tzv. intenzívní exces).“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 „hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (obdobně srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97). Nepravdivá tvrzení přitom nelze ztotožnit s institutem oprávněné kritiky.“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007 sp. zn. 30 Cdo 996/2007 „hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby.“14. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 23.6.2015 sp. zn. II. ÚS 577/13 „svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl kdokoliv v očích veřejnosti fakticky shledán vinným bez možnosti se efektivně bránit proti obviněním vůči své osobě. V demokratickém právním státě se závěr o vině nesmí odvíjet od veřejného mínění, nýbrž musí být procesně adekvátním způsobem prokázán v trestním řízení. Ve své podstatě nejde o nic jiného, než o elementární úctu k osobě čelící takovému podezření a jejím právům. Informování veřejnosti o trestním řízení, jakož i na něj navazující veřejná diskuse, nesmí být vedeny v tom smyslu, že otázka viny je předem rozhodnuta. To neznamená, že předmětem veřejné diskuse nemůže být přímo otázka viny, tedy zda se určitá osoba svým jednáním dopustila nebo nedopustila trestného činu, a že v tomto směru zásadně nelze veřejně zaujmout jakýkoliv názor. Vždy však musí být zřejmé, že žádný takto prezentovaný názor, byť sebevíce odůvodněný a skutkově podložený, ještě s jistotou neznamená, že se tato osoba trestného činu skutečně dopustila, a že s konečnou platností může o vině rozhodnout jen soud.“ Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 3.2.2015 sp. zn. II. ÚS 2051/14 „v posuzovaném případě se však vedlejší účastník ve svém politickém projevu nedopustil žádných extrémních prohlášení, na které by bylo nutno reagovat natolik expresivně, jako to učinil stěžovatel, tedy za použití slov "pitomec" a "hovado". Ze strany vedlejšího účastníka šlo o běžný politický projev rekapitulující volební období v obci. Tento projev může kdokoli zcela svobodně hodnotit, kritizovat, a to i nelichotivě. Tuto kritiku musí každá veřejně činná osoba snést a vnímat jako součást své veřejné činnosti. Zároveň však není povinna strpět bezdůvodné častování vulgarismy jen proto, že jde o veřejně činnou osobu. V kontextu posledních dvou zmíněných výroků stěžovatele, zahrnujících výrazy "pitomec" a "hovado", pak nelze závěr obecných soudů o povinnosti stěžovatele se vedlejšímu účastníkovi omluvit, zdůvodněný zjevným překročením mezí slušnosti, považovat za nedůvodné upřednostnění práva na ochranu osobnosti před svobodou projevu. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 10.7.1997 sp. zn. III. ÚS 359/96 „vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze ústavní ochrany. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty (ověřenými skutečnostmi) dávat přednost síle výrazů, jimiž "své názory" tlumočí; jestliže tak zasáhne do ústavně či zákonem chráněných zájmů (práv) jiných, musí být připravena nést z takových jednání důsledky.“ Podle nálezu sp. zn. III. ÚS 2700/15 ze dne 8.11.2016 „za výkon práva v rozporu s dobrými mravy je typicky nutno považovat projevy šikany (tzv. dolus coloratus), tj. výkon práva učiněný primárně za účelem poškození či znevýhodnění jiného [nález ze dne 2. 4. 2001 sp. zn. IV. ÚS 22/01 (N 55/22 SbNU 5)], jakož i nepřiměřeně tvrdý výkon práva, jenž by se příčil spravedlivému řešení věci.“ V nálezu Ústavního soudu ze dne 10.7.1997 sp. zn. III. ÚS 359/96 soud vytkl stěžovateli, že „zcela přehlíží, že o tom, zda někdo spáchal trestný čin a jaký, nerozhoduje subjektivní náhled jednotlivce, ale výlučně orgány k tomu z Ústavy a ze zákona povolané (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb., čl. 39 Listiny základních práv a svobod); případný nesouhlas s autoritativním (a pravomocným) rozhodnutím těchto orgánů je přirozeně zcela nerozhodný a z hlediska materie posuzované v tomto řízení nemůže ani založit důvod pro vyvinění z odpovědnosti za (neoprávněný) zásah do zákonem chráněných hodnot jiných subjektů.“ Podle téhož nálezu Ústavního soudu ze dne 10.7.1997 sp. zn. III. ÚS 359/96 „řečeno jinými slovy, vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze ústavní ochrany. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty (ověřenými skutečnostmi) dávat přednost síle výrazů, jimiž "své názory" tlumočí; jestliže tak zasáhne do ústavně či zákonem chráněných zájmů (práv) jiných, musí být připravena nést z takových jednání důsledky.“ Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15.3.2005 sp. zn. I. ÚS 367/03 „to však neznamená, že hodnotové soudy jsou zcela nenapadnutelné v rámci řízení na ochranu osobnosti. Tam, kde je nějaké prohlášení hodnotovým soudem, může přiměřenost zásahu do osobnostních práv záviset na tom, zda existuje dostatečný faktický podklad pro napadené prohlášení, protože i hodnotový soud, bez jakéhokoli faktického podkladu, může být přehnaný.“ Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 23.6.2015 sp. zn. II. ÚS 577/13 „informování veřejnosti o trestním řízení, jakož i na něj navazující veřejná diskuse, nesmí být vedeny v tom smyslu, že otázka viny je předem rozhodnuta. To neznamená, že předmětem veřejné diskuse nemůže být přímo otázka viny, tedy zda se určitá osoba svým jednáním dopustila nebo nedopustila trestného činu, a že v tomto směru zásadně nelze veřejně zaujmout jakýkoliv názor. Vždy však musí být zřejmé, že žádný takto prezentovaný názor, byť sebevíce odůvodněný a skutkově podložený, ještě s jistotou neznamená, že se tato osoba trestného činu skutečně dopustila, a že s konečnou platností může o vině rozhodnout jen soud.“ Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 17.7.2007 sp. zn. IV. ÚS 23/05 „presumpcí dovolené kritiky (presumpcí ústavní konformity) je chráněn toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů, která v míře, v níž sloužila za základ kritiky, musí naopak důkazně prokazovat kritik sám." Obdobně rozsudek ESLP ze dne 17.12.2004 ve věci Pedersen a Baadsgaard proti Dánsku, stížnost č. 49017/99, odst.

76. Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7.3.2017 č. j. 3 Co 156/2015 – 201 „žalobce je veřejnou osobou (známým hercem), který by měl snášet větší míru kritiky. S věcnou kritikou ale nemá nic společného uveřejňování nepravdivých faktů (skutkových tvrzení) či urážlivých hodnotících soudů.“ Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7.3.2017 č. j. 3 Co 156/2015 – 201 „výraz „poloviční magor“ je sice hodnotícím úsudkem, ale na druhé straně nelze pominout jeho význam. Slovo „magor“ podle Akademického slovníku cizích slov značí pomatence, blázna, též nadávku. Hodnotící soud, který má především jinou osobu urazit, není přiměřenou formou veřejné prezentace a je proto neoprávněným zásahem do jeho osobnostních práv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007, sp.zn. 30 Cdo 3263/2006).“15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce podle něj neosvědčil pasivní legitimaci žalovaného. Žalovaný opakovaně uvedl, že facebookový profil uvedený v žalobě je převážně profilem osobnosti veřejně známé a z toho titulu má několik správců, stejně tak účet na stránce YouTube. Po seznámení provedené audiovizuální dílo obsahuje investigativním způsobem získané informace o činnosti žalobce a ostatních osob, které nějakým způsobem figurovaly u „pojištění na pokuty“ a jeho ostatních modifikacích a účelově zřízených firem, které jsou spravovány profesionálními „jednateli“, kteří spravují velké množství na sebe navázaných firem, které dle názoru mají pouze „zamaskovat“ pravý účel a jednání těchto firem, aby veřejnost byla informována o jejich činnosti, kterou označil i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 30.srpna 2017 č. j. 91 Co 208/2017 (činnost , právnická osoba, při sjednávání smlouvy o „pojištění“, kterou označil za inominátní) za zjevné zneužití práva, které nepožívá ochrany. Účelem je informovat veřejnost. Veškeré informace uvedené v audiovizuálních dílech jsou získány převážně investigativní činností od zdrojů, které byly spojeny s „činností“ žalobce. Dále žalovaný poukázal na rozpory v tvrzeních žalobce s tím, že je zcela zřejmé, že investigativní audiovizuální tvorba je žalobci známá, neboť ohledně investigativní audiovizuální tvorby žalovaného podali jak žalobce, tak v žalobě uvedený , jméno FO, a v neposlední řadě advokát, který zastupoval žalobce v řízení o předběžném opatření , tituly před jménem, , jméno FO, trestní oznámení pro pomluvu (cestou PČR i cestou OSZ), které bylo orgány činnými v trestním řízení odloženo. Žalobce stále nerozlišuje mezi hodnotícími soudy a skutkovými tvrzeními (podle rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 „skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu zjistitelnou pomocí dokazování a hodnotící soud mj. vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií“ či nález IV. ÚS 1511/13 ze dne 20.5.2014), přičemž podle žalovaného se vesměs jedná o hodnotící soudy a nikoli o samoúčelné urážené žalobce.

16. Byť se žalobce stále staví do role soukromoprávní osoby, tak jako předseda představenstva , právnická osoba, za právnickou osobu vstupuje do veřejného prostoru, kdy vystupuje na veřejnosti zcela dobrovolně sám a musí tedy snést vyšší míru kritiky, neboť z tohoto pohledu je osobou veřejně známou, a o to spíše, pokud své jméno spojuje s osobami, které se zabývají činností, kterou lze často nazvat proti dobrým mravům a často se baví zesměšňováním a dehonestací soukromých osob. Žalobce byl pravomocně odsouzen za útok na úřední osobu (rozsudek OS pro , adresa, ve věci sp. zn. 6 T 38/2014), za podvod (rozsudek OS pro , adresa, ve věci sp. zn. 1 T 139/2015), zastavené trestní stíhání pro pomluvu (usnesení OS v , adresa, ve věci sp. zn. 2 T 10/2014 (zastaveno s ohledem na probíhající trestní řízení za podvod), je proti němu vedeno 11 exekučních řízení v úhrnné hodnotě přes 1, 5 milionu korun a zároveň byl výše uvedeným rozsudkem odsouzen k náhradě škody převyšující 500 tisíc korun. A v neposlední řadě v minulosti dočasně pozbyl řidičské oprávnění z důvodu vybodování. Žalobce dále opakovaně vystoupil v hlavních zpravodajských relacích, jako zástupce různých forem „pojišťovny na pokuty“ a to v Televizních novinách na stanici NOVA, v hlavní zpravodajské relaci stanice Barrandov TV (dostupné i na YT kanál , Anonymizováno, viz https://www.youtube.com/watch?v=Z_En6hKNpqg t.č.: , hodnota, shlédnutí, označen jako advokát), na stanici , Anonymizováno, v pořadu „Očima , jméno FO, ,“ opakovaně vystupoval v článcích na zpravodajském portálu www.idnes.cz (https://auto.idnes.cz/jizda-v-levem-pruhu-0or-/automoto.aspx?c=A161213_000456_, Anonymizováno, _fdv jakožto právník firmy , Anonymizováno, .cz, https://zpravy.idnes.cz/pokuty-pojisteni-urednici-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -ftd-/krimi.aspx?c=A130712_152955_pardubice-zpravy_mt - jakožto manažer firmy nechcipokutu.cz) a za zmínku stojí také YouTube kanál MikeJePán (https://www.youtube.com/channel/UCcYSJ9YDP7vMy5nf5KPFvFw), kde byl žalobce označen jako vedoucí právního oddělení pojisteninapokuty.cz (https://www.youtube.com/watch?v=SCm5XmV3FUA – vystupuje jako zmocněnec p. , jméno FO, t.č.: , hodnota, shlédnutí) a opakovaně v dalších asi 11 případech (https://www.youtube.com/watch?v=SHwFbGzVARk – t. č.: , hodnota, shlédnutí, https://www.youtube.com/watch?v=nA5AAgJZCEw,https://www.youtube.com/watch?v=41VK1sjr4rM – ve stopáži 13:35 – 21:46, t. č.: , hodnota, shlédnutí, https://www.youtube.com/watch?v=t4sjTuDh7Gs ve stopáži 13:09 – 13:50, v průběhu videa opakovaně označen, jako „advokát“, t.č.: , hodnota, shlédnutí). Veřejnou známost, lze dovodit i z toho, že má žalobce založenu i svou stránku na internetové encyklopedii wikipedia (https://cs.wikipedia.org/wiki/, Anonymizováno, ) a před aktivitami spojenými s jeho osobou opakovaně varovala Česká advokátní komora ( https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=, Anonymizováno, , https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=12818) a v neposlední řadě také Česká národní banka (https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20161215_upozorneni_cvpm.html). Dále pak byla činnost jedné z firem, se kterou je spojován žalobce, označena Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) jako hyenismus (rozsudek NSS č. j. 6 As 73/2016 – 44 ze dne 16. června 2016 v bodu [12] odůvodnění). NSS je z rozhodovací praxe zcela zjevně osoba žalobce známá, jakožto „nechvalně známého zmocněnce“ (rozsudek NSS č. j. 52 , právnická osoba, /2015 – 249 ze dne 28. ledna 2017 „jistě není ani náhodou to, že uvedení zmocněnci včetně samotného , právnická osoba, . zastupují opakovaně v přestupkových řízeních, přičemž ten vystupuje zároveň jako manažer různých projektů nabízejících řidičům pojištění proti pokutám (, právnická osoba, nabízející toto pojištění na stránkách www., Anonymizováno, .cz, kdy , právnická osoba, . je jejím jednatelem a , právnická osoba, . „ředitelem“. Ostatně i tato společnost sama zastupuje v přestupkových řízeních jako zmocněnec, kdy používá různých postupů in fraudem legis, a to u správních orgánů v celé ČR, když např. odesílá odvolání proti rozhodnutí o přestupku z Libanonu, jak judikoval i Krajský soud v , adresa, ve věci jím řešené pod sp.zn. 18 A 14/2014, v rozsudku ze dne 5.2.2015). S obstrukčním jednáním , právnická osoba, . má již i bohaté zkušenosti správní orgán prvního stupně a i žalovaný, jak lze zjistit např. z článku na ww., Anonymizováno, .cz ze dne 14.7.2013 ... „Muž nabízí pojištění proti pokutám. Úřady ho nahánějí na Kanárech.“ Sám , právnická osoba, . zde uvádí, že „hrajeme si i s doručovacími adresami i na Kanárských ostrovech, to je pravda. Je to legitimní součást postupu, děláme to kvůli tomu, že úředníci jsou z toho vyplašení“, přičemž legitimní postup správních orgánů se zřejmě jmenovaným nezamlouvá. Údajně , právnická osoba, . prohlásil, že „, adresa, jsou asi nejvíce zaujatí vůči obviněným z celé republiky“, tvrdil, že „disponujeme zkušenými právníky, kteří jsou schopni každý údajný přestupek obhájit. K udělení pokuty tak vůbec nedochází.“ Opak je však pravdou, což lze zjistit i z rozhodovací činnosti podepsaného soudu, kdy žalobci „pojištění proti pokutám“ od těchto „pojišťoven“ (jedná se nejen o společnost , právnická osoba, , ale i o „, právnická osoba, .,“ „Motoristickou vzájemnou pojišťovnu“ atd., lze je identifikovat i z dokladu o zaplacení soudního poplatku) nejsou úspěšní nejen ve správním řízení, ale i když jsou převážně zastupovaní advokátem , tituly před jménem, Topolem (a přestože se dokonce k soudu v těchto případech dostaví jako obecný zmocněnec již svým jednáním in fraudem legis sám nechvalně známý , právnická osoba, ., tj. jako např. ve věci řešené podepsaným soudem pod sp. zn. 52 A 58/2014), tak nejsou úspěšní ani v soudním řízení.”) stejně tak, jako je provázanost s různými subjekty „pojištění na pokuty“. Žalobce se za „veřejně známou osobnost“ prohlásil i na sociální síti Facebook (profil na sociální síti Facebook pod profilem „, jméno FO, “ dostupné na https://www.facebook.com/, jméno FO, -, jméno FO, -2004832526410485/), kde žalobce poskytuje i určitou formu „právního“ poradenství.

17. Žalovaný považuje toto téma za téma na rozdíl od žalobce za dostatečně společensky závažné, a to i s ohledem, že činnost provázaná s žalobcem cílí na spotřebitele. Nejpřiléhavěji k problematice veřejné činnosti osob judikoval Ústavní soud v nálezu I. ÚS 453/03 ze dne 11.11.2005 „věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce o tom, že jde o kritiku dovolenou. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace občanské společnosti na věcech veřejných.“ V nálezu sp. zn. I. ÚS 453/03 ze dne 11.11.2005 Ústavní soud shrnul, že „i přehánění a nadsázka, byť by byly i tvrdé, nečiní samy o sobě projev nedovoleným. Ani nepřípadnost názoru kritika z hlediska logiky a podjatost kritika nedovolují samy o sobě učinit závěr, že kritik vybočil z projevu, který lze označit za přiměřený. Pouze v případě, že jde o kritiku věcí či jednání osob veřejných, která zcela postrádá věcný základ a pro kterou nelze nalézt žádné zdůvodnění, je třeba považovat takovou kritiku za nepřiměřenou. Při tom je třeba vždy hodnotit celý projev uskutečňující se ve formě literárního, publicistického či jiného útvaru, nikdy nelze posuzovat toliko jednotlivý vytržený výrok anebo větu.“18. Podle žalovaného se jedná o celek investigativních audiovizuálních děl, které upozorňují na zjevné nepravdy a účelové manipulace nejen ve vztahu k žalobci, ale k celému fungování „pojištění na pokuty“, a to soustavnou činností spojenou se získáváním informací nejen od zdrojů, ale i z volně dostupných internetových stránek a zejména sociálních sítí a s ohledem na skutečnost, že žalovaný je osobou veřejně známou s vysokým morálním kreditem ve svém oboru již od 90. let. K tvrzení žalobce o „parazitování žalovaného na panu , jméno FO, (nejen)“ uvedl, že žalovaný byl populární ještě dříve než se pan , jméno FO, narodil. Zdůraznil též právo na svobodu projevu.

19. K jednotlivým konkrétním bodům žalob pak namítl, že karikatury převzal z volně dostupného obsahu na Facebooku, není jejich autorem, a pouze sdílel obrazový obsah. O tzv. cruise plavbách pro homosexuály se žalovaný dozvěděl až nyní díky zcela zjevně detailním znalostem žalobce. Věta „TADY ŽÁDNÉ ZÁKAZY NEPLATÍ, DOVOLENO JE ÚPLNĚ VŠE“, je intepretací vyjádření pana , jméno FO, , který opakovaně tvrdí, že s „pojištěním na pokuty“ si můžete dělat, co chcete a v námořnickém byli dle jeho názoru stylizováni z toho titulu, že v té době točil , jméno FO, videa ve spolupráci s „marketérem“ , jméno FO, , který dle opakovaných vyjádření spolupracoval na marketingu pojištění na pokuty a dle investigativních poznatků se mu v „pojištění na pokuty“ říkalo přezdívkou „Plaváček“; z tohoto výkladu vycházel i žalovaný. V odstávajících uších podle žalovaného nelze spatřovat nízký intelekt.

20. K dalším bodům uvedl, že bod F, , právnická osoba, žalobce s třetí osobou v aplikaci Messenger (Facebook), se jednalo o volně dostupný obrázek na sociální síti Facebook, který žalovaný opět jen sdílel. K bodu G zveřejnění sms zpráv žalobce a žalovaného (printscreen) a telefonního čísla žalobce uvedl odkaz na webové stránky www.podvodnici-podvody.cz a profil na sociální síti facebook na jméno , jméno FO, , předmětný obrázek komunikace byl zveřejněn uživatelem , jméno FO, , který byl dále volně dostupný nejen na facebookovém profilu, ale i s odkazem na virtuální úložistě (viz https://www., Anonymizováno, .com/cs/#!/download/package/EZU3W3H048VGPP6N), kdy dále se v diskuzi uvádělo, že p. , jméno FO, nebyl spokojen se službami nechcipokutu.cz, přičemž se mu po zveřejnění příspěvku ozval žalobce na jeho soukromé mobilní číslo v domnění, že se jedná o žalovaného. Což ostatně vyplývá i ze znění sms. Zároveň je žalovanému známo z investigativní činnosti, že číslo, které uvádí, je veřejně dostupné na mnoha webových stránkách například: www.podvody-podvodnici.cz, www., Anonymizováno, .biz, kde jsou k nalezení nejen telefonní číslo , tel. číslo, s firmou , Anonymizováno, .cz, ale i dokonce s osobou žalobce. A v neposlední řadě se také v době realizace audiovizuálního díla nacházely na osobních stránkách žalobce (po účelovém odstranění obsahu žalobce dostupné v archivu webových stránek viz: https://web.archive.org/web/20170616041828/http://, Anonymizováno, .me:80/), které jsou prokazatelně spojeny s osobou žalobce uvedením jeho jména a emailové adresy , e-mail, u registrátora domény (https://www.whois.com/whois/, Anonymizováno, .me), takže se dle názoru žalovaného nemůže jednat o citelný zásah do soukromí, když telefonní číslo , tel. číslo, stále k dohledání na webových stránkách, kde se diskutuje o podvodech a podvodných praktikách firem, což zcela účelově opomenul žalobce v žalobním návrhu uvést. V neposlední řadě také figuruje „soukromé“ číslo žalobce na webových stránkách www.libertasclub.cz/kontakty, které bylo spolku, který byl opakovaně spojován s osobou žalobce (viz https://hlidacipes.org/zakurte-si-laka-spolek-libertas-i-olomouckych-hospodach-pozadi-stoji-podvodnik/ a http://www.tabakapravo.cz/2017/06/zakaz-koureni-jako-prilezitost-k-podvodu.html , originál článku zveřejněn v Lidových novinách 27. 6. 2017) a který má sídlo na stejné adrese jako „pojišťovna na pokuty“, kdy podle stanov je zakládajícím členem spolku i bratr žalobce , jméno FO, , který pod iniciálami , právnická osoba, ., vystupoval v odůvodnění výše uvedeného rozsudku NSS o hyenismu. V neposlední řadě také číslo, které udává žalobce za soukromé figurovalo opakovaně u inzerátů na asistenty do právní kanceláře v lokalitě , adresa, na webové adrese www.jobs.juristic.cz a zájemci se dovolali přímo žalobci. Takže argumentace žalobce o soukromém čísle, které si asi změní (což se do podání žalobního návrhu nestalo), je zcela účelová. Protože dle všech veřejně dostupných informací je telefonní číslo , tel. číslo, zjevně firemní a využíváno i pro akvizice nových klientů a dříve i pracovníků a je neodmyslitelně spojeno s osobou žalobce. Sám žalobce činil kroky k tomu, aby jej mohl kdokoliv snadno a bezprostředně kontaktovat, přičemž následně pro zvýšení dramatičnosti a osvědčení domnělé zásahu do osobnostních práv toto číslo částečně odstranil21. K bodu J (označení „titulem b. l. b.“) žalovaný uvedl, že je třeba je vnímat v celkovém kontextu chování žalobce. Když je činnost subjektu spojeného s osobou žalobce označena jako hyenismus a zároveň žalobce ve snaze znevěrohodnit úřední postup správního orgánu dopustí pomluvy úřední osoby, přičemž ve výše uvedeném trestním řízení nade vší pochybnost, dle odůvodnění rozsudku lhal, tak nelze konstatovat, že žalobce nevykonává činnost spojenou s obhajobou zcela vhodným způsobem a s ohledem na odůvodnění výše uvedených rozsudků se dá tato činnost vyjádřit lidovým „blbě udělaná“ odtud pramení význam sdělení „...a zkoušky na něj skládáš, každý den neskutečně kvalitní...“ a proto zkratka „b. l. b.“ ze slov „blbě udělaná obhajoba“. Žalovaný k tomu odkázal na rozhodnutí ESLP ve věci Prager a Oberschlick proti Rakousku ze dne 26.dubna 1995, který ve své judikatuře připustil ústavní ochranu i expresivní kritice a to s argumentem, že s ohledem na to, že jednání kritizované osoby bylo takového charakteru, že i expresivní kritika byla na místě. Žalovaný má za to, že chování žalobce dostatečně poskytuje prostor pro expresivní kritiku.

22. K bodu D) žalovaný uvedl, že žalobce se opakovaně ve snaze získat „kompromitující“ materiály na úředníky správních orgánů a v případě, že není úspěšný, tak i účelově lhát (viz usnesení OS v , adresa, ), případně opakovaně v rámci procesní „zdržovací“ strategie společně s právním zástupcem navrhují podjatosti soudců, kdy „sledují“ rozhodovací praxi jednotlivých soudů a případně tomuto uzpůsobují následná podání tomuto soudu. Také je třeba brát toto v kontextu činnosti spojené s , jméno FO, , který si žalobce ustanovil obecným zmocněncem a i jak je z výše uvedených audiovizuálních děl patrné, tak sledovali a vyhledávali vhodné strážníky městské policie hl. m. Prahy pro vyvolání konfliktu. K bodu C) žalovaný uvedl, že „úchylný“ mu přijde žalobcův výklad práva společně s jeho aplikací, stejně tak, jako činnost „pojištění na pokuty“, kde ve spolupráci s , jméno FO, , který má na starosti marketing a opakovaně publikuje videa, která cílí na ženy a jejich zesměšňování, častování vulgaritami a to jen za účelem zajištění větší popularity videí pro šokující obsah a jak udává sám žalobce, že je předsedou představenstva, tudíž musí mít o zamýšlených „marketingových kampaních“ přehled, protože v opačném případě by při jejich úhradě nejednal s péčí řádného hospodáře. Žalovaný proto v daném kontextu považuje za „úchylné“, že tvorba spojená s „pojištěním na pokuty“ cílí zejména na ženy (žalovaný nespatřuje veřejný zájem na vytváření senzace spojené se strážnicí městské policie, která dříve účinkovala v pornografickém díle) a strážníky městské policie, se kterými se snaží vyvolat konflikt za každou cenu. Stejně tak zjevné obstrukční jednání a ostatní praktiky okolo osoby žalobce považuje za „úchylné“ s ohledem na zjevné „ohýbání“ práva a využívání zákonných prostředků ke zjevně obstrukčním jednáním (ustavování nezletilých zmocněnců nabytím zletilosti na palubě letadla po oddání žalobcem - viz nález NSS ze dne 1. června 2016 č. j.: 52A 103/2015-69, pomluva úřední osoby) a v neposlední řadě také, aby osoba pravomocně odsouzená za podvod a útok na úřední osobu vykonávala jakéhosi „arbitra“ správních orgánů a zákonodárců, kdy sám o sobě uvedl na výše uvedených osobních stránkách, že „za účelem omezení pozitivních mých výsledků při obhajobě přestupkových výsledků při obhajobě přestupkových kauz byl novelizován zákon o přestupcích, novelou v průběhu svého legislativního procesu označovanou lex , jméno FO, (https://web.archive.org/web/20170616041828/http://, Anonymizováno, .me:80/)“ a pro dokreslení osobnosti a jeho stylizování se do „poradního orgánu“ stojí za zmínku i odstavec o zálibách žalobce, kde je uvedeno toto „ve svém (hypotetickém) volném čase se rád věnuji cestování po celém světě, nejraději však do USA, létání a pojídání rozličných pokrmů. Rád také vysvětluji soudcům správních soudů, jak mají ve věcech rozhodovat“. Žalobce udává, že rád cestuje zejména do USA, ačkoliv je proti němu vedeno několik exekučních řízení a veřejně toto prezentuje na svém osobním profilu na sociální síti Facebook (https://www.facebook.com/, Anonymizováno, ). Žalobce pro potřeby svých osobních stránek využil fotomontáže, při které svou hlavu fotomontáži přidal na tělo úplně jiného muže.

23. Žalobce se opakovaně snažil odstraňováním dostupných materiálů na síti internet ztížit dokazovaní žalovanému a soud přesvědčit o domnělém zásahu do osobnostních práv (osobní webová stránka žalobce byla odstraněna po vyjádření žalovaného k návrhu na vydání předběžné opatření v červenci 2017).

24. V duplice ze dne 27.6.2018 (č.l. 37) pak žalobce oponoval názorům žalovaného, byť připustil, že „jako člen statutárního orgánu soukromé právnické osoby vstoupil do veřejného prostoru“ a několikrát „z titulu své funkce“ vystupoval v médiích.

25. Žalovaný ke konci řízení uvedl, že spor se do určité míry vyčerpal, respektive to, co bylo aktuální v době podání žaloby, se v průběhu času stalo neaktuálním, neboť soudní řízení trvá pět let a za tu dobu došlo k docílení toho, aby bylo zrušeno a napraveno to závadové jednání. V průběhu času došlo k tomu, že byl youtubový kanál pana , jméno FO, zrušen pro nerespektování pravidel YouTube, čímž došlo vlastně k tomu, co chtěl žalovaný. Žalovanému tedy odpadl důvod točit videa kritizující nebo reagující na kanál pana , jméno FO, . Konečně žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3108/2021 (ohledně označení politika „Pitomio“), ve kterém se Nejvyšší soud zabýval výkladem práva na ochranu osobnosti ve vztahu k výrokům, které se mohou jevit jako urážlivé, přesto neposkytl ochranu osobě, která se cítila těmito výroky dotčena, a to s ohledem na předchozí chování této osoby a s tím, že se jedná o hodnotící soud.

26. Žalobce naopak zdůraznil podstatu sporu z pohledu žalobce, kdy lze připustit, že podnikání žalobce bylo kontroverzní a problematické, žalobce má náhled na své jednání jako normální soudný člověk, takže si je vědom toho, že určitá míra kritiky ohledně jeho chování je zcela pochopitelná a oprávněná. Není však možné výroky či použité výrazy žalovaného tolerovat a omlouvat jenom tím, že točil videa pro určitou cílovou skupinu osob. Do této skupiny patří určité urážky, osobní věci, které nelze omlouvat odkazem na činnost žalobce. Podle přesvědčení žalobce pak není možné své jednání omlouvat i tím, že se jedná o činnost nebo tvorbu jiných, kterou žalovaný pouze převzal do svého videa. Je to podobné, jako kdyby člověk šířil karikaturu namalovanou někým jiným a tvrdil, že za to nenese odpovědnost, protože je to kresba třetí osoby. Dále pak žalobce nesouhlasí s tím, že byl žalovaným označován za podvodníka, ačkoliv nebyl v té době odsouzen, a to ani nepravomocně. Pokud by takto byl označován v současné době po proběhnuvším trestním řízení, bylo by to možná pochopitelné, v době zveřejněním videí žalovaného však bylo třeba ctít presumpci neviny.

27. Soud v řízení provedl listinné důkazy a zejména videonahrávky a z nich učinil následující skutková zjištění:28. , jméno FO, účastníky není sporu a z přehraného videozáznamu soud zjistil, že žalovaný zveřejnil dne 4.června 2017 na svém facebookovém profilu a dne 10.června 2017 na svém YouTube kanálu videozáznam s popisem „, Anonymizováno, ?? !! vol.16/1 - , jméno FO, VYHROŽUJE, , jméno FO, HROUTÍ!! Čeká mě velká PRÁVNICKÁ BITVA s padesátkou elitních právníků a jedním MINISTREM?? Jak je to doopravdy s OG MERČEM?? Zoufalost PSYCHOPATA, když se mu hroutí VYLHANEJ svět! #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “, v nichž uvedl či naznačil, že oslovovaná osoba (z videa výslovně nevyplývá, že žalobce, nicméně ze souvislostí lze dovodit, že patrně buď žalobce nebo pan , jméno FO, ) je úchyl, stalker, celý život se živí podvody, prokazuje se falešnými, resp. nic neříkajícími tituly (v čase 1:09), má problémy s erekcí a kvůli problémům s erekcí ukončuje pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci (v čase 1:40), že jediný titul, který by žalobci slušel, je b.l.b., blb, protože je zadarmo a zkoušky na něj skládá každý den neskutečně kvalitní (čas 6:20), dále komunikaci žalobce s třetí osobou v aplikaci Messenger, SMS komunikaci mezi žalobcem a další osobou spolu s telefonním číslem žalobce (čas 00:47; zprávy z telefonního čísla , tel. číslo, , které začínají oslovením „pane , jméno FO, “ a končí podpisem „, jméno FO, “), jakož i fotomontáž s textem „STOJÍ ZA NÁMI CELÝ TEAM PRÁVNÍKŮ A POLITICKÁ STRANA VEM SI WELCOME DRINK A POJĎ MEZI NÁS, TADY ŽÁDNÉ ZÁKAZY NEPLATÍ, DOVOLENO JE ÚPLNĚ VŠE!“ (čas 00:27) a fotomontáž s textem „Kompletní tým našich 50 právníků k Vašim službám“ (čas 00:13). Fotomontáže jsou uvedeny slovy žalovaného „na úvod něco z lidové tvořivosti“.

29. Dále považuje soud za nesporné a z přehraného videozáznamu prokázané, že žalovaný dne 22.května 2017 na svém facebookovém profilu a dne 26.května 2017 na svém YouTube kanálu zveřejnil žalovaným osobně moderovaný videozáznam označený „, Anonymizováno, ?? !! vol. 15 - ŽEBRÁK , jméno FO, A ZBABĚLEC , jméno FO, ZAČÁTKY obou podvodníků… když je moderátor ZOUFALEJ rektální alpinista…. a proč je , Anonymizováno, FINANČNĚ úplně , právnická osoba, ?? To se dozvíš v tomhle videu!!! , právnická osoba, ZAČÁTEK KONCE, ladies and gentlemen.... Kajínek už vám uvolňuje hotelovej pokoj pojišťováci… #, Anonymizováno, #, Anonymizováno, #teplakybudoupohoda #, Anonymizováno, “, kde žalovaný uvedl v čase 1:34 „Čekejte zneužití Vašich údajů, vy Einsteini. Nebylo by to zdaleka poprvý. V roce 2011 se jeden odvážlivec nerozvážně rozhodl, že , jméno FO, překazí možnost prát peníze, nebo rovnou je ukrást, a to z jednoho občanského spolku. Chlapík nešťastná totiž uznává morální hodnoty. Taková drzost. Co následovalo? Ta hysterická a narcistická figura se mu za to celkem ale musím uznat sofistikovaně začala mstít. Co všechno dokáže stvořit poškozenej mozek nepochopíte. Na místo činu vyslal falešnýho pošťáka, kterej donesl falešnou výhru z neexistující soutěže, za co ho bohužel náš chlapík ocenil pravým podpisem. Jednou na donášku, a jednou, aniž by si všiml, na kopii, prázdnej papír, kam pak bůh spravedlivé pomsty , jméno FO, dopsal text směnky ve výši 250.000,- Kč (následuje v čase 2:42 snímek směnky, ve které je uvedeno , jméno FO, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, ). Jsem nepoučitelnej. I když říkám že vy, co se týhle šarády účastníte, tak si ty následný problémy zasloužíte, tak přece jenom, dávejte si pozor, co týhle fake pojišťovně podepisujete a kam. Tahle paráda je totiž , právnická osoba, prodej lístků na neexistující koncert , jméno FO, , chápete? Jak to nakonec dopadlo? Po pěti letech nervů a soudů spravedlnost vyhrála a rozsudek nařídil casanovovi 4. cenový kategorie zaplatit soudní výlohy přes 75.000,- Kč. (následuje v čase 3:22 snímek rozsudku Krajského soudu v Plzni bez sp.zn. proti žalovanému , Jméno žalobce A, , nar. , Datum narození žalobce A, , bytem v , adresa, , o zrušení rozhodčího nálezu, kterým soud vyhovuje žalobě a ukládá žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 75.645,20 Kč) Co myslíte, zaplatil je? (následuje videozáznam neznámého muže s hysterickým záchvatem smíchu).“ Dále žalovaný v čase 3:27 videozáznamu uvedl: „Otázka je, kdy se tyhle pánové začnou mstít třeba falešnejma telefonátama o atentátech, únosech, nebo držením drog a svádět to na nějakýho jinýho kolegu psychopata.“ Žalovaný v čase 4:52 videozáznamu uvedl: „Víte, já si často říkám, a vy se mě na to i ptáte, co na to jejich rodina. Já, kdybych takhle dělal celýmu rodu ostudu, nechal by mě táta úředně rozpustit v kyselině a všichni příbuzní by zatleskali. Tady? (…) A ten , jméno FO, ? Uznávaný profesor entomologie, doktor přírodních věd, se za něj až za hrob stydí. Jak daleko může padnout myslím v tomhle případě jablko od stromu je až neuvěřitelný. Ti za něma do lochu chodit nebudou.“ Žalovaný v čase 1:15 videozáznamu uvedl: „Ve spojitosti s tím, že od slizkýho Ká dostává jenom na kafe, tak má celkem finanční problémy, což stoprocentně vyústí v nějakou novou obkládačku, nebo okrádačku.“ , právnická osoba, 2:00 videozáznamu žalovaný uvedl: „Ta hysterická a narcistická figura se mu za to celkem ale musím uznat sofistikovaně začala mstít.“ , právnická osoba, 2:09 videozáznamu žalovaný uvedl: „Co všechno dokáže stvořit poškozenej mozek nepochopíte.“ , právnická osoba, 3:05 videozáznamu žalovaný uvedl: „Po pěti letech nervů a soudů spravedlnost vyhrála a rozsudek nařídil casanovovi 4. cenový kategorie zaplatit soudní výlohy přes 75.000,- Kč.“ , právnická osoba, 5:17 videozáznamu žalovaný uvedl: „Po pěti letech nervů a soudů spravedlnost vyhrála a rozsudek nařídil casanovovi 4. cenový kategorie zaplatit soudní výlohy přes 75.000,- Kč.“ , právnická osoba, 2:39 předmětného videozáznamu žalovaný ukázal směnku ze dne 19.května 2011 a v čase 9:55 uvedl žalovaný několik vteřin trvající střih z videozáznamu, na kterém se nachází žalobce a pan , jméno FO, (žalobce řekl „ale“ a poté zakašlal).

30. Dále považuje soud za nesporné, že předmětné videonahrávky jsou pouze malou částí celého seriálu, který žalovaný zveřejňoval na svém facebookovém profilu a na svém YouTube kanálu. Z videonahrávek má soud za prokázané, že všechny díly jsou věnovány chování a praktikám žalobce a zejména pana , jméno FO, . Velmi kriticky a ostře zde žalovaný převážně ve formě tykání vůči posluchači kritizuje jednání žalobce a pana , jméno FO, , vysvětluje jeho závadnost a nemravnost, poukazuje na rozpory v jejich slovech a varuje před jejich (nezákonnými) postupy. Častokrát jsou součástí záznamu YouTube nahrávky pana , jméno FO, („streamy“), ke kterým se žalovaný vyjadřuje, komentuje slova pana , jméno FO, a polemizuje s nimi. Zároveň žalovaný (formou investigativní novinařiny) předkládá dokumenty, kterými dokládá či prokazuje svá tvrzení.

31. Rovněž nesporné je veřejné vystupování žalobce v souvislosti s „pojištěním na pokuty“, které spočívá v obstrukčních taktikách žalobce a s ním spřízněných osob v příslušných správních řízeních, ve kterých vystupují jako zástupci osob, které jsou projednávány jako obvinění ze spáchání přestupku.

32. Z výtisku z wikipedie (č.l. 209) soud zjistil, že žalobce má na wikipedii heslo, kde je označen jako podnikatel, zaměstnán u , právnická osoba, jako předseda představenstva.

33. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, z 30.11.2016 č. j. 2 T 10/2014-444, které nabylo právní moci 13.12.2016, soud zjistil, že Okresní soud v , adresa, v trestní věci obžalovaného , Jméno žalobce A, podle § 223 ods.2 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 172 odst. dva písmeno a) tr. řádu zastavil trestní stíhání obžalovaného pro skutek uvedený v návrhu na potrestání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne 16.5.2014 sp. zn. ZK 82/2014, že ten je 18.11.2013 v 15 hodin 10 minut v úmyslu znevěrohodnit úřední postup správního orgánu a způsobit průtahy jako zmocněnec , jméno FO, obviněného ze spáchání přestupku v řízení zaslal nebo nechal zaslat z emailové adresy , e-mail, na elektronickou podatelnu , právnická osoba, v , adresa, odvolání proti rozhodnutí , právnická osoba, v , adresa, , odboru dopravy a silničního hospodářství vydaného pod spisovou značkou MJ/30 733/2013/ODSH-Pa/Iva, ve kterém uvedl, že referentka , jméno FO, , která předmětné usnesení vydala, sdělila , jméno FO, , se kterým má intimní vztah, že již vydala rozhodnutí, a to přestože si byl vědom toho, že poškozená , jméno FO, , nar.15.7.1977, nemá žádný vztah ke , jméno FO, a rovněž mu nesdělovala žádné informace o probíhajícím správním řízení, když s předmětnou písemností označenou jako odvolání se seznámili nejméně další čtyři zaměstnanci , právnická osoba, v , adresa, , včetně tajemníka městského úřadu a vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství, čímž byla ohrožena pověst poškozené v zaměstnání a v důsledku čehož poškozená utrpěla psychickou újmu, jejíž léčení si vyžádalo týdenní pracovní neschopnost a zároveň byl poškozen její rodinný život, čímž měl spáchat přečin pomluvy podle § 184 odstavec jedna tr. zákoníku. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že proti obžalovanému bylo a je vedeno i další trestní řízení pro závaznější trestnou činnost, takže další trestní stíhání vedené u Okresního soudu v , adresa, je neúčelné, neboť obžalovaný byl ve věci Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 6 T 38/2014 pravomocně odsouzen pro zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odstavec jedna písm. a), odst. dva písm. a) tr. zákoníku rozsudkem ze dne 16.12.2015 k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podmíněn odložen na zkušební dobu 24 měsíců (rozsudek nebyl právní moci 5.4.2016) a obžalovaný je stíhán i ve věci Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 1 T 139/2015 pro zločin podvodu podle § 9 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž je ohrožen sazbou odnětí svobody od dvou do osmi roků.

34. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16.prosince 2015, který nabyl právní moci dne 5.4.2016, sp. zn. 6 T 38/2014 soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným, že dne 3.12.2013 v době od 9:10 do 9:15 hodin v , adresa, před domem číslo , hodnota, přicházel ke zde zaparkovanému vozidlu , Anonymizováno, , Anonymizováno, modré barvy, SPZ , SPZ, , které stálo v zákazu zastavení (dodatkové tabulky B a 15 minut pro zásobování) a v jehož blízkosti stál poškozený strážník Městské policie , adresa, , jméno FO, a sdělil obžalovanému, aby nikam nechodil, že ještě nedořešili přestupek. Toto však obžalovaný ignoroval, do uvedeného vozidla nasedl a nastartoval, kdy přitom, když chtěl z místa odjet, byl vyzván poškozeným, který byl v tuto dobu na úrovni levých předních dveří řidiče, aby setrval na místě a nikam neodjížděl a aby předložil doklady k prokázání své totožnosti, přičemž obžalovaný výzvy neuposlechl, vytočil kola vozidla vlevo a přestože věděl, že se poškozený nachází v těsné blízkosti vozidla, se s vozidlem prudce rozjel a poškozený tak nestačil od vozidla uskočit a aby ho obžalovaný vozidlem nesrazil a z obavy z pádu pod kola vozidla se zachytil střešní lišty a následně i přesto, že obžalovaný věděl, že poškozený se uvedeného vozidla drží, pokračoval v prudké jízdě několik metrů směrem do , adresa, , přičemž během jízdy byl neustále poškozeným vyzýván, aby vozidlo zastavil, na což nereagoval, a proto poškozený použil hrozbu střelnou zbraní, následně obžalovaný zastavil, neboť mu cestu zablokoval jiný automobil, přičemž po zastavení vozidla byl na místě přítomen svědek , jméno FO, , nar.21.4.1986, který měl celou situaci natáčet na svůj mobilní telefon, kdy tohoto přítomní strážníci Městské policie hlavního města Prahy vyzvali k předložení dokladů, což několikrát odmítl, čehož využil obžalovaný a z místa činu ujel, přičemž způsobil poškozenému strážníkovi , jméno FO, zhmoždění dolní končetiny, které si vyžádalo lékařské ošetření a následnou pracovní neschopnost, tedy užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby a takový čin spáchal se zbraní, čímž spáchal zločin násilí proti úřední osoby podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 325 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Usnesením Městského soudu v Praze z 5.dubna 2016 sp. zn. 5 To 79/2016 bylo zamítnuto odvolání státního zástupce i obžalovaného , jméno FO, , dovolání obžalovaného , Jméno žalobce A, pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky z 31.května 2017 č.j. 8 Tdo 499/2017-39 (č.l. 326). Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že ke dni rozhodování soudu neměl obžalovaný žádný záznam v opise Rejstříku trestů s výjimkou záznamu o sankci, která mu byla uložena orgány Spolkové republiky Německo na základě rozhodnutí ze dne 28.2.2014 č. j. 5 Cs 103 JS 1599/14 s právní mocí dnem 9.4.2014, kdy mu byla uložena sankce spočívající v denní pokutě a pozastavení platnosti řidičského oprávnění pro protiprávní jednání spočívající v nezastavení po dopravní nehodě.

35. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 20.července 2017 sp. zn. 1 T 139/2015, který byl právní moci 16.2.2018 (č.l. 358) soud zjistil, že obžalovaný , jméno FO, byl uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst.1, odst. 4 písmeno d) tr. zákoníku, kterého se dopustil v době od 14.7.2011 do 17.1.2012 ke škodě desítek v rozsudku vyjmenovaných společností tím způsobem, že rozesílal nabídky k účasti na konferencích nebo seminářích pořádných společností , právnická osoba, s úmyslem získat od zájemců před konáním konferencí a seminářů úhradu účastnického poplatku, které byly vybrány, ale k jejichž vrácení pak nedošlo, čímž způsobil poškozeným, kteří zaplatili účastnické poplatky, škodu v celkové výši 575.331,- Kč, tedy obohatil jiného tím, že uvedl někoho v omyl a zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu. , jméno FO, tento zločin a za zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písmeno a) tr. zákoníku, jehož spácháním byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16.12.2015 sp. zn. 6 T 38/2014, který nebyl právní moci dne 5.4.2016, mu byl podle § 209 odst. 4 tr. zakoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců, jehož výkon byl podle § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let a 6 měsíců za současného vyslovení dohledu. Dovolání obžalovaného bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.8.2018 č. j. 3 Tdo 914/2018-60.

36. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 13.července 2023 č.j. 44 T 136/2021-9923 (č.l. 386) soud zjistil, že dále byl žalobce dosud nepravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, z 13.července 2023 č.j. 44 T 136/2021-9923 uznán vinným spolu s , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, ze spáchání přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 odst.1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že neoprávněně ve větším rozsahu poskytoval služby a získal takovým činem pro jiného značný prospěch, když žalobce založil a ode dne 8.10.2013 do dne 19.4.2021 jako předseda představenstva fakticky řídil , právnická osoba, , IČO , IČO, a v rozporu s § 1 odst. 2, § 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii jejím prostřednictvím v rámci tzv. pojištění proti pokutám za dopravní přestupky soustavně sám či za užití dalších zmocněnců, jež k tomuto pověřil, poskytoval členům družstva a nabízel dalším osobám poskytnutí právní služby za úplatu ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o advokacii, spočívající zejména v zastupování v řízení před správními orgány, přestože k podnikání v tomto oboru nedisponoval potřebnými povoleními, neboť , právnická osoba, nebyla společností oprávněnou právní služby ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o advokacii a on sám ani další zmocněnci nebyli zapsáni v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, přičemž zastupování členů družstva probíhalo mimo jiné v těchto případech. V rozsudku je pak uvedeno 81 případů a dalších 27 případů, kdy takto žalobce a obžalovaná , právnická osoba, postupovali. Obžalovaný pak byl podle § 251 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 84, § 85 odst. 1, 2 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného stanovení dohledu pracovníka , právnická osoba, ČR nad obžalovaným a za současného uložení přiměřeného omezení spočívajícího v zákazu poskytovat právní služby, a to přímo i prostřednictvím jiných osob za úplatu ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o advokacii číslo 85/1996 Sb., zejména pak k zákazu zastupování v řízení před správními orgány. Dále byl žalobci podle § 73 odst.1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního a kontrolního orgánu právnických osob a funkce prokuristy v trvání pěti let. Z odůvodnění rozsudku mimo jiné vyplývá, že obžalovaný žalobce naplnil rovněž kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 2, písm. b) tr. zákoníku, jelikož v průběhu protiprávní činnosti obžalované právnické osoby mu vznikl nárok na mzdu ve výši 1.875.000,- Kč, kterou si zřejmě vyplácel v rámci hotovostních výběrů a množství transakcí platební kartou pro osobní potřebu, čímž si obstaral značný prospěch ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d). odst. 2 tr. zákoníku. Obžalovaný měl od 20.12.2014 s obžalovanou , právnická osoba, uzavřenou pracovní smlouvu na pozici právník s nástupem od 1.1.2015 a měsíční mzdou ve výši 25.000,- Kč, tj. za období od 1.1.2015 do 31.3.2021 celkem 1.875.000,- Kč. V odůvodnění soud dále uvádí, že obžalovaný doložil u hlavního líčení dokument, kterým se snaží deklarovat, že dne 23.6.2017 byla pracovní smlouva mezi obžalovanou právnickou osobou a obžalovaným změněna tak, že práce ze strany , Jméno žalobce A, bude vykonávána v rozsahu 0,4 běžného úvazku, tj. v rozsahu osm hodin týdně. Tento dokument soud považuje za účelově vytvořený pro obhajobu obžalovaného, neboť byl předložen až v průběhu hlavního líčení jako reakce na napadenou obžalobu, jednak je podepsán bratrem obžalovaného, který v tu dobu měl vystupovat z pozice místopředsedy představenstva. Svou snahu účelově zkreslit dobu svého aktivního řízení obžalované právnické osoby obžalovaný dovršil tím čárka, že nechal z obchodního rejstříku vymazat celý statutární orgán družstva se zpětnou účinností zániku funkce ke dni 2.8.2016. Celou obhajobu obžalovaného tak soud označil za lživou a zcela účelovou. Dále z odůvodnění rozsudku vyplývá, že z výpisu z bankovního účtu číslo , č. účtu, je zřejmé, že s účtem aktivně žalobce nakládal minimálně do 19.4.2021, kdy mu bylo sděleno obvinění, na bankovní účet stále přicházely platby od klientů a obžalovaný , jméno FO, byl stále v obchodním rejstříku zapsán jako předseda představenstva obžalované společnosti a ještě v únoru 2020 mu byla udělena plná moc k zastupování. Pokud jde o obžalovanou , právnická osoba, , trestní soud podle § 15 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim právnickou osobu , právnická osoba, , IČO , IČO, zrušil, když považoval za prokázané, že hlavním cílem a smyslem obžalované právnické osoby bylo provozování podnikání spočívajícího v poskytování právních služeb třetím osobám za úplatu v rozporu se zákonem o advokacii i dalšími právními předpisy.

37. Z centrální evidence exekucí (č.l. 161) soud zjistil, že k 16.5.2017 měl žalobce osm běžících exekucí. Z torza příkazu Českého telekomunikačního úřadu ze 17.12.2014 č. j. ČTÚ-41 675/2013-631/II. vyř – Dol (č.l. 135) a exekučního příkazu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutorského úřadu , adresa, z 12.9.2016 č.j. 139 EX 12 761/16-018 soud zjistil, že žalobce dluží společnosti , právnická osoba, . částku 970.656,35 Kč, náklady předcházejícího řízení ve výši 38.827,- Kč a náklady právního zastoupení 15.512,20 Kč, jakož i náklady exekuce soudního exekutora ve výši 187.465,30 Kč. , jméno FO, stranami je dále nesporné, že žalobce nyní prochází insolvenčním řízením.

38. Z výpisu z obchodního rejstříku , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, soud zjistil, že předsedou představenstva k 16.6.2021 byl , jméno FO, , místopředsedou představenstva , jméno FO, , členem představenstva , jméno FO, . Zapisovaný základní kapitál činí 60.000,- Kč, základní členský vklad zakládajícího člena družstva 10.000,- Kč, základní členský vklad dalších členů družstva pak 1,- Kč.

39. Z usnesení , adresa, , komise k projednávání přestupků , adresa, z 1.7.2020 č. j. MBK 31 394/2020 (č.l.89) soud zjistil, že na základě písemného podání , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeného 1971, ze dne 17.1.2019 bylo vedeno proti obviněnému , jméno FO, jako obviněnému řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, kterého se měl dopustit tak, že dne 6.9.2018 v době kolem 10 hodin 55 minut v prvním patře budovy B Okresního soudu v , adresa, přede dveřmi WC blízko soudní síně číslo , hodnota, měl urazit , tituly před jménem, , jméno FO, slovy „jseš kokot“, čímž mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ublížením jinému na cti tím, že měl jiným způsobem urazit. Řízení bylo podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněnému prokázáno. Dále pak bylo podle § 86 odst. 1, písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky zastaveno řízení ve věci písemného podání , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17.1.2019 ve věci přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl obviněný , Jméno žalovaného A, dopustit dne 6.9.2018 v době kolem 10 hodin 55 minut na tomtéž místě tím, že měl urazit , tituly před jménem, , jméno FO, slovy „vy jste se zbláznil“, čímž mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ublížením jinému na cti tím, že měl jiného jiným způsobem urazit, neboť skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem.

40. Z výtisku z internetových stránek (č.l. 112-114) soud zjistil, že podle části ohlasů veřejnosti na internetu žalobce, , Anonymizováno, .cz a resenipokut.cz jsou podvodníci.

41. Soud další důkazy neprováděl, stranami ostatně nebyly ani navrhovány (viz. protokol z ú.j. dne 4.10.2023 č.l. 414) a s ohledem na zaujatý právní názor má soud I.stupně za to, že další dokazování (zejména v úvahu připadajícími účastnickými výslechy) v tuto chvíli není potřeba, když skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci byly (dle mínění soudu I.stupně) prokázány již provedenými důkazy, popř. vyplývají z nesporných tvrzení stran.

42. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

43. Podle čl. 17 Listiny svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny (odst. 1). Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu (odst. 2).

44. Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

45. Podle § 84 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

46. Podle § 85 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. Podle odst. 2 svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.

47. Podle § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

48. Podle § 88 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Podle odst. 2 svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

49. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

50. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 20.5.2014 sp. zn. IV. ÚS 1511/13 výroky politického oponenta na adresu starosty obce jako reakce na jeho článek v místním tisku rekapitulující jeho působení v obci, které mají charakter hodnotících soudů a týkají se výlučně profesní sféry kritizovaného starosty, byť obsahující výrazy „tuny balastu“, „bezobsažná megalomanská spoušť banalit“, jsou chráněny svobodou projevu; pokud by se ve veřejném prostoru zapovědělo hodnotit takovéto projevy politických představitelů, prostor pro svobodné šíření názorů a myšlenek by byl nepřijatelně zúžen. , jméno FO, situace, kdy žádný z výroků stěžovatele neobsahuje skutkové tvrzení, které by uvádělo o starostovi obce nepravdivé údaje či se obsahem jakkoli dotýkalo jeho soukromé sféry, není dán prostor pro zásah soudů, které by vystupovaly jako arbitři správnosti, relevance či vhodnosti hodnotových preferencí.

51. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2019 sp. zn. 23 Cdo 3372/2018 svoboda projevu se vztahuje i na informace a myšlenky, které jsou „nepříjemné, šokují či znepokojují“. V kontextu projednávané věci je třeba dospět k závěru, že název „Jak vydělávat na holocaustu“ a výrazy „chaos, šlendrián a narychlo spíchnutá snaha za účelem si přilepšit na cizí práci s využitím známých figur proslulých čichem na dobrý kšeft“, jež byly použity v článku, který se kriticky vyjadřuje k otázkám veřejného zájmu, samy o sobě rámec přípustné kritiky nepřekračují. Nejde o výrazy vulgární, obscénní či hrubě urážlivé, jejichž primárním cílem by bylo hanobení a zneuctění žalobkyně. Významné v této souvislosti není, zda použité výrazy působí primárně na emoce čtenáře, či zda jde o výrazy „senzacechtivé“, „dostatečně hodnotné“ či „nebulvární“. V rámci diskuse o věcech veřejných je třeba přiznat ochranu i takovým výrazům, které jsou expresivní, neortodoxní či proneseny s nadsázkou (a to tím spíše, mají-li za cíl rozpoutat veřejnou diskusi či přitáhnout zájem veřejnosti), v opačném případě by došlo k nepřijatelnému zúžení prostoru pro svobodné šíření názorů a myšlenek.

52. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2005 sp. zn. I. ÚS 453/03 veřejná činnost jednotlivých osob může být veřejně posuzována. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných. Přitom presumpcí ústavní konformity je chráněn toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů, která v míře, v níž sloužila za základ kritiky, musí naopak důkazně prokazovat kritik sám.

53. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30.1.2018 sp. zn. I. ÚS 4035/14 svoboda projevu jako základní politické právo chrání nejen šíření myšlenkově závažných sdělení. Právo každého vyjadřovat své názory zahrnuje i právo na jejich vyjádření humornou formou, s přiměřenou mírou nadsázky či ironie. Toto právo se vztahuje i na veřejnoprávní média, a tím spíše na média soukromá.

54. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.6.2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci. Zohledněny musí být zejména 1. povaha výroku (zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud), 2. obsah výroku (například zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (například zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (například zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (například zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (například jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi. Jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Tento výčet relevantních faktorů ale není taxativní. V úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě uvedených kategorií zařadit.

55. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15.3.2005 sp. zn. I. ÚS 367/03 lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj. musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Důvod tohoto principu je dvojí. Jednak se tím podporuje veřejná diskuse o veřejných věcech a svobodné utváření názorů. Co největší bohatost diskuse o věcech veřejných by měla být státní mocí regulována jen v míře nezbytně nutné (srov. čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Současně tím stát akceptuje, že jeho mocenský zásah do svobody projevu za účelem ochrany dobrého jména jiných občanů by měl přijít subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, např. užitím přípustných možností k oponování kontroverzním a zavádějícím názorům. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji než cestou soudního řízení.

56. Konečně pak lze odkázat zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.9.2023 č.j. 25 Cdo 3108/2021-525, v němž Nejvyšší soud zdůraznil, že ochranu osobnosti včetně jména zaručuje na ústavní úrovni čl. 10 odst. 1 Listiny. Článkem 17 Listiny je pak chráněna svoboda projevu jako jednoho ze základních kamenů demokratické společnosti. , adresa, projevu platí nejen pro „informace“ nebo „myšlenky“ přijímané příznivě či považované za neškodné či nedůležité, ale rovněž pro ty, které jsou nepříjemné, šokují či znepokojují: tak tomu chce pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez nichž není demokratické společnosti. Tyto principy nabývají zvláštní důležitosti, pokud jde o tisk, jehož úkolem je šířit informace a myšlenky týkající se politických záležitostí, jakož i témat z ostatních oblastí veřejného zájmu. Nejenže úlohou tisku je šíření informací a myšlenek, veřejnost má současně právo je přijímat (např. rozhodnutí ESLP Handyside proti Spojenému království ze dne 7.12.1976 stížnost č. 5493/72; rozsudek ve věci Lingens proti Rakousku ze dne 8.7.1986 č. 09815/82, odst. 41). Práva podle čl. 10 a čl. 17 Listiny jsou si zásadně rovna (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10.12.1997 sp. zn. II. ÚS 357/96, ze dne 9.2.1998 sp. zn. IV. ÚS 154/97, ze dne 4.4.2005 sp. zn. IV. ÚS 146/04). Při střetu základního práva na svobodu projevu a informace s právem na ochranu osobnosti je vždy věcí soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Je proto třeba, aby na základě konkrétních okolností daného případu zvážily, zda výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či je situaci přiměřený, tedy zda v daném případě preferovat právo na ochranu cti a dobré pověsti dotčené osoby, nebo upřednostnit právo na svobodu projevu a šíření informací (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2007 sp. zn. 30 Cdo 2711/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.7.2016 sp. zn. 30 Cdo 464/2016, ze dne 26.9.2018 sp. zn. 30 Cdo 1914/2018, nebo nález Ústavního soudu ze dne 25.6.1996 sp. zn. IV. ÚS 154/96). Při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku (tvrzeného zásahu) je pak třeba v prvé řadě odlišit, zda se jedná o skutkové tvrzení, nebo hodnotící soud, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2018 sp. zn. 30 Cdo 1914/2018, rozsudek téhož soudu ze dne 29.8.2019 sp. zn. 25 Cdo 3423/2018, a řada dalších). Práva na ochranu osobnosti přirozeně požívají i politici a jiné veřejně známé osoby, byť hranice jsou v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců kritiky vůči nim. To je dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní, tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti; zde soudy volí benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na ni kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna mít takové informace pro posouzení způsobilosti jak odborné, tak morální takovou funkci zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Politik nevyhnutelně a vědomě předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance (nález Ústavního soudu ze dne 4.4.2005 sp. zn. IV. ÚS 146/04, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2011 sp. zn. 30 Cdo 5021/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.7.2016 sp. zn. 30 Cdo 464/2016, nebo ze dne 29.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 1174/2007). Evropský soud pro lidská práva, který vyzdvihuje důležitost svobody projevu (viz judikatura shora) konstantně poukazuje na důležitou roli, kterou tisk a média obecně v současné společnosti hrají (především bývá zmiňována role tzv. hlídacího psa, k tomu srov. rozhodnutí ESLP ze dne 20. 5. 1999 ve věci Bladet Tromsø a Stensaas proti Norsku, stížnost č. 21980/93), zároveň uvádí, že projev nesmí překročit určité hranice, týkající se zejména ochrany pověsti a práv jiných. Ve své rozhodovací praxi proto vytyčil několik kritérií pro posouzení otázky, kterému z uvedených práv je v konkrétním případě třeba dát přednost. V rozhodnutí ve věcech von Hannover proti Německu (stížnost č. 40660/08 a 60641/08) a , jméno FO, proti Německu (stížnost č. 39954/08) rozvedl princip proporcionality do pěti, potažmo šesti kritérií, na základě kterých je třeba posuzovat kolizi práva na svobodu projevu s právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3.2.2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14), která lze využít i v případě střetu práva na svobodu projevu s právem na ochranu jména (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10.3.2020 sp. zn. III. ÚS 2300/18, vydaný v této věci). Těmito kritérii jsou 1. příspěvek k debatě o veřejném zájmu, 2. jak dobře je osoba známá a co je předmětem výroku, 3. předchozí chování dotčené osoby, 4. obsah, forma a následky publikace a 5. okolnosti, popř. metody získání informací a jejich pravdivost; jako 6. kritérium se pak přidává závažnost uložené sankce. Dokonce osm demonstrativně vypočtených obdobných kritérií pak vymezuje Ústavní soud např. v nálezu ze dne 3.2.2015 sp. zn. II. ÚS 2051/14, bod 31 (srov. též usnesení ze dne 11.12.2019 sp. zn. II. ÚS 3853/19): 1. povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení, hodnotový soud, hodnotový soud se skutkovým základem či jinak hybridní výrok), 2. obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Při posouzení, zda došlo k překročení míry přijatelné kritiky, je třeba přihlédnout ke kontextu a cíli celého textu, jakož i k jeho satirické a ironické povaze [rozhodnutí ESLP Ziembiński proti Polsku (č. , hodnota, ) ze dne 5.7.2016, stížnost č. 1799/07].

57. Předmětem žalobního návrhu žalobce byla videa žalovaného zveřejněná na sociálních sítích Facebook a YouTube, ve kterých žalovaný satiricky a ironicky kritizoval a verbálně napadal žalobce. Žalobce se podanou žalobou domáhá jednak odstranění dle něj problematických částí těchto videí (a to po částečném zpětvzetí žaloby u videonahrávek zveřejněných na Facebooku) a zdržení se jejich dalšího zveřejňování, jednak zveřejnění v žalobě uvedené omluvy za tato videa na profilech žalovaného na sociálních sítích Facebook a YouTube a konečně peněžitého zadostiučinění ve výši 100.113,-Kč a 94.876,-Kč.

58. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když žalovaný ve svých vystoupeních použil převážně hodnotící soudy, které měly pravdivý základ, žalobce jako veřejně vystupující osoba musí snést větší míru kritiky a zejména výroky žalovaného převážně nejsou způsobilé poškodit žalobce.

59. V první řadě soud odmítá argumentaci žalovaného, že není pasivně legitimován. Žalovaný příslušné videonahrávky zveřejnil na svých účtech na sociálních sítích, vystupuje v nich a nese tedy plnou odpovědnost za to, co říká, bez ohledu na to, kdo mu obsah přednesů připravil. Naopak však soud musí žalovanému přisvědčit, že u řady výroků nelze bez dalšího jejich obsah automaticky vztáhnout na žalobce. Forma videonahrávky (žalovaný hovoří k posluchači ve formě „ty“, tedy tyká) často neumožňuje učinit závěr, že je řeč o žalobci, resp. že autor hovoří přímo k žalobci. Minimálně u velké části výroků lze pochybovat, ke komu žalovaný jako autor hovoří. Lze připustit, že oslovovanou osobou může či pravděpodobně je žalobce , jméno FO, , u řady výroků však tato otázka zůstává rozostřená a je na posluchači, aby si to domyslel.

60. Dále se soud zabýval rozhodnými kritérii ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 11.6.2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17. Pokud jde o povahu výroků (tj. zda jde o skutkové tvrzení, hodnotový soud, hodnotový soud se skutkovým základem či jinak hybridní výrok), převážná část výroků jsou hodnotící soudy (typicky označení „žebrák“, „poškozenej mozek“, „asociál“, „casanova IV. cenové kategorie“, hysterická a narcistická – nikoli „narcisistická“ - figura). Ačkoli se jedná o hanlivá označení, jejich potenciál zasáhnout do důstojnosti a cti žalobce je zcela minimální (obdobně, jak kdyby někdo někomu vynadal, že je „ošklivé káčátko“). To platí zejména u všech napadených karikatur, které jsou ve světle shora citované judikatury považovány za hodnotící soudy, a vůbec nemají potenciál zasáhnout do práv žalobce, neboť u všech použitých karikatur je zřejmá nadsázka a tedy i nevážnost sdělení. Pokud pak jde o výroky, které mají skutkový základ (typicky označení žalobce za podvodníka) či sdělení, že žalobce půjde brzy do vězení, tato mají velmi reálný základ a soud je považuje za zcela přiléhavá, jak bylo zjištěno při dokazování a jak bude osvětleno níže. Je třeba podotknout, že „podvodníkem“ není jen ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin podvodu (což jinak perfektně odpovídá žalobci, který byl pravomocně odsouzen za podvod), ale v obecném chápání i ten, kdo „jenom“ uvádí lidi v omyl za účelem získání majetkového prospěchu. Stejně tak označování žalobce za „žebráka“ má reálný základ za situace, kdy je žalobce v insolvenci a dluží věřitelům všeho druhu statisíce či milióny korun. Neboli u skutkových tvrzení nemůže být žalobce úspěšný už jen z toho důvodu, že mají pravdivý základ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 332/2007 - tzv. důkaz pravdy). Rovněž v případě směnky z provedeného dokazování vyplývá dostatečný pravdivý základ doložený v samotném videu rozsudkem soudu, kterým byl zrušen vydaný rozhodčí nález. Prohlášení o falešných telefonátech o atentátech, únosech, atp. je sice zřejmou nadsázkou, ale zase lze spatřovat určitý reálný základ v obstrukčních postupech a praktikách žalobce pohybujících se minimálně na hraně zákona, často či převážně však až za ní. Soud považuje za podstatné u namítaného použití osobních údajů žalobce i to, že žalovaný předkládá existující dokumenty (úřední rozsudek, směnku) či používá nahrávky pořízené z otevřených zdrojů (zobrazení žalobce – fotografie a videa), přičemž tak činí na doklad věrohodnosti sdělovaných informací. Soud I.stupně proto má za to, že tak činí v souladu s legální licencí ustanovení § 88 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a nejedná se tedy o užití v rozporu s občanskoprávní úpravou.

61. Po obsahové stránce jde o výroky pronášené žalovaným mimo politiku a zcela nekomerčně. Žalovaný celý seriál videonahrávek, podle svého tvrzení, kterému soud nemá důvod nevěřit, dělal čistě z edukativních důvodů, aby varoval širokou veřejnost a zejména cílovou skupinu před nežádoucími účinky chování pana , jméno FO, a s ním úzce spolupracujícího žalobce. Je třeba přiznat, že videa pana , jméno FO, měla (jak je soudu známo z úřední i neúřední činnosti) poměrně velký ohlas právě mezi mladými, tedy zejména dětmi ve věku kolem deseti let, které ve zpochybňování autorit viděly něco obdivuhodného, a dále pak u osob prostého rozumu, které nechápaly nebezpečnost jednání. Naopak žalovaný stejně jako většina společnosti chápe společenskou nebezpečnost zpochybňování úředních autorit, napadání úředních osob a policistů, jakož i závadnost obstruování správních (i soudních řízení), které podrývá základy právního státu. Fungující správní orgány a soudy jsou totiž zárukou fungování státu, který je založen na dodržování zákona a ochraně práv jednotlivců. Bez fungujícího státu převáží anarchie a začne platit právo silnějšího. Proto je důležité, aby byly trestány i všechny přestupky, aby si nikdo nemohl myslet, že je beztrestný a může si dělat, co chce, protože uzavře „pojištění na pokuty“. Žalovaný z videonahrávek neměl žádný prospěch a pokud ano, byl tento prospěch podle odhadu soudu minimální ve srovnání s náklady, které musel vynaložit na výrobu videonahrávek. Nelze ani odhlédnout od toho, že videa žalovaného lze považovat za společenský prospěšná, neboť mohla odradit spoustu osob (zejména dětí) od napodobování pana , jméno FO, , dospělé pak mohla varovat, aby se nenechaly podvést žalobcovým „pojištěním na pokuty“, které fakticky není pojištěním.

62. Pokud jde o formu výroku, všechny videonahrávky jsou udělány velmi expresivně, aby byly atraktivní pro průměrného až podprůměrného posluchače. Je zřejmé, že se pracuje s nadsázkou a že se nejedná o odbornou analýzu v seriózním tisku, ale spíše o poutavé vyprávění, byť s prvky investigativní žurnalistiky (viz karikatury, obrázky, slovní humor). Jedná se tedy o satiru. Ostatně jejich zveřejnění proběhlo mimo tradiční média na sociálních sítích (internetu) a jejich dopad (okruh posluchačů) je tím významně minimalizován (např. v porovnání s tradičním tiskem či bulvárními médii). Navíc informace z internetu mají obecně nižší věrohodnost a tím i sníženou možnost zasáhnout do práva na ochranu osobnosti, na rozdíl od tradičních tištěných médií, které obecně požívají větší důvěry. Jak bylo také uvedeno již shora, vytýkané výrazy mají velmi nízký potenciál urazit, nejsou hrubě vulgární, navíc se povětšinou nevztahují přímo k žalobci, ale nechávají na posluchači, aby si domyslel, ke komu autor hovoří. To vše snižuje účinek a dopad do osobní sféry žalobce.

63. Pokud jde o postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), zde spatřuje soud I.stupně hlavní a základní důvod, proč nelze žalobě žalobce vyhovět. V první řadě soud zdůrazňuje, že má za to, že právo na ochranu osobnosti se vztahuje i na zločince a kriminálníky, nicméně zde bude významně posunuta hranice toho, co lze označit za závadné, a to v neprospěch poškozeného. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce je opakovaně trestně stíhán a odsuzován pro různorodou trestnou činnost, a to od trestné činnosti majetkové (podvod), přes hospodářskou, až po trestnou činnost násilnou (násilí proti úřední osobě). Jenom díky benevolenci trestních soudů dosud neskončil ve vězení, ale vždy vyvázl s různě dlouhými podmínkami, třebaže způsobil škodu ve výši statisíců až miliónů. Dlouhodobě si obživu obstarává buď přímo trestnou činností, anebo činností nezákonnou, popř. rozpornou s dobrými mravy a základy právního státu (např. placeným zastupováním osob ve správních řízením a uplatňováním procesních obstrukcí). Veřejně je spojován s nezákonnými anebo minimálně morálně pochybnými postupy. Je mnohonásobným pravomocně odsouzeným dlužníkem, neboť je či byla proti němu vedena řada exekucí, a dá se označit za zkrachovalou osobu, neboť prochází insolvenčním řízením. Dle sdělení žalovaného sám žalovaný se stal jedním z těch, na které se žalobce nebo s ním spřízněné osoby (právní zástupce žalobce) zaměřili formou podávání různých trestních a přestupkových oznámení. Zároveň ochrana žalobce je snižována jeho (kontroverzním) veřejným působením, mj. v souvislosti „s pojištěním na pokuty“, snahou vydělat na porušování zákazu kouření, porušování EET, atp. Veškeré veřejné vystupování žalobce je tedy kontroverzní, jeho pověst je významně narušena, avšak nikoli videonahrávkami žalovaného, ale jeho vlastním chováním, veřejným vystupováním a zejména rozsáhlou trestní minulostí. Správně také žalovaný poukazoval i na sebeprezentaci žalobce na sociálních sítích (vulgární dárek od jeho zaměstnanců – poukázka na let balónem na č.l. 134, atp.).

64. Všechny výroky představují kritiku působení žalobce ve veřejné sféře, i když se někdy dotýkají jeho soukromé sféry a v některých případech i jeho úplného soukromí (např. zmínka o tom, že se otec žalobce za něj stydí; byť se jedná o zmínku o vztazích žalobce a pana , jméno FO, s jeho rodiči, přesto ji soud nepovažuje na rozpornou se zákonem, neboť pravděpodobnou hlavní skupinou posluchačů pana , jméno FO, byly děti. Zmínka tak není samoúčelná, a i když předpokládá určitý skutkový základ, i kdyby byl tento základ nesprávný a žalobce měl vztahy se svým otcem výtečné, má soud I.stupně za to, že výrok nemůže způsobit zásah do osobnosti žalobce). S ohledem na satirickou povahu videonahrávek žalovaného a zjevné přehánění má soud I.stupně za to, že zásah do osobnostních práv žalobce namohly způsobit ani naznačování, že žalobce používá viagru či má poruchy erekce.

65. Pokud jde o chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), jak soud uvedl už výše, videonahrávky jako celek jsou reakcí žalovaného na závadové chování žalobce a pana , jméno FO, . Jejich zveřejnění lze obecně považovat za společensky prospěšné, neboť rozšiřují povědomí o problematičnosti chování žalobce a jeho trestní minulosti, což je s ohledem na pokračující působení žalobce ve veřejné sféře v rámci „pojištění na pokuty“ společensky žádoucí.

66. Pokud jde o otázku, kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.), žalovaný není profesionálním novinářem, nejednal tedy v rámci své profese, ale ryze amatérsky. Nejedná se tedy o zavedené vydavatelství, které zná právní úpravu i soudní praxi ve sporech o ochranu osobnosti. To vše jsou okolnosti snižující potřebu zásahu soudu a výši případného peněžitého zadostiučinění.

67. Výroky žalovaného učiněné v nadsázce tak podle názoru soudu I.stupně požívají ochrany v rámci svobody slova, neboť v opačném případě by došlo k nepřípustnému zúžení prostoru pro svobodu projevu. Ta se vztahuje i na nepříjemné informace a myšlenky (viz shora citovaná judikatura Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 1511/13, I. ÚS 4035/14 a Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 3372/2018). Žalobce je osobou veřejně činnou s bohatou kriminální minulostí a musí tedy akceptovat větší míru veřejné kritiky (viz citovaná judikatura Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 453/03 a I. ÚS 367/03), kterou soud shledává jako oprávněnou.

68. Soud také nemá za prokázané, že by do života a osobnosti žalobce bylo spornými výroky jakkoliv negativně zasaženo. Z uvedených důvodů proto soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, a to jak v části požadující odstranění výroků, tak i v části požadující zdržení se dalšího zveřejňování, omluvu i peněžité zadostiučinění. Pro úplnost soud dodává, že žalovaný opakovaně vyjádřil ochotu ke stažení předmětných videonahrávek s odůvodněním, že už splnila svůj cíl a zůstávají dostupná pouze pro to, aby žalobce nemohl vzít žalobu zpět a tvrdit, že tak učinil pro chování žalovaného. Pro uložení povinnosti zdržet se dalšího zveřejňování tak nejsou ani splněny podmínky, neboť opakované používání napadených výroků do budoucna nelze předpokládat. Pokud jde o požadované peněžité zadostiučinění, má soud I.stupně za to, že i kdyby došel soud k závěru, že došlo k zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti, s ohledem na předchozí chování žalobce nepřísluší mu peněžitá náhrada ani omluva, ale maximálně by bylo možné uložit žalovanému odstranění požadovaných částí videozáznamu, tj. to, co žalovaný žalobci vlastně nabízí sám a dobrovolně.

69. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze z odměny za 17 úkonů právní služby po 3.100,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, dvě vyjádření k žalobě, další vyjádření ze dne 16.6.2021, účast na jednáních soudu ve dnech 20.5.2021 přesahujícího dvě hodiny, 26.5.2022, 8.9.2022 přesahujícího dvě hodiny, 26.1.2023 přesahujícího osm hodin, 4.9.2023 přesahujícího dvě hodiny a 4.10.2023 přesahujícího dvě hodiny) dle ustanovení § 9 bod 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a ze sedmnácti režijních paušálů po 300,- Kč podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Doklad o registraci k platbě DPH právní zástupkyně žalovaného nepředložila. Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 57.800,-Kč.

70. Náhradu nákladů řízení je žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.