7 C 239/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátem: akademický titul příjmení příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované o 226 496 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 226 495 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 500 Kč.

1. Žalobkyně podala žalobu na zaplacení sporné částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění 2. 3. 2012, když mimo jiné ve smlouvě bylo sjednáno pojištění trvale obývané nemovitosti v rozsahu Optimal, která obsahuje mimo jiné i pojištění vedlejších staveb, tedy i hospodářské stavby na pozemku p. č.. [anonymizováno] v k. ú. [ulice] [ulice], [územní celek], která navazuje na dům [adresa] v [anonymizováno] [ulice]. Pojistná částka sjednaná ve smlouvě byla 2 264 960 Kč, když sjednaný limit pojistného plnění v případě vedlejší stavby byl 10 % pojistné částky, což odpovídá částce 226 496 Kč. Dne 1. 4. 2015 mělo dojít k pojistné události, kdy byla vichřicí poškozena předmětná vedlejší stavba – stodola, došlo k propadnutí střechy v důsledku působení extrémních povětrnostních podmínek a k totálnímu zničení střechy. Pojistná událost byla nahlášena žalovanému 2. 4. 2015, byla zaevidována pod [číslo] dne 3. 4. 2015 mělo dojít k šetření žalovanou na místě pojistné události a pořízena fotodokumentace s tím, že mělo být zjištěno, že stavba vykazovala špatný technický stav již před škodnou událostí, žalobkyně však k těmto závěrům neobdržela žádné podklady či bližší informace. Žalobkyně si nechala vyhotovit znalecký posudek panem [akademický titul] [jméno] [příjmení], znalcem pro obor stavebnictví, který se v posudku zabýval zbývající životností stavby za běžných podmínek a dospěl k životnosti 20 až 30 let s tím, že dle něj krov nad zachovalou částí nejevil známky statického narušení, nadměrného opotřebení ani narušení dřevokaznými škůdci, když znalec vycházel ze stavu ke dni pojistné události. Z posudku dle žalobkyně vyplynulo, že závěry žalované o špatném technickém stavu stavby nejsou důvodné, protože se zakládá na odhadu bez detailnějšího posouzení stavby, z posudku znalce, s řádnou znaleckou doložkou žalobkyně dovozuje nárok na pojistné plnění. Vzhledem k tomu, že došlo k totální destrukci krovu stavby je vzniklá škoda totální a současně vyšší než limit pojistného plnění, proto se žalobkyně dožaduje přiznání částky ve výši desetiprocentního limitu. V reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně zdůrazňovala, že fotografie, kterými argumentoval žalovaný, nezachycovaly předmětnou vedlejší stavbu, ale jinou stavbu, s tím, že sporná stavba neměla chybějící zdivo, měla vyplněné ve štítu dřevěné trámy, které byly vichřicí poškozeny a následně opraveny, Krovy měly být v bezvadném stavu a neměly být před škodnou událostí poškozeny, žalobkyně popírá, že by mohlo dojít k následkům škodní události nevhodným stavem nebo konstrukcí vedlejší stavby, ke svému tvrzení navrhla důkaz zprávou Českého hydrometeorologického ústavu a výslech svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Pokud byl v založen důkaz zprávou – Správa Českého hydrometeorologického ústavu bylo uváděno, že maximální rychlost se pohybovala 31. 3. 2015 do 23,3 metru za sekundu a 1. 4. do 23,4 metry za sekundu, což je 9. z 12 stupňů Beaufortovy stupnice a rychlosti větru.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s tím, že činí nesporným sjednání pojistné smlouvy, nahlášení pojistné události a její evidenci u žalovaného a opakované vyzývání k plnění ve výši předmětu sporu na základě znaleckého posudku. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s odůvodněním, že není pojištění likvidní, když odkazoval na dřívější korespondenci, protože sporná vedlejší stavba vykazovala špatný technický stav, který byl zachycován již v roce 2012, kdy zděná část štítové strany objektu není vyzděna do výše spodní části štítu a hřeben střechy vykazuje výrazné prohnutí, když posudek byl zaměřen na stav stavební konstrukce po škodní události a předkládanou životnost stavebních prvků, avšak nezabýval se příčinou škodní události, tedy špatným technickým stavem, když otevřená část stodoly umožnila volné proudění větru a namáhání konstrukcí krovu zevnitř. Žalobce odkázal na čl. 2 odst. 5 zvláštních pojistných podmínek ZPP – N 1/11, když dle Všeobecných pojistných podmínek VPPO 1/11 čl. 20 odst. 1 je pojistnou událostí vznik škody na pojištěném majetku v souvislosti s nahodilou událostí, o čemž s ohledem na špatný technický stav nemůže být řeč.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: - pojistná smlouva [číslo] z [datum], s dodatkem z [datum], - pojistka z [datum], - přehled pojištění majetku, - předžalobní výzva z [datum], - znalecký posudek [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] s přílohami, - Všeobecné pojistné podmínky VPPMO 1/11 Zvláštní pojistné podmínky ZPP – N1/11 zvláště čl. 20 odst. 1 z VPP, ze ZPP čl. 2 odst. 5 písm. p), čl. 17 odst. 4 písm. a) a odst. 19. - street view. - fotografie černobílé hospodářského stavení z č.l. 62 až 68 bez datové stěny založené žalovaným, - č.l. 72 až 77 černobílé fotografie hospodářského stavení založené žalobkyní, respektive jejím právním zástupcem bez datové stěny, - nabídka pojištění věcí a jiného majetku a odpovědnosti za škodu občanů z [datum], - zpráva Českého hydrometeorologického ústavu z [datum] dále byl proveden důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně, znalce [akademický titul] [jméno] [příjmení], další důkazy přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3, § 118b odst. 1 a § 119a odst. 1 a 2 o.s.ř. navrhovány nebyly, nebyla uváděna ani další skutková tvrzení, na výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] nebylo žalobkyní trváno.

4. Dle § 2750 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. pojistnou smlouvu se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

5. Soud vzal za svá zjištění shodná skutková tvrzení účastníků ohledně pojištění, pojistné události z nabídky pojištění a pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že je pojištěna trvale obývaná nemovitost, před pojištěním prohlídka místa realizována nebyla, žalobkyně je spoluvlastníkem nemovitosti, je uvedeno, že v roce 1972 byla provedena celková rekonstrukce nebo uvedení do provozu s tím, že pojištění bylo variantě Optimal s pojištěním vedlejších staveb, jak vyplývá z pojistky, když pojistné nebezpečí je mimo jiné i vichřice nebo krupobití. Ze znaleckého posudku znalce [akademický titul] [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitostí pro obor stavebnictví odvětví stavby obytné z 16. 10. 2015 bylo zjištěno, že posudek vypracoval na základě objednávky žalobkyně, posudek vypracován na základě prohlídky konané 6. 10. 2015 s tím, že se shledal, že hospodářská budova navazující na dům [adresa] má základové konstrukce bez izolace proti zemní vlhkosti, obvodové konstrukce zděné 14 až 29 cm, jedná se o výplňové zdivo převážně z plných cihel, o stáří objektu se nedochovaly žádné záznamy s tím, že s ohledem na dochované zbytky krovu lze uvažovat o stavbu z let 1920 až 1930, přičemž podle použitého materiálu zřejmě v padesátých letech došlo k nahrazení původních obvodových konstrukcí. Dle objednatele došlo 1. 4. 2015 k vyvrácení části zdiva v čelní zdi, poškození krovu a následné destrukci. K datu místního šetření konstrukce byly odstraněny, k dispozici byla pouze fotodokumentace pořízená objednatelem. Znalec uvedl, že nebylo možno posoudit stav porušených konstrukcí při místním šetření, krov nad zachovalou částí však nejevil známky statického narušení, nadměrného opotřebení, ani narušení dřevokaznými škůdci. Znalec má za to, že lze předpokládat, že běžná životnost krovu by se pohybovala spíše v horní polovině rozpětí dané životností, tedy minimálně 120 let, pokud se týká výplňového zdiva je třeba vzít v úvahu, že bylo bez omítky a vystaveno více povětrnostním vlivům, z fotodokumentace je zřejmé, že opotřebení bylo větší, než by odpovídalo stáří i za předpokladu, že by bylo na spodní hranici celkové životnosti, tedy 80 let, nutno zohlednit, že bylo pravděpodobně vybudováno později než krov (50. léta), což znamená, že ani zdivo nebylo k datu porušení na hranici své předpokládané životnosti. Při výslechu u soudu znalec uvedl, že s ohledem na předloženou fotodokumentaci z doby před pojistnou událostí by modifikoval s ohledem na zdokumentovaný stav krovu minimální životnost, nikoliv na 125 let, ale 100. Znalec též potvrdil vzhledem k tomu, že zdivo bylo bez omítky, mělo nižší trvanlivost, než kdyby byl opatřen omítkou, je to proto, že zeď byla vystavena povětrnostním vlivům. Znalec uvedl, že stav nemovitosti nebyl havarijní, rozhodně však nebyla ve výborném stavu, po seznámení s rychlostí větru, který měl být při pojistné události, znalec uvedl, že takový vítr by nemovitost měla vydržet. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně bylo zjištěno, že v domě, které přiléhá k nemovitosti bydlí žalobkyně s jejich matkou s tím, že nejprve uváděla, že byla přítomna tomu, když vedlejší budova spadla, později uvedla, že byla na místě pojistné události druhý den s tím, že si nepamatuje, že by nějakým způsobem stavba byla, prověšená, uváděla, že střecha byla tašková, stavba měla být částečně cihelná, omítnuta, ví, že po větru se stalo, že vršek střechy jakoby popojel, několik centimetrů, bylo to viditelné, byly odfouknuty tašky, cihelné zdi se údajně nic nestalo s tím, že nemovitost má mít žalobkyně ve spoluvlastnictví s jejím přítelem [jméno] [příjmení], pokud jí byly ukázány fotky z doby před a po pojistné události, potvrdila, že před pojistnou událostí se jedná o fotky, které zachycovaly nemovitost s prohnutou střechou a neúplným vyzděním štítové zdi.

6. Z fotografií, které předložil žalovaný je patrné, že nemovitost měla prověšené krovy, byly na ní„ velbloudí hrby“, fotografie byly z roku 2013. Dle čl. 20 odst. 1 VPP MO 1/11 pojistnou událostí je vznik škody na pojištěném majetku v souvislosti s nahodilou skutečností, s níž je podle pojistných podmínek a pojistné smlouvy spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Dle čl. 17 odst. 4 písm. a) ZPP – N 1/11 se vedlejší stavbou rozumí mimo jiné stavba určená k užívání se stavbou hlavní, která je spojena se zemí pevným základem a nachází se na stejném pozemku dle odst. 4, vedlejší stavbou ve špatném technickém stavu jsou stavby, které nejsou řádně užívány nebo řádně udržovány. Z pravidla mají silně poškozené prvky dlouhodobé životnosti, trhliny (trhliny na zdech, pokleslé základy, propadlou konstrukci krovů, deformace stropních konstrukcí), respektive mají ve špatném stavu prvky krátkodobé životnosti, čímž jsou poškozovány prvky dlouhodobé životnosti (poškozená střešní krytina, kolaudované okapy, chybějící výplně oken, dlouhodobé prosakování vody z poškozené vodovodní instalace). Dle čl. 2 odst. 5 ZPP – N 1/11 pojištění se nevztahuje na dle písmene p) vedlejší stavby ve smyslu čl. 17 odst. 4 těchto ZPP špatném technickém stavu. S ohledem na shora uvedená zjištění soud konstatuje, že bylo zdokumentováno, že vedlejší stavba za kterou je požadováno pojistné plnění byla ve špatném technickém stavu, krovy byly pokleslé, viditelně prověšené, vyzdívka cihel vypadaná, za této situace, kdy navíc základy neměly izolace, je na místě konstatovat, že se jednalo o vedlejší stavbu ve špatném technickém stavu, na kterou se vztahuje výluka z pojištění, když soud konstatuje shodně se znalcem, že s ohledem na to, jaká byla rychlost větru, stavba, která by nebyla v havarijním stavu, by měla takovou rychlost větru vydržet. Za této situace nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout pro důvodně uplatněnou výluku z pojištění. Navíc při výslechu znalec zkonstatoval, že životnost vedlejší stavby byla 100 let, tedy s ohledem na předpokládanou doby stavby 1920 až 1930 na konci své životnosti i s ohledem na zanedbanou údržbu.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů, které byly spojeny s účelným hájením práva, a to za 5 úkonů po 300 Kč - za vyjádření k žalobě, 2× příprava na jednání u soudu a 2× účast u jednání u soudu, jedná se o náklady advokátem nezastoupeného účastníka v souladu s ustanovením § 1 odst. 1, 3 písm. a), b) a c) o.s.ř.

8. Pokud soud při vyhlašování rozhodnutí vyhlásil, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady, jejichž výše bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, soud konstatuje, že tyto náklady nepřesáhly žalobkyní složenou zálohu, proto tento výrok v písemné vyhotovení rozsudku již není.