7 C 248/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení , M.Jur. se sídlem adresa o 19 965 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 19 965 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 16,30 Kč.

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení sporné částky s odůvodněním, že je zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] jejímž jednatelem je [jméno] [příjmení], na pozici vedoucího obchodního rozvoje, která měla dodat žalovanému zdravotnické materiály a produkty, konkrétně 18 kusů antibakteriálních gelů v ceně 250 Kč za ks, celkem 4 500 Kč bez DPH, 10 kusů respirátorů značky Face Mask N95 za cenu 150 Kč za kus, celkem 1 500 Kč bez DPH, když za dodání měl žalovaný uhradit částku 7 260 Kč, včetně DPH, na tuto částku měla společnost [právnická osoba] vystavit proforma fakturu. Zároveň měly být žalovanému společností [právnická osoba], [IČO] dodány profesionální testy na vir covid 19 s názvem COVID19 [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] v počtu 20 kusů za cenu 10 500 Kč, když na toto zboží [právnická osoba] [anonymizováno] vystavila zálohovou fakturu [číslo] [datum] na částku 12 705 Kč, včetně DPH, úhradu kupní ceny za obě dodávky zboží ve výše uvedených dluhů měl provést žalobce a to stržením uvedených částek ze své mzdy u [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], u které má být rovněž zaměstnán s tím, že na něho přešel nárok na vymáhání uvedených dluhů vůči žalovanému. Na vzniklý dluh žalovaný neměl uhradit nic, ani po obdržení výzvy ze strany dřívějšího právního zástupce uvedených firem, žalobce má za to, že žalovaný se na jeho úkor v rozporu s dobrými mravy a obchodními zvyklostmi bezdůvodně obohatil o částku, která je předmětem sporu, která nebyla přes předžalobní výzvu uhrazena. Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení s tím, že u [právnická osoba] [anonymizováno] je zaměstnán na pozici marketingového ředitele, když obě společnosti, které měly žalovanému dodat zboží, jsou sesterské společnosti z jednoho koncernu, že je zde totožný společník [jméno] [příjmení] a že žalobce vykonává pracovní činnost ve prospěch obou firem a dalších obchodních společností v rámci stejného koncernu. Dodané zboží měla žalovaná firma objednat prostřednictvím žalobce zasláním SMS a emailové komunikace, společnosti měly dodat žalované zdravotnický materiál dne [datum] v 10 hodin, které měl osobně žalobce předat do rukou jednatele žalovaného a paní [jméno] [jméno], zaměstnankyně žalovaného, když [jméno] [jméno] měla ověřovat, zda dodávka 20 ks testů na covid 19 dorazí včas. [právnická osoba], vystavila nejdříve zálohovou fakturu v den dodání zboží dle dohody s žalovanou za situace, kdy zboží mělo být uhrazeno v hotovosti při předání, k tomu však nedošlo. Následně měla být cena stržena ze mzdy žalobce zaměstnavatelem, protože to byl žalobce, který objednal pro žalovanou předmětnou dodávku. Společností [anonymizována dvě slova] byla vystavena faktura na částku 12 705 Kč [datum] [číslo] se splatností [datum], když cena dvaceti rychlotestů byla 525 Kč za kus, celkem 10 500 Kč + 2 205 Kč DPH, celkem 12 705 Kč. Faktura [právnická osoba] [anonymizováno] měla být doručena prostřednictvím právníka JUDr. [anonymizováno] a následně emailem a později formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobce. Jednatel žalovaného měl požádat žalobce o pomoc se sjednáním rychlé dodávky zdravotnického materiálu, protože 4 jeho zaměstnanci onemocněli covid 19, měl vědět, že žalobce pracuje pro [anonymizována dvě slova] a koncern, který má na skladě tento druh zboží. Žalobce měl pro něj dodávku zabezpečit. Poté, kdy žalovaný neuhradil řádně a včas cenu, chtěl žalobce předejít komplikacím a špatnému jménu u zaměstnavatele, uhradil cenu dodávek ze své mzdy. [anonymizována dvě slova] strhnul částku ve výši ceny dodaného zboží pro obě firmy. Žalobce má za to, že na něj přešlo oprávnění k vymáhání dluhu s odkazem na § 1936 odst. 2 o. z. Obě společnosti měly na žalobce postoupit svůj nárok na vymáhání obou pohledávek. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce zopakoval svoji skutkovou i právní argumentaci, když zopakoval, že za dodané zboží nebylo zaplaceno, že obě společnosti postoupily své nároky smlouvou na žalobce, když svou aktivní legitimaci považuje za nespornou a má za to, že mu náleží právo na vymáhání dlužných částek dle faktur, tak na vydání bezdůvodného obohacení a příslušenství, protože má za to, že bylo prokázáno převzetí zboží do rukou zaměstnankyně žalovaného [jméno] [jméno] a žalovaná firma zboží převzala a spotřebovala a nikdy ho společnostem [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] nevrátila ani nezaplatila.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s odůvodněním, že neuznává nárok žalobce, a to ani z části s tím, že žalovaný měl za to, že žaloba neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, nedokládá nezbytné důkazy, žalobce neprokázal svoji aktivní legitimaci ani existenci pohledávek. Žalobce též neměl prokázat uzavření kupní smlouvy s oběma společnostmi, neprokázal, že je zaměstnancem uvedených firem, že mu byla stržena částka ze mzdy a i pokud by byla stržena, že k tomu tak došlo na základě kupních smluv, když nebyly původně předloženy žádné faktury, když proforma invoice – zálohová faktura nebyla přeložena do českého jazyka, není daňovým ani účetním dokladem, jedná se o dokument, který se používá jako pokyn k zaplacení zálohy nebo celé částky, a to před poskytnutím služby či dodáním výrobku, když žalobce neprokázal, jaký je vztah mezi zálohovými fakturami [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba] [anonymizováno] a údajným dluhem, který má mít vůči žalovanému. Dle žalovaného žádný dluh na žalobce nemohl přejít, protože jeho existence nebyla prokázána, nebyla uzavřena nikdy žádná kupní smlouva, nebyla provedena objednávka. Žalobce pouze při obchodním jednání o testech na covid 19 měl žalovanému nabídnout, že mu v rámci promo akce několik málo kusů antibakteriální gelů a respirátorů daruje. Žalovaný však zjistil, že žalobce nejedná seriózně a naznal, že jeho jednání může být podvodné, žádné materiály ani produkty neobjednal a smlouvu neuzavřel, existenci pohledávky žalovaný popírá pokud jde o provedené důkazy, žalovaný namítal, že pokud mělo dojít k postoupení pohledávky mezi [anonymizována dvě slova] a žalobcem, mělo dojít k postoupení nároku z titulu kupní smlouvy na 10 kusů ochranných masek v ceně za kus 150 Kč, dohromady 6 000 Kč, včetně DPH 7 260 Kč, ačkoliv správně mělo být celkem 1 500 Kč, když z protokolu o kontrole společnosti [právnická osoba] Státním ústavem pro kontrolu léčiv dne [datum] mělo být zjištěno, že kontrolovaná osoba sdělila, že neprovádí distribuci ani prodej ZP (zdravotnických prostředků), ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích, nemohl tedy ani distribuovat ochranné masky, když požadovaná cena 150 Kč za kus ochranné masky bylo mimo tržní cenu, která se pohybovala kolem 20 Kč za kus, testy na covid 19 nebyly vůbec zaregistrovány v ČR a nemohly být tedy ani legálně distribuovány, navíc nebyly schválené k použití pro jednotlivce a jednalo se o nefunkční tresty, když navíc z komunikace se Státním úřadem pro kontrolu léčiv vyplývá, že testy lze použít pouze vyškoleným zdravotnickým odborníkem nebo jiným zdravotnickým personálem je nutná registrace firmy a notifikace zdravotnického prostředku, k testům nebyl připojen žádný návod nebo příbalový leták v českém jazyce, nemohl být tedy legálně používán pro fyzické osoby v ČR.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) dopis zástupkyně žalobce z [datum], -) faktura – záloha [číslo] z [datum], -) proforma faktura [anonymizována dvě slova] bez data, -) podací lístek z [datum], -) výstupy z centrální evidence obyvatel týkající se žalobce z 2. a [datum], -) mailová korespondence ze 14. 8. až [datum] v angličtině bez překladu, -) výpisy z obchodního rejstříku [právnická osoba], [právnická osoba] a žalobce, -) SMS korespondence v angličtině minimálně část z 8. srpna neuvedeného roku, -) dvě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], -) duplicitně (částečně) SMS korespondence, -) faktura – daňový doklad FV [číslo] z [datum] -) neautorizovaný překlad whatsappové, mailové a facebookové korespondence z 8. až [datum], -) čestné prohlášení [jméno] [příjmení] jednatele a společníka obchodních společností [právnická osoba] a [právnická osoba] z [datum], -) mailová a SMS korespondence z 8. 8. až [datum] mezi účastníky řízení, respektive žalobcem a svědkyní [jméno] s překladem ověřeným Mgr. [jméno] [příjmení] překladatelkou z jazyka českého a anglického, -) mailová korespondence z 28. 8. až [datum] s fotografií obalu na testovací soupravu na covid, -) výstup ze stránek ministerstva spravedlnosti týkající se tlumočníka [celé jméno tlumočníka] -) emailová korespondence z [datum] s překladem, -) výslechem svědkyně [jméno] [jméno].

4. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem a [jméno] [jméno] jako jednatelem žalované firmy probíhala mailová korespondence v souvislosti s dodáním sporných materiálů, když ze skutkových tvrzení a důkazů soud považuje za prokázané, že žalobce dodal sporné gely, respirátory a testy na covid 19, které měly patřit [právnická osoba], respektive [právnická osoba], provedeným důkazem mailovou korespondencí soud považuje za prokázané, že se jednalo o promo materiály, tedy reklamní materiály uvedených firem, které žalobce dodal žalované firmě v souvislosti s vlastním jednáním o zaměstnání u žalované firmy, když pokud se týká testů na covid 19, tak přímo v názvu je uvedeno, že se jedná o promokit, tedy reklamní, respektive propagační materiál, který zjevně měl sloužit k testu zboží pro možný budoucí nákup. Bylo doloženo, že skutečně bylo jednáno o dodání materiálu, který byl dodán, hovořeno bylo i v určitém rozsahu o ceně, kterou však soud vnímá spíše jako hodnotu s ohledem na to, že dle hodnocení soudu se jednalo o reklamní materiály. Dle tvrzení samotného žalobce se jednalo o materiály firem [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], nejednalo se o materiály, které vlastnil žalobce. Toto považuje soud za prokázané samotným žalobcem založeným prohlášením jednatele uvedených firem [jméno] [příjmení] (správné jméno ověřeno v obchodním rejstříku), nikoliv [jméno] [příjmení] z [datum]. Naopak pokud žalobce odvozuje svoji aktivní legitimaci v projednávané věci ze smluv o postoupení pohledávek z [datum], soud konstatuje, že tyto smlouvy považuje za neplatné, protože za smluvní strany firmy má vystupovat [jméno] [příjmení], když toto jméno se vyskytuje nejen v záhlaví obou smluv, ale i na konci, kde jsou podpisy, když soud neuvěřil žalobci, že se jedná o platné smlouvy o postoupení pohledávky skutečně uzavřené s firmami [právnická osoba], respektive [právnická osoba], protože soud neuvěřil, že by jednatel postupitelů nevěděl, jak se jmenuje. Žalobce za„ [jméno]“ označuje jednatele i v žalobě. Dalším důvodem proč považuje soud smlouvy za neplatné, je i to, že k postoupení pohledávek mělo dojít bezúplatně, ačkoliv žalobce tvrdí, že mu cena sporných materiálů měla být stržena z jeho mzdy, když toto tvrzení žalobce nejen neprokázal, ale neprokázal ani, že by byl zaměstnancem firem [anonymizována dvě slova], respektive [právnická osoba], nebylo tedy prokázáno, že by postoupení pohledávky vycházelo z argumentace žalobce uvedené v § 1936 odst. 2 o. z. Soud navíc musí přisvědčit žalovanému, že údajná pohledávka [anonymizována dvě slova] měla být postupována za 10 kusů po 150 Kč, tedy celkem 1 500 Kč, nikoliv 6 000, respektive 7 260 Kč s DPH. Vše výše uvedené vedlo soud k zamítnutí žaloby, protože žalobce skutečně neosvědčil, že má aktivní legitimaci k podání této žaloby, protože neosvědčil, že na něj přešlo právo firem [anonymizována dvě slova], respektive [anonymizována dvě slova] postoupení pohledávek, respektive platným postoupením pohledávek. Žalovanému nevzniklo bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.) na úkor žalobce, neprokázal, že se nejednalo o„ promo akci“, neprokázal, že byla uzavřena smlouva s [anonymizována dvě slova], respektive [anonymizována dvě slova], neprokázal, že by údajný nárok na něj přešel postoupením pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.) neprokázal, že by byl zaměstnancem uvedených firem ani tvrzené uhrazení nároku za žalovaného, vše výše uvedené vedlo k zamítnutí žaloby.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení v souladu s ustanovením § 150 o.s.ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V posuzovaném případě by žalovaný v zásadě měl právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., soud však nepřiznal náhradu nákladů, protože spor zavinily obě procesní strany svým nejasným jednáním o dodání sporných materiálů, když obě strany, jak vyplývá z mailové korespondence, respektive výslechu svědkyně [jméno] [jméno] zavinili předmět sporu.

6. V souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo podle výsledku řízení proti účastníkům na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud neshledal důvody pro osvobození od soudních poplatků na straně žalobce, vzhledem k tomu, že žalobce ve věci neuspěl, uznal ho soud povinným uhradit státu ve výroku uvedenou částku jako náklad, který byl vynaložen na tlumočníka z anglického jazyka [celé jméno tlumočníka] (1 516,30 Kč) když částka uvedená ve výroku III. nebyla uhrazena ze zálohy žalovaného ve výši 1500 Kč.