7 C 250/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Rudolfem Prokopem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátkou jméno FO sídlem adresa proti žalované: jméno žalované IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO sídlem adresa za účasti: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO sídlem adresa o ochranu osobnosti s návrhem na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 200 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 37 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované, , právnická osoba, , náhradu nákladů řízení v částce 24 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice na straně žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 200 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se dostavila k žalované na její gynekologicko-porodnické oddělení dne 24. 9. 2018, kdy již měla termín porodu a bylo jí doporučeno jeho vyvolání. Žalobkyně se s lékařkou dohodla na přirozeném porodu a sepsala porodní přání, která obsahovala mj. souhlas s epidurální anestezií, na které žalobkyně trvala. Dle poučení měla rodit přirozenou cestou. Žalobkyně byla umístěna na porodní sál, kde jí začal být vyvoláván porod. Po šesti hodinách jí bylo sděleno, že jí jsou nasazena antibiotika. Porod pokračoval dalšího dne 25. 9., přičemž žalobkyni se dostavily silné a bolestivé kontrakce. Žalobkyni byla předepsána další antibiotika a když je již nechtěla, bylo jí sděleno, že je musí přijmout, jinak se jí narodí nemocné dítě, což bylo žalobkyni sděleno necitelnou formou, kterou vnímala jako vyhrožování. Žalobkyně přitom sdělovala, že má na antibiotika alergii a špatně je snáší. V noci jí lékař nabídl císařský řez. Na její prosby o epidurální anestezii opět nebylo reagováno a byly jí nabídnuty léky proti bolesti, po kterých žalobkyně usnula a po probuzení měla pocit předávkování, byla zelená a měla třesavku. Dne 26. 9. byl konstatován začátek porodu. Žalobkyni byly stále podávány infuze oxytocinu a antibiotika. Žalobkyně neměla prostor k chůzi a kontrakce musela prodýchávat ve zcela nevhodné poloze, neboť byla připoutána infuzemi ke stojanu. Veškeré prosby žalobkyně byly ignorovány. Lékařka , tituly před jménem, . , jméno FO, žalobkyni pouze sdělila, že na epidurální anestezii je dost brzy, neboť zastavuje porodní činnost, a že jí může nabídnout císařský řez. Žalobkyně opakovaně požádala o klystýr a i ten jí byl odmítnut. Poté, co žalobkyně byla nadopována léky a z toho důvodu ztrácela kontrolu a sílu, došlo ze strachu a pod nátlakem k císařském řezu. Žalobkyně se cítí být zmanipulována, neboť lékařská indikace k císařskému řezu nebyla a žalobkyně mohla rodit přirozeně. Žalovaná se nedržela porodního plánu, nepoučila žalobkyni, že bude neustále na infuzích a nebude se moci pohybovat. Žalobkyně má po operaci zdravotní komplikace, měla zánět dělohy, má narušenou břišní stěnu, trpí bolestí zad, poruchou střev, necitlivostí chodidel a poruchou štítné žlázy. Žalobkyně 17 let profesionálně vyučovala jógu, což nyní není možné. Byla narušena rovněž psychická stránka žalobkyně. Zdravotní problémy, zklamání z přístupu zdravotníků a pocit nedokončení porodu přirozenou cestou způsobily žalobkyni těžkou depresi, což má vliv i na psychiku chlapečka, který se narodil ve stavu předávkování léky. Došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobkyně spočívajícímu v zásahu do jejího soukromí, rodinného života a zdraví. Je zřejmé, že tento zásah bude mít následky i v budoucnu po zbytek života. Pobyt v nemocnici byl pro žalobkyni traumatickým zážitkem, průběh porodu byl nadmíru stresující, neboť zdravotnický personál s ní nekomunikoval, byl k ní byl lhostejný, neumožnil jí chodit a pohybovat se tak, aby porod mohl pokračovat. Žalobkyně byla zatlačena do císařského řezu a neustále jí byly podávány léky. Míra závažnosti újmy způsobené žalobkyni je mimořádně vysoká. Žalobkyni dle jejího názoru přísluší přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč jako náhrada za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem žalované. Žalobkyně dodala, že si žalovanou vybrala podle místa bydliště. Po nástupu do porodnice dne 24. 9. 2018 sepsala dokumenty s , tituly před jménem, . , jméno FO, . Žalobkyně trvala na epidurální anestezii a na přirozeném porodu; upozorňovala lékařku, že si císařský řez nepřeje, žádné léky neužívá a špatně je snáší. Žádné bližší poučení se žalobkyni nedostalo. Žalobkyni bylo sděleno, že musí mít antibiotika až do porodu, jinak se jí narodí nemocné dítě. Žalobkyně chtěla chodit a prodýchávat kontrakce, ale celé tři dny byla napojená na infuze a musela za sebou tahat stojan se dvěma lahvemi oxytocinu a antibiotik. Lékařka žalobkyni sdělila, že za chvíli zkusí dát epidurál. Po změně služby se však změnila i situace a žalobkyni byly zastaveny kontrakce a podána analgetika. Žalobkyně usnula. Po probuzení již žalobkyně nemohla vstát, udržet se na nohou, dostala třes a zimnici a pocit přiotrávení. Žalobkyně požádala o epidurál, přičemž jí bylo sděleno, že je příliš brzy. Žalobkyně je toho názoru, že operace byla naprosto zbytečná, a cítí se zneužitá a ponížená. Byla jí odebrána možnost přirozeného porodu. Špatně provedený řez a sešití jí způsobilo bolesti břicha, bolesti v kříži, necitlivost chodidel a bolest levé nohy. Žalobkyně má citlivost v oblasti spodního břicha a při styku. Po porodu spadla do těžké deprese a nabrala 20 kg. Žalobkyně žalované vytýká, že s ní nekomunikovala, řádně jí nepoučila o nutnosti císařského řezu a o následcích a komplikacích, které mohou nastat. Dále nebylo reflektováno na žádosti ohledně epidurální anestezie, a to i přes to, že dle zkušeností žalobkyně jí porod naopak urychlila. Žalobkyni byly podávány léky, po kterých usnula a probudila se s pocity předávkování, byla zelená a měla třesavku. Žalobkyně usnula na několik hodin a byly jí zastaveny probíhající kontrakce. Žalovaná sebrala žalobkyni 10 až 12 hodin, kdy mohla spontánně porodit. Žalobkyni byla podána analgetika s vlastností opiátů, aniž o tom byla informována. Žalobkyně se cítí být zmanipulována do císařského řezu. Je pro ni zcela nepochopitelné, z jakého důvodu byl porod léky uměle zastaven. Byla pod vlivem léků, které ovlivňují rozhodování, bylo jí nevolno, zvracela. Nemohla se volně pohybovat, nemohla měnit polohy a nemohla využít možnosti ke spontánnímu porodu. O volný pohyb se nemůže jednat, pokud je připojena ke stojanu s infuzemi. Žalobkyně nebyla informována o následcích a rizicích císařského řezu. Řez a sešití byly provedeny neodborně a žalobkyně má trvalé následky.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že při péči o žalobkyni bylo postupováno na náležité odborné úrovni, podle uznávaných postupů a pravidel lékařské vědy a s ohledem na individualitu pacientky i s ohledem na její přání. Žalobkyně porušovala léčebný režim, nedodržovala vnitřní řád nemocnice a komunikace s ní byla velmi obtížná. Žalobkyně byla v těhotenské poradně vyšetřena čtyřikrát před samotným porodem a byl sepsán záznam o tom, že žádá programový porod, tedy vyvolání porodu na přání matky. K vyvolání porodu se žalobkyně dostavila dne 24. 9. 2021 na porodní sál žalované. Žádný porodní plán se speciálními požadavky nebo odmítání císařského řezu nejsou ve zdravotnické dokumentaci dostupné. Žalobkyně podepsala všechny informované souhlasy; se spontánním porodem, kde souhlasí v případě potřeby s provedením císařského řezu, a s indukcí porodu pomocí prostaglandinů. Žalobkyně byla umístěna na porodní sál, kde jí začal být vyvoláván porod. Byl proveden oxytocinový zátěžový test a čekalo se na spontánní nástup pravidelných kontrakcí. Dne 25. 9. 2021 byla pacientka vyšetřena, přičemž vyšetření neukázalo žádný progres. Vzhledem ke stagnaci porodnického nálezu byla zahájena indukce porodu zavedením jedné tablety léku Prostin. Preindukce a indukce porodu byly provedeny lege artis. Ze zdravotnické dokumentace neplyne, že by žalobkyně trpěla silnými a bolestivými kontrakcemi. Oxytocin byl pacientce podán až v závěru indukce porodu dne 26. 9. 2021 v 10.15 hodin. Antibiotika byla předepsána po vyšetření tzv. laboratorních markerů zánětu jako součást standardního postupu; jednalo se o G-penicilin a Gentamicin. Dne 26. 9. 2021 v 11.50 hodin žalobkyně vyjádřila přání, aby jí byla aplikována epidurální analgezie, avšak po vaginálním vyšetření nebyl nález pro její podání vhodný. Ve 12.20 hodin bylo žalobkyni podáno analgetikum Paracetamol. Ve 12.45 hodin bylo indikováno ukončení porodu císařským řezem z důvodu nepostupujícího porodu, nezdařené indukce porodu a hrozící hypoxie plodu, tedy jeho ohrožení nedostatečným zásobením kyslíkem. Veškerá medikace byla opodstatněně indikována, přičemž se jednalo o jednorázové podání léku v reakci na pacientkou udávanou bolest. Epidurální analgezie může vést ke zpomalení porodu, pokud je aplikována příliš brzy. Císařský řez byl proveden na základě nepostupujícího porodu. Bylo rovněž podezření na hypoxii plodu. Ze zdravotnického dokumentace vyplývá, že žalobkyně zaujímala různé polohy a mohla vstávat a odcházet z lůžka. Neplyne z ní však žádost o klystýr ani její odmítnutí. Ani jeden z léků, které byly žalobkyni podány, neovlivňuje úsudek a nesnižuje schopnost se svobodně rozhodovat. České právní předpisy neznají dokument „porodní plán“. Žalobkyně vyplnila dotazník porodních přání, ve kterém uvedla, že nemá žádná speciální přání a chtěla by se řídit radami personálu. Žalobkyně dále podepsala informovaný souhlas s indukcí porodu, který obsahuje i možné komplikace tohoto postupu. Syn žalobkyně po porodu nejevil žádné známky předávkování léky. Rozvinula se u něj poporodní infekce získaná v porodních cestách, přičemž snaha o její potlačení je právě důvodem pro podání antibiotik. Žalovaná a všichni její zaměstnanci jsou povinni vykonávat své povolání s péčí řádného odborníka a postupovat dle pravidel lékařské vědy a uznávaných odborných postupů. Za této situace nemohou vždy akceptovat přání pacienta. Pacient má právo na informovaný souhlas a na určité alternativní postupy, nemá však právo vyžadovat, aby lékaři a ostatní personál postupovali v rozporu se svými povinnostmi. Žádný ze zaměstnanců žalované neporušil své profesní ani etické povinnosti a veškerý postup byl v souladu s lékařskou a zdravotnickou etikou i s pravidly lékařské vědy a uznávanými lékařskými postupy. Žaloba je tedy zjevně nedůvodná, a proto by měla být zamítnuta.

3. Do řízení vstoupila vedlejší účastnice na straně žalované, která uvedla, že předmětem řízení je žaloba na ochranu osobnosti, ve které žalobkyně tvrdí, že bylo ztraceno její právo na přirozený porod. Jednalo o porod za použití indukce, při němž se žalobkyně dožadovala epidurální anestezie, tedy zmírnění bolesti, aby nic necítila. Není možné, aby žaloba mohla ustát své tvrzení. Ustanovený znalec nespatřil žádné pochybení ze strany žalované a naopak zdůraznil, že plánovaný porod byla dobrá vůle žalované, která má své meze, kterými je příroda. Jestliže docházelo k ohrožení plodu, nebyla jiná možnost než porod ukončit císařským řezem. Žalovaná tedy nepochybila a nedopustila se postupu non lege artis, a proto nemohlo být zasaženo do osobnostních práv žalobkyně. Proto by žaloba měla být zamítnuta v celém rozsahu.

4. Po provedeném dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Mezi stranami sporu byla shoda, že žalobkyně se dne 24. 9. 2018 dostavila k žalované k vyvolání porodu. Porod pokračoval až do 26. 9. 2018, kdy byl ukončen císařským řezem. Byť žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uváděla rok 2021, má soud vzhledem k průběhu řízení a provedenému dokazování za to, že se jedná pouze o chybu v psaní.

6. Žalobkyně při hospitalizaci dne 24. 9. 2018 podepsala celkem pět formulářů informovaných souhlasů. V informovaném souhlasu pacientky s hospitalizací ze dne 24. 9. 2018 žalobkyně potvrdila, že byla seznámena s léčebným režimem a vnitřním řádem žalované s tím, že má povinnost respektovat léčebný režim. Souhlasila, že k léčbě bude užívat pouze léky ordinované ošetřujícím lékařem. Žalobkyně svým podpisem potvrdila, že uvedenému porozuměla a že plně souhlasí s hospitalizací. V informovaném souhlasu s vaginálním porodem ze dne 24. 9. 2018 byla žalobkyně poučena, že vaginálně vedený porod je přirozený fyziologický proces, který u 85 % rodiček proběhne bez komplikací. U zbylých 15 % rodiček mohou nastat komplikace, které by mohly vést k ohrožení zdraví i života rodičky nebo plodu. Žalobkyně byla dále mj. poučena, že v průběhu první doby porodní může dojít k ohrožení plodu nedostatečným přísunem kyslíku (hypoxie). Porod je pak potřeba neprodleně ukončit císařským řezem. Žalobkyně svým podpisem potvrdila, že byla poučena o rizicích spojených s porodem, a souhlasila, aby v případě ohrožení jejího zdraví nebo života dítěte byly provedeny nezbytné operační úkony, které by tato ohrožení odvrátily. V informovaném souhlasu s poskytnutím zdravotního výkonu ze dne 24. 9. 2018 byla žalobkyně poučena, že jí bude poskytnuta místní anestézie, což je způsob svodné anestezie, která se nejčastěji podává speciálními jehlami do prostorů páteřního kanálu. V průběhu místní anestezie je pacient při vědomí. Žalobkyni bylo sděleno, že volba typu anestezie závisí na rozsahu lékařského výkonu, zdravotním stavu, požadavcích operatéra a na žalobkyni. Anesteziolog přihlédne k přání žalobkyně ohledně typu anestezie, pokud to plánovaný výkon a zdravotní stav umožňují. Ke komplikacím celkové anestezie patří mj. nevolnost a zvracení. Ke komplikacím místní anestezie patří kromě uvedeného ještě mj. bolesti v zádech a bolesti hlavy. Žalobkyně svým podpisem potvrdila, že lékař jí poskytl poučení, vše jí osobně vysvětlil a žalobkyně měla možnost klást mu otázky, které jí řádně zodpověděl. Žalobkyně prohlásila, že poučení porozuměla, a souhlasila s provedením svodné a celkové anestezie. V informovaném souhlasu s indukcí porodu prostaglandiny ze dne 24. 9. 2018 byla žalobkyně poučena, že zákrok je prováděn za účelem vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství. Porod se indikuje v případě, kdy pokračování těhotenství může vést k poškození zdraví matky či plodu. Žalobkyně byla poučena, že selže-li indukce, je nutnost přistoupit k ukončení těhotenství císařským řezem. Indukce porodu prostaglandiny má nevýhodu v tom, že mohou nastat nežádoucí účinky podaných léků, tj. nevolnost, zvracení, vzestup nebo pokles krevního tlaku nebo alergická reakce. Žalobkyně svým podpisem potvrdila, že poučení plně porozuměla, a vyslovila s indukcí souhlas. Dále souhlasila s tím, aby byly provedeny veškeré neodkladné úkony k záchraně jejího života a zdraví. V informovaném souhlasu podáním neregistrovaného léčivého přípravku ze dne 24. 9. 2018 byla žalobkyně poučena, že je indikováno podání léčiva, které není uvedeno na trh v České republice, konkrétně Metherginu, jehož účelem je zmírnění krvácení dělohy. Žalobkyně s podáním tohoto léčiva souhlasila.

7. Kromě informovaných souhlasů podepsala žalobkyně dne 24. 9. 2018 dotazník porodních přání, prostřednictvím kterého žalovaná „nabídla“, že se v průběhu porodu přizpůsobí přáním žalobkyně, pokud to zdravotní stav žalobkyně nebo dítěte dovolí. Žalobkyně byla upozorněna, že v případě komplikací zdravotního stavu rodičky nebo dítěte mají přednost lékařské postupy. Žalobkyně požádala, aby byl otec dítěte přítomen porodu i ve druhé době porodní. Dále uvedla, že nemá žádná speciální přání pro první dobu porodní stran analgezie a bude se řídit radami a doporučeními ošetřujícího personálu. Žalobkyně nezaškrtla, že by k potlačení bolesti chtěla využít epidurální analgezii.

8. V řízení byla provedena celá řada listinných důkazů vztahujících se ke zdravotnímu stavu a hospitalizaci žalobkyně u žalované. Vzhledem k vysoké odbornosti těchto listin nejsou skutková zjištění pro věc příliš významná, neboť obsah těchto listin je pro soud nesrozumitelný a mnohdy i nečitelný. Po odborné stránce ve vztahu k případnému pochybení žalované měl tyto listiny k dispozici soudem ustanovený znalec. Z lékařské zprávy z 28. až 29. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne 26. 9. 2018 u žalované operována. Byl jí naordinován Diclofenac, Paralen, ferro-folgama, Fraxiparine a další nečitelné léky. Zprávu sepsala , tituly před jménem, . , jméno FO, . Zpráva obsahuje ručně psané záznamy, dle kterých byla žalobkyně agresivní, vulgární, vyhrožovala a odmítala analgetika a prášky. Z chorobopisu bylo zjištěno, žalobkyně byla operována , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, pro hrozící hypoxii a nezdařenou indukci. Z materiálu od centrální laboratoře žalované z 27. 9. 2018 byly zjištěny hodnoty krevního obrazu žalobkyně ve dnech 26. 9. a 27. 9. 2018 pro věc bezvýznamné. Ze zprávy o rodičce z 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně porodila dne 26. 9. 2018 v 13.33 hod. císařským řezem. Dne 1. 10. 2018 byla žalobkyně propuštěna domů. Apgarové skóre novorozence byl 10, 10, 10. Císařský řez byl proveden pro hrozící hypoxii plodu. Z daňového dokladu z 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyni byla naúčtována částka 1 800 Kč za nadstandardní pokoj. Z dekurzu za období od 1. do 2. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyni byl naordinován Diclofenac, Paralen, ferro-folgama a Espumisan. Na zprávě je podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dekurzu JIP z 27. až 28. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně se po císařském řezu cítila dobře. Žalobkyně si stěžovala na vzedmuté břicho plyny, jiné potíže neudala. Žalobkyni byl naordinován Fraxiparine a při bolesti Paracetamol, Almiral, Indometacin a Espumisan. Na zprávě je podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Z listiny označené jako hodnocení ošetřovatelské péče s neztotožnitelným datem bylo zjištěno, že v listině neuvedená pacientka je při vědomí, orientovaná a spolupracuje. Z dekurzu JIP z 26. až 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla po operaci převezena na JIP dne 26. 9. 2018 v 14.45 hod. Žalobkyně byla po spinální anestezii kvůli subakutnímu výkonu pro nepostupující porod, cervikokorporální dystokii a známky hypoxie na CTG. Žalobkyně byla při vědomí a komunikovala. Na zprávě je podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Na zprávě je rukou psaný záznam porodní asistentky , jméno FO, , že žalobkyně nespolupracuje a odmítla analgetika. Z listiny označené jako intenzivní a resuscitační péče s datem 26. 9. 2018 bylo zjištěno, žalobkyně měla zavedený periferní žilní katétr. Na zprávě je podepsána , tituly před jménem, . , jméno FO, . Ze zprávy od lůžkového oddělení – porodní sál žalované z 26. 9. 2018 bylo zjištěno, že o žalobkyni se staraly , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . V 10.00 hod. je záznam, že žalobkyně má kontrakce po pěti minutách. V 11.50 hod. je záznam, že žalobkyně hůř zvládá kontrakce a chtěla by epidurální analgezii. V 12.45 hod. je záznam, že se indikuje ukončení porodu císařským řezem pro hrozící hypoxii plodu. Z listiny označené jako Konzilium – léčebná rehabilitace z 27. 9. 2018 bylo zjištěno žalobkyni byl dne 26. 9. 2018 proveden neodkladný císařský řez. Z listiny uvozené jako nález z 26. 9. 2018 bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, byly provedeny nečitelné záznamy. Z listiny z lůžkového oddělení – porodní sál z 25. 9. 2018 (v protokolu z jednání označeno , jméno FO, ) bylo zjištěno, že , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byly provedeny nečitelné záznamy. Z dekurzu z gynekologického oddělení bez zjistitelného data (v protokolu z jednání označeno dvakrát, jednou jako „dekurz z 25. 9. 2018“) bylo zjištěno, že žalobkyně byla do nemocnice žalované přijata k plánovanému porodu – preindukci/indukci na vlastní žádost. Na zprávě je podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Ruční záznamy prováděly , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Z nálezu z 25. 9. 2018 bylo zjištěno, že , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, . , jméno FO, byly provedeny nečitelné záznamy. Z fyziologického listu z 26. 9. až 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v uvedených dnech na gynekologicko-porodnickém oddělení žalované. Z listiny bez zjistitelného data týkající se žalobkyně bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, byly provedeny nečitelné záznamy. Z dekurzu bez zjistitelného data bylo zjištěno, že žalobkyně byla do nemocnice žalované přijata k plánovanému porodu – preindukci/indukci na vlastní žádost. Zpráva obsahuje ručně psané nečitelné záznamy. Z lékařské zprávy z 21. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně se dne 21. 9. 2018 dostavila na těhotenskou ambulanci žalované. Žalobkyně si přála programovaný porod. Žalobkyně byla poučena a souhlasila. Z analgetického listu z 26. až 28. 9. 2018 bylo zjištěno, že dne 26. 9. 2018 bylo žalobkyni provedeno vstupní hodnocení bolesti. Z fotografie bez datové stěny bylo zjištěno, že byla vyfotografována jizva.

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 6. 6. 2023, doplněného výslechem znalce na ústním jednání, bylo zjištěno, že termín porodu žalobkyně byl stanoven na 26. 9. 2018. Žalobkyně se dne 24. 9. 2018 v 11.32 hod. dostavila na gynekologicko-porodnickou kliniku žalované k plánovanému porodu na vlastní žádost. Dne 26. 9. 2018 v 12.45 došlo k indikaci ukončení porodu císařským řezem pro nezdařenou indukci a hrozící hypoxii plodu. V 13.33 byl proveden akutní císařský řez. Žalobkyně podstoupila tzv. programovaný porod, který je odborně přípustnou metodou za předpokladu plně informovaného a svobodného souhlasu těhotné ženy. U žalobkyně byla zvolena aplikace mechanické metody preindukce porodu pomocí Foleyova kateru vloženého do děložního hrdla, kterou znalec vyhodnotil jako odborně správnou. Po odtoku plodové vody se nedostavila děložní činnost, a proto byly aplikovány vaginálně prostaglandiny, což znalec vyhodnotil rovněž jako odborně správné. Přibližně osm hodin po podání prostaglandinů se na kardiotokografickém záznamu objevily decelerace ozev plodu, které mohou signalizovat hypoxii plodu. Situace byla řešena tzv. parciální tokolýzou, kdy byly podány léky snižující děložní kontraktivitu. Porod však dále degradoval. Parciální tokolýza se neopírá o prokázané vědecké důkazy, že by tato metoda vedla ke zlepšení oxygenace plodu, avšak v našich podmínkách je často používána. Alternativou je akutní tokolýza, která má vědecké podklady. Používá se při vážném ohrožení plodu hypoxií a po ní následuje akutní ukončení porodu císařským řezem nebo porodnickými kleštěmi. U žalobkyně bylo pokračováno ve vaginálním porodu. Vzhledem k tomu, že porod dále nepokračoval a děložní kontrakce nebyly dostatečné, byla podána infúze s oxytocinem jako další metoda indukce porodu. Po ní nastalo zhoršení kardiotokografickém záznamu s prohloubením periodických decelerací, což vedlo k indikaci císařského řezu. Znalec vyhodnotil indikaci, kterou byl nepostupující indukovaný porod a patologický nález na kardiotokogramu, z odborného hlediska jako správnou. Znalec dospěl k závěru, že péče poskytnutá žalobkyni ve dnech 24. až 26. 9. 2018 na gynekologicko-porodnické klinice žalované byla poskytnuta s tehdy uznávanými postupy a doporučeními lékařské vědy. Žádný zaměstnanec, který se podílel na péči žalobkyně, se nedopustil porušení profesních povinností. Znalec v péči poskytnuté žalobkyni neshledal žádná odborná pochybení. Znalec měl při zpracování znaleckého posudku dostupný spis zdejšího soudu a dále zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, jejíž výčet je na straně 3 a 4 znaleckého posudku. Při svém výslechu na jednání soudu znalec dodal, že cílem programového porodu je vyvolat děložní kontrakce, které jsou nutností, aby došlo ke spontánnímu porodu. Někdy jsou však příčinou toho, že se plodu nedostává kyslík. To se také ukázalo během indukovaného porodu žalobkyně. V průběhu indukce porodních kontrakcí došlo na monitorech ke zjištění, že plod má nedostatek kyslíku. Došlo tady k hypoxii plodu, a proto musel být porod ukončen akutním císařským řezem. Jediná technologie, podle které lze hypoxii plodu zjistit, je kardiotokografický záznam. Žalobkyni byl aplikován Gynipral, který má za úkol kontrakce snížit nebo zastavit. Není chyba jej použít, neboť není jiná cesta, jak omezit kontrakce. V případě častých nebo silných kontrakcí se totiž zavřou cévy, které vedou krev, a dítěti chybí kyslík. Byla by chyba Gynipral nepodat v případě ohrožení dítěte. Znalec také uvedl, že účel analgezie je odstranění bolesti. Podání opioidů porod většinou nezastaví, avšak občas může dojít k jeho zpomalení. Použití konkrétní analgezie je na individuálním rozhodnutí anesteziologa a závisí na průběhu porodu. Epidurální anestezie by nezměnila nic na situaci v porodu, akorát by možná výrazněji odstranila bolesti, avšak neurychlila by porod a nezměnila by hypoxii plodu. Znalec shrnul, že časté a silné kontrakce u žalobkyně se porodní tým snažil snížit Gynipralem. Poté podávali Oxytocin, což nevedlo k pozitivnímu výsledku. Jediným logickým krokem tedy bylo porod ukončit akutním císařským řezem.

10. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně byla do roku 2019 lékařkou gynekologicko-porodnického oddělení žalované. Svědkyně si nepamatuje na žalobkyni ani na její porod. Lék Gynipral se aplikuje v případě silných kontrakcí nebo v případě hypoxie plodu.

11. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek je lékařem zaměstnaným u žalované se specializací gynekologie a porodnictví. Svědek si na žalobkyni ani na její porod nevzpomíná. Svědek dával žalobkyni k podpisu tři informované souhlasy. Svědek dále prováděl záznamy do dokumentace ohledně porodu žalobkyně. Svědek žalobkyni během porodu ordinoval Gynipral, který slouží ke zpomalení, resp. normalizaci neefektivních stahů.

12. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně je lékařkou na gynekologicko-porodnickém oddělení žalované. Svědkyně si na porod žalobkyně nevzpomíná.

13. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně byla do května 2022 zaměstnána u žalované jako sekundární lékař. Svědkyně přijímala žalobkyni do nemocnice a poté s ní byla na závěr porodu, resp. při císařském řezu. Císařský řez byl u žalobkyně indikován pro nepostupující porod, který trval dva dny, když zásadním důvodem byla zjištěná hypoxie plodu. Svědkyně byla u porodu jako asistent, operatér byla , tituly před jménem, . , jméno FO, . Porodu byl dále přítomen anesteziolog. Svědkyně si na konkrétní porod žalobkyně nepamatuje. Svědkyně k žádosti žalobkyně nedoporučila epidurální analgezii, neboť by to mohlo způsobit zpomalení porodu a dle názoru svědkyně to z medicínského hlediska nebylo vhodné. Důvodem aplikace císařského řezu bylo zjištění CTG, kde bylo zjištěno ohrožení plodu hypoxií. Hypoxie nebyla akutní, ale mohla se v ní vyvinout a je lepší císařský řez udělat o trochu dříve. , adresa, řez nebyl prováděn v celkové anestezii.

14. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně je u žalované zaměstnána jako porodní asistentka. Svědkyně si na porod žalobkyně nevzpomíná a žalobkyni nepoznává.

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně do září 2021 působila jako porodní asistentka u žalované. Svědkyně si na žalobkyni ani na její porod nepamatuje.

16. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) bylo zjištěno, že svědkyně pracovala u žalované do konce roku 2021 nebo 2022. Svědkyně si na žalobkyni nevzpomíná a neví, jakým způsobem probíhal její porod. Svědkyně prováděla záznamy do dokumentace ohledně porodu žalobkyně. Svědkyně žalobkyni naordinovala lék Nalbufin, který se dle doporučeného postupu podává v době porodní, ve které se žalobkyně v tu chvíli nacházela. Epidurální anestezie by mohla zastavit porod. Vedlejším účinkem Nalbufinu je nevolnost.

17. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek je manžel žalobkyně a byl přítomen jejímu porodu. Svědek nebyl spokojen s komunikací mezi žalobkyní a personálem žalované. Žalobkyně byla v průběhu porodu připojená na infuze. Svědka nikdo neinformoval o hypoxii plodu.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2021, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím své zástupkyně žalované výzvu k zaplacení žalované částky s upozorněním na možnost vymáhání této částky soudní cestou. Obsah výzvy je téměř totožný s obsahem žaloby. Výzva byla dodána do datové schránky žalované dne 21. 9. 2021.

19. Soud zamítl návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí žalobkyně. Soud si je vědom, že spory na ochranu osobnosti jsou z hlediska dokazování specifické v tom, že je vhodné dát prostor samotným účastníkům, aby v rámci účastnické výpovědi soudu osobně popsali, jak celou situaci vnímali a jak ji prožívali. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaná se během porodu žalobkyně nedopustila žádných pochybení, a proto žalované nevzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy, jak bude podrobněji vysvětleno níže. Účastnický výslech žalobkyně byl za takového stavu nadbytečný. Ze stejného důvodu pak soud neprovedl ani dopis žalobkyně ze dne 20. 2. 2024. Soud dále k návrhu žalobkyně nevyžádal záznam CTG, neboť jde o vysoce odbornou listinu (jedná se o graf s určitými hodnotami pro laika zcela nesrozumitelný) a soud by z ní nemohl udělat žádná smysluplná skutková zjištění, jako se ostatně stalo u dříve provedených listinných důkazů ze zdravotnické dokumentace žalobkyně. Tento záznam však měl k dispozici znalec, který jej využil ke zpracování znaleckého posudku. Byť znalec na jednání uvedl, že měl k dispozici pouze spis zdejšího soudu, následně připustil, že si zdravotnickou dokumentaci vyžádal prostřednictvím své sekretářky, přičemž vzhledem k časovému odstupu je pochopitelné, že znalec si již nepamatuje, od koho získal podklady pro zpracování znaleckého posudku. Znalec však u jednání výslovně potvrdil, že měl CTG záznamy k dispozici a že je při zpracování znaleckého posudku vyhodnocoval. To je navíc podpořeno v písemném vyhotovení znaleckého posudku, kde na straně č. 3 je obsažen výčet kardiotokografických záznamů, které měl znalec k dispozici. Proto nebylo potřeba tento záznam samostatně provádět k důkazu, ani dávat znalci k nahlédnutí na jednání.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).

22. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

23. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

25. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy v důsledku zásahu do jejích osobnostních práv, který spatřuje v tom, že jí bylo odepřeno právo na přirozený porod, neboť byla zmanipulována do císařského řezu. Žalobkyně dále žalované vyčítá, že nebyla reflektována její žádost o epidurální anestezii a místo toho jí byly podány léky, po kterých jí bylo nevolno, že se nemohla při porodu volně pohybovat a že nebyla informována o následcích ani rizicích císařského řezu. V první řadě soud konstatuje, že je za jedno s žalobkyní v tom ohledu, že právo na přirozený porod se řadí mezi osobnostní práva žalobkyně, do nichž nikdo nemůže neoprávněně zasahovat. Je-li toto právo porušeno, může se jednat o zásah do soukromí žalobkyně. Porod je jedinečný okamžik v životě každé ženy i každého dítěte. Jedná se o intimní chvíli, kdy matka poprvé spatří své dítě, které devět měsíců nosila ve svém těle. Je jedině dobře, že se v posledních letech tomuto tématu věnuje velká pozornost a že se stále více hledí na požadavky a přání nastávající matky. Ideálně by měl tedy porod vypadat tak, jak si jej matka „naplánuje“. Matka si však musí zároveň uvědomit, že porod je život ohrožující situace, a to jak pro ni, tak zejména pro nenarozené dítě, a proto musí počítat s tím, že ne vždy lze všem jejím požadavkům vyhovět.

26. V řízení bylo tvrzeno a prokázáno (a ostatně ze strany žalované to nebylo ani sporováno), že žalobkyně se dne 24. 9. 2018 dostavila na gynekologicko-porodnické oddělení žalované k programovanému porodu, který měl být vyvolán pomocí prostaglandinů. Ač chtěla žalobkyně porodit přirozenou cestou, byl porod dne 26. 9. 2018 ukončen císařským řezem. Do práva žalobkyně na přirozený porod tedy bylo zasaženo, přičemž je zásadní zodpovědět otázku, zda byl tento zásah oprávněný či nikoli. Byť žalobkyně opakovaně zdůraznila, že uplatňuje nárok z titulu ochrany osobnosti, a nikoli na základě porušení povinností lege artis, bylo nutné zjistit, zda lékaři žalované během porodu pochybili a nesprávně indikovali nutnost ukončení porodu císařským řezem, a to bez ohledu na to, z jakého titulu byl nárok žalobkyně uplatněn. Žalobkyně si totiž musí uvědomit, že její právo na přirozený porod je omezeno poznatky lékařské vědy a konkrétním průběhem jejího porodu s ohledem na její život a zdraví, jakož i život a zdraví dítěte. K neoprávněnému zásahu do jejího práva na přirozený porod totiž nemůže dojít v případě, pokud k ukončení porodu císařským řezem došlo na základě správného rozhodnutí lékařů podle uznávaných postupů a pravidel lékařské vědy.

27. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že k žádnému pochybení ze strany žalované nedošlo. Ustanovený znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že péče poskytnutá žalobkyni ze strany žalované byla v souladu s uznávanými postupy a doporučeními lékařské vědy. Lékaři žalované totiž k ukončení přirozeného porodu císařským řezem přistoupili po správném vyhodnocení dostupných záznamů, ze kterých vyplývala hrozící hypoxie plodu, tedy nebezpečí spočívající v udušení plodu. Znalec jak v písemném vyhotovení znaleckého posudku, tak při ústním jednání u soudu jasně a laicky srozumitelně vysvětlil, že císařský řez musel být proveden, neboť porod nepostupoval tak, jak měl, a hrozilo, že dojde k udušení plodu, který měl v důsledku porodních kontrakcí nedostatek kyslíku. Znalec rovněž podrobně vysvětlil, že žádná podaná analgetika, tedy léky proti bolesti, nemohla mít vliv na průběh porodu.

28. Byť tedy žalobkyně ztratila možnost porodit přirozenou cestou, ze strany žalované nedošlo k žádnému neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně, neboť lékaři žalované k císařskému řezu přistoupili zcela správně. Žalobkyně si musí uvědomit, že pokud by jí náležela náhrada nemajetkové újmy spočívající v zásahu do jejího práva na přirozený porod za každé situace, tedy i za situace, kdy se porodník při indikaci ukončení porodu císařským řezem nedopustil žádné chyby, dostali bychom se do absurdní situace, kdy by odškodnění za porod císařským řezem mohla požadovat každá žena, která se do porodnice nedostavila za účelem plánovaného operačního zákroku. Soud na tomto místě apeluje na žalobkyni, aby se pokusila zamyslet a uvědomit si, jaké měla za dané situace štěstí. Žalobkyně rodila ve 21. století za využití moderní medicíny, díky které bylo zjištěno, že jejímu nenarozenému dítěti se nedostává kyslík. Dítě tak díky tomu bylo zachráněno. Lze samozřejmě pochopit zklamání žalobkyně, že její porod neprobíhal tak, jak si představovala. Žalobkyně byl však měla vědět, že lékaři musí císařský řez provést v případě, že dojde k ohrožení dítěte. O tom byla ostatně poučena v informovaném souhlasu s vaginálním porodem, který podepsala dne 24. 9. 2018. Lékaři nemohou nechat dítě zemřít jen proto, že žalobkyně si přeje porodit přirozenou cestou a zcela odmítá císařský řez. Lékaři (za předpokladu správného postupu, který v případě žalobkyně byl dodržen) císařský řez neprovádí tehdy, když matka dítěte svolí, ale tehdy, když je to potřeba pro zdraví a život dítěte. Žalobkyně tedy nemohla být do císařského řezu zmanipulována, jak tvrdí, neboť k němu nedošlo na základě jejího rozhodnutí, ale na základě rozhodnutí lékařů. Žalobkyně by tedy měla akceptovat skutečnost, že jí byl proveden císařský řez; když už ne kvůli sobě, tak alespoň kvůli svému dítěti, jehož život se tímto způsobem zřejmě podařilo zachránit.

29. Soud se dále ve stručnosti vyjádří ke všem výtkám, které žalobkyně vůči žalované vznáší. Žalobkyně tvrdí, že nebylo reflektováno na její žádost o epidurální anestezii. Zde soud zdůrazňuje, že žalobkyně podepsala dotazník porodních přání, ve kterém výslovně uvedla, že ohledně anestezie nemá žádná speciální přání a chtěla by se řídit radami a doporučeními ošetřujícího personálu. Dále podepsala informovaný souhlas s podáním anestezie, ve kterém byla upozorněna, že vedlejším účinkem anestezie může být nevolnost. Žalobkyně nemá právo dostat konkrétní typ anestezie jen proto, že si jej přeje. Lékaři (konkrétně svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ) věc vyhodnotili tak, že epidurální anestezie je nevhodná, a předepsali žalobkyni Nalbufin. Dle , tituly před jménem, , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, byla v daném případě epidurální anestezie nevhodná, neboť ta může zastavit porod, což rozhodně nebyl požadovaný účinek. Pokud jde o tvrzení, že se žalobkyně nemohla volně pohybovat kvůli infuznímu stojanu, i zde si musí žalobkyně uvědomit, že infuze nebyly lékaři zavedeny svévolně, ale za účelem vyvolání porodu. Znalec v tomto postupu neshledal žádné pochybení. Je notorietou, že porod je pro rodičku nepohodlnou záležitosti, proto měla být žalobkyně připravena snášet nepohodlí včetně omezení pohybu. S žalobkyní lze souhlasit, že v žádném z informovaných souhlasů nejsou uvedeny následky a rizika císařského řezu. V informovaném souhlasu s vaginálním porodem ze dne 24. 9. 2018 je však poučení o tom, že v případě ohrožení plodu je potřeba porod ukončit císařským řezem. Jak již soud uvedl, císařský řez nebyl proveden na základě přání nebo rozhodnutí žalobkyně, ale na základě rozhodnutí lékařů, které znalec vyhodnotil jako správné. Císařský řez bylo potřeba učinit bez ohledu na souhlas žalobkyně. Jestliže žalobkyně tvrdí, že se k ní personál nevhodně choval, tak svědek , jméno FO, sice vypověděl, že komunikace mezi žalobkyní a porodnicí nebyla dobrá a že porodnice nereagovala na žádné žádosti, avšak na výslovný dotaz nebyl schopen žádný konkrétní požadavek žalobkyně sdělit (kromě požadavku na epidurální anestezii). Celá jeho výpověď se ostatně nesla ve velmi obecném duchu, a proto nebylo možné z ní zjistiti žádná pochybení lékařského personálu. Pro úplnost by soud chtěl upozornit na skutečnost, že všichni svědci vyjma , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděli, že si na žalobkyni ani na její porod nevzpomínají, což dokresluje situaci, že se jednalo o zcela běžný porod, při kterém se (samozřejmě z objektivního hlediska) neudálo nic neobvyklého či nečekaného.

30. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že ze strany žalované nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 798 Kč. Tyto náklady sestávají ze zálohy na náklady důkazu ve výši 9 000 Kč, kterou žalovaná složila na účet soudu dne 7. 2. 2022 a která byla celá spotřebována na odměnu znalce, a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [převzetí a příprava právního zastoupení, podání ve věci ze dne 18. 11. 2021, účast na jednání soudu dne 11. 10. 2022, které přesáhlo dvě hodiny, dne 21. 11. 2023 a dne 27. 2. 2024, které také přesáhlo dvě hodiny] včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 800 Kč ve výši 4 998 Kč. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů za její podání ze dne 11. 5. 2022, 5. 10. 2022, 9. 11. 2022, 23. 6. 2023 a 20. 7. 2023, neboť tato stručná podání pouze o několika málo větách neobsahují žádná skutková tvrzení. Vzhledem k úspěchu žalované soud přiznal náhradu nákladů rovněž vedlejší účastnici na straně žalované, a to v částce 24 684 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle shodných ustanovení z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [převzetí a příprava právního zastoupení, účast na jednání soudu dne 11. 10. 2022, které přesáhlo dvě hodiny, dne 21. 11. 2023 a dne 27. 2. 2024, které také přesáhlo dvě hodiny] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované, resp. k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že k návrhu žalobkyně ve věci neaplikoval ust. § 150 o. s. ř., neboť žalobkyně v rámci zhruba dva a půl roku trvajícího řízení žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení neuvedla a pouze je letmo zmínila ve svém závěrečném návrhu, avšak na podporu svých tvrzení nedoložila vůbec žádné listiny.

32. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu v současnosti tvoří znalečné znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , tlumočné tlumočnice , tituly před jménem, , jméno FO, a svědečné svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž o části znalečného za účast znalce na jednání soudu, o tlumočném a o svědečném dosud nebylo rozhodnuto. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná, a proto je povinna nahradit tyto náklady státu. Výši a splatnost této náhrady si však soud s ohledem na nutnost předchozího rozhodnutí o těchto nárocích vyhradil k samostatnému rozhodnutí (§ 155 odst. 1 o. s. ř.). Při rozhodování o výši náhrady nákladů soud neopomene, že žalobkyně dne 8. 1. 2024 složila na účet soudu zálohu na náklady důkazů ve výši 5 000 Kč.