7 C 313/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro zaplacení 242 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 242 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15.6.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 110 836 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 13.12.2021 doručeným soudu téhož dne, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 242 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pro žalovanou na její žádost zpracovala marketingový plán pro uvedení značky , Anonymizováno, na český trh za sjednanou cenu 200 000 Kč plus DPH. Žalobkyně uvedla, že dne 21.5.2021 se sešli zástupci společnosti žalované a žalobkyně v sídle společnosti žalobkyně, kde bylo sjednáno, že žalobkyně zpracuje pro žalovanou marketingový plán na značku , Anonymizováno, . Žalovaná vyžadovala, aby termín dodání byl stanoven dnem 24.5.2021. K poskytnutí plnění došlo dne 24.5.2021 formou zaslání marketingového plánu e-mailem s následnou osobní prezentací dne 3.6.2021 v sídle žalované. Žalobkyně vystavila za poskytnuté plnění fakturu č. , hodnota, dne 31.05.2021 ve výši 242 000 Kč včetně DPH s datem splatnosti dne 14.06.2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena, a to ani po opakovaných výzvách. Žalobkyni navíc dle jejího tvrzení vznikla škoda v tom smyslu, že byla nucena odvést DPH ve výši 42 000 Kč, přestože tuto úhradu od žalované nikdy neobdržela. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 3.8.2021 k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky. Ani po doručení této výzvy nebyla fakturovaná částka uhrazena. Dohoda byla podle tvrzení žalobkyně uzavřena ústně v pátek 21. 5. 2021 zhruba ve 14:00 hod a plnění mělo být poskytnuto nejpozději v průběhu pondělí 24. 5. 2021, tedy do lhůty plnění zasahoval víkend, respektive žalobkyni zbývala tedy zhruba polovina pracovního dne na poskytnutí plnění. I s ohledem na tuto skutečnost byla dle tvrzení žalobkyně stanovena cena za expresní zpracování, které bylo směřováno logicky na víkend. Účastníci nepodepsali žádnou smlouvu v písemné podobě z důvodu nedostatku času a tlaku žalované na rychlý výstup. Žalobkyně marketingový plán pro žalovanou zpracovala za pomoci subdodavatelů, zejména prostřednictvím paní , jméno FO, , specialistky v oblasti marketingové podpory, které žalobkyně za odvedenou práci uhradila odměnu. V této souvislosti žalobkyně poukázala, že žalobkyni tímto vznikla i další škoda, když uhradila práci objednanou žalovanou, kterou následně žalovaná však neuhradila žalobkyni. Ze strany žalované neproběhly k odprezentovanému marketingovému plánu žádné připomínky ani námitky či reklamace, žádné vady nebyly vytknuty. Následně pak však již žalovaná zcela přestala s žalobkyní komunikovat, a to až do té doby, kdy obdržela předžalobní upomínku ze strany právní zástupkyně žalobkyně.

2. Žalobou uplatněný nárok žalovaná neuznala a na svoji procesní obranu ve svém vyjádření ze dne 20.1.2022 uvedla, že v žalovaném případě k uzavření smlouvy o vypracování marektingového plánu mezi žalobkyní a žalovanou nikdy nedošlo, a to z důvodu neshod stran při jednáních o smlouvě týkajících se obsahu závazku a ceny plnění. Žalovaná dále uvedla, že žádná ze stran neschválila konečnou smlouvu o vypracování marketingového plánu. Při jednání o smlouvě nebylstanoven předmět smlouvy, tj. obsah závazku, tudíž ani cena za předmět smlouvy, přičemž jsou tyto náležitosti považovány za podstatnou náležitost synallagmatických a úplatných závazků. Předkládání prezentace žalobkyně v sídle žalované je podle názoru žalované běžnou obchodní praktikou, nikoliv plněním smlouvy samotné. Žalobkyně podle názoru žalované netvrdila ani nedoložila, že žalovaná předmět smlouvy vůbec splnila a žalované předala, tedy nedoložila ani předávací protokol ani samotný tvrzený výstup svého domnělého plnění. V této věci sice mezi stranami probíhala jednání, ale ani přes tato jednání se nepodařilo dohodnout na obsahu smlouvy, neboť nebyly vzájemně akceptovány podmínky smlouvy.

3. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi stranami bylo nesporné pouze to, že mezi nimi probíhala určitá jednání ohledně spolupráce včetně marketingového plánu, že dne 3.6.2021 proběhla v prostorách žalované ze strany žalobkyně prezentace a že žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho a ani nevytkla žádné vady, nereklamovala žádné plnění. Ostatní skutečnosti zahrnující uzavření smluvního vztahu jako takového, jeho konkrétních parametrů, sjednaných termínů a ceny plnění, jakož řádného splnění tvrzeného závazku žalobkyně a tvrzeného vzniku nároku na úhradu poskytnutého plnění byly mezi stranami sporné.

5. Soud provedl dokazování předloženými listinami a výslechy svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Po provedeném dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:

6. Pokud se týká provedených svědeckých výpovědí, pak právě tyto byly podstatným důkazem pro zjištění skutkového stavu věci. Předně soud uvádí, že všechny vyslechnuté svědky hodnotí jako věrohodné, když všichni svědci vypovídali zcela autenticky, bez vzájemných rozporů a ani jeden ze svědků nemá podle názoru soudu zájem na výsledku sporu. V tomto ohledu se soud neztotožňuje s námitkou žalované, že svědecké výpovědi subdodavatelů žalobkyně jsou nepoužitelné, neboť svědci mají osobní zájem na výsledku sporu. Byť někteří svědci, konkrétně , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vystupovali ve vztahu žalobkyně a žalované na straně žalobkyně jako její subdodavatelé, pak tyto osoby již dostaly za svoji práci od žalobkyně zaplaceno, což vyplynulo z provedeného dokazování. Zaplacení jejich vlastní práce tedy není závislé na výsledku tohoto sporu. Dále pak všichni svědci vypovídali zcela konzistentně a jejich svědecké výpovědi byly jednotlivě i ve vzájemné souvislosti zcela logicky a přirozeně do sebe zapadající a neobsahující žádné rozpory. Zcela konzistentně pak vypovídaly také osoby, které ve vztahu žalobkyně a žalované vystupovaly na straně žalované, a to její bývalí zaměstnanci, pan , jméno FO, a , jméno FO, , u kterého žalovaná sporovala, že za ní v daném vztahu s žalobkyní jednal. Pokud se týká svědka , jméno FO, , pak ten spolupracoval jak s žalobkyní, tak s žalovanou a soud tedy u něj neshledává žádné důvody, ze kterých by snad měl stranit žalobkyni. Provedené svědecké výpovědi jsou dále zcela v souladu s provedenými listinnými důkazy a společně vytváří zcela jednoznačný závěr o skutkovém stavu věci.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně zastoupená panem , jméno FO, a žalovaná zastoupená panem , jméno FO, za účasti , jméno FO, se ústně domluvily, že žalobkyně vypracuje pro žalovanou marketingový plán za částku 200 000 Kč, a to přes víkend v termínu od pátku 21.5.2021 do pondělí 24.5.2021. Předmětem marketingového plánu měla být strategie uvedení značky , Anonymizováno, na český trh (vše zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023, dále ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024, ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 ve spojení s listinnými důkazy, zejména z e-mailové korespondence mezi , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 24.5.2021na č.l. 102 a na č.l. 17 a z e-mailové korespondence ze dne 26.5.2021 na č.l. 99, z e-mailové korespondence mezi , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 21.5.2021 na č.l. 100). Žalovaná předala žalobkyni pro zpracování marketingového plánu velmi strohé vstupní informace a žalobkyně musela podklady pro vypracování marketingového plánu zjišťovat sama prostřednictvím internetové rešerše (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024). Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , bývalého zaměstnance žalované dále vyplynulo, že taktéž prokurista žalované pan , jméno FO, musel být o uzavření dohody o zpracování marketingového plánu, jakož i o ceně tohoto plánu informován, tj. musel schválit konkrétní částku, která bude za marketingový plán uhrazena, neboť pan , jméno FO, byl pouze prostředník a pan prokurista , jméno FO, musel vždy mít kontrolu nad rozhodováním. Tytéž skutečnosti vyplynuly ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, , který výslovně uvedl, že veškerou komunikaci musel mít odsouhlasenou od prokuristy, přičemž pro společnost žalované pracoval na základě smlouvy (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023).

8. Na straně žalobkyně marketingový plán zpracovaly subdodavatelsky, resp. se na zpracování marketingového plánu podílely , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří na této zakázce intenzivně pracovali celý víkend od pátku 21.5.2021 do pondělka 24.5.2021. , jméno FO, , , jméno FO, i , jméno FO, ve věci marketingového plánu komunikovali se zaměstnancem žalované, panem , jméno FO, , který jim nabídl pomoc a poskytl vstupní informace o společnosti žalované a o produktu (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024, , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a , jméno FO, ze dne 19.3.2024).

9. Marketingový plán byl v dohodnutém termínu do 24.5.2021 odevzdán, nejprve byl dne 24.5.2021 zaslán e-mailem, a to panem , jméno FO, panu , jméno FO, v českém a anglickém jazyce ve verzi Word a PowerPoint (zjištěno z e-mailové zprávy ze dne 24.5.2021 na č.l. 17 a dále ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024). Odevzdaný marketingový plán obsahoval vše, co podle dohody obsahovat měl (zjištěno ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024, součástí spisu taktéž marketingový plán ve verzi Word na č.l. 70 a PowerPoint na č.l. 86). Kvalitní práci žalobkyně potvrdil v rámci své svědecké výpovědi dne 19.3.2024 taktéž svědek , jméno FO, . Následně byl marketingový plán zpracovatelským týmem žalované včetně paní , jméno FO, a , jméno FO, za účasti prokuristy žalované , jméno FO, odprezentován dne 3.6.2021 v prostorách žalované, a to v anglickém jazyce s tlumočením do čínského jazyka čínskému vedení společnosti přes online spojení. Žalovaná k odprezentovanému marketingovému plánu nevznesla žádné výtky ani reklamaci (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi dany , jméno FO, ze dne 19.3.2024).

10. Faktura vystavená žalobkyní č. , hodnota, ze dne 31.5.2021 za vypracování a prezentaci marketingového plánu byla řádně doručena žalované, ovšem nebyla nikdy proplacena, a to ani po doručení Výzvy k úhradě dlužné částky ve výši 242 000 Kč – předžalobní upomínka ze dne 3. srpna 2021 (neproplacení faktury je mezi stranami nesporné, jinak zjištěno z přípisu „Výzva k úhradě dlužné částky ve výši 242 000 Kč – předžalobní upomínka“ ze dne 3. srpna 2021 a dále z podacího lístku ze dne 3.8.2021, taktéž ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023 či ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024). Fakturována byla sjednaná částka 200 000 Kč + 42 000 Kč daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O neproplacení faktury rozhodl prokurista žalované , jméno FO, , který dle vyjádření svědků , jméno FO, a , jméno FO, neměl žádné vzdělání a praktické zkušenosti v oblasti marketingu. Prokurista žalované , jméno FO, si taktéž bezprostředně po skončení prezentace marketingového plánu týmem žalobkyně otevřel jakousi svoji prezentaci v čínském jazyce a tu si prohlížel. Nikomu k tomu však nic neřekl a ani neuplatnil žádné vady prezentovaného marketingového plánu, a to ani na dotaz paní , jméno FO, , která se po skončení prezentace výslovně zeptala, jestli je vše v pořádku a jestli nejsou k prezentaci nějaké připomínky (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne 31.5.2021, var. sym. , Anonymizováno, , ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024, ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2024).

11. Žalobkyně svým subdodavatelům jejich práci na marketingovém plánu přes víkend od 21.5.2021 do 24.5.2021 v řádu několika desítek hodin řádně uhradila (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.3.2024).

12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázané, že pan , jméno FO, jednal v daném případě za žalovanou, když svědek tuto informaci sám uvedl s tím, že se společností žalované měl uzavřenou smlouvu a za tuto činnost pobíral odměnu a taktéž všichni ostatní zúčastnění s ním v této věci jednali a svědek , jméno FO, dále uvedl, že celou věc vnímal tak, že prokurista žalované na pana , jméno FO, hodně dá. Svědek , jméno FO, se taktéž účastnil prezentace v prostorách žalované dne 3.6.2021 (vše zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023).

13. Kromě marketingového plánu jednaly žalobkyně a žalovaná taktéž o dlouhodobé spolupráci. Za tímto účelem byl mezi stranami řešen písemný návrh smlouvy. Taktéž ve vztahu ke zpracování marketingového plánu bylo ex post jednáno o uzavření písemné smlouvy, k tomu však nedošlo (zjištěno z e-mailové korespondence mezi panem , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve dnech 30.11.2021 až 1.12.2021). Pokud se však týká zpracování marketingového plánu, jehož neuhrazení je předmětem žaloby, pak soud má za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovaná na zpracování marketingového plánu velmi spěchala a tedy nebyl dostatečný časový prostor k uzavření písemné smlouvy a z tohoto důvodu existovala mezi stranami pouze ústní dohoda (vše zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023, ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, ze dne 19.12.2023 a ze svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne 19.12.2023).

14. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

15. Na základě výše uvedeného dokazování lze zjištěný skutkový stav stručně shrnout tak, že mezi žalobkyní na straně dodavatele a žalovanou na straně objednatele byla uzavřena ústní smlouva na zpracování marketingového plánu v termínu od 21.5.2021 do 24.5.2021 s následnou prezentací marketingového plánu v anglickém jazyce v prostorách žalované za cenu 200 000 Kč, přičemž žalovaná ve vztahu k marketingovému plánu nevytkla žádné vady či reklamace a marketingový plán neuhradila. Soud taktéž nemá pochybnosti o skutečnosti, že v dané věci za žalovanou společnost jednal její smluvní zástupce/prostředník , jméno FO, .

16. Žalovaná v rámci své procesní obrany žádný důkaz, který by měl prokázat její tvrzení, že dne 3.6.2021 šlo o prezentaci společnosti žalobkyně, a nikoliv o prezentaci marketingového plánu, nepředložila ani neoznačila. Stejně tak, nebyl ze strany žalované předložen žádný přesvědčivý důkaz, že , jméno FO, žalovanou nezastupoval. Procesní obrana žalované se omezila toliko na tvrzení, že tvrzení a důkazy strany žalobkyně jsou nedostatečné, popř. nevěrohodné. Soud tedy při hodnocení důkazů vyšel z obsahu spisu, když na základě provedeného dokazování má jednoznačně za to, že žalobkyně unesla jak povinnost tvrzení, tak důkazní břemeno.

17. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, a to ve spojení s § 1721 a násl. o. z., dle něhož má věřitel ze závazku vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud dále aplikoval § 436 o.z., dle kterého platí, že kdo je oprávněn jednat jménem jiného, je jeho zástupcem, ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Dle § 441 o.z. dále platí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Soud dále aplikoval zásady poctivosti soukromého práva definované občanským zákoníkem. Podle § 6 odst. 1 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 6 odst. 2 o.z. nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého činu. Podle § 7 o.z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře a podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli v pojetí § 1746 odst. 2 o. z. tzv. inominátní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované plnění, které žalovaná neuhradila. Žalovaná se v daném případě podle názoru soudu snaží svoji obranu stavět na neexistenci písemné formy uzavřené smlouvy, což není právě v souladu s výše citovanými zásadami soukromého práva, definovanými v počátečních ustanoveních občanského zákoníku, když z provedeného dokazování je zjevné, že na písemnou formou smlouvy bylo rezignováno právě s ohledem na požadavek strany žalované na rychlé poskytnutí plnění.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byla žalobkyně ve sporu zcela úspěšná, soud jí podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 110 836 Kč představující 8,5 úkonů právní služby dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 9 300,-Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 242 000,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – ½ úkonu, vyjádření na výzvu soudu ze dne 14.2.2023, 6 x účast na ústním jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 ve dnech 16.1.2023, 19.12.2023 (2 úkony), 19.3.2024 (2 úkony) a 28.5.2024), tj. 79 050 Kč, 8,5 x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. 2 550 Kč, DPH ve výši 21 % ze základu 81 600 Kč ve výši 17 136 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 12 100,-Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně (výrok III.).

20. Vzhledem k tomu, že dluh vznikl ze vzájemného závazku podnikatelů, soud na návrh žalobkyně v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uložil žalované uhradit žalobkyni taktéž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.).

21. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.