7 C 7/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem: titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem: titul . jméno příjmení se sídlem adresa o 40 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 294 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 26. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení na účet [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 27 753,60 Kč.

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení sporné částky s odůvodněním, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které byl poškozen sloup trolejového vedení [číslo] (ulomený těsně nad zemí) v ulici [ulice] v [obec], viníkem nehody byl [jméno] [příjmení], který z nepozornosti a v opilosti narazil do betonového sloupu trolejového vedení, přerazil jej, když vozidlo, kterým byla škoda způsobena [vozidlo] [vozidlo] [registrační značka] bylo z titulu odpovědnosti z provozu pojištěno u žalované firmy pojistnou smlouvou [číslo]. Žalobce uplatnil škodu žalovaného, kde byla vedena pod [číslo]. Celková škoda, která byla nehodou způsobena, činila 123 906 Kč bez DPH, když škoda se sestávala z ceny nového stožáru ve výši 33 000 Kč, práce s autojeřábem 2 000 Kč, elektromontážní práce 53 322 Kč, elektromateriál 23 958 Kč, osazení armatury 11 626 Kč, vše bez DPH. Žalovaný nerozporoval výši škody, pouze od ní odečetl amortizaci, jako plnění poskytl částku 83 252 Kč a dalších 360 Kč s ohledem na písařskou chybu jedné z faktur, celkem tedy bylo zaplaceno 83 612 Kč, zbytek nebyl uhrazen kvůli údajné amortizaci, se kterou žalobce nesouhlasí s odůvodněním, že dle platné legislativy je vyloučeno, aby na místě zničeného stožáru byl postaven sloup stejně starý, s odkazem na nález Ústavního soudu II. ÚS 2221/2007 žalobce požaduje uhrazení plné škody, kterou musel vynaložit na obnovení původního stavu a funkce stožáru.

2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta s tím, že žalobce potvrdil výše plnění, avšak s ohledem na fakt, že sloup byl 23 let starý, odečetl žalobce 50 % opotřebení s tím, že žalobce má právo na zaplacení sloupu starého, nikoliv nového s tím, že ke stanovení obvyklé ceny sloupu před nehodou navrhoval znalecký posudek.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) faktura č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], -) protokol o pojistné události [číslo] z [datum], -) faktura [číslo] z [datum], -) faktura [číslo] z [datum], -) sdělení výše pojistného plnění z [datum], [datum], -) předžalobní výzva z [datum], -) mailová korespondence z téhož data, -) sdělení k pojistné události z [datum], -) vyčíslení nehody u sloupu [číslo] z [datum], -) faktura č. FV [číslo] z [datum], -) potvrzení o účasti na dopravní nehodě z [datum], -) oznámení škodné události – povinné ručení z [datum] -) přehled stavebních prací a prováděných činností z [datum] až [datum], -) materiál označený jako oprava podpěrného bodu [číslo] po nehodě, -) průkaz způsobilosti určeného technického zařízení [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno] z [datum]

4. Další důkazy navrhovány nebyly s výjimkou znaleckého posudku, který soud nenechal vypracovat s ohledem na ustálenou judikaturu a hmotněprávní úpravu, provedené důkazy a předmět sporu.

5. Soud v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá shodná skutková tvrzení účastníků o tom, že poškozeným sloup byl ve vlastnictví žalobce, že na něm vznikla škoda, která byla odstraněna nákladem 123 906 Kč, ze které uhradil žalovaný 83 612 Kč, zbylých 40 294 odmítl plnit s ohledem na tvrzenou padesátiprocentní amortizaci sloupu, který měl mít stáří 23 let. Soud konstatuje, že aktivní legitimace žalobce je dána faktem, že je vlastníkem poškozeného sloupu, pasivní legitimace žalovaného vyplývá z ustanovení §§ 6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za škodu způsobenou provozem motorových vozidel odpovídá žalovaný jako pojistitel škodícího vozu shodně jako ten, kdo zavinil škodu, respektive vlastnil škodící vozidlo v souladu s ustanovením § 2927 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb., když dle § 2951 odst. 1 obč. zák., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952, hradí se skutečná škoda a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dle § 2969 odst. 1 obč. zák. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Soud konstatuje, že pro náhradu škody v posuzované věci soud zvolil filozofii uvedenou v § 2969 obč. zák. ve spojení s nálezy Ústavního soudu II. ÚS 2221/07, I. ÚS 1902/13, II. ÚS 795/16 ze kterých vyplývá, že subjekt, který se nepodílel na vzniku škody, která mu vznikla, má právo v zásadě na náhradu všech nákladů, které byly vynaloženy účelně na obnovení funkce poškozené věci, když v zásadě nemá stáří věci vliv na výši náhrady škody. Soud v této souvislosti odkazuje na § 13 obč. zák. ze kterého vyplývá, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně, jako je jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut, jinak má každý, kdo se domáhá právní ochrany právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Nálezy Ústavního soudu se sice netýkaly sloupů, ale týkaly se technických věcí (aut a svodidel), soud konstatuje, že má za to, že na předmět sporu lze výše uvedené nálezy aplikovat, proto i v souladu s ustanoveními §§ 13 a 2969 obč. zák. návrhu v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci spornou částku společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů (§ 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením §§ 142 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů, které byly spojeny s účelným hájením práva na účet právního zástupce, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 015 Kč, odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby ve výši dle § 7 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb. po 2 740 Kč, 6 × 300 Kč paušální náhrada hotových nákladů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k vyjádření žalovaného a 2× účast u jednání 28. 1. 2020 a 12. 1. 2021), pokud se žalobce domáhal cestovného ve výši 2 400 Kč za dvě cesty do Prahy a zpět do Chomutova za 6 Kč za kilometr při 400 km, zde soud konstatuje, že za prvou cestu v roce 2020 přiznal částku 1 107,91 Kč při vyhláškové ceně nafty 31,80 Kč, paušální náhradě za kilometrech 4,20 a ujetí 199 km (zjištěno z internetu viz záznam na č. l. 63), za jízdu k soudu v roce 2021 soud přiznal 1 108,35 Kč, při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč, paušálu za kilometr 4,40 Kč při stejné délce cesty. Soud vycházel z průměrné spotřeby zjištěné z technického průkazu 4,3 litru nafty na 100 km, dále byla přiznána náhrada za ušlý čas za 12 započatých půlhodin s ohledem na zjištěnou dobu trvání jedné cesty hodinu a půl, tedy tři započaté půlhodiny za jednu cestu, celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč, v souladu s § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Soud dále přiznal 21 % DPH z nároků vyplývajících z advokátního tarifu dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

7. Výrok o splatnosti nároků je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.