7 C 86/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno žalované: Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 326 499 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 326 499,- Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 149 153,-Kč od 27.11.2018 do zaplacení ve výši 9% ročně, z částky 105 540,-Kč od 15.12.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a z částky 71 806,- Kč od 2.1.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 127 350,60 Kč, vše k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 9.4.2019 domáhala po žalované zaplacení částky 326 499,- Kč. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že na základě ústní dohody s žalovanou ze dne 28.8.2019, uzavřené v prostorách Vězeňské služby ČR – Vazební věznice , adresa, , poskytla žalované plnění spočívající v montáži, demontáži a pronájmu lešení v celkové ceně 380 219,-Kč, přičemž žalovaná z této částky uhradila pouze 53 720,-Kč. Na ústním jednání dne 3.11.2023 žalobkyně žalobu rozšířila o zákonný úrok z prodlení z částky 149 153,-Kč od 27.11.2018 do zaplacení ve výši 9% ročně, o zákonný úrok z prodlení z částky 105 540,-Kč od 15.12.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a o zákonný úrok z prodlení z částky 71 806,- Kč od 2.1.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Soud změnu žaloby v souladu s § 95 zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) připustil.

2. Montáž, demontáž a pronájem lešení žalobkyně poskytla žalované pro účely splnění stavebního díla žalované jako zhotovitele ve vztahu k objednateli Vězeňské službě ČR – Vazební věznice , adresa, . Mělo se jednat o pronájem lešení a příslušenství a s ním související montáž a demontáž v rozsahu potřebném pro stavební dílo žalované. Žalobkyně měla dodat, sestrojit, předat, po skončení nájmu rozebrat a odvézt lešení a související příslušenství (sítě, zábradlí, nosníky). Práce byly dle tvrzení žalobkyně provedeny: 1. etapa: 632m² lešení a sítí dne 10.9.2018, 2. etapa 1 762m² (1 670 lešení, 92m sítí) dne 10.10.2018 a dne 20.10.2018, demontáž lešení 632m² dne 9.11.2018 a dne 19.11.2018 a demontáž lešení 1 762m² ve dnech 5.12.2018, 10.12.2018 a dne 13.12.2018. Za poskytnuté plnění byla vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 30.9.2018 na částku 53 720,-Kč, dále faktura č. , hodnota, ze dne 12.11.2018 na částku 149 153,-Kč, dále faktura č. 18129,-Kč ze dne 30.11.2018 na částku 105 540 a faktura č. , hodnota, ze dne 18.12.2018 na částku 71 806,-Kč. Faktury byly žalované zaslány e-mailem. První faktura byla uhrazena dne 8.11.2018 na bankovní účet žalobkyně v její celkové výši 53 720,-Kč. Jednotkové ceny byly dle tvrzení žalobkyně sjednány následovně: nájem lešení 1,3 Kč/m²/den, nájem sítí 0,2 Kč/m²/den, montáž lešení 40 Kč/m², demontáž lešení 20 Kč/m², montáž sítí 5 Kč/m², demontáž sítí 3 Kč/m². Jednotkové ceny byly ve všech fakturách stejné a žalovaná žádný daňový doklad nerozporovala. Termíny měly být dle žalobkyně dojednávány průběžně, fakturace měla probíhat měsíčně zpětně. Pronájem, montáž a demontáž lešení a příslušenství měla pro žalovanou původně realizovat firma , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která však neměla dostatečnou kapacitu, a tedy bylo mezi stranami dohodnuto, že zakázku pro žalovanou provede žalobkyně za stejných podmínek, jak bylo ujednáno s firmou , právnická osoba3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Ve vyjádření žalované k žalobě ze dne 16.7.2019 žalovaná uvedla, že uplatněný nárok považuje za nedůvodný. Žalovaná namítla, že nárok žalobkyně co do částky 286 400,-Kč zanikl započtením pohledávky žalované vůči žalobkyni dopisem ze dne 14.1.2019, který žalobkyně převzala dne 25.1.2019. Žalobkyně dále podle vyjádření žalované neplnila řádně a včas, tudíž jí nevznikl nárok na zaplacení jí účtovaných částek. V důsledku jednání žalobkyně vznikla na straně žalované škoda v celkové výši 288 000,-Kč bez DPH (zápočet však pouze na částku 286 400,-Kč) z titulu vynaložení mimořádných provozních vícenákladů, které by v případě řádného a včasného plnění žalobce nebyla nucena vynaložit. Mělo se jednat o platby žalované na zvýšený počet pracovníků, kteří měli na stavbě v důsledku neplnění povinností žalobkyně pracovat (protože lešení nebylo postaveno tak, jak mělo být, potřebovala žalovaná vyšší počet pracovníků). Žalovaná v této souvislosti poukazovala na platby, které uhradila společnosti , právnická osoba, , ze kterých je zřejmé, že v prosinci 2018 byly platby žalované této společnosti výrazně vyšší než v září 2018. Dále žalovaná předložila jí zpracované přehledy pracovníků, které byly po jejich aktualizaci od 15.11.2018 vyšší než po aktualizaci k 10.9.2018. Žalovaná označila podání žaloby za předčasné a v průběhu soudního řízení rozporovala taktéž rozsah a cenu poskytnutého plnění ze strany žalobkyně.

4. Ze shodných tvrzení stran a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

5. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za svá skutková zjištění, že žalobkyně pro žalovanou realizovala plnění spočívající v montáži, demontáži a pronájmu lešení pro účely realizace stavebního díla žalované pro Vězeňskou službu ČR – Vazební věznici , adresa, s názvem „Oprava západní fasády věznice – budova , právnická osoba, “. Jednalo se o veřejnou zakázku. Sporná dále mezi stranami nebyla skutečnost, že první faktura na částku 53 720,-Kč byla žalovanou uhrazena.

6. Mezi účastníky byl sporný rozsah pronajatého lešení, skutečné termíny montáže a demontáže lešení, jakož i sjednaná cena montáže, demontáže a pronájmu lešení. Mezi účastníky bylo dále sporné, zdali žalobkyně plnila řádně a včas, v ujednaném rozsahu a dále byl sporný vznik škody na straně žalované z titulu vynaložení mimořádných provozních vícenákladů z důvodu neplnění povinností žalobkyně řádně a včas.

7. Z e-mailové komunikace , jméno FO, , jednatelky žalobkyně a , jméno FO, za žalovanou ze dnů 7.11.2018, 8.11.2018, 12.11.2018, 7.12.2018, 8.12.2018, 9.12.2018, 10.12.2018, 11.12.2018, 14.12.2018 soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně dílčích termínů, montáže, demontáže lešení včetně příslušenství, včetně zajištění vstupů do objektu. Z e-mailové korespondence je patrný spor mezi stranami ve věci řádného plnění ze strany žalobkyně potažmo řádného poskytování součinnosti ze strany žalované. Z e-mailové komunikace , jméno FO, , jednatelky žalobkyně a , jméno FO, a , jméno FO, za žalovanou ze dne 12.11.2018 soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně zaslala žalované fakturu s předávacími protokoly. Z e-mailové komunikace , jméno FO, , jednatelky žalobkyně a , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 30.11.2018 soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně požádala žalovanou o úhradu faktury č. , hodnota, na částku 149 153,-Kč po splatnosti a současně zaslala fakturu za listopad. Z e-mailové komunikace , jméno FO, , jednatelky žalobkyně a , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 18.12.2018 soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně zaslala konečnou fakturu za prosinec a starou fakturu, která byla po splatnosti s žádostí o informaci, kdy bude faktura uhrazena.

8. Z faktury č. , hodnota, ze dne 30.9.2018 na částku 53 720,-Kč, dále z faktury č. , hodnota, ze dne 30.11.2018 na částku 105 540,-Kč, dále z faktury č. , hodnota, ze dne 18.12.2018 na částku 71 806,-Kč a konečně z faktury č. , hodnota, ze dne 12.11.2018 na částku 149 153 Kč soud zjistil jednotkové ceny účtované žalobkyní, dále pak žalobkyní tvrzený rozsah plnění a dobu poskytnutí plnění.

9. Z dopisu žalované ze dne 14.1.2019 s názvem „Věc: Započtení pohledávky ve výši 286.400,-Kč“ podepsaného právním zástupcem žalované soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce učinila započtení pohledávky z titulu náhrady škody z důvodu vynaložení mimořádných provozních vícenákladů, které by v případě řádného a včasného plnění žalobkyně nevznikly, a to proti pohledávce vůči žalované. V dopisu žalovaná uvádí, že rozdíl mezi započítávanými pohledávkami v částce 40 099,-Kč žalovaná žalobkyni uhradí, bližší specifikaci či vyčíslení započteného nároku na náhradu škody však neuvedla. Provedení zápočtu žalobkyně odmítla prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 21.2.2019 s tím, že započtení považuje za neplatné, neboť žalobkyně žalované žádnou škodu nezpůsobila. K tomu se následně žalovaná vyjádřila tak, že v rámci realizace stavební veřejné zakázky pro Vězeňskou službu ČR – Vazební věznici , adresa, uzavřela dne 20.8.2018 smlouvu o dílo s firmou , právnická osoba, , jejímž předmětem byla dodávka služeb při realizaci stavebních prací, resp. dodávka pracovníků, kteří mají provádět stavební práce. V září 2018 pracovalo na základě této smlouvy na stavbě 11 pracovníků, přičemž v důsledku prodlení žalobkyně musela žalovaná tento počet pracovníků navýšit na 36 pracovníků, aby se vše stihlo. Poté došlo podle tvrzení žalované k dalšímu navýšení počtu pracovníků, proto měla žalovaná v souvislosti s realizací stavební zakázky vyšší náklady. Konkrétně žalovaná vyčíslila vícenáklady způsobené žalobkyní na částku 288 000 Kč, když vypočetla překročení uvažovaného časového rámce o 96 hodin za celou dobu realizace zakázky v hodinové sazbě 250 Kč/hod. při celkovém počtu 12 pracovníků.

10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil pouze toliko, že žalované doporučil žalobkyni k postavení lešení na stavební zakázce pro Vězeňskou službu ČR – Vazební věznici , adresa, a že na základě tohoto doporučení proběhla schůzka svědka s jednatelkou žalobkyně a stavbyvedoucím žalované.

11. Žalobkyně za účelem prokázání svých tvrzení navrhovala provedení důkazu projektovou dokumentací stavby „Česká republika – Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, : oprava fasády západní strany budov vazební věznice“, stavebním deníkem stavby „Česká republika – Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, : oprava fasády západní strany budov vazební věznice“, fotografiemi z videozáznamu Vězeňské služby ČR – Vazební věznice , adresa, ve dnech od 10.9.2018 do 13.12.2018, záznamy Vězeňské služby ČR – Vazební věznice , adresa, o vjezdech vozidel a osob žalobce do a z objektu věznice s tím, aby soud tyto důkazy vyžádal od žalované či vazební věznice. Dále žalobkyně k důkazu navrhla kontrolní hlášení k DPH žalovaného za měsíce září až prosinec 2018 a leden až únor 219 s tím, aby soud tyto důkazy vyžádal u příslušného finančního úřadu, nicméně na tomto důkazním návrhu žalobkyně následně netrvala. Dále žalobkyně navrhla důkaz znaleckým posudkem z oboru stavebnictví ke stanovení rozsahu namontovaného lešení dle stavební dokumentace, stavebního deníku a záznamů vazební věznice v jednotlivých obdobích a ocenění montáže a nájemného za lešení a příslušenství. Výše uvedené dokumenty soud vyžádal od Vazební věznice , adresa, usnesením ze dne 22. září 2021. Vazební věznice vyžadované doklady dodala kromě stavebnímu deníku, který dle jejího vyjádření nebyl veden. Soudem byla následně uložena povinnost k předložení stavebního deníku žalované, a to na jednání dne 5.4.2022. K tomu žalovaná přípisem ze dne 20.4.2022 soudu sdělila, že stavební deník se jí nepodařilo dohledat, neboť od předání díla uplynuly více než dva roky.

12. Ze znaleckého posudku č. 329/2022 ze dne 29.11.2022, zpracovaného Stanislavem Lupieńskim, soudním znalcem jmenovaným rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne 18.6.2002, pro základní obor ekonomika – odvětví ceny a odhady, spec.: posouzení a rozsah provedených stavebních prací z hlediska cen, cenových předpisů a technologie, rozpočtování staveb a dále pro základní obor stavebnictví – stavební odvětví různá, spec.: pozemní stavby, poruchy a vady staveb, rekonstrukce staveb ve spojení s výslechem znalce na ústním jednání dne 7.3.2024 a ve spojení s projektovou dokumentací soud zjistil, že rozsah plochy montáže lešení je objektivně daný projektovou dokumentací a dle této činí 2 070,25 m², cena montáže a nájemného za lešení v rozsahu projektové dokumentace činí celkem 306 730,93 Kč bez DPH a 371 144,40 Kč včetně DPH. Žalobkyní byl vyúčtován rozsah lešení 2 302 m², tj. o 231,75 m² více než předpokládala projektová dokumentace, nicméně se jedná o nevýznamnou, a tedy pravděpodobnou odchylku. Znalec však při ocenění plnění vycházel z množství lešení přesně dle projektové dokumentace a s použitím jednotkových cen z faktur ocenil žalobkyní poskytnuté plnění, jak je uvedeno výše.

13. Žalovaná navrhovala provedení důkazu smlouvou o dílo ze dne 20.8.2018, uzavřenou mezi žalovanou na straně objednatele a společností , právnická osoba, na straně zhotovitele, a to k otázce oprávněnosti provedeného zápočtu. Z této smlouvy soud zjistil, že jejím předmětem jsou služby při realizaci stavebních prací s tím, že počet pracovníků je stanoven podle rozsahu objednatele. Z faktury č. 2018/098 ze dne 21.9.2018 na částku 90 387 Kč, z faktury č. 2018/103 ze dne 4.10.2018 na částku 113 982 Kč a z faktury č. 2018/106 ze dne 17.10.2018 na částku 92 202 Kč, z faktury č. 2018/113 ze dne 2.11.2018 na částku 156 816 Kč, z faktury č. 2018/115 ze dne 16.11.2018 na částku 203 401 Kč, z faktury č. 2018/124 ze dne 4.12.2018 na částku 217 074 Kč, z faktury č. 2018/126 ze dne 11.12.2018 na částku 238 854 Kč a z faktury č. 2018/129 ze dne 27.12.2018 na částku 233 288 Kč soud zjistil částky fakturované společností , právnická osoba, žalované za zprostředkování služeb a obchodu či za úklidové práce dle objednávky, za poradenské konzultace, správcovské a údržbářské služby. Z dalších provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti nezjistil.

14. Na základě výše uvedeného dokazování lze zjištěný skutkový stav stručně shrnout tak, že mezi žalobkyní na straně dodavatele a žalovanou na straně objednatele byla uzavřena ústní smlouva o montáži, demontáži a pronájmu lešení, vše na stavební zakázce „Česká republika – Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, : oprava fasády západní strany budov vazební věznice“.

15. Pokud se týká rozsahu, kvality a včasnosti žalobkyní poskytnutého plnění a jednotkových cen, jakož i celkové ceny za poskytnuté plnění, pak soud uvádí následující. Pokud se týká rozsahu poskytnutého plnění, soud vyhodnotil jako nejpodstatnější důkaz pro vymezení předmětu plnění projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr (které měl mj. k dispozici znalec pro účely zpracování znaleckého posudku), ve spojení se znaleckým posudkem včetně výslechu soudního znalce. K námitce žalované, že projektová dokumentace vymezuje rozsah prací pouze jako nerelevantní předpoklad, a nikoliv realitu, soud uvádí, že s tímto názorem se nelze zcela úplně ztotožnit. Stavební zakázka byla s ohledem na charakter jejího zadavatele Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, veřejnou zakázkou. Ve veřejných zakázkách včetně veřejných zakázek malého rozsahu, podléhají veškeré změny realizované oproti projektové dokumentaci a výkazu výměr velice přísným pravidlům ustanovení § 222 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“), resp. jakoukoliv změnu je nutné kvalifikovaně odůvodnit. Změny jsou tedy přípustné, nicméně pouze v omezeném rozsahu a v limitech dle ZZVZ za předpokladu jejich řádného zdůvodnění. To se týká jak víceprací, tak méněprací. Kromě toho se jedná o projektovou dokumentaci ve stupni pro provedení stavby, tedy o projektovou dokumentaci zpracovanou do nejvyšších možných podrobností, na základě které musí být účastníci zadávacího/výběrového řízení schopni předložit zadavateli veřejné zakázky vzájemně porovnatelné nabídky. Byť nelze zcela vyloučit následné vícepráce či méněpráce vyplývající z konkrétních podmínek realizace díla, je projektová dokumentace ve stupni pro provedení stavby vysoce kvalifikovaným a závazným podkladem a předpokladem pro vymezení předmětu veřejné zakázky a v tomto případě také pro vymezení předmětu plnění poskytnuté žalobkyní žalované. Soud v rámci volného hodnocení důkazů připustil nevýznamnou odchylku od projektové dokumentace, neboť tuto jednak vyhodnotil v mezích ustanovení § 222 ZZVZ jako přípustnou a dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná začala rozporovat rozsah a cenu poskytnutého plnění až v rámci soudního řízení, zatímco před zahájením soudního řízení argumentovala zánikem pohledávky na základě započtení.

16. Žalovaná v rámci své procesní obrany žádný důkaz, který by měl vymezení předmětu plnění žalobkyně prokázat jiným způsobem či v jiném rozsahu nepředložila. Procesní obrana žalované se omezila toliko na tvrzení, že si již nepamatuje, jaké konkrétní plnění za jaké konkrétní jednotkové ceny jí žalobkyně poskytla. Soud tedy při hodnocení důkazů vyšel z obsahu spisu. Jak je uvedeno výše, projektová dokumentace ve spojení se znaleckým posudkem potvrzeným výslechem znalce tvoří podstatný důkaz pro posouzení skutkové otázky vymezení skutečného rozsahu plnění. Kromě toho, rozsah plnění žalobkyně na stavební zakázce, jakož i kvalita a včasnost plnění žalobkyně na stavební veřejné zakázce mohl být spolehlivě prokázán stavebním deníkem, který k důkazu navrhla žalobkyně a který žalovaná soudu na jeho výzvu nepředložila s tvrzením, že jej nedohledala. Nedoložení stavebního deníku žalovanou, která je § 157 odst. 2 tehdy účinného zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) osobou povinnou k vedení stavebního deníku, soud v rámci volného hodnocení důkazů hodnotil v neprospěch žalované, zejména v otázce prokázání rozsahu, kvality a včasnosti plnění žalobkyně. Obecně sice platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, v jehož prospěch má označený důkaz sloužit. To však neplatí tam, kde strana zatížená důkazním břemenem (v tomto případě žalobkyně) nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci, pakliže protistrana má tyto informace k dispozici. Pro tyto případy ustálená judikatura dovodila, že stačí, aby strana zatížená důkazním břemenem přednesla alespoň „opěrné body“ skutkového stavu a zvýšila tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, v důsledku čehož nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany a nesplnění této povinnosti může mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila, ačkoliv bylo v její moci tuto povinnost splnit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2020, sp. zn. 27 Cdo 1238/2019 nebo sp. zn. 29 Cdo 113/2020 ze dne 28.4.2022). K tomu soud doplňuje, že jak ve vztahu k žalobkyni, tak ve vztahu k žalované byla soudem opakovaně aplikována poučovací povinnost v rámci výzvy dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.

17. Pokud se týká jednotkových cen poskytnutého plnění, pak soud má za prokázané jednotkové ceny žalobkyně vyplývající z první vystavené faktury č. , hodnota, ze dne 30.9.2018, která byla žalovanou uhrazená, čímž žalobkyně de facto jednotkové ceny uznala, jakož i jednotkové ceny z následujících faktur, tj. faktur žalovaných, když tyto jednotkové ceny nebyly žalovanou nikdy konkrétně rozporovány, resp. nebylo ze strany žalované tvrzeno, že by s jednotkovými cenami nesouhlasila nebo že jednotkové ceny měly být jiné. Doručené faktury nebyly žalovanou z tohoto důvodu žalobkyni vráceny ani se žalovaná proti jednotkovým cenám nikdy žádným jiným konkrétním způsobem nevymezila. Neexistenci nároku žalobkyně žalovaná odůvodňovala pouze tvrzeným zánikem tohoto nároku z titulu započtení a dále až v rámci soudního řízení poukazovala na neunesení důkazního břemene žalobkyní stran rozsahu a celkové ceny poskytnutého plnění s tím, že sama žalovaná si však nepamatuje, v jakém konkrétním rozsahu a termínech jí žalobkyně plnění poskytla, nicméně si pamatuje, že toto plnění nebylo poskytnuto řádně a včas. Tuto argumentaci žalované soud nemohl přijmout a neztotožnil se s ní, neboť je vzájemně rozporuplná a nelogická, a tedy jí soud neuvěřil.

18. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, a to ve spojení s § 1721 a násl. o. z., dle něhož má věřitel ze závazku vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

19. Pokud se týká otázky započtení, soud věc posoudil podle § 1982 a násl. o. z., dle něhož dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany.

20. Pokud se týká náhrady škody, soud věc posoudil podle § 2913 odst. 1 o. z., dle kterého poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

21. Zápočet provedený žalovanou z titulu náhrady škody z důvodu tvrzeného vynaložení mimořádných provozních vícenákladů, které by v případě řádného a včasného plnění žalobkyně nevznikly, soud vyhodnotil jako neoprávněný, když žalovanou tvrzená škoda z jí předložených důkazů nevyplývá. Všechny faktury vystavené společností , právnická osoba, zněly na jiné činnosti, než aby z nich či z doložené smlouvy o dílo bylo možné dovodit, že se jednalo o vícenáklady na zvýšený počet pracovníků, kteří měli pracovat na konkrétní stavební zakázce pro vazební věznici. V otázce započtení žalovaná neprokázala ani vznik škody, ani porušení povinnosti na straně žalobkyně, a tedy logicky ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením povinností žalobkyně a tvrzenou škodou. Žalovaná dále uvedla, že rozdíl mezi započítávanými pohledávkami v částce 40 099,-Kč žalovaná žalobkyni uhradí, což se však nikdy nestalo, resp. tak nebylo v soudním řízení ze stran žalované ani tvrzeno ani prokazováno. K tomu se sluší poznamenat, že žalovanou doložená kopie prohlášení , jméno FO, za vězeňskou službu nemá důkazní hodnotu.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli v pojetí § 1746 odst. 2 o. z. tzv. inominátní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované plnění, které žalovaná neuhradila. Námitku započtení strany žalované soud vyhodnotil jako neoprávněnou, když důkazy k otázce započtení předložené stranou žalovanou neprokazují ani porušení povinností na straně žalobkyně, ani vznik škody na straně žalované, ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením povinnosti a tvrzeným vznikem škody, resp. důkazy předložené stranou žalovanou k této otázce jsou zcela vágní a nekonkrétní.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byla žalobkyně ve sporu zcela úspěšná, soud jí podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 127 350,60 Kč představující 8 úkonů právní služby dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 9 620,-Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 326 499,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, vyjádření ze dne 20.4.2020 a vyjádření ze dne 22.7.2021, 4 x účast na ústním jednání u Obvodního soudu pro , adresa, ve dnech 22.6.2021, 5.4.2022, 30.11.2023 a 7.3.2024), tj. 76 960,-Kč, 8 x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. 2 400,-Kč, DPH ve výši 21 % ze základu 79 360,-Kč ve výši 16 665,60 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 16 325,-Kč a zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 15 000,-Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně.

24. O náhradě nákladů, které je žalovaná povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, , resp. o jejich výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

25. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.