7 C 94/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem titul Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem: titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem: titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 264 329 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 264 329 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení na účet [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 67 030,40 Kč.</b> 1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 22. 3. 2018 domáhal vůči žalovanému zaplacení 264 329 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého nároku zejména uvedl, že dne 29. 3. 2016 došlo k dopravní nehodě, při níž bylo vinou řidiče vozidla pojištěného u žalovaného poškozeno vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] pana [příjmení] [příjmení], narozeného [datum]. Žalovaný určil, že škoda způsobená na vozidle je tzv. totální, stanovil obvyklou hodnotu vozidla před nehodou na 455 000 Kč, cenu využitelných zbytků na 291 000 Kč a panu [příjmení] vyplatil celkem 164 000 Kč. Žalobce má za to, že pojistná událost měla být řešena jako škoda částečná, nikoliv totální, a to s ohledem na vyčíslení opravy autorizovaným servisem na částku 428 329 Kč. Žalobce se proto domáhá rozdílu mezi takto stanovenými náklady na uvedení vozidla do stavu před nehodou a již vyplaceným pojistným plněním. Žalovaný další pojistné plnění nevyplatil, přestože k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzván. Dne 8. 11. 2017 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi panem [příjmení] [příjmení] a žalobcem, jejíž předmětem byla pohledávka vůči žalovanému uplatněná v tomto řízení.

2. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť vznesený nárok neuznává. K věci zejména uvedl, že škodní událost byla dokumentována dvěma prohlídkami s tím, že již při první prohlídce byla hodnota opravy autorizovaným servisem stanovena na 428 359 Kč při použití nových originálních dílů. Potvrdil, že obvyklá cena vozidla byla stanovena na 455 000 Kč včetně DPH a cena využitelných zbytků byla stanovena na 219 000 Kč. Při použití aftermarketových dílů, popř. neoriginálních dílů by činila cena opravy 165 375 Kč. Žalovaným vyplacená částka je tedy srovnatelná s opravou vozidla při použití aftermarketových nebo neoriginálních dílů.

3. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel i historických, strojírenství všeobecné, autoopravárenství a posuzování technického stavu motorových vozidel za účelem stanovení, zda poškození automobilu představuje škodu parciální či totální, stanovení obvyklé ceny automobilu v době bezprostředně předcházející jeho poškození v důsledku dopravní nehody, stanovení obvyklých nákladů na opravu vozidla v případě parciální škody a zhodnocení kvality opravy vozidla při použití nových nebo starších náhradních dílů v případě škody parciální. Znalec při vypracování posudku určil základní odhadní amortizační srážku, odhadní technickou hodnotu vozidla bez pneumatik, odhadní technickou hodnotu pneumatik a stanovil odhadní časovou cenu na 317 428 Kč. Dospěl proto k závěru, že při předpokladu opravy vozidla za 428 359 Kč se jedná o škodu totální. S ohledem na časový odstup dále dospěl k závěru, že obvyklou cenu k datu 29. 3. 2019 nelze již spolehlivě zjistit, s ohledem na své výpočty časové ceny považuje hodnoty uvedené a akceptované žalovaným za nadsazené, nikoliv však nerealizovatelné. Znalec konstatoval, že oprava staršími díly je sice v teoretické rovině možná, avšak takto lze opatřit obvykle pouze drobnější díly, z jeho zjištění plyne, že posuzované typy dílů se v ČR na vrakovištích ani nenabízí. Závěrem dovodil, že při použití použitých dílů by realizace opravy byla vzhledem ke značce a typu vozidla velmi diskutabilní, lze dojít k závěru, že by bylo dosaženo potřebné kvality, avšak taková oprava by vždy znamenala znehodnocení vozidla. Dle znalce žalovaný tedy likvidoval žalovaný škodu jako totální oprávněně.

4. Soud dále provedl dokazování listinami. Z oznámení škodné události - povinné ručení z [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] žalovanému nahlásil poškození vozidla [značka vozidla] [značka vozidla], [registrační značka] při dopravní nehodě vinou pojištěného u žalovaného. Z uplatnění nároku - povinné ručení z 30. 3. 2016 soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] uplatnil u žalovaného nárok z pojištění s tím, že odhad výše škody byl nad 100 000 Kč. Ze sdělení výše pojistného plnění - totální škoda z 16. 5. 2016 soud zjistil, že žalovaný oznámil panu [příjmení] určenou výši obvyklé ceny vozidla, využitelných zbytků vozidla a výši pojistného plnění. Z informace o výsledku internetové aukce s platností nabídky do 26. 5. 2016 soud zjistil, že žalovaný informoval pana [příjmení] o možnosti prodat vozidlo výherci internetové aukce za 291 222 Kč. Ze sdělení k pojistné události 2. 2. 2018 a 19. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný v reakci na výzvu k plnění zaslal panu [titul]. [příjmení] sdělení, v němž zrekapituloval dosavadní průběh řešení pojistné události. Z doručenky soud zjistil, že žalovanému byla dne 29. 1. 2018 doručenka zásilka od advokátní kanceláře [příjmení] a partners. Z materiálu z 8. 4. 2016 od [právnická osoba] soud zjistil, že tato společnost vyhotovila panu [příjmení] servisní nabídku s podrobným rozpisem a kalkulací na 428 359 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky z 8. 11. 2017 soud zjistil, že mezi panem [příjmení] [příjmení] a žalobcem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky vůči žalovanému, která je předmětem tohoto řízení. Z výzvy k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka z 24. 1. 2018 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 264 329 Kč a nákladů právního zastoupení. Z čestného prohlášení jednatele žalobce soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] byl oprávněn k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky na základě ústně udělené plné moci jednatele žalobce. Z technického průkazu vozu [registrační značka] posledního vlastníka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že vozidlo bylo poprvé registrováno dne 21. 7. 2008, od té doby je pan [příjmení] již čtvrtým vlastníkem vozidla. Z e-mailové korespondence z 25. 5., 3. 5. a 1. 6. 2016 soud zjistil, že panu [příjmení] byla ze strany žalovaného nabídnuta možnost opravy vozidla v neautorizovaném servisu. Z výstupu ze stránek ministerstva spravedlnosti, týkající se znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec je zapsán v seznamu znalců. Z pěti černobílých fotografií vozu pana [příjmení] bez datové stěny ve stavu po nehodě soud zjistil, že obsahují celkový pohled na zadní stranu poškozeného vozidla na pozemní komunikaci, jakož i detailní pohled na poškozený pravý zadní roh vozidla.

5. Dle § 6 odst. 1, 2 písm. b) a 9 odst. 1 a zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon, jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši dle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění dle § 6 u příslušného pojistitele.

6. Dle § 2927 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

7. Dle § 2951 odst. 1 obč. zák. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Mezi účastníky byla nesporná skutečnost, že vozidlo bylo poškozeno vinou řidiče vozidla pojištěného u žalovaného a žalovaný je tak ve věci pasivně legitimovaný. Sporu bylo mezi účastníky zejména o tom, zda měla být pojistná událost posouzena jako částečná škoda na vozidle řešitelná opravou, popř. o škodu totální. Vozidlo bylo poprvé registrováno již v roce 2008, pan [příjmení] byl čtvrtým vlastníkem vozidla. Z dokazování vyplynulo, že na opravu vozidla při použití originálních dílů by bylo třeba vynaložit celkem 428 359 Kč, jakož i to, že k takové opravě a vynaložení těchto nákladů fakticky nedošlo. K posouzení této odborné otázky byl proto ustanoven znalec zapsaný v seznamu znalců, který určil časovou cenu vozidla na 317 428 Kč, a to při použití potřebných výpočtů a zohlednění relevantních skutečností. Pan znalec tak dospěl k závěru, že pojistná událost byla jako totální posouzena oprávněně, dokonce zhodnotil hodnoty stanovené žalovaným jako nadsazené, nikoliv však nerealizovatelné. Soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný žádným způsobem nepochybil, když posoudil poškození vozidla jako totální škodu, neboť náklady na opravu vozidla při použití originálních dílů jsou natolik vysoké vzhledem k obvyklé, resp. i časové ceně vozidla, že taková oprava již není ekonomická. Panu [příjmení] jako právnímu předchůdci žalobce bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 164 000 Kč, a to po zohlednění ceny využitelných zbytků vozidla s tím, že mu byl ze strany žalovaného nabídnut prodej vozidla za tuto cenu. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaný plnil nedostatečně, neboť na vozidle byla způsobena pouze škoda částečná, vzhledem k výsledkům dokazování v tomto řízení, neobstojí. Naopak došlo k přeplacení pojistného plnění ve výši 65 572 Kč. Soud proto vzhledem k těmto skutečnostem žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením §§ 142 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů, které byly spojeny s účelným hájením práva, na účet zástupce a to odměnu za 5 úkonů právní služby po 9 380 Kč dle § 7 bod 6, §11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“) (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 27. 7. 2018, účast při ústním jednání konaném dne 23. 5. 2018, vyjádření ze dne 7. 6. 2019, účast při ústním jednání konaném dne 26. 11. 2020), odměnu za 1 úkon právní služby ve výši 4 690 Kč dle ustanovení § 7 bod 6, §11 odst. 3 advokátního tarifu (vyjádření ze dne 27. 12. 2019, které svou povahou odpovídá úkonům za poloviční sazbu odměny, neboť se jedná o velmi strohé vyjádření k závěrům znaleckého posudku, nikoliv o plnohodnotné vyjádření ve věci samé či posudku), náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 11211,90 Kč a část zálohy ve výši 2 428,50 Kč složené žalovaným, která byla spotřebována na úhradu znalečného, zbylá nespotřebovaná část zálohy bude žalovanému vrácena soudem. Celkem soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 67 030,40 Kč.

10. Výrok o splatnosti nároků je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvod měnit zákonnou třídenní pariční lhůtu.

11. Soud vyhlásil výrok o povinnosti uhradit státu náklady, o kterých měl za to, že vzniknou. V řízení vznikly náklady na znalečné za účast znalce při ústním jednání konaném dne 26. 11. 2020, jejichž výše nebyla soudu při vyhlášení rozsudku známa. S ohledem na tuto skutečnost měl soud za to, že účastníky složené zálohy tyto náklady nepokryjí. Znalec však soudu předložil vyúčtování, o znalečném bylo rozhodnuto a je zjevné, že žalobcem složená záloha je k úhradě nákladů dostačující. Soud proto neuložil žádnému z účastníků povinnost k náhradě nákladů státu.