8 C 114/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce 2. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: na odvolání daru dědici

I. Žaloba na určení, že pan [celé jméno žalobce], [datum narození] byl k datu svého úmrtí, tj. ke dni 8. 12. 2017 vlastníkem bytové jednotky [adresa] nacházející se v budově [adresa] postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, obec Praha a katastrální území Kobylisy, se zamítá.

II. Žalobci jsou povini zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 171 094 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1) Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2018 domáhali vydání rozsudku, kterým by soud určil, že pan [celé jméno žalobce] byl ke dni své smrti vlastníkem bytové jednotky uvedené ve výroku, a to z titulu odvolání daru dědici dle § 2074 občanského zákoníku. To odůvodňovali tím, že žalovaná, která s dárcem od roku 2012 žila ve společné domácnosti, přiměla dárce, aby předmětnou bytovou jednotku koupil a následně na ni v roce 2013 darovací smlouvou převedl. Vrácení daru žalobci požadovali z důvodu, že dne 13. 11. 2017 žalovaná nezavolala panu [celé jméno žalobce] neprodleně záchrannou službu, ale až po přibližně šesti hodinách nečinnosti, byť byla lékařkou instruována, aby záchrannou službu přivolala. Dále měla žalovaná porušit dobré mravy tím, že žalobce ad 2 neinformovala o hospitalizaci svého manžela. Žalobci proto na místo dárce, který nestihl dar odvolat, odvolávají dar pro nevděk obdarované. Skutek žalované je zavrženíhodný a je namístě požadovat vrácení daru. 2) Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uváděla, že se s panem [celé jméno žalobce] často stýkala od roku 2007 a od roku 2011 vedli společnou domácnost, později vstoupili do manželství. Měli harmonický vztah a žalovaná se o pana [celé jméno žalobce] ráda a s láskou starala. Poukazovala na to, že naopak žalobci s otcem měli velmi špatný vztah, kdy žalobce ad 1 s otcem přerušil veškerý kontakt před mnoha desetiletími, konkrétně někdy v osmdesátých letech minulého století a žalobce ad 2) se s otcem stýkal jen do dubna 2017, kdy se dozvěděl o tom, že jeho otec daroval byt žalované. Došlo k emotivní hádce, a vztahy značně ochladly. I když se zůstavitel snažil vztahy usmířit, byl neúspěšný. Žalobce ad 2) s ním de facto přerušil styky. 3) Žalovaná kategoricky odmítala, že by v uváděný den neposkytla zůstaviteli potřebnou pomoc. Zdůrazňovala, že jeho zdravotní stav byl dlouhodobě problematický, avšak stabilizovaný. Protože se zůstavitel necítil úplně dobře, byť se stále jevil jako víceméně normální, z opatrnosti někdy po druhé hodině volala lékařce, která jí sdělila, že je vytížená a v případě, že by se stav zhoršil nebo se jevil jako vážný, doporučuje volat rychlou záchrannou službu. Žalovaná průběžně měřila tlak a teplotu zůstavitele, který zatím kategoricky odmítal jet do nemocnice, s tím, že je to zbytečné. Zůstavitel si šel později lehnout a večer měl velmi vysoký tlak, proto žalovaná zavolala rychlou záchrannou službu. Žalovaná tedy neporušila žádné povinnosti vůči zůstaviteli a žalobu navrhovala zamítnout. 4) Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná a pan [celé jméno žalobce] byli manželé, že dne 9. července 2013 zůstavitel daroval žalované předmětný byt, že dne 13. 11. 2017 byl pan [celé jméno žalobce] převezen do nemocnice, poté co mu žalovaná zavolala záchrannou službu a následně zemřel. Nesporné bylo i to, že žalovaná o hospitalizaci pana [celé jméno žalobce] žalované osobně neinformovala. 5) Mezi stranami bylo sporné, zda žalovaná přivolala záchrannou službu včas či nikoliv. 6) Z nesporných tvrzení vzal soud za prokázané, že žalovaná a pan [celé jméno žalobce] spolu původně žili ve společné domácnosti někdy od roku 2012, později vstoupili do manželství. 7) Ze smlouvy sepsané notářským zápisem pod sp. zn. NZ 179/ 2013 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne 9. července 2013 vzal soud za prokázané, že zůstavitel daroval žalované předmětný byt. 8) Z nesporných tvrzení a úmrtního listu vzal soud za prokázané, že pan [celé jméno žalobce] zemřel dne 8. 12. 2017. 9) Z nesporných tvrzení vzal soud za prokázané to, že dne 13. 11. 2017 byl pan [celé jméno žalobce] převezen do nemocnice, poté co mu žalovaná zavolala záchrannou službu. 10) Z usnesení PČR ze dne 19. června 2019 soud zjistil, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu neposkytnutí pomoci, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu. 11) Z usnesení ze dne 24. 9. 2019 Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zjistil, že stížnost podaná do předchozího usnesení je nedůvodná. Shodně dopadla i následná šetření Policie ČR, kdy věc z podezření neposkytnutí pomoci byla odložena usnesením ze dne 15. ledna 2020. 12) Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení], sestry zůstavitele, soud zjistil, že žalovaná a zůstavitel měli hezký vztah a manželství rozhodně nebylo účelové. Žalovaná se o bratra svědkyně hezky starala, byl nemocný a měl problémy s chozením. Proto žalovaná přebírala další povinnosti na sebe. Z výpovědi svědkyně soud dále zjistil, že na chalupě, kam původně poměrně často jezdil zůstavitel i jeho synové, došlo k rozepři, poté, co žalobce ad 2 zjistil, že jeho otec daroval byt žalované. Zůstavitel byl z přístupu syna velmi zklamaný a již se prakticky nestýkali až do smrti. Vztahy a komunikace mezi žalobcem ad 2 a žalovanou od té doby také nebyly dobré. 13) Z výzvy k vrácení daru vzal soud za prokázané, že žalobci vyzvali žalovanou k vrácení daru. 14) Z podání vysvětlení MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 7. ledna 2019 zjistil, že si lékařka rozhovor s žalovanou nepamatuje, odkázala na zdravotní záznam. 15) Z úředního záznamu o podání vysvětlení MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že lékařka si telefonický hovor s žalovanou ze dne 13. 11. 2017 nevybavuje a z navazujícího záznamu vyplývá, že záznamy o objednávkách se do karty neuvádějí. 16) Ze znaleckého posudku ze dne 27. 5. 2019 soud zjistil, že nelze prokázat příčinnou souvislost mezi případem opoždění zdravotnické pomoci a smrtelným průběhem onemocnění, který by pravděpodobně nebyl ovlivněn o několik hodin přesnější léčbou. Nelze ani jednoznačně určit kvalitu rozhodovacích schopností postiženého v době před příjezdem rychlé záchranné služby. Z podání vysvětlení znalce pak soud zjistil, že nelze vyloučit, že stav vědomí zůstavitele se mohl během odpoledne opakovaně měnit ve smyslu zlepšení i zhoršení vlivem pravděpodobných poryv okysličení krve při zánětu plic a chronickém zánětu průdušek. Ke stavu vědomí pak znalec sdělil, že rozporuplné informace v záznamech záchranné služby mohou být buď chybou, nebo důsledkem změn stavu vědomí během zásahu služby, popřípadě důsledkem neochoty pacienta spolupracovat s posádkou. Je možné, že v časovém úseku necelé jedné hodiny se stav zhoršil tak, že manžel původně komunikoval, následně přestal komunikovat zcela. 17) [příjmení] [příjmení] [příjmení] ve svém podání vysvětlení ze dne 13. ledna 2020 uvedla v zásadě totéž, co před soudem, dodala, že její bratr byl ukázněný pacient a dále to, že má za to, že jde o vykonstruovanou věc ze strany druhého žalobce, kterému se nelíbilo, že bratr svědkyně přepsal byt na svoji manželku. 18) Z přepisu audio nahrávky rychlé záchranné služby ze dne 20. června 2019 soud zjistil, že žalovaná kontaktovala záchrannou službu s tím, že se prudce zhoršil stav zůstavitele, nyní má vysoký tlak, což předtím neměl. 19) Žalobce ad 2) v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že s otcem měli velmi dobré vztahy, s otcem na chalupě byl naposled v dubnu 2017, kdy zjistil, že otec daroval byt žalované. Pak otec na chalupu nejezdil, protože to dost dobře nebylo možné kvůli rekonstrukci. S otcem byl v telefonickém kontaktu, otec vyjadřoval obavy z žalované, tajil před ní jejich kontakty. Uváděl, že si není jistý, že udělal dobře s bytem a uvažuje o vrácení bytu. Dále vypověděl o tom, že nebyl ze strany žalované informován o hospitalizaci otce a o jeho úmrtí. 20) V rámci účastnického výslechu žalovaná vypověděla, že zůstavitel byl její osudová láska, velmi si jej vážila. Dále vypověděla, že v den hospitalizace se manžel necítil dobře, ale nešlo o výjimečné obtíže, neboť manželovi vzhledem k jeho zdravotnímu stavu často nebylo zcela dobře. Volala jeho ošetřující lékařce, která však ten den nebyla v práci a měla zástup. Lékařka jí telefonicky doporučila, aby v případě, kdyby se něco dělo, zavolala záchranku. Toto však manžel kategoricky odmítal. Později volal MUDr. [příjmení] a domluvil si u ní schůzku za dva dny. Manželovi průběžně měřila teplotu a tlak a obojí měl v normálu. Večer byl unavený a šel si lehnout. Občas chodila manžela kontrolovat a při posledním měření zjistila, že má velmi vysoký tlak. Proto zavolala záchrannou službu. Manželovi dali nějakou injekci, a poté začal zvracet. Proto nosila mokré ručníky a svlékla manželovi oblečení. Následující den se v nemocnici dozvěděla, že má manžel pravostranný zápal plic. Dále vypověděla, že telefon na druhého žalobce měla, o převozu manžela do nemocnice jej informovala prostřednictvím dcery. Protože spolu měly velmi napjaté vztahy, nechtěla s ním mluvit a navíc si myslela, že by jí ani telefon nezvedl. 21) Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zpracovatele posudku pro trestní řízení soud zjistil, že u zůstavitele došlo k zánětu plic pneumokokového typu, sepsi a k částečným výpadkům kusu mozku kvůli trombózám. Dále došlo k poruchám metabolismu v souvislosti s nedostatečnou výživou, což v daném případě neznamená, že by pacient musel mít nedostatek potravin. Souvisí to se závažný metabolickým stavem. Stav vědomí pacienta nelze dostatečně spolehlivě určit, rozpory v záznamu zdravotní služby mohou znamenat změny v jeho stavu, jako i případně odmítavou reakci na danou situaci. Při manipulaci pacienta mohlo dojít k aspiraci trávicího traktu, což se projevilo zvracením. Pokud došlo k zatečení obsahu trávicího traktu do plic, mohlo to mít za následek hypoxii a zhoršení stavu vědomí pacienta. Svědek vypověděl, že pacient v podstatě neměl šanci při svých zdravotních problémech přežít. To by příliš neovlivnilo ani dřívější převezení do nemocnice. Dále svědek vypověděl, že vnímání průběhu choroby je subjektivní a každý jej prožívá odlišně. Je tedy možné, že pacient se cítil pouze unavený a neměl oběhové problémy, které by se projevily zvýšeným nebo naopak sníženým tlakem. Z dostupných materiálů nelze uzavřít, že by péče o zemřelého byla nedostatečná. Dále svědek vypověděl, že dušnost provázející chronickou obstrukční chorobu, kterou zemřelý trpěl, mohla být zaměněna s dušností provázející akutní zápal plic. Stejně tak projevy bolesti se nemusely jevit ničím neobvyklým, kdy jsou pravidelným průvodním jevem Bechtěrevovy choroby. 22) Ze zápisu z lékařské karty soud zjistil, že byl učiněn dne 13. 11. 2017, v 14:27 hod, že volá manželka, že si pacient stěžuje na dušnost a bolesti v pravé straně hrudníku, vzhledem k polymorbiditě doporučeno rodině zavolat rychlou záchrannou službu k vyšetření a hospitalizaci na interně. 23) Soud neprováděl důkaz výslechem rejstříkové vedoucí žalobce ad 2), kdy její případná výpověď po vyslechnutí telefonických hovorů mezi žalobcem ad 2) a jeho otcem nemohla přispět k objasnění průběhu v rozhodný den. 24) Soud rovněž neprováděl důkazy navrženými znaleckými posudky z oboru pneumologie a ftizeologie, kdy z výslechu MUDr. [příjmení] měl za dostatečně zjištěné, že projevy zdravotních komplikací u zemřelého bylo možno zaměnit s projevy jeho dřívějších zdravotních komplikací. I pokud by s větší odborností bylo možno tyto příznaky od sebe rozlišit, stejně by to nemělo významu, kdy nelze po žalované, jako laikovi, požadoval, aby takovou schopnost měla. To platí i o třetím navrženém znaleckém posudku z gerontopsychiatrie. 25) Konečně soud považoval za nadbytečné i důkazy výslechem posádky záchranné služby, kdy svědek vypověděl, že mohlo docházet k rychlému sběhu zdravotního stavu zemřelého a případné objasnění potenciálních rozporů v záznamech záchranné služby by opět nevedlo k objasnění počínání žalované před příjezdem záchranné služby. 26) Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: otec žalobců a žalovaná spolu vedli společnou domácnost a posléze vstoupili do manželství. V roce 2013 otec žalobců daroval žalované byt, o čemž se žalobci dozvěděli v roce 2017, od té doby došlo k zhoršení vztahů mezi žalobcem ad 2 a jeho otcem, žalobce ad 1) a jeho otec se spolu nestýkali. Dne 13. 11. 2017 v odpoledních hodinách volala žalovaná lékařce zemřelého, kdy ji sdělila, že si stěžuje na dušnost a bolest v pravé polovině hrudníku, lékařka doporučila přivolání záchranné služby. Tu pak ve večerních hodinách přivolala, zemřelý byl hospitalizován a dne 18. 12. 2017 v nemocnici zemřel. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by žalovaná zanedbala péči o svého manžela, nebo že by přivolala lékařskou pomoc pozdě. Stav pacienta se mohl poměrně rychle měnit a navíc je možné, že nejprve opravdu lékařskou pomoc přivolat nechtěl. Příznaky zápalu plic, které jevil, byly zaměnitelné s příznaky chronické obstrukční choroby, kterou trpěl delší dobou. Žalovaná tedy nemusela s jistotou poznat, že pan [celé jméno žalobce] trpí jinými příznaky, nežli jsou příznaky jeho dosavadních zdravotních komplikací. Nadto bylo zjištěno, že případné dřívější přivolání rychlé záchranné služby by s největší pravděpodobností nemělo žádný vliv na to, zda by pan [celé jméno žalobce] následně zemřel či nikoliv, kdy jeho stav byl stejnak v podstatě beznadějný. 27) Podle § 80 osř. se lze domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že určení vlastnictví má význam pro rozsah dědictví po panu [celé jméno žalobce], soud naléhavý právní zájem shledal. 28) Podle § 2072 OZ v případě, že obdarovaný dárce úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. 29) Podle § 2074 OZ právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc. 30) Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda došlo k tomu, že přešlo právo na odvolání daru na dědice a dospěl k závěru, že ano, když zemřelý pan [celé jméno žalobce] krátce po dni, kdy mělo dojít k závadnému jednání obdarované, zemřel a neměl tak reálně příležitost dar odvolat. 31) Soud se dále zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro odvolání daru, tedy, zdali došlo k úmyslnému jednání, či hrubě nedbalostnímu jednání, obdarované, kterým byly zjevně porušeny dobré mravy a kterým ublížila obdarovaná dárci. Tyto důvody však soud neshledal. 32) Z dokazování vyplynulo, že příznaky zdravotních obtíží, které v ten den pan [celé jméno žalobce] měl, byly zaměnitelné s příznaky jiných chorob, kterými trpěl dlouhodobě a žalovaná tak až do doby přivolání lékařské pomoci nemusela poznat, že má jiné závažné obtíže, které dříve neměl. To, že žalovaná nebyla lhostejná ke zdravotnímu stavu svého manžela, naznačuje i skutečnost, že volala lékařku, aby s ní věc zkonzultovala. Rovněž tvrzení, že zemřelý pan [celé jméno žalobce] přivolání rychlé záchranné služby oddaloval je reálné a opak nebyl prokázán. Přitom v dané věci je důkazní břemeno na žalobcích, kteří by museli prokázat, že žalovaná porušila dobré mravy, a to přinejmenším v důsledku hrubé nedbalosti. Z těchto důvodů tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítal. 33) Jako důvod pro odvolání daru nemohla obstát ani skutečnost, že žalovaná žalobce osobně neinformovala o hospitalizaci manžela. Jak vyplynulo z dokazování, jejich vztahy byly napjaté a v podstatě spolu nekomunikovali. 34) Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobci byli zcela neúspěšní, vznikla jim povinnost zaplatit náklady řízení žalované. 35) Při rozhodování o výši nákladů řízení si soud musel v prvé řadě postavit najisto výši tarifní hodnoty, kdy žalovaná ji odvozovala od hodnoty bytu, žalobci naopak dovozovali, že se má vyjít z ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) a vycházet z tarifní hodnoty stanovené pro věci penězi neocenitelné, když poukazovali, že bez předchozího ocenění bytu si nemohli učinit představu o možných nákladech řízení, a to ani alespoň v řádech. 36) Soud dospěl k závěru, že byt je penězi ocenitelná věc, přičemž tato věc byla žalobcům od počátku dobře známa a mohli si učinit alespoň řádovou představu o ceně věci. I když neměli k dispozici přesné ocenění, řádovou představu mít museli, kdy bylo zřejmé, zda hodnota bytu se pohybuje ve statisících nebo v milionech. Proto soud vyšel ze znaleckého posudku, který byl do spisu založen a vyšel z ceny bytu 2 900 000 Kč. Sazba odměny tak činí podle § 7 advokátního tarifu 19 900 Kč bez DPH za každý úkon. 37) Soud přitom přiznal na nákladech řízení odměnu za 5 účastí při ústním jednání, převzetí věci a vyjádření k žalobě ze dne 4. 1. 2019. Soud neshledal důvod pro přiznání odměny za odpověď na předžalobní výzvu, která byla sepsána před zahájením řízení a pro přiznání odměny za podání ze dne 27. 8. 2020, kdy takové podání spis neobsahuje. I pokud tím bylo myšleno podání ze dne 28. 7. 2020, tedy návrh na spojení, tak samotný návrh na spojení věcí dle názoru soudu nelze považovat za úkon ve věci samé. Proto soud přiznával odměnu za 7 úkonů právní pomoci, která při shora uvedené sazbě odměny a spolu se sedmi režijními paušály podle § 13 advokátního tarifu á 300 Kč činila 141 400 Kč, spolu s DPH pak 171 094 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II o nákladech řízení.