8 C 187/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro náhradu újmy na zdraví 157 710,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 157 710,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované náklady řízení ve výši 3 300 Kč.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit státu náklady řízení, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 157 710,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 9. 2023 do zaplacení coby náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2020 do března 2021. Žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 4. 2019 došlo v , adresa, k dopravní nehodě, při níž řidička , jméno FO, v osobním motorovém vozidle značky , jméno FO, , jméno FO, nedala v rozporu s dopravním značením přednost v jízdě žalobci přijíždějícímu zleva na motocyklu značky BMW a střetla se s ním, přičemž žalobce na motocyklu byl odražen do protisměru, kde se srazil s osobním motorovým vozidlem značky VW Passat řízeném , jméno FO, . V důsledku dopravní nehody žalobce utrpěl mnohačetná poranění zahrnující tříštivou otevřenou zlomeninu patní kosti vpravo, zlomeninu krychlové kosti pravého nártu, nalomení klínové zevní kosti pravého nártu, zlomeninu horní časti holenní kosti vpravo, odlomení přední hrany dolní části holenní kosti vpravo, vzduch v podkoží poškozených měkkých tkání a otřes mozku. Zranění si vyžádala hospitalizaci od 17. 4. 2019 do 23. 4. 2019, ambulantní léčení spojené s pracovní neschopností do 30. 9. 2020 a podstatné omezení obvyklého způsobu života po dobu delší než 6 týdnů. Nárok směřoval žalobce podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. přímo vůči žalované, u níž bylo vozidlo, jež ho srazilo, odpovědnostně pojištěno. Žalobce v důsledku úrazu utrpěl trvalé následky spočívající v obtížích s hybností, oslabením funkce postižené končetiny, bolestech zad, hlavy a krční páteře. nyní dokáže sedět jen v řádu několika minut, stát pouze krátce a s vyosením v oblasti beder, chůze je možná jen s opěrnou holí, po delší chůzi se bolest dostane na hranici snesitelnosti, dolní končetina otéká. Při manuálních pracích je omezen bolestí zad a pravé dolní končetiny, nemůže sportovat, což dříve aktivně činil a trpí též psychickými obtížemi v důsledku posttraumatické stresové poruchy, která narušuje jeho spánek i soustředění. Současně není schopen řídit motorová vozidla. K uvedeným tvrzením připojil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z 2. 4. 2022. Od dopravní nehody není schopen vykonávat pracovní činnost, nepobírá invalidní důchod, nemá žádné příjmy a své životní potřeby hradí z prostředků vyplacených pojišťovnou. Výši nároku vypočetl z průměrného měsíčního hrubého výdělku v roce 2018 (před nehodou) ve výši 23 197 Kč, který valorizoval za měsíce roku 2020 o 5,2 % na 25 384 Kč a za měsíce roku 2021 o 7,1 % na 27 186,30 Kč. Dne 13. 9. 2022 u žalované uplatnil nárok se lhůtou k úhradě do 7 dnů, proto požadoval zákonný úrok z prodlení ode dne 21. 9. 2023. K výzvě soudu doplnil, že v době dopravní nehody vykonával povolání automechanika jako osoba samostatně výdělečně činná nyní jej již vykonávat nemůže. Žádnou jinou pracovní pozici se mu nalézt nepodařilo. Žalobce nebyl u Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Žádal o přiznání invalidního důchodu, ale nebylo mu vyhověno, což ovšem není podmínkou pro přiznání žalovaného nároku. Později žalobce uvedl, že je schopen práce, ale jen se zvýšeným úsilím.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Podle ní žalobce neprokázal, že mu v příčinné souvislosti s dopravní nehodou vznik nárok za ztrátu na výdělku za požadované období. Žalovaná nejprve poukázala na předčasnost podané žaloby, neboť žalobce u ní nárok uplatnil dne 14. 9. 2023 a žalovaná jej 5. 10. 2023 vyzvala k předložení dokumentů potřebných k prošetření. Zákonná tříměsíční lhůta podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k vyšetření škodné události v době podání žaloby (30. 9. 2023) ještě neuplynula. Později uvedla, že dne 24. 11. 2023 žalobce vyrozuměla o odmítnutí uplatněného nároku, neboť dospěla k závěru, že žalobce podmínky pro jeho přiznáni nesplňuje. V době dopravní nehody žalobce podnikal jako OSVČ a svou živnost dosud nepřerušil, podle něj samotného pak od 1. 10. 2020 nebyl zaměstnán ani nevykazoval žádnou samostatně výdělečnou činnost, tudíž neměl žádný zdanitelný příjem a tím pádem neprokázal, že by mu od uvedeného data vznikala ztráta na výdělku. Podle žalobcem předložené zprávy ČSSZ z 1. 12. 2020 poklesla jeho pracovní schopnost o 25 %, což neodpovídá žádnému stupni invalidity a žalobce tudíž je schopen soustavně vykonávat výdělečnou činnost. Podle živnostenského rejstříku se přitom věnuje i jiným činnostem nežli jen opravě silničních vozidel. Kromě toho je žalobce jednatelem ve čtyřech společnostech, a společnost , právnická osoba, , zabývající se zprostředkováním zážitkových jízd ve vozidlech Hummer, byla dokonce založena až dopravní nehodě.

3. Soud v první řadě shrnuje, že mezi účastníky bylo nesporné, že dne 17. 4. 2019 došlo k žalobcem popsané dopravní nehodě, při které utrpěl četná poranění zejména v oblasti dolní končetiny. Od tohoto dne do 23. 4. 2019 byl hospitalizován a do 30. 9. 2020 se nacházel v pracovní neschopnosti. Vozidlo, které žalobce srazilo, bylo pojištěno pro odpovědnost z provozu vozidla u žalované. Spor účastníků se tak týkal jen otázky, zda žalobce má nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. zda je či není schopen po dopravní nehodě vykonávat výdělečnou činnost.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované soud zjistil, že žalovaná je akciovou společností s předmětem podnikání pojišťovací činnost.

6. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu ze dne 29. 10. 2019, č. j. 8 ZT 290/2019-15 soud zjistil, že podle § 307 odst. 1 t. ř. bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněné , jméno FO, stíhané pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 t. z. spočívající v tom, že při zmíněné dopravní nehodě nedala přednost přijíždějícímu motocyklu řízenému žalobcem a způsobila mu v žalobě popsaná zranění dosahující těžké újmy na zdraví.

7. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ze dne 23. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce zde byl hospitalizován po dobu 6 dnů od 17. 4. 2019 do 23. 4. 2019.

8. Z rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce byl od 1. 5. 2019 do 30. 9. 2020 shledán dočasně neschopným práce.

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 2. 4. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro předmět řízení, neboť znalecký posudek se vztahoval ke stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z., tedy nároku odlišného od náhrady za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti.

10. Ze zprávy ortopedické ambulance v , adresa, ze dne 12. 10. 2020 soud zjistil, že toho dne měl žalobce pravé koleno s lehkým omezením hybnosti, na pravé noze současně otok, palpační bolest, plné omezení vychýlení pravé nohy a omezení hybnosti levého ramene při zvedání i rotaci o 30°. Lékař shrnul, že z ortopedického hlediska byl žalobce nepochybně omezen v plné denní běžné mobilitě a při obtížích s pravou dolní končetinou doporučil opěrnou pomůcku. Lékař také odkázal na kontrolu na psychiatrické ambulanci kvůli posttraumatické stresové poruše.

11. Z lékařské zprávy Psychiatrické ambulance , adresa, ze dne 22. 10. 2020 soud zjistil, že žalobce se od 22. 11. 2019 nacházel v psychiatrické péči pro reaktivní zhoršení stavu v návaznosti na dopravní nehodu, nedocházelo k výraznějšímu zlepšení a závěr lékaře byla přetrvávající posttraumatická stresová porucha.

12. Z uplatnění nároku na náhradu ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti a dodejky datové zprávy soud zjistil, že žalobce dne 14. 9. 2023 u žalované uplatnil nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2020 do října 2021 ve výši 384 015 Kč.

13. Ze sdělení poškozenému o oznámení škodní události způsobené provozem vozidla ze dne 5. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná toho dne žalobci sdělila, že se zabývá likvidací škodní události vzniklé při dopravní nehodě ze dne 17. 4. 2019 a požádala ho o zaslání dalších dokumentů souvisejících s jeho nárokem s tím, že po jejich obdržení jeho nárok posoudí.

14. Ze sdělení poškozenému ke škodní události ze dne 21. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná žalobci sdělila, že jeho nárok na náhradu ztráty na výdělku nelze odškodnit.

15. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 soud zjistil, že žalobce v tomto roce vykázal základ daně po odečtení ztráty ve výši 278 360 Kč, jeho příjmy činily 695 899 Kč a jeho výdaje 417 539 Kč.

16. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 1. 12. 2020, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , právnická osoba, zamítla námitky žalobce proti jejímu rozhodnutí ze dne 27. 7. 2020 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobci tak byla zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek invalidity, neboť u něj byl z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu shledán pokles pracovní schopnosti pouze o 25 %.

17. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku platných ke dni 5. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce má od 12. 4. 2010 živnostenské oprávnění pro 24 oborů (např. výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií, velkoobchod a maloobchod, či reklamní činnost, marketing, poradenská a konzultační činnost) spadajících pod předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a ode dne 3. 3. 2020 taktéž pro obor nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Od 13. 10. 2010 má též živnostenské oprávnění pro opravy silničních vozidel.

18. Z opisu vybraných údajů z DAP DPFO za ZO 2020 a 2021 soud zjistil, že žalobce neměl v těchto letech žádné příjmy z výdělečné činnosti.

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , soud zjistil, že tato společnost vznikla dne 29. 8. 2014, má sídlo na adrese , adresa, a jejím předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájem nemovitostí bez poskytování dalších služeb a opravy silničních vozidel. Jejím jediným společníkem a jednatelem je žalobce. Ze snímku internetových stránek , Anonymizováno, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . nabízí lakování, nonstop odtah, výměnu oleje a diagnostiku vozidel na pobočce v , adresa, .

20. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , soud zjistil, že tato společnost vznikla dne 8. 3. 2019 a jejím předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Jejími společníky jsou žalobce a , jméno FO, , nar. , datum, . Oba jsou současně jednateli společnosti.

21. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , soud zjistil, že tato společnost vznikla dne 23. 7. 2019 a jejím předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jejími společníky jsou žalobce a , jméno FO, , nar. , datum, . Oba jsou současně jednateli společnosti. Ze snímku internetových stránek , Anonymizováno, .cz soud zjistil, že tento web nabízí zážitkové jízdy , Anonymizováno, po Praze. Jako kontaktní osoba na webu je uvedena společnost , právnická osoba22. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , soud zjistil, že tato společnost vznikla dne 18. 1. 2018 a jejím předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí. Jejími společníky a jednateli jsou žalobce a , jméno FO, , nar. , datum, . Ze snímku internetových stránek , Anonymizováno, .cz soud zjistil, že společnost , právnická osoba, na uvedeném webu nabízí autodopravu, zemní práce, demoliční práce, rekultivace, ukládání odpadu, jeřábnické práce, vyprošťování, výškové práce, potápěčské práce a nabízí k pronájmu nákladní automobily, jeřáby, nakladače, otočné pásové bagry a obdobné stroje na pobočce v , adresa, .

23. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je podřízeným žalobce a pracuje již osm let v autoservisu provozovaném společností , právnická osoba, . jako automechanik. Společnost patří žalobci. , právnická osoba, pracuje ještě druhý zaměstnanec, firmě se daří. Žalobce má podle něj maturitu v oboru automechanik. V období před autonehodou se žalobce staral o veškerou administrativu týkající se servisu, vyřizoval zakázky, faktury a věnoval se také mechanické práci – prováděl opravy na vozidlech. Po nehodě zpočátku nedělal nic, než se zranění vyléčila, a následně se snažil dělat to samé, co před nehodou. V práci mechanika ovšem již nepokračoval a nedělá to ani doteď. Jako jednatel nicméně řeší okrajově administrativu a důležité rozhodování, účetnictví či konzultuje práci se svědkem. Do práce žalobce občas dochází, někdy pracuje z domova. Objednávání zakázek a dílů po něm převzal svědek. Kromě servisu má žalobce ještě další firmy, jednu fungující, která se zabývá nákladní autodopravou, ve které žalobce řeší administrativu a má zaměstnance, který jezdí s nákladním vozidlem, a pak další firmu s limuzínou.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že byl přítelem žalobce a od roku 2021 či 2022 spolu podnikají v autodopravě. Se žalobcem založil firmu , právnická osoba, provozující , Anonymizováno, limuzínu, firma měla být zaměřená na turisty, a především na rozlučky se svobodou. Pro tento účel si zajistili auto, webové stránky, reklamu a zakázky, na všem pracovali s žalobcem oba společně, měli také v plánu pořízené vozidlo nejprve opravit, nicméně od té doby, co se stala autonehoda, žalobce přestal fungovat a s firmou se nic neděje. Limuzína stojí svědkovi na zahradě, ten na ní odmítá pracovat sám a s žalobcem se přestal přátelit. Podle svědka se žalobce změnil, uzavřel do sebe. Původní záměr byl, že by se svědek a žalobce střídali v řízení limuzíny, ale od nehody toho žalobce není schopen, bolí ho noha, nemůže na ní stát. Žádnou jízdu s , Anonymizováno, nikdy nerealizovali. Svědek dále vysvětlil, že primární firmou ke společnému podnikání byla společnost , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, sloužila jen k tomu, aby byl ochráněn název , právnická osoba, , pod kterým společnost , právnická osoba, nabízela zážitkové jízdy. Založili ji po nehodě na radu právníka, svědka v té době nenapadlo, že už se žádná společná akce s , Anonymizováno, kvůli žalobci nezrealizuje. Podle svědka žalobce vlastní ještě autoservis, ale svědek jej v současnosti nenavštěvuje. Dříve v servisu bylo zhruba 2 až 5 automechaniků. Žalobce má podle něj středoškolské vzdělání v oboru automechanik.

25. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že byl se žalobcem jeden až dva roky obchodní partner ve společnosti , právnická osoba, , s žalobcem se ale od roku 2019 nestýká a veškerou spolupráci ukončili, o další činnosti společnosti neví. Svědek si v rámci ukončení spolupráce ponechal jedno vozidlo a společnost přenechal žalobci. Firma měla i jeřáby, nakladače či otočné pásové bagry, se kterými jezdil i žalobce. Kromě práce s uvedenými stroji oba se svědkem dodávali techniku, zajištovali zakázky i opravy těchto strojů.

26. Z posudku o invaliditě ze dne 25. 4. 2025 vydaného , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce se ke dni 6. 6. 2023 stal invalidním podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalobci poklesla pracovní schopnost o 45 % a dosáhl invalidity prvního stupně, tj. je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. V posudku bylo dále uvedeno, že žalobce pracoval do roku 2024 jako OSVČ.

27. Ze soudem zadaného znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , zapsaného pro obory zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, odvětví hygiena se zvláštní specializací hygiena práce, odvětví pracovní úrazy nemoci z povolání a odvětví stanovení imateriální újmy na zdraví, ze dne 6. 3. 2025, soud zjistil, že žalobce byl v období od 1. 10. 2020 do října 2021 ze zdravotního hlediska schopen vykonávat svou původní práci automechanika, případně jednatele společnosti, a to i v plném pracovním úvazku. Žalobce rovněž není v důsledku doložených dlouhodobých zdravotních následků úrazu utrpěného při dopravní nehodě vyřazen z možnosti vykonávat svou dřívější práci. Znalec dále potvrdil, že žalobce může s ohledem na svůj zdravotní stav (a následky úrazu) vykonávat jakékoliv práce odpovídající jeho kvalifikaci automechanika s maturitou i práce nekvalifikované nebo práce, ke kterým se lze snadno rekvalifikovat, pakliže se nebude jednat o práce spojené s neodstranitelným působením následujících faktorů: chůze na velmi velké vzdálenosti, trvalý nebo téměř trvalý stoj po celou dobu pracovní směny, běh nebo skoky, ruční manipulace s nadlimitně těžkými předměty vykonávaná vstoje, psychická zátěž, pro kterou by byla příslušná práce vyhlášena orgánem ochrany veřejného zdraví za rizikovou z hlediska faktoru psychická zátěž, přenos nadlimitních celkových vibrací na páteř, neodstranitelné prochlazování bederně-křížové páteře, udržování trupu v nepřijatelných nebo podmíněně přijatelných polohách po nadlimitní dobu nebo nadlimitní celkový energetický výdej.

28. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, soud nad rámec znaleckého posudku zjistil, že znalec pro účely vypracování znaleckého posudku osobně nevyšetřil, což uvedl i ve znaleckém posudku, neboť přínos tohoto vyšetření by byl z hlediska zadání znaleckého posudku nulový. Dal by se jím zjistit jen aktuální zdravotní stav žalobce, který by nevypovídal nic o jeho stavu v období od října 2020 do října 2021. Zdravotnickou dokumentaci považoval pro zodpovězení znaleckých otázek za dostatečný podklad, žalobce byl totiž nesčetněkrát vyšetřen lékaři a při těchto vyšetřeních byly použity laboratorní metody, které znalec sám nemá k dispozici. Na svých závěrech znalec trval a nezměnil je ani po předložení rozhodnutí o invaliditě z června 2023 s odůvodněním, že jeho posouzení se vztahovalo ke zdravotnímu stavu žalobce od roku 2020 do roku 2021 a při rozhodnutí o invaliditě by žalobce posuzován v roce 2025. Shrnul, že byť sám změnu zdravotního stavu u žalobce nevidí, podle posudkové komise se míra poklesu pracovních schopností žalobce v důsledku úrazu zvýšila z 15 % na 35 % (se zohledněním dalších omezení žalobce z 25 % na 45 %). Znalec dále doplnil, že při svém posouzení zohlednil i posttraumatickou stresovou poruchu, jíž žalobce trpí, nicméně vzhledem k tomu, že povolání automechanika nespadá z pracovně-lékařského pohledu do kategorie rizikové práce z hlediska psychické zátěže, měla tato choroba zanedbatelný vliv. Dále ve vztahu k omezením žalobce při výkonu práce vysvětlil, že práce automechanika nezahrnuje hygienicky a ergonomicky pro žalobce rizikové faktory, výslovně pak vyloučil ruční manipulaci s nadměrně těžkými předměty. U mužů jde podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, o jednorázové zvedání 50 kg a při četnějších pohybech o něco méně, k takovým zátěžím však při tomto povolání nedochází. I kdyby takovou činnost práce automechanika zahrnovala, pak to neznamená, že práci nemůže žalobce vykonávat jako celek, ale byl by omezen jen při této činnosti např. tak, že by předměty zvedal nikoliv sám, ale s někým dohromady. Stejně tak znalec vyloučil, že by práce automechanika byla spojena s přenosem nadlimitních celkových vibrací na páteř či zahrnovala nepřijatelné či podmíněně přijatelné polohy páteře.

29. Soud k důkazu neprovedl navrhovaný výslech žalobce k prokázání jeho zdravotního stavu a schopnostem výkonu práce, neboť tyto skutečnosti, které byly potřebné pro objasnění rozhodnutí soudu již byly prokázány ostatními důkazy (výslechy jím navržených svědků a listinami) výslech žalobce by tudíž byl v rozporu s § 131 odst. 1 o. s. ř. Soud dále neprovedl žalobcem požadovaný revizní znalecký posudek, neboť soud neměl o správnosti znaleckých závěrů pochybnosti a znalec se v rámci výslechu vyjádřil ke všem doplňujícím otázkám včetně omezení žalobce při výkonu výdělečné činnosti. Žalobce nadto ve skutečnosti nenavrhoval revizi tohoto posudku, ale jeho doplnění o posouzení období, které není předmětem řízení, které soud s ohledem na uvedené považoval za nadbytečné. Soud dále neprovedl doplňující výslech svědka , jméno FO, , který navrhoval žalobce za účelem zjištění pracovní náplně žalobce, neboť svědek přesvědčivě zodpověděl veškeré otázky podstatné z hlediska předmětu řízení a rovněž v obecné rovině popsal pracovní náplň žalobce ve společnosti , právnická osoba, . Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem k vyčíslení zvýšeného úsilí, které musí žalobce vyvíjet pro dosahování příjmů, a stanovení renty a také důkaz výší invalidního důchodu, který bude žalobci teprve stanoven, neboť navržené důkazy se vztahují k tvrzení, že žalobce je schopen práce, ale při zvýšeném úsilí, přičemž tato tvrzení žalobce poprvé vznesl až na posledním jednání soudu dne 26. 6. 2025, tedy po koncentraci řízení, která nastala ke dni 20. 5. 2024. Uvedená tvrzení i důkazy jsou proto s ohledem na § 118b odst. 1 o. s. ř. nepřípustná.

30. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo včetně vyjádření účastníků. Soud neměl pochybnosti o pravdivosti zjištění učiněných z listinných důkazů, jakož ani o věrohodnosti svědeckých výpovědí. Vyslýchaní svědci byli navrženi žalobcem a byť jsou v určitém vztahu k jeho osobě (, jméno FO, je jeho podřízeným a , jméno FO, a , jméno FO, byli s žalobcem dříve přáteli), vypovídali spíše v jeho neprospěch, jejich výpovědi byly nadto ve vzájemném souladu. Soud tedy neměl důvod se domnívat, že neuvedli pravdu. Ostatně ani žádný z účastníků v tomto směru nevznesl žádné námitky.

31. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

32. Žalobce byl účastníkem dopravní nehody, k níž došlo dne 17. 4. 2019. Nehodu zavinila , jméno FO, , jejíž vozidlo bylo pojištěno z hlediska odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, u žalované. Žalobce při nehodě utrpěl mnohačetná poranění převážně dolní končetiny, pro něž byl hospitalizován po dobu 6 dnů a od 1. 5. 2019 do 30. 9. 2020 se nacházel v dočasné pracovní neschopnosti. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti dne 12. 10. 2020 lékař potvrdil omezení žalobce v hybnosti dolní končetiny a doporučil chůzi s opěrnou holí. Od 22. 11. 2019, tzn. zhruba po 7 měsících od dopravní nehody žalobce začal docházet na psychiatrickou kliniku kvůli posttraumatické stresové poruše, aniž by nicméně psychiatrickou péči kterýkoliv z lékařů žalobci doporučil, resp. aniž by v lékařských zprávách o psychických problémech žalobce dříve existovala jakákoli zmínka. Dne 14. 9. 2023 žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2020 do října 2021 ve výši 384 015 Kč, žalovaná tento nárok odmítla odškodnit. Pokud jde o výdělkové poměry žalobce, v roce 2018 (rok před dopravní nehodou) činil základ daně žalobce částku 278 360 Kč, v roce 2020 a 2021 žalobce podle opisu údajů z daňových přiznání nevykazoval žádné příjmy. Dne 1. 12. 2020 žalobci nebyl přiznán invalidní důchod, neboť pokles jeho pracovních schopností byl posudkovou komisí stanoven jen na 25 %. Žalobce od roku 2010 až do současnosti disponuje živnostenskými oprávněnými pro více než 20 oborů, které souvisí jednak s provozem a opravami motorových vozidel, ale také s dalšími oblastmi podnikání. V březnu 2020, tj. po dopravní nehodě si také zřídil živnostenské oprávnění pro obor nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Žalobce je společníkem a jednatelem ve 4 společnostech. Společnost , právnická osoba, pronajímala pracovní stroje a vozidla a společnost , právnická osoba, , nabízela zážitkové jízdy , Anonymizováno, . Obě společnosti ovšem zhruba od doby, kdy došlo k dopravní nehodě, kvůli inaktivitě žalobce fakticky nevykazují žádnou činnost. Předpokladem pro jejich fungování bylo, že žalobce bude v těchto společnostech řídit vozidla, případně pracovní stroje, to ovšem kvůli poúrazovým bolestem nemůže. Společnost , právnická osoba, byla založena jen za účelem ochrany názvu, pod kterým se žalobce s , jméno FO, chtěl věnovat provozování zážitkových jízd v limuzíně , Anonymizováno, , ale k této činnosti měla sloužit jen společnost , právnická osoba, Žalobce je dále jediným společníkem i jednatelem společnosti , právnická osoba, ., prostřednictvím které provozuje autoservis. V tomto servisu žalobce dříve vykonával činnost jak automechanika, tak jednatele, ale od dopravní nehody již mechanickou práci nevykonává, neboť ho při ní bolí noha. I v současnosti se nicméně aktivně věnuje činnosti jednatele, řeší fakturace, účetnictví, konzultace, do servisu chodí, i když ne pravidelně, a někdy navíc pracuje z domova. Společnosti se daří, má dostatek zakázek a zaměstnává 2 osoby (resp. s nimi spolupracuje jakožto s OSVČ). Podle znalce byl žalobce v období od října 2020 do října 2021 schopen pracovat jako automechanik i jednatel společnosti, a to i v plném pracovním úvazku. může vykonávat i jiné práce, pro které má kvalifikaci nebo by se mohl rekvalifikovat, pak se ale musí vyhnout některým rizikovým faktorům jako je např. zvedání nadměrných zátěží či nadměrné psychické zátěži, nicméně taková rizika se s jeho profesí automechanika ani jednatele podle právních předpisů běžně nespojují.

33. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

34. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024, nestanoví-li tento zákon jinak má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, (…) pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

35. Podle § 2963 o. z. Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

36. Judikatura doplňuje, že za situace, kdy poškozenému nebyl přiznán invalidní důchod, je v případě nároku na ztrátu na výdělku po dočasné pracovní neschopnosti žalobce povinen tvrdit a prokázat, že v důsledku újmy na zdraví je jeho zdravotní stav takový, že mu neumožňuje pracovat vůbec nebo ho omezuje jen na výkon některých zaměstnání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2326/2004, jehož závěry se plně uplatní i za účinnosti o. z.)

37. Žalobce tvrdil, že před dopravní nehodou pracoval jako automechanik a po skončení pracovní neschopnosti v důsledku utrpěného úrazu, který postihl zejména jeho pravou dolní končetinu a způsobil mu též posttraumatickou stresovou poruchu, není schopen vůbec pracovat. Žalobce v této souvislosti tvrdil, že nedosahuje žádného příjmu a že se pokoušel sehnat jiné zaměstnání, při kterém by mu nebyl na překážku jeho hendikep, ale bez úspěchu. Období, za které požadoval náhradu za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti v žalobě omezil na říjen 2020 až březen 2021 (oproti nároku uplatněnému u žalované, který zahrnoval období až do října 2021). Tvrzení žalobce o jeho úplné neschopnosti vykonávat povolání automechanika či jinou činnost nebo zaměstnání soud nepovažoval za prokázaná a stejně tak měl za to, že žalobce neoznačil důkazy k tvrzení, že se mu nepodařilo nalézt pracovní pozici, při níž by mu nebyl na překážku jeho zdravotní hendikep. , jméno FO, žalobce na jednání dne 30. 4. 2024 poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. K prokázání zdravotních možností ve vztahu ke svému příjmu žalobce po poučení navrhl znalecký posudek z oboru zdravotnictví, který poté zpracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Znaleckým posudkem byla tvrzení žalobce jednoznačně vyvrácena; znalec naopak dospěl k závěru, že žalobce v období od října 2020 do října 2021 (tedy i v žalovaném období) byl schopen vykonávat jak činnost automechanika, tak jednatele, a to i v plném pracovním úvazku. Žalobce by mohl vykonávat i jiná povolání se zohledněním jeho vzdělání, pak by byl v některých dílčích činnostech obecně při práci omezen, znalec ovšem zároveň vyvrátil, že by se jednalo o činnosti, které by měl žalobce jakožto automechanik vykonávat (např. udržování trupu v nepřijatelných pozicích, zvedání nadlimitně těžkých předmětů či nepřípustná míra vibrací na páteř). Znalec byl z hlediska odbornosti oprávněn se k zadaným otázkám vyjádřit a soud neměl o správnosti jeho závěrů pochybnosti. Posudek současně soud považoval za plně přezkoumatelný, znalec pracoval s dostatečným množstvím listinných podkladů, přičemž přesvědčivě vysvětlil, proč další podklad - vyšetření žalobce - nepovažoval za potřebné. Jeho závěry jsou proto podložené, srozumitelné a je z nich patrné, jakými úvahami se znalec při vypracování odpovědí na zadané otázky řídil. I při výslechu si své závěry obhájil a byl schopen přiléhavě reagovat na vznesené doplňující dotazy účastníků i soudu. Přitom rovněž vysvětlil, že na svých závěrech trvá i přes později doplněné rozhodnutí o invaliditě žalobce ke dni 6. 6. 2023, neboť se týkalo zdravotního stavu žalobce v období pozdějším nežli tom, které bylo předmětem posudku a této žaloby.

38. Soud nepopírá, že žalobce po úrazu trpí bolestmi zad a dolních končetin (což kromě lékařských zpráv potvrdili i svědci , jméno FO, a , jméno FO, ), nicméně jeho tvrzení, že nebyl a není schopen vykonávat žádnou výdělečnou činnost byla vyvrácena i svědeckou výpovědí , jméno FO, , který potvrdil, že žalobce nadále pracuje ve vlastním autoservisu, kterému se daří a má zaměstnance i dostatek zakázek. Žalobce sice již nevykonává mechanickou práci jako dříve, ale přesto funguje jako jednatel společnosti, stará se o fakturace, účetnictví a další administrativu. Žalobce má navíc živnostenské oprávnění pro celou řadu oborů a žádné z nich po dopravní nehodě nepřerušil. Naopak od března 2020 si připojil též oprávnění pro obor nákup a prodej nemovitostí. Závěr soudu o schopnosti žalobce vykonávat výdělečnou činnost doplnilo i rozhodnutí , právnická osoba, z prosince 2020, která jej v té době neshledala invalidním. O aktivní činnosti žalobce jakožto OSVČ se zmiňuje též posudek o invaliditě z dubna 2025, podle nějž takto žalobce pracoval až do roku 2024. Soud rovněž neuvěřil tvrzení žalobce, že nedosahuje žádných příjmů, přesto, že doložil toto potvrzující údaje z daňových přiznání, neboť jeho autoservis dle tvrzení svědka , jméno FO, prosperuje a žalobce je jeho jediným společníkem i jednatelem, z této činnosti proto žalobci nutně musí plynout příjmy. Žalobce navíc dle vlastních tvrzení nebyl veden v evidenci Úřadu práce, přestože mohl, tedy nedostával žádnou podporu, stejně tak ani invalidní důchod. Soud se proto domnívá, že žalobce fakticky v žalovaném období od října 2020 do března 2021 příjmy z výdělečné činnosti musel mít.

39. Pokud jde o skutečnost, že žalobce byl na základě posudku o invaliditě z dubna 2025 shledán od 6. 6. 2023 invalidním, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 45 %, soud poukazuje na to, že toto zjištění nemá vliv na otázku pracovní schopnosti žalobce v žalovaném období a na jeho ztrátu na výdělku, neboť podle tohoto rozhodnutí u žalobce došlo ke změně zdravotního stavu později.

40. K tvrzení, že se pokoušel nalézt jinou pracovní pozici, žalobce žádné důkazy neoznačil, ani svá tvrzení nedoplnil, zůstala tak neprokázána.

41. Závěrem soud doplňuje, že žalobce na samém konci řízení změnil svá původní žalobní tvrzení o úplné neschopnosti vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost a uvedl, že je schopen práce, nicméně jen při zvýšeném úsilí, které navrhoval vyčíslit znalcem, v této souvislosti také odkazoval na rozhodnutí o invaliditě, která byla shledána od června 2023. Soud se těmito tvrzeními nezabýval s ohledem na to, že byla uplatněna až po koncentraci řízení, jak již ostatně vysvětlil výše. Dokazování těchto tvrzení by nadto bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť veškeré dokazování se týkalo tvrzení žalobce o úplné nemožnosti pracovat. Uvedené tedy na závěrech soudu ničeho nezměnilo.

42. Soud shrnuje, že tvrzení žalobce, že v období od října 2020 do března 2021 nemohl pracovat ani jako automechanik, ani na jiné pozici, byla provedeným dokazováním vyvrácena, neboť žalobce byl jak podle svědka , jméno FO, , tak podle znalce schopen vykonávat činnost přinejmenším jednatele společnosti , právnická osoba, ., která nadále funguje a prosperuje. Žalobce současně neprokázal své tvrzení, že se snažil nalézt jiné zaměstnání, byť by bylo hůře finančně ohodnocené. Nebyly tudíž naplněny předpoklady pro přiznání nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve smyslu § 2963 o. z. a soud z uvedeného důvodu žalobu jako celek zamítl (výrok I.)

43. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalované přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Náklady sestávají z náhrady nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 11 úkonů po 300 Kč [1) vyjádření k žalobě ze dne 25. 10. 2023, 2) vyjádření ze dne 5. 12. 2023, 3) vyjádření ze dne 21. 5. 2024, 4) vyjádření ze dne 3. 9. 2024, 5) vyjádření ze dne 20. 3. 2025, 67) příprava a účast na jednání dne 30. 4. 2024, 8-9) příprava a účast na jednání dne 20. 8. 2024 a 10-11) příprava a účast na jednání dne 26. 6. 2024], tj. náklady žalované celkem činí 3 300 Kč.

44. O nákladech státu (výrok III.) soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil zcela neúspěšnému žalobci povinnost nahradit tyto náklady v plné výši na účet Obvodního soudu pro Prahu 8. Náklady státu spočívají ve znalečném přiznaném , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jehož celková částka ještě není známa vzhledem k výslechu znalce na jednání dne 26. 6. 2025, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku, a usnesení o znalečném za tento výslech dosud nenabylo právní moci. Soud proto postupem podle § 155 odst. 1 o. s. ř. určil základ nároku na náhradu nákladů řízení vynaložených státem tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku s tím, že jejich výše bude určena samostatným usnesením.

45. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.