8 C 214/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 689 096 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 689 096 Kč se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky 689 096 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 11. 2023 ve výši 58 620,36 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč. Žalobce se žalobou ze dne 6.11.2023 domáhal po žalované náhrady ušlého výdělku ve výši 689 096 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 11. 4. 2020 kolem 4:45 hodin došlo k dopravní nehodě na silnici III. třídy č. 4997 mezi obcemi , adresa, , která byla zaviněna řidičem vozidla tov. zn. , jméno FO, -, jméno FO, , RZ , SPZ, . Žalobce byl v době dopravní nehody spolujezdcem havarovaného vozidla a v jejím důsledku došlo k újmě na jeho zdraví. V době dopravní nehody bylo předmětné vozidlo pojištěno u žalované, která tuto pojistnou událost eviduje pod č. 2206011554. Zranění žalobce si vyžádala pracovní neschopnost od 11. 4. 2020 do 6. 11. 2020, tj. 208 dní. V rozhodné době činil hrubý denní výdělek žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné 4 732,80 Kč. Žalobce v souvislosti s pracovní neschopností nepobíral žádné dávky nemocenského pojištění. Žalobce proto uplatnil u žalované nárok na odškodnění ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 885 980,20 Kč (hrubý denní výdělek 4 732,80 x 208 dní). Žalovaná však žalobci poskytla pojistné plnění pouze ve výši 196 884 Kč. Žalovaná částka tak představuje rozdíl mezi žalobcem požadovaným plněním a plněním poskytnutým žalovanou. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení doplatku pojistného plnění, žalovaná jej však do podání žaloby neuhradila.Žalovaná ve vyjádření ze dne 14. 12. 2023 potvrdila, že u ní žalobce dopisem ze dne 22. 3. 2023 uplatnil nárok na náhradu za ušlý výdělek (zisk) ve výši 885 980,20 Kč. Žalovaná uhradila žalobci dne 25. 4. 2023 částku 196 884 Kč a dne 20. 11. 2023 částku 689 096 Kč, což žalobci sdělila dopisem ze dne 20. 11. 2023. Teprve následujícího dne jí byla doručena žaloba. Nárok žalobce byl ze strany žalované plně uhrazen. Žalovaná dále namítla, že se nemohla dostat do prodlení s vyplacením doplatku pojistného plnění ve výši 689 096 Kč, neboť vyzývala žalobce k dotvrzení a doložení dokladů k prokázání uplatněného nároku, a to dopisem ze dne 4. 10. 2023. Žalobce veškeré požadované doklady doložil až dne 25. 10. 2023. Doplatek pojistného plnění ve výši 689 096 Kč žalovaná uhradila dne 20. 11. 2023, tudíž se nemohla do prodlení dostat ke dni 28. 4. 2023.Podáním ze dne 23. 11. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do nároku na odškodnění ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 689 096, neboť jej žalovaná dne 20. 11. 2023, tj. po podání žaloby, uhradila. Na úroku z prodlení v zákonné výši z částky 689 096 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 11. 2023, kdy žalovaná částku uhradila, žalobce i nadále trval. Žalobce uvedený úrok vyčíslil na částku 58 620,36 Kč. S ohledem na shora uvedené soud podle § 96 odst.1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení výrokem I. zastavil. Soud nezjišťoval případný nesouhlas žalované se zastavením řízení v této části, jelikož k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé (§ 96 odst. 3, odst. 4 o.s.ř.).Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 689 096 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 11. 2023 ve výši 58 620,36 Kč.Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili.Z listinných důkazů, přiložených k žalobě a k vyjádření žalované a na základě nesporných tvrzení stran, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Dne 11. 4. 2020 kolem 4:45 hodin na silnici III. třídy č. 4997, mezi obcemi , adresa, , došlo k dopravní nehodě, při níž žalobce utrpěl újmu na zdraví. Dopravní nehodu zavinil řidič vozidla tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, (dále jen „havarované vozidlo“). Žalobce v okamžiku dopravní nehody seděl na místě spolujezdce. Provozovatel havarovaného vozidla uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla č. 3601140608. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. 2206011554 (prokázáno vyřízením přestupku spáchaného řidičem havarovaného vozidla příkazem na místě, sdělení žalované ze dne 12. 4. 2023 o vyplacení pojistného plnění ve výši 196 884 Kč). Žalobci v důsledku dopravní nehody vznikla újma na zdraví, která si vyžádala pracovní neschopnost od 11. 4. 2010 do 6. 11. 2020. Žalobce po dobu pracovní neschopnosti nepobíral dávky nemocenského pojištění. Žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 885 980, 20 Kč dopisem ze dne 22. 3. 2023. Výši ušlého výdělku stanovil rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání dle daňového přiznání za rok 2019 a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu ve výši 10%., Anonymizováno, Částka 885 980,20 Kč představuje násobek denního hrubého výdělku a délky pracovní neschopnosti žalobce, tj. částky 98 442,20 Kč ponížené o 10% náklady (prokázáno sdělením ČSSZ ze dne 12. 2. 2023, smlouvou o dílo uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem ze dne 29. 4. 2019, zdravotním záznam žalobce ze dne 28. 1. 2021, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví ze dne 2. 5. 2021, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019 s potvrzením o dodání příslušnému finančnímu úřadu). Žalovaná po seznámení se s doloženými doklady sdělila žalobci v dopise ze dne 12. 4. 2023, že mu bude vyplaceno pojistné plnění ve výši 196 884 Kč. Při stanovení výše pojistného plnění vycházela z daňového přiznání a výdajového paušálu 80% z příjmu, který žalobce použil pro daňové účely, neboť žalobce nedoložil tvrzenou výši výdajů (pouze) ve výši 10%. Žalované tedy nebyly předloženy reálné náklady, resp. doklady prokazující nižší náklady, než byly uváděny v daňovém přiznání V reakci na námitku žalobce vyzvala žalovaná dopisem ze dne 4. 10. 2013 žalobce k dotvrzení a prokázání oprávněnosti požadovaného doplatku pojistného ve výši 689 096 Kč, zejména stran stanovení výše výdajů podnikání žalobce v požadované výši 10%(prokázáno stanoviskem žalované k žalobcem uplatněnému nároku na náhradu ztráty na zisku ze dne 4. 10. 2023, sdělení a výzva právního zástupce žalobce k doplacení pojistného ze dne 25. 10. 2023 adresované žalované). Na uvedenou výzvu reagoval žalobce dopisem ze dne 25. 10. 2023, v němž odůvodnil stanovenou výši nákladů a doložil zbývající faktury za rok 2019, z nichž mj. vyplývalo, že žalobce fakturuje pouze za vykonanou práci, nikoliv za materiál a jiné položky (prokázáno fakturou vystavenou na částku 2 800 EUR ze dne 1. 5. 2019, faktura vystavená na částku 720 EUR ze dne 1. 6. 2019, faktura vystavená na částku 5 757 EUR ze dne 25. 7. 2019, faktura vystavená na částku 2 090,50 EUR ze dne 17. 4. 2019, faktura vystavená na částku 3 620 EUR ze dne 1. 4. 2019, faktura vystavená na částku 1 932 EUR ze dne 8. 11. 2019, faktura vystavená na částku 2 438 EUR ze dne 11. 12. 2019, faktura vystavená na částku 3 634 EUR ze dne 11. 1. 2020, faktura vystavená na částku 3 634 EUR ze dne 11. 1. 2020, faktura vystavená na částku 2 278 EUR ze dne 15. 8. 2019, faktura vystavená na částku 5 649 EUR ze dne 12. 1. 2019, faktura vystavená na částku 6 571 EUR ze dne 13. 3. 2019, faktura vystavená na částku 6 174 EUR ze dne 19. 6. 2019, faktura vystavená na částku 7 369 EUR ze dne 15. 9. 2019, faktura vystavená na částku 4 362 EUR ze dne 17. 10. 2019). Žalovaná v dopise ze dne 8. 11. 2023 žalobci sdělila, že na základě doplněných dokladů poskytne pojistné plnění v požadované výši a vyplatí doplatek pojistného ve výši 689 096 Kč. Zbývající částka byla žalobci uhrazena dne 20. 11. 2023. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k uhrazení doplatku pojistného ve lhůtě 7 dnů, a to výzvou ze dne 25. 10. 2023 (prokázáno výzvou k přehodnocení výsledků pojistného šetření a doplacení pojistného plnění za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 689 096 Kč ze dne 25. 10. 2023 a sdělením výše pojistného plnění ze dne 8. 11. 2023)Po právní stránce soud posoudil věc následovně:Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému ušlý zisk, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích). Podle odst. 2 téhož ustanovení je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.Dle § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinena) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebob) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.Podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla nesplnil-li pojistitel povinnost podle ustanovení § 9 odstavce 3 tohoto zákona, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z částky 689 096 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 11. 2023 ve výši 58 620,36 Kč není důvodný. Žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 885 980, 20 Kč dopisem ze dne 22. 3. 2023. Žalovaná provedla šetření pojistné události a v dopise ze dne 12. 4. 2023 sdělila žalobci, že mu poskytne plnění pouze ve výši 196 884 Kč a současně podala vysvětlení o důvodech nepřiznání celé výše požadovaného nároku (885 980 Kč), tj. v souladu s 3měsíční lhůtou stanovenou v § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Současně žalobci detailně vysvětlila důvody nepřiznání celé požadované částky, které byly vázány na další doplnění podkladů od žalobce. Důvodem pro nepřiznání celého nároku žalobce byla skutečnost, že žalobce žalované nedoložil výdaje podnikání stanovené ve výši 10%, žalovaná proto vycházela z výdajového paušálu, který žalobce použil pro daňové účely. Tyto žalobce doložil žalované až k její výzvě ze dne 4. 10. 2023, kterou reagovala na žalobcem podanou námitku proti jejímu postupu. Žalobce, aniž by vyčkal zákonné lhůty pro došetření podkladů, které dodatečně žalované doplnil, vyzval již 25.10.2023 žalovanou dle § 142a o.s.ř. a dne 6.11.2023 podal žalobu. Žalovaná přitom již v dopise ze dne 8. 11. 2023 vyrozuměla žalobce, že na základě doplněných dokladů poskytne pojistné plnění v požadované výši a vyplatí doplatek pojistného ve výši 689 096 Kč. Zbývající částka byla žalobci uhrazena dne 20. 11. 2023. Z uvedeného vyplývá, že nelze klást k tíži žalované, že žalobce svůj nárok řádně nedoložil, tak aby mohla posoudit jeho celou výši. Nadto je zřejmé, že pokud žalobce doložil oprávněnost požadovaného pojistného plnění až k výzvě žalované dne 25. 10. 2023 a žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 8. 11. 2023, nemohla se dostat do prodlení ode dne 28. 4. 2023 [srov. § 1970 o. z.]. Dále žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne 25. 10. 2013 s tím, aby žalovaná uhradila nedoplatek pojistného do 7 dnů, tj. do 1. 11. 2013. Předžalobní výzvu tak adresoval žalované ve stejný den, kdy jí doplnil doklady nezbytné pro řádné posouzení jeho nároku. Žaloba byla tedy dle soudu podána předčasně. Soud proto žalobci úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 689 096 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 11. 2023 ve výši 58 620,36 Kč nepřiznal a žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když žalobce zpětvzetím žaloby zavinil zastavení řízení, které bylo zahájeno nedůvodnou-předčasně podanou žalobou. V řízení úspěšné žalované soud s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznal náhradu 1 paušálního nákladu za vyjádření se k žalobě podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč. Lhůtu k plnění soud ponechal obecnou dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když k určení jiné neshledal důvod.